Vrcholek ledovce

   Dokonce i do našich médií pronikla zpráva o tom, že v pařížské čtvrti La Chapelle-Pajol jsou ze strany migrantů systematicky a ve velkém rozsahu porušovány francouzské zákony. Ženy se bojí vycházet bez doprovodu na ulici a existují kavárny, kam mají přístup  jen muži.

   Snad tedy bude možno začít vážně debatovat i o knize s názvem Podrobená Francie, kterou vydal počátkem letošního roku Georges Bensoussan, francouzský historik narozený v Maroku.

   Jeho badatelský tým shromáždil dlouhou řadu svědectví o skutečných poměrech v takzvaných no go zónách, které lze ve Francii nalézt už nejenom v Paříži.

   Desítky učitelů, lékařů, sociálních pracovníků, policistů a magistrátních úředníků v ní vypovídají zpravidla pod podmínkou anonymity. Bojí se nejen těch, kdo tyto zóny ovládají, ale také nálepky xenofobů, která jim hrozí od jejich nadřízených.   

   V těchto oblastech si v posledních letech vytváří především mladší generace muslimů svoje vlastní komunity, v nichž neplatí francouzské normy, zvyky ani zákony. Samotní policisté se do těchto čtvrtí odvažují jen tehdy, jsou-li doprovázeni a kryti zvláštními jednotkami. 

   V těchto částech měst se toleruje polygamie, rezignovalo se na kontrolu řidičských průkazů, na legitimování žen zahalených v burkách (francouzské zákony nošení burky zakazují) a tím spíše na kontrolu kázání v mešitách. 

   Republika se zde neodvažuje zasahovat z obavy ze vzniku nepokojů podobných těm z roku 2005. S tímto vědomím skupiny radikálů stupňují své požadavky. Z těchto oblastí byli jíž dávno vypuzeni židé, odcházejí z nich i umírnění muslimové, kteří se dokázali před dvaceti a více léty do francouzské společnosti integrovat.  

   Systematické popírání základních evropských hodnot, na které upozornila demonstrace těch, kdo zatím ještě přežívají ve čtvrti La Chapelle-Pajol ve východní části Paříže, je jen nepatrnou špičkou ledovce krok za krokem budované paralelní společnosti. Je to jakýsi multikulturalismus v praxi.

Prof. J. Keller

Přišlo e-mailem