„Tam v Bruselu“

 Praha a „uprchlíci“

 

V České republice je před volbami do Poslanecké sněmovny a před volbami prezidenta, mnoho politických klaunů, kteří vystupují jako ochránci lidu. Před delší dobou to začalo tím, když Václav Klaus zlehčoval „Brusel“ jako „Novou Moskvu“. Každý může od evropské integrace odstoupit (odstoupení od Varšavské smlouvy nebylo možné), které však konkrétně neřešil. Tato pozice posílila, a dnes žije v české veřejnosti jako realita.

 

Stačí si jednou týdně přečíst komentáře pod články (každodenní čtení ohrožuje zdraví). Přijatá pravidla o většinovém hlasování v Evropské unii byla probírána v Německu v diskusi o evropské ústavě a poté intenzivně diskutována v rámci Smlouvy z Nice, také proto, aby nebyl u „malých“ členských států vyvolán dojem, že by velké dominovaly. Jsou tam zavedeny blokační menšiny, a mladí politologové se potřebují naučit procenta pro „dvojí většinu“.

Při  referendu o členství, které se v zemi konalo, byla většina pro. Dnes se nicméně projevuje silná zapomnětlivost. Stále častěji se doporučuje, že by Češi měli hlasovat o členství své země v EU „ještě jednou“. Tento nápad přišel od Pražského hradu, a také jsou nějaké iniciativy na internetu. Brzy někdo navrhne podle tohoto vzoru reformu manželství: Být celá léta ženatý, mít klidné časy se stejným partnerem, nebo možná také ne ...

S ohledem na tyto skutečnosti hraje většinové rozhodování EU důležitou roli při přijímání uprchlíků. K tak zvaným kvótám pro přivedení několika tisíc uprchlíků do České republiky je třeba zmínit, že během balkánských válek tady hledalo útočiště mnohem více lidí, dnes jsou téměř všichni zpět ve své vlasti. Mnohem důležitější je hlasování: Česká republika, spolu s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky - Maďarskem, Slovenskem a Polskem, je proti nim. Tyto země byly přehlasovány podle pravidel, se kterými souhlasily. A v těchto zemích je opozice proti většině, a také českému referendu, které přijalo pravidla Evropská unie.

Předseda parlamentu dr. Martin Schulz zdůraznil, že špatní lidé musí rovněž jednat v souladu s pravidly, která byla učiněna o přijímání rozhodnutí - jinak by granty EU (pro Čechy se jedná o miliardy eur) byly sníženy nebo zrušeny. Ale v českých předvolebních debatách jsou udržovány slogany typu „Nepřijmeme ani jediného uprchlíka.“

Nikdo se nepodivoval tomu, jakým směrem tekly miliardy, když - abych parafrázoval Václava Klause - „Byl Brusel v Moskvě“. Tehdy tekly z Československa do Sovětského svazu. Nyní se však zlobí na „ty v Bruselu“, v zájmu úspěchu ve veřejném mínění, i když je to ve skutečnosti prázdná fráze.

Martin Schulz byl sympatický, když začínal proti „uprchlíkům Mutti Merkel“, že jsme mu drželi palce, a teď přijde toto. Peníze z Bruselu jsou spotřebovány, zatímco někteří komentátoři filozofují o tom, jak škodlivé jsou dotace samy o sobě – a zlo je zpátky v Bruselu. Připomíná to Williama Shakespeara, v jeho „Zimní pohádce“ hrdinové uvíznou po dlouhé námořní plavbě na břehu vzdálené a neznámé země – Čechy.

 

Matěj Brouček, Sudetendeutsche Zeitung, 4.8.2017, str. 2

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf