Proč je Trump chytřejší než jeho kritici

Jak změní čtvrtá průmyslová revoluce svět? Bude znamenat konec globalizace, nebo její novou fázi? Ztratí se v jejím důsledku polovina pracovních míst na planetě? Bude nutno „zbytečným lidem“ vyplácet nepodmíněný základní příjem? O těchto otázkách se ve čtvrtek diskutovalo na semináři, který KSČM uspořádala ve svém pražském sídle.

Seminář zahájil poradce předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Šulc. Představil sám diskutovaný pojem a vysvětlil, že technologický přelom bude souviset s plnou robotizací a digitalizací průmyslové výroby či s nástupem technologie 3D tiskáren. Podle Šulce bude čtvrtá průmyslová revoluce znamenat obrovský přelom v dějinách lidstva. „Nebude to revoluce primárně průmyslová, bude to revoluce především společenská,“ prohlásil Šulc a dodal, že lidé většinou podceňují, jak velký zlom nás čeká. „Vše bude úplně jinak. Čekejme více diskontinuity než kontinuity,“ uvedl Šulc.

Možné dopady čtvrté průmyslové revoluce na světový ekonomický řád nastínil Jiří Malý, ředitel Institutu evropské integrace při Newton College. Podle něj čtvrtá průmyslová revoluce posílí především přechod z fáze globalizace do fáze deglobalizace. Ta bude způsobena tím, že s růstem robotizace se sníží podíl pracovních nákladů na nákladech výrobních a naopak vzroste podíl nákladů dopravních. Už tedy nebude efektivní výrobu přesouvat do míst s levnou pracovní sílou, do rozvojového světa. Výroba bude muset být co nejblíže spotřebiteli, a tedy se ve velkém navrátí do rozvinutých zemí. Efektivnější bude také výroba decentralizovaná - mnoho malých výrob blízko velkým lidským sídlům nežli jedna velká továrna zásobující velký region. To ovšem sníží provázanost ekonomik. Dojde k jakési ekonomické renacionalizaci, národní stát bude znovu klíčovou jednotkou, garancí řádu a pravidel. To také sníží potřebu mezinárodního obchodu, dohod o volném obchodu a velkých integračních uskupení typu Evropské unie. Podle Malého je zajímavé si všimnout, že nový americký prezident Donald Trump toto již ví a jedná podle toho - ruší zóny volného obchodu, zavádí protekcionistická opatření, omezuje migraci. »Liberální média, a nejen ona, to nechápou. Ale Trump už vidí dál než ona,« povšiml si Malý.

Nová rizika

Podle Malého nové uspořádání samozřejmě přinese i rizika a nová napětí. „Nelze vyloučit vlnu nových válečných konfliktů mezi národními státy. Vyspělý svět má naději na přínosy - sice v něm mnohá pracovní místa zaniknou, ale mnohá zase vzniknou. Největší hrozby stojí před rozvojovými státy. Dojde k masivnímu mizení tamních nízkonákladových pracovních míst,“ uvedl Malý, podle něhož odborníci očekávají, že ve třetím světě přijde o práci 20 procent obyvatelstva. „Shmuto, na 2,5 miliardy lidí na planetě bude mít čtvrtá průmyslová revoluce neutrální či pozitivní dopad. Pět miliard může čekat efekty negativní. Z nich asi miliarda přijde o práci,“ uzavřel Malý.

Polemické reakce

Malého vystoupení iniciovalo několik polemických reakcí. Místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš neuvěřil ani ve vizi deglobalizace, ani ve smysluplnost protekcionistických opatření, ani v proroctví o rozpadu EU. „Ekonomický nacionalismus není řešením,“ uvedl Dolejš. Globalizace podle něj pokračuje a radikální levice musí hledat její alternativní verzi. Bývalý poslanec KSČM Václav Exner zase nevěří, že by čtvrtá průmyslová revoluce znamenala takové mizení pracovních příležitostí. „Každá z předchozích průmyslových revolucí skončila zvýšením počtu pracovních míst Tentokrát tomu bude také tak,“ uvedl Exner.

Tématu mizení pracovních příležitostí se věnovala ve svém vystoupení i ekonomka Ilona Švihlíková. Poslední analýzy podle ní ukazují, že změny nastupují rychleji, než ťuturologové ještě nedávno čekali. Krize roku 2008 „vyčistila prostor“ a nástup nové éry urychlila. V USA je podle analýzy Oxfordské univerzity ohroženo 47 procent pracovních míst. Zmizí nejen zaměstnání založené na manuální práci - stroje nahradí i analytiky, překladatele, právníky či učitele. Podle Švihlíkové existují tři řešení takového stavu. Pravice nabízí zkvalitnit vzdělávání, maximalizovat u lidí podnikatelského ducha a kreativitu, díky nimž sami najdou nějaká řešení pro svůj život. Část levice nabízí nepodmíněný základní příjem. To však Švihlíková odmítá, podle ní by to přineslo jen rozvrat a demoralizaci. Sama preferuje jiné řešení: zaměstnanci se musejí stát spoluvlastníky firem dříve, než je roboti nahradí.
Nepodmíněný základní příjem pak odmítl i Exner. „Zaměstnat všechny, kteří jsou toho schopni, je možné,“ vyjádřil své přesvědčení.

(ste), Haló noviny, 18.2. 2017, str. 2

Přišlo e-mailem