Naše informační služba - Hitler a Napoleon

2. července 1941

Dnes vám chci říci něco o našem zpravodajství do zámořských zemí. Bude vás to zajímat. Tak jsme na příklad minulý týden zahájili přímou telegrafickou službu s Bombayí, kde odbočka ČTK zásobuje nejen indický tisk, ale i noviny na Dálném Východě, v Austrálii a Novém Zélandě.

To však není naše jediné telegrafické a kabelové spojení. Již od minulého roku má naše „Četka“ přímé telegrafické spojení s Amerikou. Newyorská kancelář ČTK dostává z Londýna téměř každodenně telegramy o událostech u vás doma a o naší činnosti zde. Od října loňského roku kabelovali jsme do Ameriky asi 50.000 slov. Tyto zprávy jsou určeny pro osm českých a slovenských deníků v Severní Americe, pro 40 týdeníků a pro celou řadu amerických deníků. Z Nového Yorku telegrafují tyto zprávy do Jižní Ameriky pro portugalský, španělský a ostatní tisk. Od března t. r. jsme také v přímém telegrafickém spojení s Blízkým Východem. Tam se naše odbočka zabývá zpravodajstvím pro západní Asii a celou Afriku. Dnes, kdy máme československé kolonie ve všech zemích světa, je tato zpravodajská služba velmi významným spojením propagačním. Zde v Londýně jsme samozřejmě v přímém kontaktu s velkými tiskovými kancelářemi: Reuter, Press Association, Exchange Telegraph atd.

Keď Hitler pred týždňom svojím obvyklým gaunerským spósobom napadol Rusko, vzal som si zo svojej knižnice, ktorá sa dosial zachránila před nemeckými bombami, román, ktorý je podľa mojho úsudku v světověj literatúre najsláv nejší, - Tolstojov román „Vojna a mier“. Hoci Napoleon bol o mnoho váčšou odrudou diktátorskou ako Hitler, preca sa v tejto slávnej knihe dočítáte, ako sa dnešná situácia podobá situácii v roku 1812. Europa bola Napoleonom dobytá - a už len Rusko chýbalo k tomu, aby sa malý korsický kaprál stal pánom celej Europy. Jednooký Kutuzov ustupuje a ustupuje, čaká a otála, vediac, že sa konečne Napoleon chytí do pasti. Začiatok konca napoleonskej epopeje. A tak sa dívám i na Hitlerovo ruské dobrodružstvo. Nepoznám mená všetkých ruských generálov, ani neviem, ktorý z nich bude Kutuzov. Je však isté, že, keď po Molotovovej reci zahráli Kutuzovov pochod, jeho viera v konečné zúčtovanie vzrástla. Dúfam, že sa to teraz obíde bez požiaru Moskvy. Ale i to by Rusovia přijali ako pred stotriciatmi rokmi. Neviem, či jeTolstoj u vás zakázaný. Ale i keď je, neznamená to, že ho nečítáte. Ak máte doma Tolstojov román „Vojnu a mier“, prečítajte si jej znovu - ak nemáte, vypožičajte si jej. Čítám teraz toto velké dielo s tým istým vzrušením ako vtedy, keď som je čítal prvý raz.

Viete, že som vyrástol na Slovensku, že prvé spomienky mám na Turčianský Svätý Martin a nepoddajný, často dětský rusofilizmus. Spomínam s láskou na baťka Hurbana Vajanského, ktorý sa s mojím otcom rozišiel preto, lebo Masaryk mu nebol dosť rusofilský. Tí starí slovanskí idealisti predošlých generácií musia sa v hrobe obracať, keď náš slovenský lud ženú na jatky hnusní nemeckí walhalisti. Beda, trikrát beda vám, zhavranelí synovia slovenských matiek, ktorí už zas zrádzate svoj ľud. Keď ste si podali ruky s Hitlerom, spáchali ste smrtelný hriech. Keď teraz naších slovenských chlapcov ženiete po boku Maďarov na nemecké jatky, hriech tento ste dovršeli a prehlbili. Slovensko znovu vstane a púta si strhne. Pre vás, slovenskí zradcovia, sú púta příliš dobré.

Čítajte „Vojnu a mier“ a spomínajte na svojích slovenských bratov s láskou, súcitom a pevnou istotou. Buďte ubezpečení, že teraz to budeme my, ktorí nie len Hitlerovi, ale aj Tukovi, a jak sa všetky tie netvory menujú, povieme raz navždy: Nem, nem, soha!! - Dobrou noc!

Jan Masaryk: Volá Londýn , str. 145-146

reprint vydání z roku 1948