Sýrií povzbuzený Putin rozehrál další partii v rozvrácené Libyi
„Putinovi jde o to, aby smazal své libyjské ponížení."
Rusko rozehrálo další geopolitickou partii v Libyi: podporuje tamního polního velitele Chalífu Haftara, a stojí tak v cestě plánům OSN na vytvoření vlády národní jednoty. Vladimir Putin má však pro svou nynější iniciativu i osobní důvody. Ruský prezident je dodnes přesvědčen, že ho Západ v roce 2011 podvodem přiměl k souhlasu s rezolucí, která umožnila bombardování Kaddáfího sil, píše britský deník The Times.
Pád libyjského diktátora Muammara Kaddáfího znamenal pro Rusko tvrdou ránu, protože o rok dříve s ním Moskva podepsala dohodu o možnosti postavit námořní základnu ve východolibyjském přístavu Benghází.
Analytik britského královského vojenského institutu RUSI Jonathan Eyal je přesvědčen, že současný libyjský chaos dává Putinovi příležitost, aby ukázal, jak nezastupitelná je role Moskvy v nepřehledných konfliktech a mocenských bojích. „Putinovi jde o to, aby smazal své libyjské ponížení. V Sýrii začal obnovovat představu, že Rusko je velmoc, kterou nelze ignorovat při řešení žádné světové krize. Horečně pracuje na tom, aby byl nenahraditelný. S tímto zřetelem se pokouší dohodnout ohledně Libye i dalších zemí s Donaldem Trumpem,“ tvrdí britský analytik Eyal.
Proto podle Timesů Rusko podpořilo třiasedmdesátiletého polního maršála Chalífu Haftara, který kontroluje část libyjské armády. Veřejnosti to sdělil náměstek ruského ministra zahraničí Gennadij Gatilov. Ten současně zkritizoval zvláštního zmocněnce OSN pro Libyi Martina Koblera za podporu bohatého tripoliského developera Fáize Sarrádže, který je premiérem vlády národní jednoty. Přes podporu OSN je tato vláda velmi slabá.
Rusko tlačí do čela této severoafrické země Haftara, který prý bojuje proti Islámskému státu a pomáhá vládě obnovit kontrolu nad ropnými nalezišti. Vliv Sarrádžova kabinetu stěží sahá za hranice námořní základny v Tobrúku, kde jeho ministři zasedají na palubách šedivých válečných lodí.
Lobbing u Putina s ruskou beranicí
Vládní budovy okupuje konkurenční politická skupina a skutečnou moc drží ozbrojenci ve velkých městech a důležitých sídlech. Haftar kontroluje části východní Libye a s pomocí armády a letectva útočí na skupiny napojené na Al-Káidu a Islámský stát. Minulý týden přiznal, že lobboval u Putina za pomoc při zrušení embarga OSN na dovoz zbraní do Libye. Byla to Haftarova druhá návštěva Moskvy za půl roku. „Řekli nám, že zbraně dostaneme, až skončí embargo, a Putin se v tomto směru hodně snaží,“ řekl Haftar italskému deníku Corriere della Sera.
Během návštěvy ruského ministerstva zahraničí se Haftar rozhodl pro symbolické gesto a nasadil si na hlavu ruskou beranici. „Nepřicházím s prosíkem, ale s ruskou čepicí na hlavě,“ řekl.
V minulosti emigroval před Kaddáfím do Spojených států. Od návratu do Libye před šesti lety má silné vazby na egyptskou vládu, která mu podle nepotvrzených zpráv dodává zbraně. Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí je bývalý polní maršál a má také nadstandardní vztahy s Kremlem.
A Sísí je podle Timesů také jedním z mála státníků, kteří se pravidelně setkávají s Donaldem Trumpem. Na tomto půdorysu by mohla vzniknout koalice silných lídrů, odhodlaných skoncovat s terorismem a ukončit chaos v zhroucených zemích, jakou je i Libye.
Jenomže Haftarovi stojí v cestě k moci konkurenční kmenoví náčelníci. Mimo jiné jim vadí silné výroky o tom, že on jediný dokáže zastavit Islámský stát. A pravdou je, že největší ránu zasadila detašované enklávě „chalífátu“ v Syrtě nahodilá koalice bojovníků z Misuráty, která džihádisty z Kaddáfího rodiště vyhnala. Zmocněnec OSN Kobler naopak nezískal na svou stranu ani Haftara, ani jeho oponenty, takže koalice podporovaná mezinárodním společenstvím směřuje ke krachu, uzavírá deník The Times.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
Autor: Rostislav Matulík