Co má v plánu Henry Kissinger?

Paul Craig Roberts

4.1.2017  

 

Ruská zpravodajská agentura Sputnik (píšící v angličtině) udává, že bývalý americký ministr zahraničních věcí Henry Kissinger radí nově zvolenému prezidentovi Trumpovi jak „sblížit USA a Rusko, jako protipól zbrojící Číny.“ (zde)

 

Pokud je tato zpráva pravdivá, tak nám sděluje, že starý mazák Kissinger má v úmyslu využít Trumpovo odhodlání o urovnání vztahů s Ruskem k odtržení Ruska od jeho strategického partnera - Číny.

 

Zbrojení Číny je reakcí na provokace ze strany USA vůči Číně a jejich nárokování si prostoru Jihočínského moře, jako americké sféry vlivu. Čína nemá v úmyslu napadnout USA a už vůbec ne Rusko.

 

Kissinger, můj letitý kolega z Centra pro strategická a mezinárodní studia, si je vědom proamerických elit uvnitř Ruska a vypracovává pro ně „čínskou hrozbu“, kterou mohou použít v jejich úsilí přivést Rusko pod křídla Západu. Pokud se jim to podaří, ruská svrchovanost bude ta tam, stejně jako svrchovanost jakékoliv jiné země v alianci s USA.

 

Na poslední tiskové konferenci prezidenta Putina (zde), se novinář Marat Sagadatov zeptal, zda se již Rusko nedostalo pod vliv cizích zájmových skupin: „Naše ekonomika, průmysl, úřady a agentury se často řídí nařízeními stanovenými mezinárodními organizacemi a jsou spravovány poradenskými firmami. I v obraně země působí zahraniční poradci a auditoři.“ Novinář se zeptal, zda tedy není načase provést jakousi substituci dovozu i v těchto sférách.

 

Každý Rus si musí uvědomit, že být součástí Západu znamená žít podle pravidel Washingtonu. Jedinou zemí v rámci západní aliance, která má svou vlastní nezávislou zahraniční a ekonomickou politiku, jsou USA.

 

Všichni si musíme uvědomit, že ačkoliv byl Trump zvolen prezidentem, neokonzervativci budou nadále dominovat americké zahraniční politice a s neztenčenou mírou se budou snažit nadále prosazovat USA jako světového hegemona. Ideologie neokonzervativců byla implementována do některých oddělení CIA, ministerstva zahraničí a Pentagonu. Neokonzervativci si drží vliv v médiích, think tanku, univerzitních fakultách, nadacích a v Radě pro mezinárodní vztahy.

 

Také si musíme uvědomit, že Trump se vyžívá v roli tvrďáka a říká věci, které si ostatní mohou vyložit jinak, jak se ostatně asi dopustil můj přítel Finian Cunningham, jehož články čtu obvykle s uznáním (zde).

 

Nemyslím si, že Trump zvítězí nad rozsáhlou konspirací neokonzervativců. Zdá se však úplně jasné, že opravdu myslí vážně urovnání vztahů s Ruskem, které nebyly dobré od doby, kdy prezident Clinton porušil slib vlády George H.W.Bushe, že se NATO nerozšíří směrem na východ ani o píď. Trump to musel jedině myslet vážně, když oznámil, že si jako ministra zahraničí vybral šéfa Exxonu Rexe Tillersona. V r. 2013 Tillerson obdržel ruský Řád přátelství.

 

Jak zdůraznil profesor Michel Chossudovsky, globální korporace, jako Exxon, mají zcela jiné zájmy, než americký vojensko-bezpečnostní komplex. Tento komplex potřebuje účinnou hrozbu, jakou byla hrozba „sovětská“, transformovaná posléze na „ruskou“, aby mohl ospravedlnit svůj roční rozpočet činící tři biliony dolarů. Exxon, naopak, chce být součástí ruského energetického byznysu. Takže, jako ministr zahraničí, má Tillerson motivaci k vybudování dobrých vztahů mezi USA a Ruskem, zatímco vojensko-bezpečnostní komplex je naopak existenčně závislý na strachu z Ruska.

 

Je jasné, že vojensko-bezpečnostní komplex spolu s neokonzervativci vidí v Trumpovi a Tillersonovi hrozbu, což vysvětluje, proč se neokonzervativci a šéfové zbrojního průmyslu tolik stavěli proti Trumpovi a proč se šéf CIA John Brennan uchyloval k rozsáhlým a ničím nepodloženým obviněním Ruska ze zasahování do amerických prezidentských voleb.

 

Karty jsou rozdány. Další zkouškou bude, jestli Trumpovi Senát schválí jeho kandidáta (Tillersona) na post ministra zahraničí USA.

 

Je zde široce rozšířený mýtus, že prezident Reagan vyhrál studenou válku tím, že uzbrojil a ekonomicky zruinoval Sovětský svaz. Jako jeden z těch, kteří se přímo podíleli na Reaganovu úsilí o skončení studené války, musím znovu poupravit fakta.

 

Reagan nikdy nemluvil o vítězství ve studené válce. Mluvil o jejím konci. Další členové jeho vlády se vyjadřovali v podobném duchu, což může potvrdit Pat Buchanan.

 

Reagan chtěl se studenou válkou skoncovat, ne ji vyhrát. Zmiňoval se o „hrůzostrašných“ jaderných zbraních. Domníval se, že sovětská ekonomika by neutáhla závody ve zbrojení. Byl přesvědčen, že pokud by se mu nejdříve podařilo vyřešit stagflaci s jejím dopadem na americkou ekonomiku, mohl by potom Sověty přinutit zasednout k jednacímu stolu a pohrozit závody ve zbrojení. „Hvězdné války“ byly opravdovým mediálním humbukem. (Jestli Sověti skutečně věřili hrozbě závodů ve zbrojení není jasné, ale Reagan určitě ano a nikdy se této ideje nevzdal).

 

Reagan neměl v úmyslu ovládnout nebo rozbít Sovětský svaz. Na rozdíl od Clintona, George W. Bushe a Obamy, nebyl kontrolován neokonzervativci. Reagan vyházel a soudně stíhal ty neokonzervativce v jeho vládě, kteří konali za jeho zády a porušovali zákony.

 

Sovětský svaz se nerozpadl následkem Reaganova úsilí o ukončení studené války. Byl způsoben aktivitami tvrdého jádra komunistů, kteří se domnívali, že Gorbačov uvolňoval komunistický režim příliš rychle a ohrožoval tím samotnou existenci Sovětského svazu. Drželi ho v domácím vězení. Byl to puč tvrdého jádra komunistů proti Gorbačovovi, co vedlo k vzestupu Borise Jelcina. Rozpad Sovětského svazu nečekal vůbec nikdo.

 

Americký vojensko-bezpečnostní komplex nechtěl, aby Reagan ukončil studenou válku, jelikož ta pro něj byla zdrojem moci a peněz. CIA sdělila Reaganovi, že pokud by obnovil závody ve zbrojení, Sověti by vyhráli, jelikož mohli vyčlenit daleko větší část ekonomiky pro vojenské účely, než si mohl dovolit Reagan.

 

Reagan však tomuto tvrzení CIA, že by Sovětský svaz mohl vyhrát závody ve zbrojení, nevěřil. Ustanovil tajnou komisi a pověřil ji tajným úkolem, aby toto tvrzení CIA prověřila. Komise došla k závěru, že CIA zde sleduje pouze svoje vlastní zájmy. Vím to, protože jsem sám byl členem této komise.

 

Americký kapitalismus a sociální síť by fungovaly mnohem lépe, bez nutnosti odvádění finančních prostředků pro vojensko-bezpečnostní komplex. Přesněji řečeno, vojensko-bezpečnostní komplex potřebuje více než závody ve zbrojení nějakou velkou hrozbu. Anonymní muslimští teroristé nepředstavují dostatečnou hrozbu pro masivní americkou armádu a problém s opravdovým závodem ve zbrojení, v porovnání s hrozbami, tkví v tom, že americké zbrojovky by musely začít vyrábět skutečně funkční zbraně, namísto předražených zakázek za účelem zisku.

 

Nejnovější americká raketová loď měla dvakrát poruchu a musela být odtažena do přístavu. Stíhačka F-35 stála moře peněz, potýkala se s rozličnými technickými problémy (zde) a je již zastaralá. Ruské střely jsou hypersonické. Ruské tanky jsou kvalitnější. Ničivá síla ruské mezikontinentální střely Satan II je strašlivá. Morálka ruských vojsk je vysoká. Nevyčerpávala se patnácti lety nesmyslných a povětšinou neúspěšných válek proti ženám a dětem.

 

Washington, vzhledem ke zkorumpované povaze vojensko-bezpečnostního komplexu, může zbrojit, jak chce, aniž by tím jakkoliv ohrozil Rusko nebo Čínu, a tím méně jejich vzájemnou alianci.

 

Neokonzervativci jsou zdiskreditováni, ale pořád mají značný vliv na americkou zahraniční politiku. Dokud je Trump neodsune do ideologického propadliště dějin, Rusko a Čína udělají nejlépe, když budou nadále udržovat strategickou alianci. Kdokoliv, kdo by se pokusil tuto alianci narušit, by ohrozil nejen Rusko a Čínu, ale i USA a veškerý život na planetě Zemi.

 

What is Henry Kissinger Up To? vyšel 28. prosince 2016 na paulcraigroberts.org. Překlad v ceně 515 Kč Zvědavec.