Zeman bude prezidentem republiky i v dalším volebním období. Chraňme si ho!

 

Stojí za ním většina českého lidu. Jeho hlasy rozhodnou. Další prezidentští kandidáti mají jen malou naději na zvolení. Je zde však zájem určitých vnitřních i zahraničních subjektů, aby prezidentem nebyl zvolen M. Zeman. Tyto síly potřebují nikoliv prezidenta, který bude hájit republiku a české zájmy, ale kejvala. Jde o hodně. Proto ruka bude pro všechny protizemanovské elementy  zcela otevřená. Co všechno jde udělat za peníze, víme, nebo alespoň tušíme. Je toho hodně.

 

Co tedy můžeme čekat zítra nebo ve dnech předcházejících druhému kolu prezidentských voleb? Téměř všechno myslitelné a ještě více. Protizemanovská kampaň dosud nezabrala. Její intenzita musí dále stoupat. Aby byl zvolen někdo jiný než M. Zeman prezidentem, je zapotřebí dalších tlaků, výmyslů, provokací, lží a podlostí. V české kotlině však dosud není zvykem, díky Bohu, prolévat při volbách krev. Bude tato zásada i v tomto případě dodržena? Doufejme!

 

Jak jsme dnes viděli, při volbách nemusí zasahovat jen čeští občané. Může přijít i pomoc ze zahraničí. A tam jsou jiné zvyky. V každém případě požadujeme, aby náš prezident byl plně chráněn a jakékoliv násilí namířené proti němu, bylo včas odvráceno. Prezident Zeman je jedna z velkých nadějí, jíž republika má. Volme ho! Současně však ho i braňme proti všem nenávistným verbálním i jiným útokům.

 

Současná právní ochrana prezidenta republiky je velmi nedostatečná. Vzpomeňme si jen na Albertov, kdy útočníci po něm házeli rajčata, vajíčka a snad i další předměty. Ochranka vše letící jen chytala deštníky. Na víc se nezmohla. A pak několik let vyšetřování, tahanic a nakonec bylo jedno jediné obvinění z přestupku. A i to nějak časem vyšumělo.

 

Tehdy jsme navrhovali přijetí zákona na ochranu republiky a v druhé verzi zahrnutí nových skutkových podstat trestných činů do trestního zákona. Právní ochrana republiky i jejích ústavních činitelů, především prezidenta republiky, měla být podstatně posílena. Ale nakonec naše návrhy skončily v propadlišti času.

 

Dnes můžeme na příkladu, který nastal, dokumentovat potřebnost zvýšené právní ochrany prezidenta. Útok „oné dámy“ na prezidenta by nebyl zkoumán jako přestupek, případně jako trestný čin, ale jistotně jako trestný čin, který by za „dámou“ zavřel dveře cely možná i na rok. Chraňme si svého prezidenta! Žádejme o novelizaci trestního zákona nebo o zákon na ochranu republiky!  Těch blamáží se standartou prezidenta republiky, vyvěšením trenek na stožár, kde visela standarta, bylo již dost. Měly nás již dostatečně poučit.

 

Naopak ti, kteří si republiky neváží, kterým osud prezidenta republiky je lhostejný, takový zákon nepotřebují. Aby mohli i dále uskutečňovat své útoky proti republice a jejímu nejvyššímu představiteli, musí mít volné ruce a ne před sebou trestně právní sankce. Již hrozba sankcemi je může od nebezpečných kousků odvrátit. Nová Poslanecká sněmovna PČR ve spolupráci  se Senátem potřebnou právní ochranu může vypracovat, schválit v nepříliš dlouhé době a tak učinit konec všem atakům proti republice a jejím ústavním činitelům.

J. Kovář