Dmitrij Něrsesov
Tři týdny v úřadu prezidenta a Trump vydává výnosy, které skutečně staví zemi na hlavu. Zcela mění sociální politiku státu a zásadně přehodnocuje zahraniční politiku Washingtonu. A to všechno bez vlastní vlády. Celkem nebezpečný experiment. Ovšem na cestu „perestrojky“ základů státu nastoupila Amerika už dávno.
První rázné kroky podnikl už Bush jr. po 11. září, když si vymohl přijetí Patriot Act (vlastenecký zákon), omezující mnohá práva a svobody amerických občanů. Až dosud zakazovala ústava USA neopodstatněné prohlídky bytů a zadržení, veškeré příkazy k prohlídkám mohly vydávat jen soudy. Vlastenecký zákon umožnil tajným službám právo špiclovat Američany, odposlouchávat telefonní hovory a číst korespondenci jen na základě vlastního podezření, bez soudního povolení.
Akt byl za prezidenta Obamy v roce 2015 nahrazen zákonem méně tvrdým a byl nazván Akt svobody, ovšem hlavní zásady špiclování se v americké společnosti již zahnízdily. Bush nechal zřídit ministerstvo vnitřní bezpečnosti, které by bylo nemyslitelné například ještě za Reagana. Sice už tehdy byly pokusy omezit občanské svobody, ale neprošly. Chtělo to až kruté teroristické akce 11. září.
Obama jakožto demokrat a odpůrce dědictví republikána Bushe měl Patriot Act zrušit hned v prvních dnech své vlády, ale místo toho dlouho hájil právo tajných služeb fungovat bez ohledu na soudy. Heslo „ve jménu bezpečnosti je možné a potřebné obětovat svobodu“ zůstalo. Toto byla „perestrojka“ Bushe jr.
V USA jsou všechny systémy moci postaveny na základě pojmů „brzdy – protiváhy“: ani jedna ze tří součástí vlády (výkonná, zákonodárná, soudní) nemůže vládnout samostatně. Avšak každá vláda spěje ke koncentrování moci. Od doby rozpadu Sovětského svazu se americký prezident považuje za nejmocnějšího muže světa a tedy nemůže být ve své zemi jedním ze tří. Navíc oba jeho partneři nejsou jednotlivé osoby, ale instituce. Ještě ke všemu je v dnešním mimořádně dynamickém světě, plném nebezpečí a výzev, potřeba rychlého a efektivního rozhodování. Nelze připustit zásahy ze strany „brzdy a protiváhy“. Amerika si nemůže dovolit fungovat podobně jako například těžkopádná EU. To je logika, se kterou pracují američtí prezidenti. Právě tato logika musí fungovat v Bílém domě. Není tam potřeba politik, ale organizátor a podnikatel, pro nějž je základní myšlenkou efektivita a rychlost.
Trump má v rukou mechanismy vytvořené jeho předchůdci – státní bezpečnost a algoritmy k překonání vůle Kongresu. Co nového přinese on? Jako první je vidět řízení země bez vládní složky. Až po třech týdnech ukončil sestavování svého týmu: představil 24 kandidátů na vysoké posty v administrativě. Kongres schválil jen 6 nových ministrů a ještě s ohromným skřípáním zuby, což bylo dosud neznámé. Trumpovi to nikterak nevadí a jestli bude muset rozhodovat sám – tím lépe! Třeba to není zcela ústavní, ale to prezidentův problém není. Ať se starají soudy. A pokud současná praxe neodpovídá ústavě, je vinen Kongres, který se topí v politikaření a snaží se místo o zájmy státu zabývat se obtěžováním prezidenta.
Paralelně Trump zahájil boj proti soudnímu systému. Předložil mu své rozhodnutí na omezení imigrace. Netřeba se zabývat detaily, ale smysl spočívá v tom, že vnesl do soudního prostředí rozkol a zahájil nátlak na ty, kteří vystupovali proti němu. Jedno jeho vyjádření na adresu federálního soudce znělo „takzvaný soudce“, což se může považovat za urážející a hraničící s přestupkem. Nový prezident zcela zřetelně směřuje k zostřování. Pokud se mu podaří dosáhnout kapitulace soudců v takové celkem nepodstatné otázce jakou je dočasný zákaz vstupu občanů několika muslimských zemí do USA, bude to znamenat, že může výkonná moc „zlomit“ moc soudní. To může udělat jen člověk nepřipojený pupeční šňůrou k politickému a vládnoucímu systému v USA.
Zásluhou Trumpa se mohou objevit v arzenálu amerického prezidenta zcela nové metody a mechanismy silně se lišící od ústavních norem, nebo tradičních norem. Pokud to projde, potom bude Amerika během několika let zcela jiná. Bude to superprezidentská republika, jejíž prezident bude mít skutečně imperiální pravomoci, založené na všemocné bezpečnosti státu a zákonodárci a soudci mu budou poslušně sloužit.
9. února 2017
Převzato z Pravda.ru
Outsidermedia.cz