Proti recidivě národního egoismu

Landsmanšaft Jižní Moravy: 69. celostátní setkání v partnerském městě Geislingenu.

Na konci července se konalo 69. spolkové setkání landsmanšaftu Jihomoravanů v Jahnhalle jejich bádenskowürtenberského patronátního města Geislingenu.  Nejprve se konala místní, pak okresní shromáždění.

Slavnostní otevření vykonal Reinfried Vogler, zástupce Franze Longina a předseda Sudetoněmeckého spolkového shromáždění. Doprovázela instrumentální skupina jihomoravských písní a divadla „Moravia Cantat“. K tématu vyhnání uvedl Vogler, že vyhnanci se v minulosti snažili prosadit pravdu a napravit škody. Jen v České republice trvá legalizace vyhnání s pomocí Benešových dekretů. Tam je třeba se zabývat komunikací a informováním.

Zatím byly dokončeny zprávy o vyhnání všemi čtyřmi domovskými kruhy. České překlady budou prezentovány v České republice. Čtyři svazky také šly zemské i spolkové vládě. Frank Dehmer přivítal Jihomoraváky a připomněl, že v roce 1962 žilo v Německu 9,6 milionu vyhnaných osob, jejichž naděje že se vrátí, postupně ustoupily. Restart by pravděpodobně nebyl snadný. Národní setkání vyhnanců, řekl Klaus Hoffmann, není možné bez ohlédnutí, ale také ne bez pohledu vpřed. Když se Jihomoravané setkali poprvé v roce 1948, bylo Německo stále v troskách. Dva týdny před brněnským pochodem smrti řekl Edvard Beneš v Praze: „Bude nutné Němce v českých zemích a Maďary na Slovensku zcela zlikvidovat.“ Je pochopitelné, že i o sedm desetí později se vyhnanci dožadují nápravy. Ve střední Evropě stále platí Benešovy dekrety. Vedou se rozhovory a pracuje se na tom, aby se ukončila diskriminace Němců. 

Dalším úkolem zůstává zachování původního kulturního dědictví. V Niedersulzu bylo reorganizováno muzeum. Jihomoravské muzeum v Laa se rozvíjí pod vedením Brigitty Appelové v centrum jihomoravské činnosti. Profesor Leopold Fink v Rakousku napsal historii vyhnání do online encyklopedie Wikipedie, která slouží zejména mladé generaci jako první zdroj informací. Vyhnané osoby by měly poskytovat své vzpomínky, aby přispěli k sepisování historie. Bohužel Fink končí činnost z důvodu věku. Bude usilovat o nástupce.

A na závěr byla udělena kulturní cena za rok 2016, od jihomoravského landsmanšaftu a partnerského města Geislingenu, Fritzovi Langovi - „za služby pro pro Jihomoraváky, zejména za  dokumentaci o historii tří královských měst - Mikulova, Valtic a Lednic, s historickými fotografiemi, plány a rušnou a dramatickou historií této domovské oblasti  Mikulovska a Pavlovských vrchů.“

Fritz Lange ve svém slově poděkoval mnohým lidem, kteří mu poskytnuli informace. Poděkoval  za cenu, kterou mají i Ilse Tielschová a Franz Gerstenbrand. Poděkoval své ženě, bez níž by nebyl schopen toto dílo vykonat.

Franz Longin poděkoval čestným hostům za pozdravy, vedoucímu organizační složky a jejím pracovníkům za přípravu. Přibližovat se k sobě navzdory vyhnání zůstává úkolem landsmanšaftu Jihomoravanů, řekl Longin. Kromě toho ukazovat bezpráví vyhnání tak, aby Češi museli litovat jednání svých předků. Němci mnohé odčinili jinak. Hlavně náklady na 15 milionů vyhnanců. To bylo řečeno přes hranici druhé straně. Obnova práva zrušením vyháněcích dekretů je stále nutná.

Bohoslužba Klemense-Maria-Hofbauera pro Jihomoraváky se konala ve farním kostele svatého Jana. Začala obřadem za zemřelé. Reinfried Vogler připomněl krutý osud obětí vyhnání. Zdůraznil, že setkání je důležité jako demonstrace za lidská práva a zákaz vyhánění,  jako bylo to v roce 1945, aby se nemohlo opakovat.

Landsmanšaft Jihomoravanů čelí generační výměně a musí hledat věrné mladší nástupce, řekl Longin, předseda Jihomoravanů. Poděkoval starostovi a městské radě za pokračující podporu a těší se na další spolupráci. Setkání Jihomoravanů by mělo působit jako připomínka do budoucna, a to zejména v České republice. Pokud jde o pevné zakotvení postoje k evropské integraci, vzpomněl závazek k Evropě v Chartě německých vyhnanců.

Dehmer vyzval k trvalé paměti vyhnání, a to také v České republice. Nový start je možný po jasném postoji k tomu, co se stalo špatného. To bude mít za následek posílení evropské myšlenky v Evropě, ve které nebudou žádné spory.

Evropské společenství umožňuje oživení německé ekonomiky. Za zdí by Němci neměli šanci. Ale pokračování vyžaduje pochopit přelom hodnot konceptů. Dnes vidíme, že jsou i jiné představy, pohrdající demokracií, že se svoboda projevu nebude brát vážně, že stoupenci jiných ideologií se zdají být lepší než my. Měli bychom bojovat za naše hodnoty, situace je vážná. Chceme-li získat úspěchy v globálním prostředí, Evropa potřebuje růst a vzít své záležitosti do vlastních rukou, a to zejména kvůli vlastním bezpečnostním obavám, jestli nechce zůstat závislá na ostatních.

Otázka, jak se vypořádat s globální uprchlickou krizí, je blízká vyhnaným. Měli bychom dělat více pro lidi v Africe, protože Afrika je dům našeho souseda a náš osud. Tam je 1.300 milionů lidí, ale v Evropě nyní žije pouze 500 milionů. V roce 2030 to bude 2,6 miliardy v Africe, asi 4 miliardy v roce 2050. Německo musí něco udělat, aby tam lidé mohli zůstat a zajistit si bezpečnost a stabilitu. Německo bude brzy jen jedním procentem světové populace. Proto již nebude moci utvářet svět zítřka. Takže je důležité spojit své síly, abychom nebyli zanedbatelní. Jen evropská témata jsou dnes oprávněná. Evropa by se mohla stát třetí mocí v důležitých rozhodnutích vedle USA a Číny, pokud neupadne zpět do národního egoismu. Působit proti protekcionismu, populismu a nacionalismu, je v současné době důležité při podpoře evropského projektu.

Franz Longin ve svém závěrečném proslovu předložil globální pohled. Vyzval Čechy, aby se podle křesťanské tradice přiznali k svému vlastnímu historickému dluhu. Poděkoval městu za jeho podporu při uskutečnění setkání, poděkoval zemi za podporu trvající po desetiletí, a německé politice, která podporuje německou kulturu v německých zemích na východ od Odry a Nisy a v jihovýchodní Evropě. Poděkoval všem za účast na tomto setkání.

Sudetendeutsche Zeitung, 18.8. 2017, str. 10, bez autora a značky

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf