Několik citátů z české poesie - Noviny pod německou kontrolou

8. ledna 1941

Laskavý přítel dal mi k Ježíšku soubor Havlíčkových veršů — udělal mi velikou radost a tak si v té knížce říkám a nalézám tam toto pro Němce:

„Také Tobě, Němče, radu dám:

nemluv před lidmi o sobě sám.

Neboť jest to proti zdvořilosti

mluvit o neřádu ve společnosti“

A pro Čechy:

„Česká hlava stěny proráží,

to je moje naděje a víra,

o kterouž se v bouři nesnází

národ český pevně podepírá“

A zase Němcům:

„Hoj, vy Němci, cizozemci,

bude s vámi zle,

až vám dáme kvinde,

byste kradli jinde,

ó, pak Němci, cizozemci,

bude s vámi zle.“

Máte-li doma Havlíčka, čtěte si v něm tu a tam i vy, čeští žurnalisté, kteří dnes musíte psát po goebbelsovsku, nezapomínejte na Havlíčka, je pro vás jako léčivé vykloktání v atmosféře nacistických bacilů - a některý z vás by se přece mohl nakazit. Doporučuji Havlíčka.

A když už jsem byl v té poesii - hrabal jsem se v básničkách všelijakých a našel jsem tenhle krásný fragment o Praze od Jaroslava Hilberta:

„Královno sirá, krásy plná,

slávou i kletbou bohatá,

veliká v zápasech,

větší svou pýchou v porobě,

spravedlnost dějin trhá

květy vítězného míru

na čelo Tobě -“

a já dodávám — dočkáme se těchto květů — jen vytrvat. A od Hilberta k Halasovi:

„Kůň bronzový, kůň Václavův

se včera v noci třás

a kníže kopí potěžkal,

myslete na chorál,

malověrní, myslete na chorál“

A já děkuji, že malověrných je maloučko a že na chorál myslíme a nezapomínáme. — Už jsem dorecitoval, račte odpustit.

A dnes jsem četl také právě došlé pražské noviny, kde na čelném místě nalézám tuto zprávu:

„V Řecku se nezadržitelně vpřed valí italská armáda.“ Ano, valí se, ale ven a ne vpřed, upozorněte prosím své válečné zpravodaje, valí se také v Africe, ale taky ne vpřed. Bardia je už v anglických rukou - tož jaké pak valení.

A dále čtu: „Velmi cennou surovinou jsou staré punčochy, proto je nepalte, nýbrž odevzdejte do domovní sběrny.“ Vím, že Němci nejsou odkázáni na staré fusekle, ale že o ně škemrají, je pro situaci přece jenom symptomatické.

Dobrou noc vám všem!

Jan Masaryk: Volá Londýn , str. 95-96

reprint vydání z roku 1948