Slovanský svět se setkal v Moskvě

Na jubilejním X. všeslovanském sjezdu na podzim 2010 v Kyjevě jeho účastníci přijali některé úkoly, jejichž řešení mělo zkvalitnit a zintenzivnit spolupráci mezi slovanskými národy a především upevňovat slovanskou vzájemnost. Některé z těchto plánů se podařilo splnit, což potvrdil i XI. všeslovanský sjezd v květnu t. r. v Moskvě, respektive jeho první část.

Až na Chorvaty se jich zúčastnili oficiální delegáti všech evropských zemí, v nichž převládá obyvatelstvo některé ze slovanských národností, kromě toho i zástupci Přidněsterské moldavské republiky, v které žijí převážně Rusové a Ukrajinci. Mezinárodní společenství ji však neuznává. Je škoda že do Moskvy nepřijeli představitelé nejmenšího slovanského národa Lužičtí Srbové, kteří v Německé spolkové republice bohužel představují už dnes skutečně málo početnou národnost, ale s bohatými tradicemi. Na sjezdu už tradičně nechyběli ani zástupci našeho Sdružení slovanské vzájemnosti, kromě nich slovenskou delegaci tvořili i představitelé Mladé Matice a občanského sdružení Slavica a Spolku slovenských spisovatelů. Mladí členové Matice se do slovanského hnutí zapojili právě naším prostřednictvím - se Sdružením slovanské vzájemnosti, v Rusku se aktivně zapojovali do různých aktivit a diskusí a myšlenka slovanské vzájemnosti je všechny doslova nadchla.

Dnes už na naší planetě snad ani nenajdeme zem, v které nežijí obyvatelé některé ze slovanských národností, anebo alespoň slovanského původu. Někde dokážou vytvářet pevné seskupení, chránit si svůj jazyk, udržovat tradice. Tímto jsou ve světě známi zejména Poláci, Chorváti, Češi i Ukrajinci. Slované jsou doma především ve střední a východní Evropě a její centrální část nelze si bez nich představit. Na sjezdu se hovořilo, že musíme čelit tzv. europeizaci, to znamená vytváření jakési "evropské národnosti" a s ní spojené globalizaci. Bohužel slovanský svět je dnes politicky rozdělený, jeho jedna část, včetně Slovenska, v rámci EU a NATO stojí na straně Západu proti Rusku a Bělorusku. Ještě složitější je situace na Ukrajině, kde je snaha rozdělit jeden národ - a na neštěstí se to v současnosti i daří. I když mnozí se snaží tento stav charakterizovat různými názvy, jde ve skutečnosti o formu občanské války. Ta, jak nás naučily dějiny, bez ohledu na kontinenty, státy a národy, nikdy nemá vítěze...

Je samozřejmostí skutečnost, že hnutí slovanské vzájemnosti tvoří široký proud různých názorů a směrů, což není třeba považovat za nevýhodu, ale naopak spíše oceňovat. Vždyť jejich představitelé jsou především vzdělaní lidé, spisovatelé, publicisté, novináři, umělci, vědci, historici... Všichni svým způsobem rozvíjejí a obohacují základní myšlenky slovanské vzájemnosti. Kromě toho málokdo si uvědomuje, že Slované patří do různých církví, a to od pravoslaví po muslimskou část obyvatel Bosny a Hercegoviny, ale žádná z nich nemůže být nadřazena nad jinými, žádná nemůže mít prioritní postavení, i když těch, kteří se hlásí k pravoslaví, je určitě víc než všechny ostatní dohromady.

I když je na světě dost těch, kteří Slovanům nepřejí, proč, to asi ani oni sami nevědí, přece jen slovanská civilizace zanechala výraznou stopu v dějinách lidstva a byli to právě Slované, kteří mají rozhodující podíl na tom, že taková zvrácená ideologie, jako je nacismus, neovládla svět. Dokonce nacismus měl za jeden ze základních cílů zotročit a vyhubit slovanské národy a bohužel pohrobkové této ideologie se ještě i dnes nacházejí v Evropě a za Atlantikem.¨)

Delegáti sjezdu poděkovali za dosavadní práci odstupujícímu předsedovi Mezinárodní slovanské rady Nikolaji Fjodorovičovi Lavriněnkovi, zároveň prvnímu představiteli ukrajinského slovanského hnutí. Za nového předsedu jednomyslně zvolili Sergeje Nikolajeviče Baburina z Ruska.

XI. všeslovanský sjezd ještě bude pokračovat druhou, závěrečnou částí.
Po skončení první části XI. všeslovanského sjezdu se uskutečnilo významné shromáždění na počest 150. výročí Všeruské etnografické výstavy a Slovanského sjezdu 1867. Uskutečnilo se v době týdenní plavby na lodi mezi Moskvou a Sankt-Peterburgem, zúčastnili se jej i mnozí účastníci uvedeného sjezdu. V každém případě to nebyl "Jubilejní všeslovanský sjezd", jak ho nazvali jeho organizátoři, ať už záměrně, anebo jen shodou okolností. Bohužel, mnozí účastníci plavby, kteří se nezúčastnili na XI. všeslovanském sjezdu (I. části v Moskvě), si omylem ztotožnili pořadatele vzpomínkové slavnosti s tím, že se jedná o sjezd.
Jubilejní 150. výročí slovanského sjezdu 1867, takový byl oficiální název, připravil Mezinárodní svaz společenských sdružení Všeslovanský svaz - Světové hnutí slovanských národů za duchovní jednotu a vzájemnost. Přes některé organizační chyby a nedostatky šlo v každém případě, o velmi zajímavé shromáždění, bohužel trochu jednostranně zpolitizované. Velkým kladem celého vzpomínkového shromáždění bylo doslova množství akcí různého charakteru v době plavby, spojené s exkurzemi, organizovanými v historických městech, v kterých loď zakotvila.
Vzpomeneme třeba ty, které patří do tzv. zlatého kruhu a psaly se v nich dějiny ruského carství: Jaroslavl, Uglič, Goricy, ostrov Kiži, Svirstroj... Těch akcí, sice různé úrovně, ale v každém případě zajímavých, byly celé desítky. Různé konference, diskusní kluby, prezentace knih samotnými autory, setkání s herci a umělci, přednášky na aktuální téma - ani při nejlepší vůli se nedal absolvovat celý připravený program, dokonce ani jeho polovina. Každý si však mohl vybrat podle svých zájmů a potřeb.
Vraťme se aspoň na chvíli do Moskvy před 150 lety: o významu Slovanského sjezdu 1867 svědčí i počet jeho zahraničních účastníků. Dohromady jich bylo více než 80 (podle jednoho údaje 84, podle druhého 81), z toho nejvíce Čechů - 27, Srbů - občanů tehdejšího Rakouska-Uherska 16, ze svobodného Srbska 12, deset Chorvatů, čtyři Ukrajinci, tři Slováci, dva Černohorci a Lužičtí Srbové, jeden Bulhar a jeden příslušník kašubského etnika, které se hlásí k polské národnosti. Slovenskou delegaci tvořili Ján Jesenský (otec známého spisovatele Janka Jesenského), Pavel Mudroň a Andrej Radlinský.

Vladimír Mezencev, člen Rady ZSV, delegát XI. všeslovanského sjezdu (ze slovenštiny přel. -r-) Slovanská vzájemnost, 11/2017, str. 3
Přišlo e-mailem