Páni v Bruselu, to neuslyšíte rádi.

Češi promluvili o EU!

Více zasáhnout proti nelegální migraci je potřeba podle 95 procent Čechů. V rámci celé EU si to myslí devět z deseti dotazovaných.

20.3. 2017   PL

 

Migrační vlna, která se přelila Evropou v roce 2015, naši zemi sice přímo nezasáhla. Přesto, zřejmě pod dojmem zpráv z okolních zemí, přiměla občany Česka k výrazné změně názorů na migraci. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometr, který proběhl v zemích EU loni v listopadu.

Potvrdil také zjištění předchozích průzkumů, že Češi mají v rámci EU nejvíce odmítavý postoj k příchodu uprchlíků. O důvodech, proč tomu tak je, lze jen spekulovat. Objevují se názory, že je to tím, že Čechům chybí pozitivní praktická zkušenost s migranty, protože tu migranti téměř vůbec nejsou.

Lidé v Česku považují za hlavní problémy Evropské unie přistěhovalectví a terorismus, stejně jako obyvatelé celé Unie. K migrantům mají Češi nejnegativnější postoje z EU, ukázal průzkum Eurobarometr. Unikátní jsou Češi ve vnímání nezaměstnanosti, která je pro ně spíše zanedbatelným problémem. Výsledky průzkumu, který byl proveden v první polovině loňského listopadu, dnes ČTK poskytlo zastoupení Evropské komise v ČR.Přistěhovalectví vidí jako jeden z hlavních problémů současné Unie 63 procent Čechů, když v roce 2013 to bylo 13 procent. Terorismus takto hodnotí 47 procent proti osmi procentům před čtyřmi roky. Obě aktuální čísla převyšují průměr EU se 45 procenty u přistěhovalectví a 31 procenty u terorismu. Na osobní úrovni jmenovaly dvě pětiny Čechů jako jeden z nejvýznamnějších problémů rostoucí ceny a životní náklady, jedna pětina takto hodnotila finanční situaci v domácnosti.

 

Výrazně pod průměrem EU jsou Češi v tom, kolik jich považuje přistěhovalce za přínos. Takto je vidí 12 procent lidí v Česku, průměr EU je 44 procent. Migraci ze zemí mimo EU hodnotí pozitivně 14 procent Čechů, jen 23 procent si myslí, že by ČR měla uprchlíkům pomáhat, což je druhý nejnižší podíl v EU. Celoevropský průměr je v tomto případě 66 procent. Nakloněno přijímání občanů z jiných států EU je 45 procent české populace.

 

Více zasáhnout proti nelegální migraci je potřeba podle 95 procent Čechů. V rámci celé EU si to myslí devět z deseti dotazovaných.

 

Od celoevropského průměru se Češi příliš neliší v tom, jak hodnotí obecně budoucnost EU. Pozitivně ji vidí 49 procent, negativně 47 procent, když v celé EU je poměr 50 procent ku 44 procentům ve prospěch pozitivních očekávání. Zlepšení evropské ekonomiky předpokládá 13 procent české veřejnosti, zhoršení 30 procent a žádné větší změny polovina.

 

Evropské hodnoty spočívají podle lidí v Česku především v oblasti míru, demokracie a také solidarity a podpory druhých. Pro téměř polovinu Čechů znamená EU na prvním místě svobodu cestování, práce i studia kdekoliv v jiném členském státě. Negativní jevy jako plýtvání penězi, byrokracii nebo nedostatečnou kontrolu vnějších hranic si s EU spojuje 41 procent, takže Češi v tomto ohledu patří k nejskeptičtějším obyvatelům unijních zemí.

 

Z priorit Evropské komise kladou skoro tři čtvrtiny lidí v Česku důraz na společnou obrannou a bezpečnostní politiku. „Společná migrační politika má u Čechů naopak podporu nízkou (41 procent), což je nejméně ze všech zemí EU,“ uvedli autoři průzkumu. Víc než polovina podporuje zavedení jednotného digitálního trhu, energetickou unii a také společnou zahraniční politiku. Jen čtvrtina je pro hlubší a spravedlivější hospodářskou a měnovou unii, což podle komise zrcadlí skutečnost, že Česko není členem eurozóny.

Nová republika