Naplněním cílů „sudetoněmeckého landsmanšaftu“ dojdeme k novému Mnichovu

a)       Platné Stanovy SL obsahují i následující cíle:

-  prosadit právní nárok na domov, jeho znovuzískání a s tím spojené právo na sebeurčení národnostní skupiny,

-  zastupovat nárok národnostní skupiny a jednotlivých krajanů na navrácení uloupeného majetku a z toho vyplývající nároky na odškodnění.

b)  O cílech snažení „sudetoněmeckého landsmanšaftu" vypovídají nejen jeho platné stanovy, ale také tzv. program 20 bodů z roku 1961. Přestože na přelomu 20. a 21. století Seliger-Gemeinde a Ackermann-Gemeinde měly k němu určité připomínky, znění programu se nezměnilo. V SL se tehdy nenašla většina k jejich prosazení. Uveďme pro představu jen několik programových bodů:

„Naše politické úsilí se zakládá na právu na domov ("Heimat") a na sebeurčovacím právu národů v rámci evropské integrace, a sice nezávisle na sporné mnichovské dohodě z r. 1938.“ (Čtrnáctý bod)

„Přihlašujeme se taktéž k přirozenoprávnímu nároku každého člověka na nerušené usazení ve svém právoplatném bydlišti, jakož i k právu národů a etnických, rasových a náboženských skupin na nerušené usazení ve svých zděděných osídlených oblastech (právo na vlast). V našem případě tím rozumíme právo sudetoněmecké skupiny na návrat do své vlasti a na nerušený život právě zde v souladu s právem sebeurčení. Poměry v Evropě - též mezi Spolkovou republikou Německo a Československem - mohou být považovány za normalizované teprve tehdy, až bude toto právo uskutečněno.” (Patnáctý bod)

„Hlásíme se k právu sebeurčení jako právu národů a národních skupin určovat si svobodně svůj politický, hospodářský, sociální a kulturní status. O osudu sudetských Němců a jejich území může být totiž rozhodováno jen s jejich výslovným souhlasem." (Šestnáctý bod)

c) Jak si představují sudeti budoucnost „sudetenlandu, až ho získají'¹? Zásadně vidí tří možnosti: - autonomní německé území uvnitř ČR, - jako samostatnou správní a státní jednotku, - připojení k Německu.

Sudetoněmecká suverenita by vedla ke ztrátě české svrchovanosti nad česko-německým pohraničím.

d)  Jak vyplývá z článku „Setkání významné pro budoucnost", který byl publikován v Sudetendeutsche Zeitung, 18.03.2016, na str. 1 a 3, pochválil H. Seehofer čtvrtý bavorský kmen jako základ pro „budoucí spojení mezi oběma zeměmi".

Když jsme se obrátili na P. Bělobrádka, místopředsedu vlády ČR, aby nám slova H. Seehofera vysvětlil, sdělil nám písemně, že k této otázce bude vydáno prohlášení. Čekali jsme asi půl roku, žádného prohlášení jsme se dosud nedočkali a proto jsme uvedený dotaz nedávno opakovali.

e)       „Sudetoněmecká mládež vysvětluje, co znamená znovuzískání vlasti" je nadpis článku, který vyšel v Sudetenpost, 9.6. 2016, str. 5. Předseda sudetoněmecké mládeže, Peter Paul Polierer, přednesl při svatodušním setkání v Norimberku referát, v němž mluví o Bohémii (Čechách - pozn. red.) a Moravě a v souvislosti s nimi pronesl i slova:       Generace dědiců sudetských Němců má více než jednu vlast/domov a pracuje s velkým potěšením na tom, aby byly respektovány všechny její domovy, historické a vytvořené. Opět ta dávná německá touha po nadpráví.

f)       V myslích některých sudetů dosud nezmizela představa o česko-německé federaci, jíž zakotvovala Wiesbadenská úmluva, uzavřená mezi sudety a prchalovci v r. 1950. Ta předpokládala i návrat sudetů do Československa.

Bernd Posselt ve svém projevu na 61. sjezdu odsunutých Němců z Československa poměrně široce mluvil i o wiesbadenské dohodě. Označil ji za vizionářský dokument, jímž sudetoněmecká národnostní skupina učinila velký krok k českému národu a zvláště pak k úpravě budoucích vztahů mezi Čechy a sudetskými Němci. I později představitel SL prohlásil, že v budoucích jednáních mezi SL a českou vládou by měla Wiesbadenská úmluva sehrát alespoň orientační úlohu.

g)       Bavorská CSU si vytýčila program, který probouzí vzpomínky na germánský Drang nach Osten. „V příštích několika letech si CSU dala za cíl rozvíjet sousedské vztahy se středo - a východoevropskými státy. V programu je v zásadě: "Bavorsko je motorem progresivní integrace střední a východní Evropy. To je předmětem bavorské strategie pro Střední a Východní Evropu. "Usmíření s Čechy, které je na konci dlouhého procesu, bude v této souvislosti příkladem.“ (Z článku Vyhnanci respektováni vícekrát, Sudetendeutsche Zeitung, 11.11. 2016, str. 1)

Výňatek z článku České obci vlastenecké

Za České národní listy P. Rejf