Základem česko-čínských vztahů je důvěra

 

Další česko-čínská konference na téma »Společné zájmy EU, Česka a Číny v měnícím se světě« se uskutečnila v minulém týdnu na půdě Univerzity Karlovy v Praze. Povinností veřejné vysoké školy je komunikovat s veřejností, vést otevřenou diskusi a hledat to, co nás spojuje, řekl v úvodu rektor a předseda Rady Česko-čínského centra UK profesor Tomáš Zima.

 

Čeští a čínští odborníci z různých oborů projednali ve třech panelových diskusích (Globální vládnutí; Bezpečnost; Věda a technologie) aktuální problémy, které stojí před Českou republikou, EU a Čínou. »Svět čelí velkým výzvám. Dochází k nemírovému vývoji, na světě je mnoho horkých bodů, proto Čínská lidová republika přichází s novým bezpečnostním pohledem na svět: větší začleňování, vzájemný přínos, trvalá udržitelnost…, abychom vytvořili na Zemi domov pro všechny lidi,« prohlásila čínská ambasadorka Ma Keqing. Velkými soudobými projekty Číny, k nimž jsou přizvávány další státy a subjekty, je Nová hedvábná stezka a Námořní hedvábná stezka pro 21. století rozvíjející ducha dávné Hedvábné stezky. V oblastech kolem nich žijí více než čtyři miliardy lidí a do roku 2050 budou země podílející se na těchto grandiózních projektech odpovědny za 80 procent světové činnosti, objasnila velvyslankyně. Dále zdůraznila, že Čína velice těží ze světové globalizace a zve ostatní státy a instituce k účasti. Důraz položila na pěstování vzájemné důvěry.

Zapojení do Nové hedvábné stezky (také Pásu a Stezky - Jeden pás, jedna cesta) v sobě zahrnuje spolupracující platformu šestnácti středo a východoevropských států (16+1), v níž ČR zaujímá významné postavení. Náměstek ministra zahraničí ČR Lukáš Kaucký vyjádřil názor české diplomacie, že projekt Pás a Stezka je »ojedinělým projektem, který navazuje na to nejlepší z čínských dějin«. ČR má zájem využít výzev, jež jsou na stole, má zájem prohlubovat spolupráci. Upozornil však na rozdílné podmínky. Například Čína vždy byla ve svých dějinách jedním státním útvarem, což neplatí o evropském teritoriu. I ve skupině 16+1 je jedenáct členských států EU a pět mimounijních zemí Balkánu. Čína však usiluje o rozvíjení vztahů strategického partnerství s Evropskou unií, jakož i s jednotlivými státy.

Profesor Xu Yongquan, zástupce ředitele čínského Střediska pro soudobá světová studia, reagoval na některé podněty z diskuse a ubezpečil, že spolupráce v rámci Pásu a Stezky, které se účastní již 69 organizací a států, je založena na rovnoprávném principu, na obapolné výhodnosti. »Je potřeba se postavit globálním výzvám a pracovat na posílení globální bezpečnosti,« vyzval Xu.

 

Zaměřit se na multipolaritu

Další čínský profesor, Wang Yiwei, ředitel Centra pro studium EU z Univerzity Renmin, navázal tím, že se Čína snaží učit z evropské integrace, hledá mechanismy společného sdílení odpovědnosti. Jak ČLR, tak Evropa mají dlouhou civilizační historii. ČLR chce být v procesu globalizace otevřenější a tolerantnější, peníze musí sloužit reálné ekonomice. »Protekcionismus a uzavřenost nevyřeší nic, jde o jednotu, nikoli rozdělení,« zdůraznil. A protože byl moderátorem diskuse, výkonným tajemníkem Česko-čínského centra Univerzity Karlovy Milošem Balabánem, vyzván k vyjádření se ke »kauze KLDR«, odpověděl příměrem: »USA neustále trvaly na tom, že Severní Korea, Libye, Irák... jsou jejich nepřáteli. Z toho, jak Spojené státy ‚naložily‘ s Libyí či Irákem, se KLDR poučila – jedině jaderná zbraň bude pro ni nástrojem suverenity. Čína chce mít s KLDR přátelské styky, současně má zájem na stabilitě Korejského poloostrova.« Wang doporučil, aby se Evropa zaměřila na multipolaritu.

Podle Balabána se situace na Korejském poloostrově zklidní, protože žádná ze stran nepotřebuje válku. Čína nemůže dopustit pád severokorejského režimu, neboť by se americké vojenské základny objevily u jejích hranic. Také sjednocování obou Korejí by bylo podle něho velmi těžké – »proti tomu sjednocení Německa bylo procházkou růžovou zahradou,« je přesvědčen Balabán. Někdejší ministr obrany a diplomat Miroslav Kostelka dodal, že »když do někoho desetiletí tlučete, že je nepřítel«, jaký může být výsledek?

K podpoře integrace

Čína velmi podporuje integraci Evropy, jak zdůraznil ve svém vystoupení zaslaném konferenci nepřítomný místopředseda čínského Institutu pro mezinárodní strategická studia Gong Xianfu. ČLR přichází s iniciativou větší bezpečnosti v prostoru Pásu a Stezky. I ji trápí terorismus, kybernetické útoky, drogy, pirátství, hackerství… Bývalý velvyslanec ČR v Tadžikistánu a Uzbekistánu Aleš Fojtík poznamenal, že stabilita režimů ve Střední Asii je založena tisíce let na autoritě vládce, s tím je třeba počítat. »Pokud se to bude dělat dobře, tak budou stabilita a bezpečí zachovány,« míní Fojtík.

Do debaty zasáhl i ředitel Centra globálních studií Filozofického ústavu Akademie věd docent Marek Hrubec. »Nová hedvábná stezka je jinou formou globalizace. Není to washingtonská globalizace ani RVHP.« Příležitostí pro další země, jak poznamenal, je také spojenectví v rámci BRICS - na nedávno uskutečněném summitu byli i představitelé jiných zemí než zastoupených v BRICS.

 

Univerzity stále lepší

O pozitivním přínosu česko-čínské spolupráce v průmyslu a vědě promluvil v závěrečném panelu věnovaném novým technologiím ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Nové šance nejen pro budování »digitální Hedvábné stezky« otevírá digitalizace, 4. průmyslová revoluce, zlepšující se zázemí univerzit. Profesor Fakulty elektrotechnické ČVUT Michal Šebek poznamenal, že čínské univerzity jsou stále lepší, a zalitoval, že čeští politici se nechovají tak jako čínští, kteří o vysokoškolská pracoviště projevují zájem.

Čínská digitální ekonomika tvoří již dnes třetinu čínského HDP a roste stále tempem 35 procent ročně. Čína disponuje nejrozsáhlejší sítí superpočítačů na světě a věří, že digitální technologie budou motorem společenského rozvoje.

I samotná účast čínských odborníků na pražské konferenci byla konkrétním příkladem nastartované spolupráce mezi oběma zeměmi. Profesoři mají svůj časový plán natolik napjatý, že mohli přiletět do Prahy jen »na skok« díky přímým leteckým spojům mezi ČR a Čínou.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ

 http://www.halonoviny.cz/articles/view/46198599