Hašek na pietní akci chválil vyhnání Sudeťáků

Matěj Hollan se zhrozil a sepsal...

9. 5. 2016

Oslavy jednasedmdesátého výročí konce druhé světové války v podání hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška (ČSSD) budí kontroverze. Před několika dny se na hlavu sociálně demokratického politika snesla ostrá kritika za hold padlým vojákům Rudé armády, který vzdal společně s ruským motorkářským gangem Noční vlci; za rámeček si podle všeho nedá ani nedělní proslov u památníku Rudé armády na Moravském náměstí v Brně.

Brněnský zastupitel za hnutí Žít Brno Matěj Hollan, který sociálně demokratického hejtmana kritizoval za setkání s Nočními vlky, tvrdí, že Hašek při svém nedělním „plamenném“ proslovu na pietním aktu u příležitosti 71. výročí konce 2. světové války na Moravském náměstí v Brně, ospravedlnil poválečné vysídlení Němců, při kterém mnozí z nich umírali.

„Dnešním pohledem konec války a dění těsně po konci války samozřejmě přinesl řadu událostí, které jsou z historického pohledu diskutabilní. Nicméně o odsunu Němců rozhodla legitimní československá vláda, rozhodli spojenci. Byla to reakce právě na šest ukrutných válečných let. Těžko se co divit, že následovala dramatická epizoda německého odsunu také z Brna,“ pronesl konkrétně hejtman ve svém proslovu.

Podle Hollana však Hašek přepisuje dějiny. Brněnský zastupitel na svém facebookovém profilu připomněl, že „Benešův dekret, kde bylo o hromadném vysídlení Němců rozhodnuto, je pozdějšího data než brněnský pochod smrti, kdy kolaboranti ze Zbrojovky a další zorganizovali divoký odsun, při kterém umírali nevinné děti, ženy a starci, kteří se provinili tím, že mluvili německy“.

„Jistě, nelze to srovnávat s hrůzami nacismu. Ale nelze dělat, že se tento nezákonný čin, při němž zemřelo mnoho lidí, nestal!“ zlobí se Hollan, který toto považuje za stejnou nehoráznost, jako když Hašek „poslušně panáčkoval u krasojízdy Nočních vlků, kteří oslavují anexi Krymu a slouží Putinově propagandě“.

„Jedna věc je uctívat oběti armády, která Brno osvobodila, druhá je lézt u toho Putinovi tam, kam slunce nesvítí, a o smrtonosném a nezákonném pochodu smrti tvrdit, že ho schválili Spojenci,“ dodal.

Dnes jsem se účastnil dvou pietních aktů u příležitosti 71. výročí konce 2. světové války. První byl v 10 hodin v Kounicových kolejích a primátor Vokřál mluvil o tom, že je potřeba, aby lidé nemlčeli, když se děje zlo. Druhý ve 14 hodin na Moravském náměstí, kde plameně řečnil hejtman Hašek.

Byl to hezký řečnický výkon, to nemohu říci. Jen ten obsah - hejtman před zástupem kladečů věnců tvrdil, že odsun Němců z Brna proběhl podle zákonů a souhlasili s ním Spojenci.

Milý pane hejtmane. Jak dobře víte, Benešův dekret, kde bylo o hromadném vysídlení Němců rozhodnuto, je pozdějšího data než brněnský Pochod smrti, kdy kolaboranti ze Zbrojovky a další zorganizovali divoký odsun, při kterém umírali nevinné děti, ženy a starci, kteří se provinili tím, že mluvili německy. Lidé museli během jednoho dne opustit své domy a pak byli v noci hnáni k Pohořelicím. Jistě, nelze to srovnávat s hrůzami nacismu. Ale nelze dělat, že se tento nezákonný čin, při němž zemřelo mnoho lidí, nestal!

Chápu, že Vašim voličům konvenuje, když si z historie vybíráte jen to, co se Vám hodí, když idealizuje náš národ, když z nás děláte div ne světce ("kolébka křesťanství). Chápu, že Vašim voličů je jedno, že poslušně panáčkujete u krasojízdy Nočních vlků, kteří oslavují anexi Krymu a slouží Putinově propagandě.

Jedna věc je uctívat oběti armády, která Brno osvobodila, druhá je lézt u toho Putinovi tam, kam slunce nesvítí, a o smrtonosném a nezákonném Pochodu smrti tvrdit, že ho schválili Spojenci.

Vím, že Vašim voličům je to jedno. A doufám, že tito voliči nejsou totožní s voliči sociální demokracie, které mám navzdory Vám stále důvod si vážit.

Parlamentní listy

K historickým výlevům pana Matěje Hollana

Brněnský zastupitel za hnutí Žít Brno mluví o tom, že Benešův dekret rozhodl o hromadném vysídlení Němců. Tak jak to je? Není pochyb o tom, že o přesídlení (transferu, odsunu) Němců nejen z Československé republiky, ale i z Polska, Maďarska rozhodli Spojenci v Postupimi. Toto rozhodnutí nám bylo sděleno písemně diplomatickou cestou. My jsme samozřejmě toto rozhodnutí plně akceptovali a v souladu s ním zásadně jednali.

Zbývá dodat, že termín „Benešovy dekrety“ je falešný. Snaží se nabudit dojem, že o všem prostřednictvím dekretů rozhodoval sám  prezident Beneš. Ale to není vůbec pravda. Již od samého počátku o dekretech rozhodovala i čs. londýnská vláda v čele s J. Šrámkem. Poradní hlas měla i Státní rada. O něco později pracovala na znění dekretů i právní komise v čele s S. Procházkou, známým lidoveckým funkcionářem. V komisi byl i jeden německý antifašista. Postupem doby se rozhodovací centrum  dostávalo i do rukou Slovenské národní rady, v době pobytu prezidenta a vlády na Slovensku, a později do rukou československé vlády v Praze a jejich odborných orgánů. Samozřejmě stále probíhaly konzultace všech zúčastněných subjektů, ale prezident republiky nebyl zdaleka tím, kdo o všem rozhodoval.

O ratihabitaci dekretů prezidenta republiky rozhodlo Prozatímní národní shromáždění. Dekrety přešly na základě jeho rozhodnutí, a to velkou většinou hlasů, do čs. právního řádu jako zákony, či ústavní zákony.  Takovými jsou dodnes.