Nové filmy o nám známých historických osobnostech se na nás jen hrnou

Ještě jsme neviděli ani film o Janu Masarykovi, který má v názvu slova drogy, ženy a velká politika, takže to bude asi "velkolepá" podívaná.

Masarykům věnují naši i cizí pohádkáři velkou pozornost. Tak jsme se dozvěděli, samozřejmě kromě dalšího, že T.G. Masaryk je možná synem Franty Procházky, velkého habsburského panovníka. O bulvárnosti těchto a podobných "vědátorů" nemůže být ani pochyb. Informace toho druhu mají zelenou. A tak se pánové a dámy snaží, aby doplnili naše představy o zaručeně nové vědecké poznatky.

Ovšem musí být i pozitivní vzory. O takové se postarají "Habsburgové". A jeden film, pravděpodobně v tomto duchu, se již připravuje, pracuje se na něm. A bude o osvícené Marii Terezii. Scénář je údajně domácí produkce a rovněž ČT se bude na dílu podílet. Ta má už na svém kontě  dost „slavných“ protičeských počinů.

Asi nelze předpokládat, že se dozvíme též něco o tom, jak zemím Koruny české prohrála Marie Terezie ve válce s pruským  Fridrichem II. Slezsko a kolik české krve a zlaťáků jsme za tuto prohru museli zaplatit.

Jezdecká socha Marie Terezie, o kterou usilovaly nám známé síly již před delší dobou,  nakonec v Bratislavě, kde měla stát, neobohatila Slovensko, jak se již již předpokládalo. I v Praze se objevil návrh, jak jsem slyšel, postavit pomník Marii Terezii. V zárodku však skonal.

Takže přes pomníky se Marie Terezie nepropracovala v Bratislavě, ani v Praze k úspěchu. Pánové na to jdou nyní od lesa. Bude to film a basta. Ten nějací pobloudilí zastupitelé nemohou zastavit. ČT a další nám veledílo dvoudílné darují. A ať bude úspěšné či z něj bude propadák, není ani tak podstatné. Hlavní věc je, že bude.

Jsou i tací „vlastenci“, samozřejmě nikoliv čeští, kteří ví, jak je nutné těm tvrdohlavým Čechům ukázat historii v jiném, současném pojetí. Vše, co slouží k přepisování nejen našich dějin, je proto žádoucí. Sem tam dáme pamětní desku, kde se narodil, či zemřel nějaký sudet. Časem tyto památníčky, včetně pomníků, budou snad všude v ČR,  připomínat slavné doby, kdy spolu ve vzájemném pochopení, spolupráci, míru a snad i v  lásce  žili Češi a Němci. A obvyklé pohádky pak následují jedna za druhou.

Proti lži musíme však stavět pravdu. Jinak se v tom moři nepravd utopíme.

J. Kovář