S tezí papeže Františka - Práva migrantov sú dôležitejšie než obavy o národnú bezpečnosť- nesouhlasíme

Kolik lidí teroristé již v Evropě zavraždili, kolik lidí zranili? Jistě jich byly již tisíce. A dalším teroristickými činy IS hrozí Evropě. Kolik lidských životů má být proto dále zmařeno?

Mají proto umírat Evropané? Nikoliv! Je třeba především odstranit příčiny migrace, tj. války, které je připravily o domov, o blízké, které jim vzaly práci a obživu.

Současně je důležité pomáhat těmto lidem v místech, odkud pochází.

Pokud přesto budou přicházet do Evropy další migranti je nutné je řádně prověřit, zda nejsou bojovníky IS nebo jeho stoupenci. Tyto odeslat bez dalšího zpět.

Rovněž tak Evropa nemůže přijmout miliony ekonomických migrantů. Potřebným je nutné poskytovat pomoc v místě jejich pobytu, tato povinnost se týká nikoliv však jen Evropy, ale všech ostatních státy světa, kromě těch hospodářsky nejslabších.

Miliardy na pomoc migrantům může poskytnout Saudská Arábie a další státy obchodující s naftou. Dále Amerika, Austrálie, Kanada a jiné.

Samozřejmě, že přední povinnost pomáhat migrantům mají státy, které jejich vlast napadly, zničily a z nich udělaly utečence. Tyto státy mají povinnost silně pomáhat při obnově zničených území a po rekonstrukci zničeného dopravit je na vlastní náklady do jejich nově vytvořených domovů, kde by znovu získali práci.

Vyznáváme zásadu, že nejvyšší hodnou v civilizované společnosti je život člověka, a to i dosud nenarozeného nebo starého, trpícího nevyléčitelnou nemocí Cokoliv tuto nejpřednější hodnotu ohrožuje, musí být překonáno.

Teroristické útoky život lidí nejen ohrožují, ale také berou. Proto práva migrantů jsou pro nás až následnou další hodnotou, která v hodnotové hierarchií jsou na nižším stupni.

Nelze opomíjet ani fakt, že ČR nepatří k bohatým státům. Kolem 10 % našich spoluobčanů patří mezi chudé. Jejich počet vzrůstá. Mnozí z těch, kteří jsou odkázáni na různé sociální dávky, jež jsou povětšině nízké, vytvářely spolu s námi v minulosti hodnoty, které současné generace, včetně nás,  užívají.  Zastáváme proto i stanovisko, že tito naši lidé, sociálně potřební, musíme v každém případě uspokojovat dříve než migranty. Až vyřešíme sociální problémy, které máme, můžeme se více věnovat migrantům. Proto, společně s velkou většinou našich spoluobčanů, odmítáme při rozdělování migrantů „evropské povinné kvóty“. A velkou zdrženlivost při přijímání migrant v budoucnosti považujeme za jedině rozumnou.

K. Malý