Dvojí metr sudetů

( K článku "Posselt potvrzuje")

 

Zatímco v mnoha státech sílí hnutí pro vystoupení z EU, lidé se dožadují referenda nebo alespoň zásadních reforem ve struktuře a činnosti evropského molocha, B. Posselt vyzývá ke sjednocení Evropy. Je to pochopitelné. EU je ne nemnohými považována za čtvrtou říši, fakticky vedenou Německem. A i to je pro nás dalším důvodem, abychom EU opustili. Tendence k federalizaci EU, vlastní části německých a francouzských elit, jsou pro nás nepřijatelné.

 

Posselt vytahuje opět strašáka nacionalismu a chce, abychom se ho báli. Jak však nás může jím ovlivňovat, když sudetoněmecký landsmanšaft se nespokojuje tím, že je národnostní skupinou, že je čtvrtým bavorským kmenem, a sám sebe již před delší dobou pasoval na národ, který je, jak sudeti tvrdí, jedním ze dvou státotvorných národů zemí koruny české, vedle národa českého. To prosadili i do tzv. Wiesbadenské dohody, jíž uzavřeli s prchalovci v r. 1950.

 

Jakmile nějaký národ si začne uvědomovat své zájmy, státnost, což je zcela přirozené a naprosto pochopitelné, sudeti spustí křik o nacionalismu, když se však sami již celá desetiletí neoprávněně povyšují z národnostní skupiny na národ, máme to, podle jejich názoru, přijmout v hlubokém předklonu, mlčky, pokud ne s jásotem.

 

"Sudetoněmecký" dvojí metr, jinak měří sobě a jinak ostatním, máme také akceptovat. Co ještě navíc? Předseda sudetoněmecké mládeže, Peter Paul Polierer. na 67. sjezdu sudetů překvapené veřejnosti sdělil: "Generace dědiců sudetských Němců má více než jednu vlast/domov a pracuje s velkým potěšením na tom, aby byly respektovány všechny její domovy, historické a vytvořené."

(Sudetenpost, 9.6. 2016, str. 5, volný a krácený překlad: ing. P. Rejf, CSc.)

 

K tomu říkáme, že každý má jednu vlast, jeden domov. To platí i pro sudety. Jejich vlastí je Německo, kde mají svůj domov. Naší vlastí je ČR, kde máme své domovy. Sudetům přejeme to, co je jejich, ale své si brát nedáme! Nadpráví, o které se opět derou, jednoznačně odmítáme! Vypadá-li takto jejich smiřování, děkujeme nechceme.

Za spojence je nepovažujeme. K nim mají blízko vládnoucí sobotkovci, bělobrádkovci a anovci typu pana P. Vokřála.

J. Skalský