Volby nejsou ani divadlo, ani gladiátorské hry

 

Současní politogové a medialisté se snaží vysvětlovat neúčast a váhání ve volbách všemi možnými způsoby. Jejich fatálním omylem je to, že nehledají pravdu. Jako služebníci vlád a stran ani nemohou. Školský případ takové analýzy poskytl pan politolog Just z Metropolitní univerzity v Praze v Metru 13. října. Možná to bylo tím spojením "pátek třináctého" a možná ještě panu politologovi přeběhla přes cestu černá kočka. To už se nedozvíme. Dozvěděli jsme se však něco jiného.

 

Pan politolog Just správně poukazuje na "veliký podíl nerozhodnutých voličů podle agentur". Jakou příčinu pan vědec deklaruje jako důvod nerozhodnosti voličů? Je to prý "důsledek jisté programové a věcné vyprázdněnosti kampaní". Toto má být skutečný důvod nechuti voličů nakonec hodit lístek do uren?? Ani náhodou.

 

Každý přemýšlející volič se totiž nerozhoduje podle kampaní. Myslící volič, který nespatřuje ve volbách pouhé divadlo, totiž se vůbec nemůže rozhodovat podle kampaní novin, televize, volebních mítinků, nebo prohlášení politiků. Takový volič se rozhoduje mnoho let dopředu - podle skutků vládnoucích stran a struktur. Zde totiž zásadně platí ono biblické "Podle skutků poznáte je."

 

Kdyby se měl volič rozhodovat jen a jen podle programů, kampaní a prohlášení, nemohl by de facto uskutečnit žádnou skutečnou volbu. Všechny partaje se chválí, téměř všechny partaje se vykreslují jako spasitelé všehomíra, téměř všechny partaje se považují egocentricky za jediné pravé nositele správných pořádků. A téměř všechna hnutí, artaje a spolky házejí všechny zločiny, neúspěchy a přehmaty společnosti na všechny ostatní,kromě sebe samých.

 

Musíme si osvětlit, o čem vlastně volby jsou. Jsou volby společenskou reformou, perestrojkou? Nejsou. Jsou volby etickým kodexem společnosti, jsou nápravou zlořádů? Nejsou. Jsou volby rozhodujícím východiskem pro změnu společenského pořádku? Nejsou. Tak o čem tedy ksakru volby jsou? 

 

Volby jsou potvrzením mocenského mandátu nových vlád. O tom jsou volby! President Klaus jednou velmi správně pravil, že společnost se nebuduje s anděly, nýbrž s čerty. A v tom to je.

 

Očekává-li volič, změnu společenských pořádků a nastolení idyly spravedlnosti a rajské souhry, mýlí se přímo fatálně. Volby jsou tu od toho, aby ve stávající společnosti potvrdily jakési směřování zavedených pořádků. Volby nemění a nenapravují společenský systém! Proto jsou volby volbami mezi zlým a ještě horším, mezi belzebuly s jedním rohem a jedním kopytem a mezi tisícirohými tisícikopytníky. Jsou volbou mezi   psem a vlkem, mezi "bakalovci a babišovci, mezi sobotkovci a bolševiky, mezi černozelenou a a rudooranžovou koalicí" a tak podobně do nekonečna. Politicko nekorektní myslitel by pravil: Volby jsou volbou mezi únosnými a neúnosnými darebáky.  Výkřiky stran a spolků, "my tu uděláme po volbách všenápravný systém" jsou nesmyslem, působícím možná na divadelně laděné pompézní kavárníky, a užitečné idioty sluníčkového zaměření, nikoli na myslící voliče. Ale i právě proto je potřeba k volbám jít a volit podle poznatků, co strany a spolky páchaly pro stát a proti státu, pro občany, jež jsou státem, a proti občanům jež jsou státem. A pamatovat si všechny nebo aspoň většinu jejich zlých a škůdcovských skutků - počínaje církevním velkolupem, hodným Bílé Hory, posíláním vojáků na Rusko, zbožněním sudetů, rozkrádáním majetků občanů a státu, strašlivým středověkým exekutorstvím, zakazováním veřejných projevů, cenzurou knih a křížů,vytvořením unijní a německé kolonie, a konče přípravou islámské okupace našich zemí - to je jen pár příkladů oněch zlých skutků,na něž soudný volič nesmí před vhozením lístku do uren zapomenout! 

 

Takže občan myslící se nerozhoduje podle vyprázdněných kampaní a programů, jak soudí pan politolog.

Občan myslící se rozhoduje podle společenské praxe vládnoucí moci - a u nás bohužel i podle katastrofálních následků politiky dosud vládnoucích stran. S jedním poznatkem pana politologa ovšem souhlasit lze. Myslící občan totiž uváží, co způsobí vhozením nebo nevhozením lístku do urny. Protože při avanturistickém vhazování se občan dočká Aristotelova efektu. Co říká Aristoteles v Logice: "Výsledek je učitelem hlupáků".

 

Jiří Jaroš Nickelli

Autor je etnograf muzeolog