I mlčení je součástí přepisování čs. dějin

Toto tvrzení dokládá fakt, že o Slovenském národním povstání se v "našich médiích" toho moc nedozvíme nebo dokonce vůbec nic. Zkreslování dějinných skutečností se stává jaksi pravidlem. A tak postupně mění několik režimních historiků a jejich učedníci, samozřejmě za tvůrčí pomoci médií hlavního proudu,  naše dějinné obrazy.

Ještě před několika lety jsme mohli najít potřebná fakta na řadě internetových adres, včetně fotografií. Dnes je tomu již jinak. Články jsou zpravidla přepsány a fotografie nahrazeny jinými. Mladší generace tak nabývají zkreslené informace, jež je vedou i k jednáním, která ve svých důsledcích je přetahují na druhou stranu barikády. Před nějakým časem jsme se dozvěděli, že naše mládež je již odnárodněna tak, jak to jen bylo možné.  Kdo nám tento úkol zadal, jaký cíl sledoval a kdo jej u nás plnil? I studenti ztrácejí národní povědomí. Ale nejen to! Ztrácejí také sociální a demokratické cítění i celkovou vzdělanostní úroveň.

Za příklad může sloužit část současných studentů, dokonce již i středoškolských. Svými vstupy do veřejného života pomáhají formovat režim, který z mladých lidí dělá pověstnou ztracenou generaci. Jak byla ztracena? Celkem jednoduše. Po studiích nejsou pro studenty bez praxe odpovídající pracovní místa. A tak lidé s maturitou jsou často rádi, když seženou pozici, na níž se počítá se základním vzděláním. Studentům s vysokoškolským diplomem jsou zase nabízena místa určená pro středoškoláky. Špatné je na tom, že jde často jen o pracovní brigády, nikoliv o pracovní poměr. Brigáda je střídána další brigádou a kvalifikace získaná studiem časem mizí. Tak současný režim produkuje "ztracenou generaci."

Až si tito ztracenci uvědomí, kdo nese odpovědnost za jejich nešťastný "vstup do života" a jejich kolegové, alespoň někteří, pochopí, že jde o systémovou chybu, pak všichni společně mohou přispět k tak nutným společenským změnám, kterým jen síla mocných stále brání, aby se narodily. Současné vládnoucí elity, chceme-li žít lépe, chceme-li žít v míru bez hrozící jaderné katastrofy, musíme nahradit jinými, sociálně, demokraticky a národně cítícími.

J. Kovář