Proč pamětní deska paní Hany Benešové není dosud nově instalovaná?

Když se podíváte na Prahu a její jednotlivé obvody, můžete zjistit, že řada „konšelů“ má nejrůznější nápady na zkrášlení města či obvodu. Na štěstí byl nedávno pohřeben plán na obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Z budovatelského nadšení zbývá ještě přemnohé.

Léta se již mluví o obnovení pomníku maršálu Radeckému, věrnému služebníku domu Habsburského. Již jiáž je na spadnutí, se dovídáme.Ale naštěstí zůstává jen u „zbožného plánu“. Daleko vážnější je úsilí, zřejmě i pana ministra kulturna, na štěstí nám odejde z politické scény, propašovat do Pantheonu Národního muzea sochu Františka Josefa I. Prý se o muzeum zasloužil, tvrdí „ruce“ páně ministra. Dokonce přispěl kupou zlaťáků na vybudování Národního muzea. Asi pánové již zcela zapomněli, že právě Franta Procházka byl jedním z těch, kdo se zasloužil o rozpoutání první světové války. Kolik životů českých vojáků stála? Podle dostupných údajů v době války bylo popraveno na 60 tisíc Čechů, civilistů, za velezrádnou činnost, za pobuřování a činy proti císařsko-královskému majestátu. Zajatí čeští legionáři byli rychle věšeni jako velezrádci. Co bída a hlad, co tuberkulóza a jiné nemoci, co kosily české obyvatelstvo? A přesto se nám snaží strkat Frantu do Pantheonu Národního musea? Je to hrůzné!

Nyní pracují někteří pražští konšelé, s velkou většinou našich médií, na popularizaci Marie Terezie. První to žena na českém trůnu, říkají. A tak mají již vyhlédnuté místo, kde její pomník má stát. Dále je ve hře pamětní deska paní „hraběnce“ Chotkové.Je toho dost k pláči nad pražskou politickou scénou. Pro tyto pány je to jistě jen začátek začátku.

Samozřejmě do krámu se jim nehodí pamětní deska paní Hany Benešové, manželky pana prezidenta Beneše. Sundali jí. A jen neradi, velmi neradi ji budou opětně instalovat. Je otázkou, kdy a zda vůbec je k tomu dotlačíme. Tlačit by měly všechny vlastenecké organizace. Víme, že pro některé konšely je nepřijatelná, stejně tak jako pomník prezidenta E. Beneše na Loretánském náměstí, jako socha T.G. Masaryka na Hradčanském náměstí.

Nezapomeňme na to, že v Českém Krumlově byla poničena bysta dr. E. Beneše a pamětní deska. Již nejsou, alespoň pokud víme, na svém místě. Hrubě se nelíbili “sudetským“ Němcům. To víme s jistotou. Svého času proti nim namítali. Samozřejmě, že nemůžeme říci, že za tím vandalisme stojí oni.

Pokud můžete, vážení a milí čtenáři, obraťte se i vy dopisem na pana starostu Prahy 1 s otázkou, kdy konečně bude pamětní deska paní Hany Benešové na svém původním místě. A projevte se vší slušností své nespokojení s tímto stavem. Ano, znepokojení je na místě, zvláště když uvážíme, jaké plány na zaplevelení Prahy nám cizími potentáty hrozí.

J. Skalský