Listy 97

Studijní texty, volné a krácené překlady zejména z německého a rakouského tisku


SdP: Když Rakousko vyhánělo sudetské Němce

Mnozí sudetští a karpatští Němci museli v r. 1946 opustit obnovené Rakousko a byli přes tábor Melk přesídleni do Německa. Podkladem pro to byl tzv. Helmerův výnos, tehdejšího ministra vnitra, z 19. února 1946, který obsahoval směrnice o deportaci říšských zahraničních Němců. K tomu sloužila ženijní kasárna v Melku. Vedoucími úředníky byli zde bývalí důstojníci německé branné moci, kteří nebyli členy NSDAP. Na dodržení pořádku dohlíželo až 80 mužů rakouské policie.

Sběrný tábor Melk měl kapacitu asi 3600 lidi, tento počet byl běžně překračován. Naposledy bylo v táboře až 8000 osob, počet žen a dětí byl enormně vysoký.

Transporty do Německa byly odesílány každé dva či tři dny. Celkem bylo v 271 transportech z rakouských zemí vysídleno 224 425 osob. V Melku byla na počest asi 260 000 (?) z Rakouska do Německa vyhnaných sudetských a karpatských Němců odhalena dne 30.5.2010 pamětní deska. SdZ, 18.6.10, str. 1 a 2


H.F. Buršáci ze Sudetie oslavovali 150 let v Sudetoněmeckém domě

Mnichovská odnož buršáků vznikla sice až v r. 1951, ale buršácký spolek Albia Praha vznikl již v r. 1860. B. Posselt označil dokumentární film „Zabíjení po česku“ za masakr v Praze. Německá Karlova univerzita a Německá vysoká škola v Praze v květnu 1945 zanikly. Studenti a profesoři byli povražděni nebo vyhnáni. Spřátelené buršácké spolky Allemania Vídeň, Thesalia Praha se sídlem Bayreuthu, Elektra v Teplicích se sídlem v Mnichově předaly o slavnosti vlaječky a zazpívali „Ať žije Sudetia na věky“. SdZ, 18.6.10, str. 3


Sudetoněmecká rada vyvíjí nátlak ve prospěch střediska vyhnaných

Sudetoněmecká rada spolu s poslanci CDU/CSU, SPD a FDP jednomyslně signalizovala Svazu vyhnaných (BdV) podporu pro brzké zřízení Střediska vyhnaných v Berlíně. Rezoluce se přimlouvala pro obnovení jednoty mezi BdV a spolkovou vládou k plánované spolkové Nadaci „Útěk, vyhnání, usmíření“.

V čele sudetoněmecké rady je v současnosti mluvčí sudetoněmecké národnostní skupiny a poslanec za CSU v Evropském parlamentu, Bernd Posselt, který do grémia patří z titulu své funkce. Podobně jako generální sekretář a dlouhodobý poslanec SPD v bavorském parlamentu, Albrecht Schkäger, který byl jednomyslně potvrzen ve své funkci. Také jednomyslně byli do předsednictva sudetoněmecké rady zvoleni Johann Böhm, dřívější mluvčí sudetských Němců a ministr bavorské vlády, a Franz Neubauer, jakož i nakladatel Herbert Fleissner. Sudetoněmecká rada se skládá z 15 reprezentantů poslaneckých klubů ve spolkovém sněmu a z 15 delegovaných sudetských Němců. Je nejvyšším grémiem národnostní skupiny. SP , 2.6.2010, str. 3


Philips Richter: Památník pro mír

Bývalí občané Kunčic ze všech částí Německa přijeli do Kunčic, aby byli přítomni při posvěcení základního kamene památníku padlým v obou světových válkách. (?)

Předcházel tomu dlouhý proces schvalování u různých úřadů na Kravařsku, který absolvoval předseda vlasteneckého spolku Kravařska Manfréd Jankowsky. Vlastenecký spolek Kravařsko předal památník a další německé památky z předválečného období do ochrany města Fulnek. LZ, 13.6.2010, str. 6


Muzea chtějí spolupracovat

V Hrádku nad Nisou má vzniknout koordinační a výstavní středisko pro muzea v německo-polsko-českém trojúhelníku. Městská správa Zittau sdělila, že na téma „Vzpomínky na společnou budoucnost“ má být prezentována minulost oblasti. Účelem je vytvořit místo, kde by informace o aktivitách v Eurooblasti Nisa byly shromažďovány. Historický občanský dům na náměstí v Hrádku nad Nisou bude centrem pro informace a akce v trojúhelníku tří zemí. Záměr bude realizován v rámci projektu EU za patronace města Zittau a městského muzea v Zittau. Pracovní konference se konala 21.6.2010 v Zittau. Tam byl stanoven název projektu „Muzea bez hranic“. LZ, 13.6.2010, str. 5


Dějiny oblasti z pohledu studentů

Výstava „Tragická památná místa jedné oblasti“ byla zorganizována v Ústí n/L v kostele sv. Vojtěcha jako projekt Collegia Bohemicum a Antikomplexu. Studenti 4 gymnázií uvedli tragické události svých měst v letech 1938 až 1945. Zabývaly se vyháněním Čechů z okupovaného pohraničí, oběťmi nacistického teroru a též oběťmi při vysídlování Němců po válce. Výstava bude jako putovní prezentována na více místech. LZ, 13.6.2010, str. 5


M. Bobrowski: Historické sblížení Kulturního svazu a Zemského shromáždění Němců

Od založení Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku byly v Čechách dva velké svazy německé menšiny. Zástupci obou organizací se sešli 12.6.2010 v Praze, aby vytvořili skupinu, jejímž cílem by bylo sloučení obou svazů v jeden. LZ, 29.6.2010, str. 1 a 2


E. Dreschlerová: Pitterle říká, že čeština je jeho mateřštinou

Někteří němečtí politici mají český původ. Nejznámější z nich je evropský a německý poslanec Milan Horáček (Zelení). Richard Pitterle (Levicoví) se narodil 1959 v Mostu a nyní je ve Spolkovém sněmu předsedou německo-české parlamentní skupiny. Andreas Schneur (CSU) studoval politické vědy (v němčině), promoval v roce 2004. LZ, 29.6.2010, str. 2


Neonacisté zmlátili majitele hospody

Skupina neonacistů v noci na 24. června 2010 řádila v Řeznu a zranila jednoho muže. Podle sdělení těsně před půlnoci táhli po starém městě až do rána a vyvolávali přitom nacistická hesla. Všech osm výtržníků demolovalo jeden lokál a zmlátili hostinského. Při pátrání policie zajistila na břehu Dunaje 5 mužů ve věku 19 až 28 let, všichni pocházeli z Řezna. Při zajišťování kladli odpor. Jeden z nich zvolal „Heil Hitler!“ SüZ, 1.7.2010, str. 60


Premiér Milorad Dodík: Vysoký reprezentant je rušící faktor

V rozhovoru pro list Die Presse premiér Dodík jasně řekl, že Srbská republika nemůže být zrušena. Podle něj cizinci ze země udělali protektorát a chovají se povýšenecky. Tím dávají důvody pro zrušení Bosny a Hercegoviny. List Die Presse se v rozhovoru dotázal Dodíka, zda chce uspořádat v Srbské republice referendum o odtržení od Bosny. Dodík odpověděl, že Srbové podporují Dayton, ale kdyby byl i nadále trval tlak na Srbskou republiku, využila by tato práva uspořádat referendum. Ale z toho referenda by prý neměl radost Vysoký reprezentant pro Bosnu Valentin Inzko. Podle Dodíka Vysoký reprezentant musí respektovat dohody z Daytonu. Vysoký reprezentant, který je rušícím faktorem, není zapotřebí. Čím déle bude ve svém úřadě, tím více přispěje k likvidaci Bosny a Hercegoviny.

K otázce Srebrenice Dodík uvedl, že muslimský velitel Srebrenice Naser Orić se svými vojáky přepadal srbské vesnice a zabil 3500 Srbů. V obci Kravice zavraždili v noci před pravoslavnými Vánocemi 78 civilistů, což dalo podnět k pomstě. Srebrenica byla zločinem, ale nikoli genocida, jelikož ženy a děti nebyly zabíjeny. Je to velká zátěž, ale Srbové nemohou být obviněni z kolektivní viny. V Haagu byl Orić osvobozen, ale Srbka Bijana Plavšičová, která nikdy nestřílela, byla odsouzena pro kolektivní zavinění, Die Presse, 5.7.2010, str. 4


Politička Simone Veilová získala literární Heinovu cenu

Letošní Heinovu cenu zemského hlavního města Düsseldorfu, dotovanou částkou 50 000 euro, získala politička a novinářka Simone Veilová. Narodila se v Nice v r. 1927 jako dcera židovského architekta. V koncentračních táborech Osvětim a Bergen-Belsen prožila 13 měsíců. V duchu H. Heineho dala Evropě svoji duši. S. Veilová byla od r. 1979 do r. 1982 předsedkyní Evropského parlamentu a pak pracovala v různých funkcích pro Evropu. Literární cena jí bude předána 13. prosince 2010 v Düsseldorfu. FAZ, 5.7.2010, str. 27


Obama je antisemita

Neustále více se objevuji v Izraeli a v židovských sídlištích v západním Jordánsku plakáty, na kterých je Obama s palestinským šátkem a pod tím nápis: „Barack Hussejn Obama – antisemitský nenávistník Židů.“

Je to určitě dílo extrémistů, avšak podle ankety deníku „Haaretz“ obdobně smýšlejí četní Izraelci. Z dotazovaných 27% říká, že Obama je antisemita, 56% to popřelo a 17% se nevyjádřilo. Podle ankety jen 18% Izraelců se domnívá, že Obama je přítel Izraelců, 21% to popírá a tvrdí, že Obama je vůči Izraeli nepřátelsky zaujat. Zdá se, že Obama je vůbec nenáviděnější prezident nejdůležitějšího a osvědčeného spojence Izraele, USA. Die Presse, 7.7.2010, str. 4


Martin Fritzl: Prezident Fischer je pro místní dvojjazyčná označení

V zasedací síni Říšské rady, když promluvil prezident Heinz Fischer, byl přítomen také nejvzácnější host: designovaný český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Červencové zasedání využil Fischer k tomu, aby byla okamžitě řešena otázka místních dvojjazyčných označení obcí v Korutanech. Své stanovisko prezident zdůraznil také slovinskou větou: Čas je zrel! (Čas je zralý!) Fischer tím podtrhl, že Ústavní soudní dvůr v r. 2001 rozhodl, že před obcemi, kde je více než 10% slovinského obyvatelstva, musí být dvojjazyčné označení obcí. Die Presse, 9.7.2010,str. 3


Rene Küpper: Poznámky ke kolaboraci za protektorátu

Maršál Philippe Pétain, který stál v čele poražené Francie, na podzim v r. 1940, jako první použil výraz kolaborace. Kolaborace s okupanty byla ve všech okupovaných zemích. V protektorátu, pomineme-li ministra školství Emanuela Moravce, sedm aktivistických novinářů, vůdce fašistů Gajdu, Ryse a jejich stoupence, kteří v r. 1940 s 13 500 členy tvořili zanedbatelnou společenskou skupinu, prakticky žádná kolaborace neexistovala. Také organizace jako „Národní arijské kulturní společenství“ nebo Němci podporovaný „Český svaz frontových bojovníků“ byly početně nevýznamné.

Tito kolaboranti, jak řekl státní ministr K.H. Frank v r. 1944 byli jen „donašeči a spolupracovníci mé bezpečnostní policie“. Kolaborující organizací bylo Kuratorium pro výchovu mládeže, jehož funkcionáři byli nenáviděni. Přesto ještě v květnu 1944 Joseph Goebbls konstatoval, že české obyvatelstvo pracovalo pro naše válečné úsilí, jelikož byli dobře stravováni. Čeští ministři byli donuceni mluvit, ale jejich opravdové smýšlení bylo jiné. Podle K.H. Franka ministři nebyli žádní fašisté, nýbrž naopak poctiví demokraté. Po zničení Lidic se Hácha a jeho ministři snažili stáhnout. Za použití metody „cukru a biče“ dělníci a zemědělci pracovali až do podzimu 1944 pro okupanty uspokojivě. Ani nucené členství v „české lize proti bolševismu“ nebylo považováno všemi za kolaboraci. Po válce byli někteří ministři osvobozeni, někteří uvězněni. LZ, 13.7.2010, str. 3 přílohy


Irena Kuncová: Editorial

Pro menší děti jsme organizovali dětský tábor, pro děti a studenty tábor v Drhlenách (Český ráj). Za spolupráce s Heiligenhofen mohou naše děti být o volném čase v Lázních Kissingen a na hradě Hohenberg (Vyšehrad).Jsou organizována také setkání mládeže, která mají dlouholetou tradici, jako např. setkávání v Moravské Třebové. Letos slavíme 15 let spolupráce s německým městem Staufenberg a maďarským Tarjan. Po parlamentních volbách se budou konat také volby v našich organizacích a v Zemském shromáždění. LZ, 13.7.2010, str. 1 a 6


Elizabeth Dreschlerová: Česká vesnice v Berlíně

Nový Kolín vznikl spojením Německého Rixdorfu a Českého Rixdorfu, kam první čeští emigranti přišli v r. 1737. Osídlování jim povolil Bedřich Vilém I. Čeština se dlouho udržela. Poslední česky mluvící potomci zemřeli v r. 1970. Nápisy na hrobech bývali až do r. 1780 jen české, pak dvojjazyčné a od r. 1820 jen německé. Je zde Komenského zahrada, která byla otevřena 1995 primátory Prahy a Berlína. Mezi mládeží obou národností docházelo ke sporům. V r. 1750 založili čeští exulanti v Postupimi obec, jíž nazvali Nová Ves. LZ, 13.7.2010, str. 3


Marco Zimmermann: Krok k usmíření: Charta vyhnaných a Wiesbadenská dohoda

Od podepsání Charty uplyne 5. srpna 2010 60 let a již 4. srpna 60 let od podepsání Wiesbadenské dohody mezi společností na ochranu sudetských zájmů a Českým národním výborem v Londýně (?). Vyhnanci nebyli vždy vítáni s otevřenou náručí. Pro domácí Němce byli „cizinci“. Politické organizace měly zakázané. Sudetští němci se přesto začali organizovat. 12.7.1945 bylo založeno „Sudetské místo pomoci“ v Mnichově. Místní skupiny začaly tvořit sudetoněmecký landsmanšaft (SL). Sociální demokrat Reitzner založil 14.7.1947 „Pracovní společenství na ochranu sudetských zájmů.“ Spoluzakladatelem byl Walter Becher (SdP). Rudolf Lodgmann společně s dalšími politiky začal formulovat „právo na vlast“. Zástupci různých organizací vyhnanců navrhli text „Ústavy vyhnaných“, v níž se vzdali „pomsty a odplaty“. Právo na vlast však bylo dáno Bohem jako hlavní právo lidí.

Charta vyhnaných byla podepsána v den 5. výročí podepsání Postupimských dohod 5.8.1950 před mapou Německa, která visela na ruinách zámku ve Stuttgartu, se zvlášť zdůrazněným ztraceným územím. Lodgmann uzavřel s vedoucím Českého národního výboru pod vedením Lva Prchaly z Londýna symbolicky den před Chartou Wiesbadenskou dohodu, tj. 4.8.1950. V r. 1953 Lodgmann poskytl Prchalovi úvěr 100 liber. Generál Prchala je pohřben na mnichovském lesním hřbitově vedle Lodgmanna. Prchala byl ochoten postoupit sudetským Němcům část čs. pohraničí. Vysídlení Němci Chartu vyhnanců přijali, zatímco Wiesbadenskou dohodu kritizovali. LZ, 27.7.2010, str. 3


Ln: První stanice Berlín

Nový ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg nastoupil 19.7.2010 svoji první zahraniční cestu do Berlína. Spolkový ministr Westerwelle ocenil novou českou vládu jako „silnou proevpropskou sílu“. Schwarzenberg poděkoval německé vládě za podporu během českého předsednictví v EU v r. 2009. Oba ministři pak společně odletěli na mezinárodní konferenci v Kábulu. Byl projednán aktuální problém, kterým pro Berlín je prodej budovy velvyslanectví v Praze . Jako protislužbu by ČR získala bývalé sídlo USA v centru Berlína, což je pro ČR výhodné. (?) LZ, 27.7.2010, str. 1 a 2

Redakce a volný překlad: Ing. Jaroslav Liška


Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, srpen 2010.

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: Vydavatel@seznam.cz