Co říka katolickým monarchistům v Rakousku a ČR kardinál Duka, co říká P. Bělobrádek?
Abychom se dostali alespoň částečně do obrazu, uveďme pro ilustraci katolického monarchismu alespoň několik vět z jeho blogu:
„Navždy žije Římská Církev a Dunajská monarchie! Immer lebe die römische Kirche und Donaumonarchie!
28.10.1918 vznikla nenáviděná Československá republika v rámci revolučního "práva" na sebeurčení národů. Tato republika připravila tolik lidí o život (živých i nenarozených) a o majetek, že si nezasloužila, aby byla nazvána státem Čechů, českých Němců, Moravanů, Slezanů, Slováků a Maďarů, či Rusínů. REVOLUCE 1789 dočasně zvítězila i ve středoevropském prostoru a pomohla k nástupu bezbožeckého systému založeného na liberální demokracii odsouzené římskými papeži, totalitarismu per excellence, který netoleroval ani katolickou Církev, šlechtu ani menšiny. Ale jak zpíváme v poslední sloce naší české hymny:
Rozpomeň se, Hospodine na svou nejvěrnější říš!
Její sláva nepomine,vždy jí znovu obrodíš!
Koruna dnes stále kryje,mocný panovníkův trůn!
Navždy žije monarchie, Habsburský jí vládne dům!
Převzato z blogu: http://monarchiacatholica.blog.cz/, který propaguje tradice katolicismu a rakouského monarchismu“
Nic nevíme o tom, že by se od nich kardinál D. Duka nebo P. Bělobrádek, politický křesťan, pro něhož je B. Posselt jedním z předních politiků CSU a „Sudetoněmecký dům“ nikoliv centrum sudetoněmeckého landsmanšaftu, ale místo setkávání bavorských politiků, nějak distancovali. Mezi monarchisty, uvedeného ražení, pro něž jsou Československo i Česká republika nenáviděnými státy, jsou i Češi, dokonce s teologickým vzděláním v Praze, kteří propůjčují i své jméno nenávistným útokům proti nám. Katoličtí monarchisté v Rakousku, pravděpodobně i v republice, mají blízké kontakty i se sudetoněmeckým landsmanšaftem, na jehož mnohé akce upozorňují a z nichž přinášejí i informace. V této souvislosti si položme otázku, nakolik je SL blízký myšlenkám, jež katoličtí monarchisté hlásají. Nakolik je jim blízký B. Posselt, který se vyučil politickému řemeslu u Otty Habsburga, jemuž léta dělal asistenta.
Určité blízkosti monarchistickým myšlenkám nasvědčuje i projev, který B. Posselt pronesl 14. května 2016 v Norimberku. Z něho citujeme: " Tam dole, na mladém Rýnu, ležíš ty, mé Lichtenštejnsko´, tak začíná jestli se nemýlím, Lichtenštejnská hymna. Je to hymna hrdé a prosperující komunity, která je posledním neporušeným nástupnickým státem Svaté říše římské. Mnoho z nás navštívilo s velkou oddaností a věrností obraz nezapomenutelného knížete Františka Josefa z Lichtenštejna v našich „sudetských“ dnech. Byl jedním z hlavních pilířů naší etnické skupiny. Pamatuji si do dnes báječné večery, kdy jsme často spolu seděli. Byl nevyčerpatelným historickým zdrojem, ale také vypravoval příběhy. Zde v Nemocnici Svatého Ducha v Norimberku učinil zvláštní objev. Doufám, že jej správně podám. Vždyť řekl: "Představte si, že jsem zjistil, že Lichtenštejnsko na straně německých spolků s rakouskou císařskou rodinou, Bavorskem a většinou německých Spolkových států vyhlásilo roku 1866 válku Prusku. Ale my jsme z nějakého důvodu zapomněli, že je čas k ukončení válečného stavu. To jsem udělal v minulých týdnech s poznámkou, že Lichtenštejnsko je neporušeno a Prusko již neexistuje".
Již dávno platí zásada, že kdo mlčí, souhlasí. A naši "političtí křesťané" v této tak významné záležitosti mlčí jako ryby. Nebo nás pan P. Bělobrádek překvapí opět nějakým video pozdravem, tentokrát do Rakouska katolickým monarchistům, které třeba i prohlásí za křesťanské demokraty? Nebo do Vídně za nimi pošle pana D. Hermana, o jehož nedávné vídeňské návštěvě se říká, že při té příležitosti nezapomněl položit kytici na hrob Franze Josefa I. Že by takto navazoval kontakty nejen s katolickými monarchisty, ale se samými Habsburky ve větším předstihu? Jaký bude další krok našich „křesťanských demokratů“, kteří si někdy dokonce říkají lidovci?
J. Skalský