Co byla lotyšská esesácká banda
V současnosti probíhají oslavné pochody bývalých příslušníků tzv. lotyšských oddílů Waffen SS v lotyšském hlavním městě Rize. Pochopitelně za mlčení a nezájmu politiků Evropské unie. Jakoby téma nezákonnosti takových akcí z hlediska porušování poválečných usnesení velmoci a rozhodnutí Norimberského soudu neexistovalo. Evropská unie se ani v jiných případech nezajímá o tyto excesy manifestace bývalých nacistů - ať je to na Ukrajině, v Estonsku, v Chorvatsku nebo jinde. Západní státy Unie by totiž samy musely prát své nečisté historické prádlo - i ony měly totiž své esesácké legie - počínaje quislingovským Norskem a konče vichystickou Francií.
Jak to bylo v Lotyšsku? První oddíly bojující proti Rusům tu vznikaly již před napadením SSSR hitlerovským Německem. Šlo původně o policejní Schuma prapory a 17.Zemgale prapor v Rize. Z nich pak vznikly 1. policejní pluk RIGA a 2.policejní pluk KURLAND, dále bezejmenný 3. policejní pluk a další pohraniční pluk. Za války proti SSSR Lotyši nabádli wehrmachtu tzv. "Lotyšskou legii" mající mít 100 tisíc mužů, za záruku samostatnosti Lotyšska po vítězné válce.
Hitler se však k nabídce zachoval stejně jako v případě Banderovy Ukrajiny. Nabídku odmítl, avšak připustil Himmlerovu reorganizaci Waffen SS roku 1943. Himmler zařadil do Waffen SS "15. lotyšskou dobrovolnickou divizi" s 33., 34. a 35. plukem. V březnu 1944 Lotyši přidali další tři pluky, a tak vznikly dvě lotyšské divize "Lettvija Nr.1" a "Lettvija Nr.2". První divize měla 18 412 dobrovolníků, druhá divize 10 592 dobrovolníků. Měly též letectvo s 1 200 dobrovolci. (Auský St. 2007,110-111.) Prořídlým divizím wehrmachtu toto vše vyhovovalo, stejně jako posily jiných Waffen SS ze západních i jižních států Evropy.
Jak wehrmacht, tak i tyto divize se v Pobaltí dopouštěly strašných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, jak dosvědčili v například v britském zajetí nacističtí generálové. Tak v prostoru lotyšské Šjaulai a Mitavy třeba postřileli 5000 Židů a na rozkaz Vůdce dále postříleny i židovské ženy, které původně šily pro vojáky zimní výstroj - bylo jich 1200. Je to jen jeden z mnoha stovek příkladů fašistických zločinů na židovském a porobeném ruském, běloruském, ukrajinském obyvatelstvu a na příslušnících dalších národů v Pobaltí, v Bělorusku a na Ukrajině. (Neitzel S., 2009,308-309.)
Samozřejmě lotyšské divize nezůstávaly stranou těchto zločinu, což dosvědčilo mnoho svědků i na Norimberském soudu. Ten jasně a jednoznačně prokázal, že nelidský rasismus III.říše považoval Židy a Slovany za podlidi a méněcené rasy určené k vyhubení dokonce podle "Hospodářsko-politických směrnic pro organisace na Východě" - a proto masové vraždy a zločiny jak Němců, tak Lotyšů, Estonců a ostatních Waffen esesáků III. reich produkoval jako průmyslovou činnost svého druhu. (Heydebrecker, Leeb 2007,479-485 aj.)
Zločinnost lotyšských Waffen SS - stejně jako dalších jinonárodních oddílů této složky wehrmachtu - byla mnohokrát prokázána a dokumentována. Svědky, dokumenty, pamětníky ,fotografiemi a dokonce i filmy. Zbývá tudíž otázka - jak se chovají dnešní politikové Evropské unie k oslavným excesům esesáků v Pobaltí - nejen nyní v Lotyšsku? Jejich chování svědčí o hnusném alibismu, naprostém chybění jakéhokoli morálního imperativu k odsouzení esesáckých zhovadilých oslav, a případně i k jakési relativizaci jejich zločinů a nepřípustnému srovnávání s chováním partyzánů a sovětské armády v boji proti fašistům. To vše pak přispívá k odporu všech antifašistů nad postoji a jednáním různých politiků evropských vlád, včetně naší současné vlády.
Totiž česká vláda, která v současnosti de facto omlouvá tzv. sudetské Němce a zakrývá jejich zločiny na českém, slovenském, židovském a romském obyvatelstvu, samozřejmě mlčí i k oslavným excesům pobaltských esesáků. To není zdravá politika, to je politika jakéhosi protektorátního aktivismu a patolízalské podřízenosti vůči současně dominantní německé Evropské unii - jak u naší vlády, tak u vlád různých evropských zemí.
To není politika, která by získala voliče těch stran, které toto nejen trpí - ale i podporují. Viz protektorátní putování ministra kultu a orby k německým landsmanům, výpady proti presidentu Benešovi a dekretům, u slovenských bratří zase oslavování padlého kněze a vládce nacistického polostátu Tisa, apod.
Naši členové ČSBS, kteří napsali protestní listy naší vládě, mlčící k oslavné hanbě esesáků v Lotyšsku, mají plnou podporu nejen nás členů ČSBS z Boskovicka a Brněnska, ale zcela určitě i z dalších vlasteneckých organizaci naší republiky.
My odbojáři totiž dobře vidíme, co za tímto mlčením je za politiku. Je to politika souhlasu s vysíláním našich vojáků v rámci NATO do Pobaltí. Je to politika vyvolávání zášti k Rusům jako národu, je to politika vyvolávání dojmů.jakoby Rusové byli jacísi historičtí okupanti Pobaltí a ne obránci proti nacistům! A s takovou "politikou" nemůže žádný skutečný antifašista souhlasit.
K žádným oslavám esesáckých zločinců a jejich pohrobků nelze mlčet! Ať je to v Pobaltí, na Ukrajině, v Chorvatsku, v Albánii nebo kdekoli jinde!
Literatura:
Auský St. 2007: Dobrovolníci a druhá světová válka, Petrklíč, Havlíčkův Brod 2007.
Heydercker,Leeb 2007: Norimberský proces, Ikar Praha 2007.
Neitzel S. 2009: Odposlechy.Němečtí generálové v britském válečném zajetí 1942-1945. Ikar Praha 2009.
Dr. Jiří Jaroš NIckelli, ČSBS Boskovice