Tak co, pane Hermane, usmíříme se?

 

Až tento materiál v LUKu vyjde, bude už po všem. Tedy po sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu, na který se radostně (jak jinak) přihrnul i lidovecký ministr české kultury Daniel Herman, ale i jeho nohsled a spolustraník, taktéž ministr české vlády Pavel Bělobrádek.

 

„Je to určité gesto, které může pomoci smíření,“ komentoval vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek svoji návštěvu na sjezdu sudetských Němců. V rozhovoru pro Novinky.cz, který tento server uveřejnil 25. 5. 2017 (neboli, jak říkají na jazyk líní čeští politici: dva sedumnáct – s tímto idiotským a pro novináře následně nepoužitelným patvarem přišel před lety někdejší premiér za ODS Mirek Topolánek a všichni političtí blbci si tento kreténský termín posléze osvojili.) Bělobrádek popřel, že by šlo o politickou sebevraždu. Nu, ať se laskavě tento černoprdelník zasebevražďuje sám, blouznivec, a nás do toho netahá.

 

Takže akt smíření. To je v rámci mezilidských vztahů akt velice významný. Odpusťme si, co jsme si. V tomto případě bychom měli sudetské Němce poprosit za odpuštění, že jsme je po válce vyhnali tam, po čem léta prahli, tedy do „Heims in Reich“…

Ale co máme odpustit my jim? Ty stovky vyhnaných z jejich dlouholetých domovů, ty tisícovky našich mrtvých kvůli jejich pošahanému führerovi? Ale vždyť on dělal jenom to, co oni sami chtěli. Domů, „Heims im Reich!“

 

A co atentát na kata českého národa Reinharda Heydricha, jehož výročí spravedlivé smrti spadalo do zmiňovaných sudetoněmeckých dnů? Máme také sudetské Němce prosit za odpuštění – hlavně se probůh smiřme! – kvůli hrdinskému (nebo snad dětinskému?!!!) činu Kubiše a Gabčíka?

 

Dobrá tedy, smíření.

Ale proč tedy pan ministr české kultury v ony dny, kdy se chtěl usmiřovat, v rámci usmiřováni běsní v Poslanecké sněmovně, a posléze tentýž den večer na českoprávní televizní obrazovce, že (parafrázuji) je zrůdné, když v našem zákonodárném orgánu ještě dnes zasedají zástupci Komunistické strany Čech a Moravy. Té strany, která má na svědomí miliony lidských životů!!!

 

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik sice Hermana ve sněmovně vzápětí utřel upozorněním, že poslanci této strany zastupují stovky tisíc občanů České republiky, neboť jimi byli zvoleni v řádných volbách, nicméně ministr za lidoveckou stranu s tak přízn(r)ačně znějícím českým jménem by mohl uznat, kolik lidí a kolik majetků padlo za oběť například násilné rekatolizaci po Bílé hoře.

 

Zde je ovšem – v rámci spravedlnosti a usmíření – namístě přiznat, kolik obětí stála nenávistná reakce českých heretiků po hrůzné ohnivé smrti Mistra Jana Husa v Kostnici. Na druhou stranu je však třeba se také ptát, kolik úsilí vyvinuli současní horliví katolíci k usmíření ať už svatořečením nebo nedejbože pouhou omluvou za nespravedlivé upálení tohoto muže Pravdy.

 

Takže mnou nevážený pane katolický ministře Hermane, míč usmíření je nyní na vaší straně. (A to už se neptám, na čí stranu jste to kdysi konvertoval.)

 

Tak jaké smíření?!!! Přiznáte i tato fakta, nejen ta poválečná, pane Hermane? Pokud ne, pak jděte do…, kam už dávno patříte! Stačí, když si člověk, přiblblý jako já, čte vyjádření ministerstva kultury k různým bezohledným požadavkům různých současných obskurních developerů, kteří bezohledně bourají to, co zde bylo mezi lety 1970 až 1989 vybudováno. Stojí skutečně za to. Bestia Triumphans Vítězí! Hurá, Hermane, český Památkový úřad je za vašeho vedení ministerstva opravdu k ničemu!

 

Už se těším na divoké diskuse, a doufám, že i bitky, při chystané znovuinstalaci Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, na kterou se už těší Hermanovi a Bělobrádkovi stoupenci.

 

Nicméně líto je mi buldozeristy, který bude někým zaplacen k vykonání této historické zrůdnosti. A který přitom ve svém nitru nebude ochoten pochopit, či přímo akceptovat nároky svého, jistě katolicky zaměřeného zaměstnavatele… (Pro nemarxistické blbečky: to je právě onen zesměšňovaný třídní přístup.) Dopředu levá, tímto zdravím Lenku Procházkovou.

Miroslav Kantek

 

P. S.

Ještě bych chtěl podotknout, že v době sudetoněmecké usmiřovací párty se na Libeňském zámku v Praze odehrávala vzpomínková ceremonie za Kubišem a Gabčíkem zdevastovného usmiřovatele českého národa Reinharda Heydricha. Doufám, pane Hermane, že si Vás tímto vzpomínkovým aktem český národ přece jenom usmířil!

Miroslav Kantek , http://www.obrys-kmen.cz/index.php/rocnik-2017/178-25-2017-21-cervna-2017/1808-tak-co-pane-hermane-usmirime-se

Přišlo e-mailem