Ukrajina - fantom nad Evropou

Jaroslav Roman

K zamyšlení mě přivedlo usnesení vlády č. 401 o poskytnutí pomoci Ukrajině při její obnově a podpore její demokratické transformace v období let 2017 až 2018. Částky to pravda nejsou nikterak ohromující, jedná se o 16 až 19 milionů korun, nakonec podobné transfery poukazovala česká vláda na Ukrajinu i v předchozích letech.

Předkladatelem návrhu do vlády byl ministr zahraničních věcí České republiky Lubomír Zaorálek, známý svou aktivní podporou kyjevskému »Majdanu«, jeho první výročí triumfálně slavil v Kyjevě v rámci takzvaného »pochodu důstojnosti«. Pochybuji o tom, že by si toho času ministr zahraničních věcí ČR neuvědomoval, že podporuje protiústavní převrat, protože mandát prezidenta dle ukrajinské ústavy může být ukončen buď odstoupením, úmrtím anebo takzvaným »impeachmentem«, což je procedura přesně stanovená ústavou. Nic podobného se nestalo, legitimně zvolený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč byl násilně svržen, a to za vydatné pomoci ze zahraničí. K moci se dostaly nacionálněfašistické síly. Hláška náměstkyně ministra zahraničních věcí Spojených států Victorie Nulandové, že změna režimu v Kyjevě stála USA 5 miliard dolarů a že názory EU ji nezajímají (f..ck the EU), již snad zlidověla. Kromě věrolomného porušení ukrajinské ústavy došlo i k porušení Charty OSN, když se cizí mocnost přiznala, že výrazně finančně podpořila násilné svržení režimu jiné země, byť tentokrát ji nemusela bombardovat. Inu stejná politika jinými prostředky. Výsledek je ovšem stejný, rozvrácená země, a to jak hospodářsky, sociálně i morálně, o demokracii a právním státě snad ani nejde mluvit, míra korupce se nebes dotýká. Míra nestability pro Evropu nepředvídatelná. Jednání ministra Zaorálka neušlo ani pozornosti politického komentátora Štěpána Kotrby, který v rozhovoru pro PL uvedl: »Lepší je se mýlit s USA, než mít pravdu s kakofonií zájmů a zastaralými axiómaty mezinárodního práva v OSN, či nedej bože souhlasit s imperiálním Ruskem. Z geopolitiky ani z mezinárodního práva by nedostal ani zápočet,« dodal Kotrba.

Dne 7. března 2015 Zaorálek v parlamentu při rozpravě o politice České republiky k Ukrajině ronil krokodýlí slzy nad tragédií, ke které došlo v Domě odborů v Oděse. Nesporně ohavný zločin, při kterém bylo upáleno anebo udušeno 42 obětí a 200 zraněných, ovšem, opět s opačnými znaménky. Takový přístup připomíná jednání pyromana, který se podílí na založení požáru a pak se diví, co způsobil. Snad dětská střikací pistolka, v podobě vládního usnesení, aspoň trochu ulehčí jeho svědomí.

Nechrne ministra ministrem, jaká je ve skutečnosti situace na Ukrajině? Rozlohou druhá největší země v Evropě, počtem obyvatel na šestém místě. Podílem HDP na obyvatele - 3862 amerických dolarů (ČR - 18579 dolarů), je po Moldavsku druhou nejchudší zemí Evropy.

No a jak to vypadá se stavem demokracie na Ukrajině? Poslanci, kteří mají jiný názor než ten »správný«, jsou házeni do popelnic s odpadky, osvoboditelé jsou označováni za okupanty, veteráni Velké vlastenecké války jsou ostrakizováni na rozdíl od banderovských kolaborantů, ulice mění názvy, sovětští vojevůdci, osvoboditelé Kyjeva, jsou nahrazováni jmény generálů wehrmachtu, zakazuje se výuka ruštiny na školách, také díla velikánů světové kultury, jako Čajkovského, Puškina a mnohých jiných, zesměšněn byl i Den kosmonautiky jako let »moskala« Gagarina do vesmíru. Mimo zákon byla postavena i Komunistická strana Ukrajiny, i když díky veliké mezinárodní solidaritě, včetně KSČM, Nejvyšší odvolací správní soud definitivní rozhodnutí odkládá, zejména z obavy z mezinárodní reakce.

Česká republika je předsednickou zemí Rady Evropy (RE) na období půl roku Zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy se uskutečnilo v minulých dnech v Praze. Nizozemský senátor a předseda Sjednocené evropské levice v RE T. Kox projevil naléhavý zájem o setkání s předsedou KSČM a místopředsedou PSP ČR V. Filipem. Dlužno připomenout, že Nizozemsko jako jediná země do poslední chvíle blokovalo ratifikaci asociační smlouvy s Ukrajinou. V rozhovoru ve sněmovně přiznal, že po »Majdanu« v Kyjevě vycházeli ukrajinským zástupcům v euforii ve všem vstříc. Dnes se situace změnila, spíš ji problematizuje otázka navrácení hlasovacích práv Rusku, které po vzájemné roztržce kvůli Krymu se jednání neúčastní. Případný zákaz Komunistické strany Ukrajiny v RE dle jeho názoru neprojde, a to kvůli judikátům z minulosti, ale třeba i posudkům dalších respektovaných orgánů, jako například Benátské komise.

A to si představte, že Ukrajina se při podpisu Asociační dohody s EU v politické preambuli zavázala budovat rozvinutou demokratickou společnost, zajistit respektování všeobecně respektovaných hodnot a sblížení k evropským standardům v politické ekonomické a právní oblasti a garantovat politická práva a svobody občanů. No a kurátorem této dohody byl občan České republiky, bývalý komisař EU Š. Fulle, toho času ambiciózní kandidát na post Generálního tajemníka OBSE.

Další známý »majdanista« Jaromír Štětina, europoslanec za TOP 09, nás varuje před nekontrolovatelným přílivem uprchlíků z Ukrajiny. V neděli 11. června byl uvolněn bezvízový režim pro občany Ukrajiny do zemí Schengenu, na 90 dnů bez práva zaměstnání. Další hasič požáru, který to způsobil.

Aby to nebylo tak jednoduché, sešla se i Bezpečnostní rada Vlády ČR, aby řešila opatření proti růstu kriminality a nelegálního zaměstnávání v souvislosti s bezvízovým režimem s Ukrajinou, jen nebylo zveřejněno, kolik to bude stát peněz.

No a jaký je výsledek snažení všech těch ukrajinských »dobromilů«l Pomozme si statistikami, podotýkám přímo ukrajinskými - http://sofia.com.ua/page226.htm:

•                                      výrazná většina dotázaných Ukrajinců (72,5 %) si myslí, že vláda nespravuje zemi dobře a dokonce i v západních částech země hodnotí pozitivně činnost vlády pouze 25,6 %

•                                      prezident Porošenko nemá důvěru 78,1 % občanů

•                                      předsedovi parlamentu Parubijovi nedůvěřuje 82 % občanů

•                                      ministru vnitra Avakovovi nedůvěřuje 81,9 % občanů

•                                      tajemníkovi Rady národní bezpečnosti a obrany nedůvěřuje 81,5 % občanů

•                                     ukrajinský parlament - nedůvěra (89,4%) a vláda (86,3%)

•                                      nedůvěra k soudům (85 %), k prokuratuře - (81,4 %) a policii - (65,8 %).

Na Ukrajině není žádná politická strana, nebo politik, který by ve volbách získal víc než 15 % hlasů.

Jaroslav ROMAN, vedoucí oddělení bezpečnostní a mezinárodní politiky ÚV KSČM, Haló noviny, 19.6.2017, str. 8