Není třeba, aby se Rusko omlouvalo za to,

že brzdí americké provokace

 

Finian Cunnigham

 

Jak se dalo předpokládat, poté, co Rusko tento týden zařadilo na černou listinu skupinu tzv. nevládních organizací, se sídlem v USA, jako „nežádoucí“ na svém území, následovaly západní protesty. Do této skupiny sedmi zakázaných organizací byly zahrnuty National Endowment for Democracy (NED) se sídlem ve Washingtonu a Open Society, kterou řídí kapitalistický miliardář a spekulant George Soros. Tyto organizace zorganizovaly v posledních letech v Moskvě početné „skupiny občanské společnosti“, které jsou údajně zapojovány do prosazování „demokracie“, „obchodních firem“ a „svobodných médií“.

 

Podle ruského zákona, přijatého v roce 2015, má vláda právo sankcionovat jakoukoli skupinu jako „nežádoucí“, jestliže je její činnost považována za podkopávání ruské ústavy a bezpečnosti státu.

 

Je diskutabilní, proč vůbec takovým americkým týmům, které prokazují politickou loajalitu Washingtonu a jeho nepřátelské agendě vůči Rusku, bylo umožněno, aby byly v této zemi zřízeny.

 

Americký velvyslanec v Rusku John Tefft odsoudil nejnovější sankce ze strany Kremlu. Řekl: „Považujeme tento tah ze strany ruské vlády jako další úmyslný krok k ještě větší izolaci ruského lidu od zbytku světa.“

 

Arogance, která zaznívá ve slovech amerického velvyslance, je ohromující, avšak typická pro Washingtonské rasistické sobectví.

 

Takže je nám řečeno, že je ruský národ izolován od zbytku světa? Všimněte si, jak jsou advokátní skupiny se sídlem v Americe z nějakého důvodu ztotožňovány s přístupem k „světu“ a zároveň jako kdyby byly příkladem ctnosti.

 

Nejrychlejší způsob, jak získat kontrolu nad skutečností, spočívá v tom, že si položíme tuto otázku: kolik ruských nevládních organizací působí v USA? Správně – žádná. Nicméně samozvaní „výjimeční“ Američané považují za svoji výsadu exportovat skupiny, které propagují údajné „Západní hodnoty“ v Rusku a desítkách dalších zemí po celém světě.

 

Abychom si objasnili, jak jsou „izolovaní“ Američané mimo ruský vliv, musíme pouze zvážit, jak antagonističtí jsou američtí politici, média a odborníci vůči ruským zpravodajským televizním a rozhlasovým stanicím. Kanály, jako jsou RT a Sputnik, jsou běžně očerňovány jako „kremelská propaganda“, i když jsou pravděpodobně rozvážnější, než spousta amerických odbytišť, řízených korporacemi, která fungují jako nekritičtí a slepí propagátoři amerických zahraničních válek a podvratných činností.

 

Mějte také na paměti, že RT a Sputnik jsou veřejně uznávané zpravodajské kanály. Nejde o žádné tajné organizace, které pracují se skrytou agendou.

 

Nyní zvažme, že pokud je to tento druh nepřátelství, které je namířeno proti legitimním mezinárodním zpravodajským kanálům se sídlem v Rusku, tak potom si jen můžeme představit pozdvižení, které by nastalo, kdyby ve Washingtonu skutečně existovaly Ruskem sponzorované skupiny „občanské společnosti“, které by uveřejňovaly reportáže a publikovaly tiskové zprávy, jejichž cílem by bylo ustavičně podkopávat americkou ústavu, instituce a vládní politiku.

 

Takové hypotetické, Ruskem podporované, sítě by byly vyhozeny ze země jako „agenti cizího nepřítele“, pokud by přímo nečelily vězení jako „špioni“.

 

A opět se podívejme - abychom měli měřítko, o jak velký rozruch by pravděpodobně šlo - na nedávné domnělé nabourání do počítačové databáze Demokratické strany, které bylo zuřivě přisuzováno „Rusku, které se snaží zasahovat do amerických prezidentských voleb“. Neexistuje ani sebemenší důkaz pro takové zbytečně alarmující tvrzení, že šlo o útok hackerů, ale je třeba si povšimnout, jak se tupý a agresivní Washington srovnává s pouhou představou, že by Rusko mohlo narušit americkou domácí politiku.

 

Avšak v případě Ruska – ve vztahu vůči americkým organizacím - nejde již jen o hypotézu. Americké nevládní organizace, které Rusko tento týden zařadilo na černou listinu a zakázalo je, jsou prokazatelně nepřátelské vůči ruské domácí politice, ústavě a institucím.

 

George Soros, pan zbohatlík, který stojí za společností Open Society, opakovaně obviňuje Rusko z jeho zahraniční politiky, jako je např. uspíšení evropského uprchlického problému za účelem oslabení Evropské unie, nebo že má Rusko v úmyslu napadnout státy východní Evropy.

 

Termín „nevládní organizace“ je kompletně nesprávné pojmenování. Je to chytrý podvod, stejně jako mnoho jiných tvrzení, učiněných těmito skupinami. Skupiny, které jsou uvedeny na černé listině, jsou financované americkým Ministerstvem zahraničí a Kongresem – což má hodně daleko od tvrzení, že jsou údajně nezávislé a soukromé. Především v případě společnosti Open Society George Sorose jde o úzké propojení s cíli zahraniční politiky Washingtonu.

 

To z nich činí do velké míry „americké vládní agentury“.

 

Pod slabě zahalenou maskou propagování „demokracie“ se všechny agentury, které Amerika sponzoruje, snaží destabilizovat ruskou společnost a podkopat řídící orgány. Tato podvratná činnost by nebyla tolerována ani vteřinu, kdyby se situace otočila a vše by se odehrávalo v Americe. Tak proč by Rusko mělo akceptovat jednostranné americké rozvracení a pokrytectví?

 

Zákeřný a skutečně nebezpečný účel organizací National Endowment for Democracy, Open Society a všech těch dalších orwellovsky pojmenovaných amerických organizací můžeme pochopit na základě toho, že právě tyto skupiny jsou zodpovědné za celou řadu „barevných revolucí“ a změn režimů od té doby, co se téměř před čtvrt stoletím rozpadl Sovětský svaz. Slouží jako rameno měkké síly amerického imperialismu.

 

Ukrajina, bývalá sovětská republika, byla prvořadým cílem. Je zveřejněno prohlášení náměstkyně ministra zahraničí USA Victorie Nuland, že od začátku roku 2000 bylo do této země posláno 5 miliard dolarů za účelem svržení režimu, což vyvrcholilo v roce 2014, kdy byla oficiálně zvolená vláda v Kyjevě svržena za pomoci fašistů, podporovaných CIA. Nový režim je zodpovědný za válku, vedenou od roku 2014 proti etnickým Rusům na východě země, ve které bylo zabito 10 000 lidí, a za pokračující úsilí a sabotáže na Krymu. Amerikou podporovaná změna režimu na Ukrajině má ještě významnější cíl, a tím je, že má tato země posloužit jako hlavní síla proti opravdové ceně, Rusku.

 

Bylo to americké Ministerstvo zahraničí a George Soros, kteří byli nápomocni při dohlížení na státní převrat v souvislosti se změnou režimu v Kyjevě.

 

Přeloženo z orwellovského slovníku, „prosazování demokracie“ znamená propagaci Washingtonské verze“"demokracie“, která spočívá v dosazování vazalských režimů, které vše převálcují ve prospěch amerických kapitalistů, jako je např. Soros, původem z Maďarska.

 

Ruská nezávislá vláda v čele s prezidentem Putinem to blíže vymezila pro změnu režimu, inspirovanou Washingtonem. A protože se Rusko vzpírá hegemonickým ambicím Washingtonu vůči Ukrajině a Sýrii, zesiluje se cíl, zaměřený na Putina, pokud jde o imperialistické válečné štváče ve Washingtonu.

 

Předchozí ruské volby byly zneváženy agenturou NED, Sorosem a dalšími hybnými silami, sponzorovanými Amerikou. S nastávajícími volbami v Kremlu by se dalo očekávat, že hlavní negativní mediální nápor připravují stejné skupiny, financované Washingtonem. Nepodložená obvinění ohledně volebního podvodu, která naznačil Soros a společnosti v Moskvě, financované organizací NED, budou obvyklým způsobem zesílena západními sdělovacími prostředky.

 

Rovněž jde o to, že pokud demokratická kandidátka Hillary Clintonová vyhraje v listopadových prezidentských volbách v USA, tak je to tutovka, že klika washingtonských válečných štváčů v CIA a ve vedení zahraniční politiky urychlí podvratnou činnost amerických agentur v Moskvě.

 

Z toho důvodu je v pořádku, že se tomu Rusko snaží předejít. Koneckonců, kdyby tomu bylo naopak, akceptovaly by to Spojené státy? V žádném případě.

 

Nevyhnutelné pobouření Západu, který tvrdí, že Rusko „ostře zasahuje proti demokratickým právům“, je směšné kvůli jeho arogantní dvojsmyslnosti.

 

Západ ukládá sankce Rusku na základě falešných tvrzení, a pak očekává, že unikne postihu díky skupinám, financovaných Washingtonem, infiltrovaných destabilizujícími dezinformacemi; a pak, když ruská vláda začne tyto skupiny omezovat, Washington má tu drzost protestovat.

 

Jedná se o způsob megalomanského myšlení. Co bude chtít příště? Aby se Rusko omluvilo za současný stav?

2.9.2016  

 

No Need for Russia to Apologize for Curbing US Provocation vyšel 26. srpna 2016 na ICH. Překlad   Zvědavec.