Bratislava: Slovenská politická strana se omluvila za bombardování
Úterý, 30. březen 2010
U příležitosti jedenáctého výročí agrese NATO na SR Jugoslávii vzkázali nejvyšší funkcionáři Slovenské národní strany (SNS), která je členem vládnoucí koalice, veřejnou omluvu srbskému národu za to, že tehdejší slovenská vláda podpořila bombardování.
Předseda strany Ján Slota a místopředsedkyně Anna Beloušová v rozhovoru se srbským velvyslancem Dankem Prokićem uvedli, že tehdejší vládní koalice, kterou tvořili Slovenská demokratická a křesťanská unie, Křesťanské demokratické hnutí a Strana maďarské koalice, podpořila vzdušné napadení NATO na Srbsko a umožnila přelet bombardérů přes území Slovenska bez mandátu Rady bezpečnosti OSN a bez povolení slovenského parlamentu a národa.
Beloušová se omluvila i za to, že v době bombardování SNS jako opoziční strana nemohla pro srbský přátelský národ nic konkrétního učinit, kromě pravidelných protestů na jeho podporu.
Ján Slota zdůraznil, že aktuální slovenská vláda dnes vede zcela jinou politiku a zevnitř EU silně podporují srbskou kandidaturu na plnoprávné členství v Unii.
Zdroj: http://www.glassrbije.org/ , přeložila: Lucie Nováková
Svévolné prohlášení o tom, že kostely a kláštery na Kosovu nejsou srbské
Středa, 24.březen 2010
Výkonný předseda Národní komise pro spolupráci s UNESCO Jovan Ćirilov oznámil, že nemůže uvěřit, jak může kterákoli seriózní osoba říci, že středověké kostely na Kosovu a Metohiji nepatří Srbům, nýbrž jsou staletým kulturním dědictvím Albánců. Akademik Mark Krasnići tvrdí, že pouze klášter Dečani Srbům patří.
Jak uvádí prištinský deník “Bota sot“, kosovský akademik Mark Krasnići reagoval na prohlášení ministra kultury Srbska Nebojši Bradiće. Ten řekl, že kosovská vláda se pokouší přisvojit si srbské kulturní dědictví. Krasnići reagoval tím, že Albánci nemají Srbům co ukrást, protože jde o jejich kulturní dědictví. Své tvrzení opírá o výzkumy, které ukázaly, že ani jeden středověký kostel na Kosovu, kromě kláštera Visoki Dečani, nepatří Srbům, protože je stavěl Albánec z Kotoru.
Krasnići ještě dodal, že Srbský stát využívala i církev k asimilaci Albánců různými způsoby, vedle teroru a násilí. Podle něj i samotná církev, přestože i ona patří k albánskému dědictví, používala všemožné prostředky k uskutečnění svého zlovolného poslání. Takto prý byli Albánci z Kosova nuceni uzavírat manželství v pravoslavných kostelech a dávat svým dětem srbská jména.
„Nemohu uvěřit, že někdo seriózní může v Evropě něco takového tvrdit při existenci stovek a tisíců vědeckých stránek popsaných na téma srbského středověkého umění“, prohlásil Ćirilov.
Doplnil, že srbské kulturní dědictví, které se nachází na listině světového kulturního bohatství UNESCO, samozřejmě patří všem, právě proto, že bylo prohlášeno světovým. Patří tedy i Albáncům jakožto členům evropského společenství. „Proto nemohu rozumět tomu, proč se pokoušejí tímto způsobem falsifikovat historii“, vysvětlil Ćirilov a ještě dodal, že Krasnićiho slova považuje za naivní.
„Mohli bychom říci, že nejde o nic nebezpečného, avšak v historii se již prokázalo, že i největší hlouposti mohou vést k tragickým následkům“, dodal nakonec výkonný předseda Národní komise pro spolupráci s UNESCO Jovan Ćirilov.
Zdroj: http://www.blic.rs/, přeložila: Lucie Nováková
Liturgie v Prizrenu
Úterý, 23. březen 2010
V kostele Bogorodica Ljeviška v Prizrenu se sloužila první liturgie po tragických událostech, ke kterým došlo v Kosovu v březnu roku 2004. Liturgii sloužili kněz Atanasije a kněz Teodosije Lipljanský za přítomností několika desítek věřících. Kostel Bogorodica Ljeviška byl zapálen během násilí spáchaného v březnu roku 2004 a v uplynulých letech byl částečně zrekonstruován.
Stále jsou však viditelná poškození a stopy po požáru. Původní vnější vzhled kostela zůstal zachovaný a je chráněn ostnatým drátem, armaturou a dalšími zábranami. Po pogromu byl kostel zařazen na seznam památek chráněných UNESCO. Kostel Bogorodica Ljeviška byl vybudován z darů krále Milutina. Postaven byl v období let 1306 -1307 na pozůstatcích katedrály z 11. století, která byla též založena na místě staršího raněkřesťanského kostela. Kostel je historickým sídlem prizrenského episkopa Srbské pravoslavné církve.
Zdroj:www.krstarica.com,přeložila Nataša Kević
Dodik: Rozdělení Kosova je jediná reálná možnost
Sobota, 20.březen 2010
Rozdělení Kosova je jediné reálně udržitelné řešení, které by mohlo být přijatelné pro Srby i Albánce, domnívá se premiér vlády Republiky srbské Milorad Dodik. „Srbsko nesmí dopustit, aby bylo kvůli Kosovu zajato v pasti dalších 50 let.
“V rozhovoru pro podgorický deník „Dan“ Dodik řekl, že Albánci budou na severu Kosova vládnout jen s velkými obtížemi a proto v této části bude vždy docházet k násilí a nikdy zde nebude vládnout stabilita a demokracie, myslí si Dodik.
„Rozdělení Kosova je jediné dlouhodobé a trvalé řešení, které je dobré i pro Albánce, domnívá se prezident Republiky srbské. Srbsku je podle něj potřeba dát nějakou satisfakci, aby mohlo říct: „Ano, uznáváme“.
„Vím, že církev a mnoho lidí v Srbsku nesdílí tento názor, ale Srbsko nesmí dovolit, aby se nacházelo v pasti ještě dalších 50 let“, říká Dodik a dodává, že kosovský mýtus již po staletí drží v zajetí politické smýšlení Srbů.
Na otázku, zda li v Srbsku existuje politická vůle pro takovéto řešení, Dodik odpověděl, že vůli je vždy možné najít, pokud si přejeme řešení.
„O tomto řešení ještě nikdo nemluví, takže se neví, jestli k němu existuje vůle nebo ne. V současnosti převládají emoce v duchu transparentů „Nedáme Kosovo“, ale my nejsme na Kosovu, říká Dodik.
„Kdybych byl v pozici albánských vůdců, sever Kosova bych nabídl pro trvalý mír a rozhraničení se Srbskem“, dodává Dodik.
Zdroj: http://www.blic.rs/, přeložila: Lucie Nováková
Připomínka březnového pogromu na Kosovu a Metohiji
Pátek, 19.březen 2010
Bělehrad - Srbsko si v těchto dnech připomíná šesté výročí březnového pogromu na Kosovu a Metohiji, při kterém Albánci za dva dny z domovů vyhnali více než 4000 Srbů, etnicky vyčistili 6 měst a 9 srbských vesnic a zničili 35 kostelů a klášterů.
Ve všech chrámech Srbské pravoslavné církve v zemi i po celém světě bude sloužena mše za všechny zavražděné oběti albánských útoků od 17. do 19. března 2004, ale i za všechny další oběti albánského teroru a války na Kosovu a Metohiji.
V bělehradské katedrále bude mši sloužit srbský patriarcha Irinej. Přítomen bude vedle dalších osobností i státní tajemník Ministerstva pro Kosovo a Metohiji Oliver Ivanović. Penzionovaný biskup zahumsko-hercegovský Anastasije, administrátor Biskupství raško-prizrenského a kosovsko-metohijského vykonají vzpomínkový obřad v chrámu Sv. Nikoly v Kosově polji. Představitelé Srbů ze severu Kosova položí, jako každý rok, květiny na „Památník pravdy“ v severní části Kosovské Mitrovice.
U příležitosti šestého výročí srbského utrpení pod přívalem albánského násilí bude v Domě Sv. Sávy (Svetosavski dom) při chrámu Sv. Sávy na Vračaru (bělehradská čtvrť, resp. vrch)otevřená výstava kopií a replik fresek z Kosova a Metohije. Na výstavě pod názvem „Aby se nezapomnělo“ promluví patriarcha srbský Irinej, přítomen bude ministr pro KaM Goran Bogdanović. První výstavu pod tímto názvem otvíral r. 2005 v bělehradské Galerii fresek blaze zesnulý patriarcha srbský Pavle. Nyní budou práce diplomovaných malířů, restaurátorů a studentů Akademie umění a restaurování Srbské pravoslavné církve vystaveny také ve městech Bijeljina, Kraljevo, Istočno Sarajevo, Čajetina a Hanpjesak.
Další výstava je uspořádána na znamení vzpomínky na den, kdy hořela slavná freska Bohorodičky s Kristem živitelem Prizrenským, čímž byla vážně ohrožena perla srbského kulturního dědictví, kostel Bohorodičky Ljeviške, informovala Informační služba Srbské pravoslavné církve.
Při březnovém pogromu na Kosovu a Metohiji Albánci za necelých 72 hodin zavraždili 8 Srbů, 2 jsou dosud vedeni jako nezvěstní. 11 Albánců přišlo o život při střetech s příslušníky KFOR, kteří se pokoušeli chránit Srby. Těžká a lehčí poranění utrpělo 954 osob, z nichž 143 bylo srbské národnosti a několik desítek zraněných bylo příslušníky mezinárodních sil. Zničeno bylo 72 vozidel OSN. Po celém území jižního Srbska bylo zničeno, zapáleno nebo těžce poškozeno 935 srbských domů a 10 veřejných objektů - školy, zdravotnická zařízení, pošty a dále 35 objektů Srbské pravoslavné církve - kláštery, kostely a další církevní objekty, mezi nimi 18 kulturních památníků. Texty převzaty ze stránek občanského sdružení Přátelé Srbů na Kosovu, kosovoonline.cz