Proč Rusko odhalilo Erdoganovi plány puče

 

 

103393963TurkishSoldiersNEWS-large_trans++eo_i_u9APj8RuoebjoAHt0k9u7HhRJvuo-ZLenGRumA-400x250

 

Začněme historií pučů v Turecku. Tradičně je vedli vojáci, které zakladatel moderního Turecka Kemal Atatürk určil za strážce sekularismu, stability a integrity. Od WWII došlo k pučům v letech 1960, 1971, 1980 a 1997 a za VŠEMI byly US. Během prvního puče v roce 1960 se pokoušeli zabránit sbližování se SSSR, když jim zarazili úvěry a turecký ministerský předseda Adnan Mendes plánoval navštívit Mosvku, aby si zařídil alternativní zdroj úvěru a hospodářské pomoci. Převzali to vojáci a ti politici, kteří chtěli nápravu vztahů s Ruskem, byli odstraněni.

 

Puč v roce 1971 byl podobný tomu chilskému, k němuž došlo o chvíli později v roce 1973, a který byl také zorganizován CIA. Cílem bylo, aby země pod politiky zastávajícími sociální hodnoty „nesklouzla doleva“. I puče v letech 1980 a 1997 proběhly s požehnáním US.

 

Změnila se snad po nástupu vojáků k moci turecká zahraniční politika? Nikoliv, Turecko bylo věrným vazalem US a zůstávalo pro-americké s tím, že všechny pokusy tuto politiku změnit byly přísně potrestány.

 

K pochopení vývoje této země je důležité pochopit, že US byly za všemi tureckými puči.

 

Turecká armáda je zkušený pučista. Mohli by se od nich učit všichni. Představu, že zaručují stabilitu a sekularismus, nasávají už s mateřským mlékem. Vojákům v Turecku se nikdy nestalo, že by jim puč nevyšel – až do teďka. Proč k tomu došlo?

 

Možná, že vojáci udělali něco špatně, zapomněli snad na scénář?  Je důležité si uvědomit, že ve skutečnosti udělali vše zrovna tak, jako jejich předchůdci.

 

Tak proč ten puč zkrachoval? Nezdařil se, protože byl očekávaný. Erdogan byl připravený ho odrazit.

 

Abychom pochopili, co se právě stalo v Turecku, potřebujeme si vzpomenout na pár málo známých stránek naší vlastní historie a vrátit se do SSSR v roce 1927. Tehdy se Trockij pokusil na desáté výročí Říjnové revoluce převzít moc. V plánu tohoto „puče Leninových gard“ bylo obsazení „telegrafů a telefonů“ a zatčení Stalina a jeho přívrženců, když se k tomu využije čas oslavných demonstrací 7. listopadu. Stalin o tomto plánu věděl a zařídil, že ten puč selhal, když se svými přívrženci odjel z Kremlu na bezpečné místo; důležité budovy byly už dopředu obsazeny loajálními čekisty, kteří se v nich zabarikádovali.

 

V důsledku toho, když 7. listopadu 1927 vpadli ozbrojenci do bytů těchto vůdců, tak nebyl nikdo doma. Když zkusili zabrat si další významné budovy, tak se jim to také nepodařilo. V důsledku toho se pučisté ocitli na ulicích, po nichž pochodovali dělníci oslavující ten slavný den. Zkusili tedy na Rudém náměstí a na dalších místech vyvolat rebelii, a to jim také nevyšlo a puč s tím skončil.

 

Proč Stalin obeznámený s tímto pučem ho nechal nejdříve proběhnout a pak propíchl až ten hnisavý vřed?

 

Aby bolševické partaji ukázal, že oni jsou opravdu hrozbou a pak v ní začal čistku. Kdyby k tomu pokusu o puč nedošlo, tak by vyloučení Trockého ze Strany bylo považováno funkcionáři i členy za projev tyranie, čehož by se mohli chytat ti, co se Stalinem nesouhlasili. Oni mohli mít různé názory, proč ale bylo zapotřebí zatknout staré členy Strany? Lev Davidovič Trockij býval nejbližším Leninovým druhem, zakladatelem Rudé armády. Stalin si hrál s ohněm, když ukázal pravou tvář „opozice“, ale pak šla celá strana za ním. Trockij byl ze strany vyloučen a pak odeslán do Almaty a potom do… Turecka.

 

Něco podobného se stalo i v červenci 2016 v Turecku. Puč selhal, protože Erdogan věděl dopředu, co se plánuje, a zabránil tomu. Téměř žádnou z budov, z nichž by mohli oznámit, že převzali moc (parlament atd.) neobsadili, když tam narazili na ozbrojený odpor. Reakce byla natolik dobře připravena, že museli vybombardovat budovu parlamentu. Odpor vedl k mnoha obětem mezi pučisty. To se v Turecku nikdy nestalo. Vojáci vždy úspěšně převzali moc bez odporu.

 

Musíme uznat, že Erdogan jednal odvážně. Ač obeznámený s pučem jej nechal proběhnout a Marmarům nechal „jen pět minut“, než si měli přijít pro něj. Kdyby začal se zatýkáním v dnešním rozsahu před tím, tak by jej svrhli jeho vlastní příznivci. Teď ale zatýkali i jiné lidi – nejen voják, ale i soudce. (Mimochodem bylo to to zatýkání soudců, které ukázalo, že Erdogan o puči věděl, už když se utvářel. Proč by jinak zatýkal tisíce soudců během prvních hodin po nezdařilém puči?)

 

Další otázka, kterou si musíme položit, je, jak se turecký vůdce dověděl o tom spiknutí, už když se utvářelo?

 

Je několik možností:

 

    Turecké speciální služby: Ty nevarovaly nikoho a není jasné, na čí straně jsou.

    US varování Erdoganovi: Spojené státy jsou vždy za těmi vojáky, kteří v Turecku převezmou moc. Turecko se nikdy nepokusilo opustit NATO, vždy zůstalo loajální k US. Provést puč bez zelené od Washingtonu by znamenalo krach.

 

Uvážíme-li, kdo další mohl Erdoganovi pomoci, tak na světě není moc zpravodajských služeb, které by v tom šlo brát vážně. Mossad? To je pobočka CIA; a kromě toho Izrael by neprosazoval politiku v rozporu s Amerikou. A proč by Izrael pomáhal islamistickému Erdoganovi? MI6? To je zase vzhledem ke společné britsko-americké zahraniční politice prakticky pobočka CIA. Francie nebo Německo? Ta první neubrání ani sebe. Ta druhá ve skutečnosti neexistuje v globálním měřítku. Kdo jiný? Čína? Tohle není vůbec v rámci jejich hry a Erdogan v žádném případě není „jejich typ“.

 

Kdo ještě zbývá? Kdo má potřebnou moc a je zainteresován na určitém scénáři v Turecku?

 

Jenom Rusko. Bylo to Rusko, kdo Erdoganovi řekl o plánovaném puči. Máme spoustu turistů, kteří tam neustále jezdí, aniž by se čehokoliv báli. Už od sovětských časů jsme v Turecku dělali pozemní i kosmickou topografii. I Krym je hned vedle.

 

Poslední otázkou je, proč se Rusko rozhodlo Erdoganovi o tom puči říci. Jeho chování ukazuje, že je Rusku vděčný. Od US požaduje, aby vydaly Güllena (který do toho nebyl vůbec zapojen), ale k Rusku zaujal přívětivý postoj.

 

Je snad Erdogan přítelem Ruska? Samozřejmě, že ne. Je naším nepřítelem. Dnes je ale rozzuřený na US. A „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“. Rusko upřednostňuje Erdogana rozzuřeného na US daleko více než proamerické, nevypočitatelné vojáky v Syrské válce. Přinejmenším prozatím nás má Erdogan na své straně a pučisté mají na své straně CIA. To nám ve složitých hrách mezinárodní politiky otevírá nové možnosti.

 

By Nikolai Starikov

 

Global Research, July 23, 2016

 

Russia Insider 21 July 2016

 

Zdroj: http://www.globalresearch.ca/why-russia-revealed-coup-plans-to-erdogan/5537259

nwoo.org