Příloha Křesťanského sociála, leden, únor 2007, ročník XVI.

Rady starších (RS)

I . Důvody

Po převratu v listopadu 1989 se brzy vytrácely proklamované sociální jistoty, stejně jako pravda a láska v životě prostých občanů, a začala krystalizovat kritická až negativní stanoviska starých a nemocných i zdravotně postižených k probíhající transformaci a privatizaci zdravotních a sociálních služeb. Nastal prudký úbytek víry ve sliby Václava Havla i dalších revolucionářů, což doložily denní zkušenosti: zhoršující se kvalita a dostupnost potřebné zdravotní péče, navyšování doplatků na léčiva, na zubařské, ale i jiné zdravotní služby, při čemž reálná hodnota důchodů poklesla. Teprve po patnácti letech bylo dosaženo kupní síly důchodů, která byla „před sametovou revolucí“! Samozřejmě, že naše důchody nelze srovnávat s „vyspělými“ evropskými státy, neboť tam jsou penze trojnásobné.

Protože naše společnost, ale i jiné národy stárnou, hlas seniorů sílí. Cílem předkládaného sdělení je doložit snahu, aby naši občané třetího věku společnými silami alespoň uhájili, co bylo před převratem garantováno státem. V České republice je přes 2,5 milionů občanů starších 60 let, jež byli – spolu se zdravotně postiženými – organizováni od 1993 do roku 2005 v KVOD (Koordinační výbor organizací důchodců a invalidů). Uplatňované postupy tohoto občanského sdružení na podporu občanů třetího věku však nedosáhly potřebné účinnosti, a proto se začaly hledat nové cesty a metody.

Naše snaha o zlepšení společenského postavení seniorů a invalidů se opřely o Chartu OSN č. 46/1991 Sb.,která představuje solidní garanci lidských práv občanů třetího věku celosvětově, podporuje jejich účast při řešení věcí veřejných, a zřetelně a neochvějně brojí proti jejich oktrojování až maření, což se týká zdravotní a sociální služby prvořadě. V roce 1992 byla Charta seniorů zařazena mezi naše ústavní zákony.

Koncipování RS u nás se odvolává na zmíněný ústavní zákon v mnoha paragrafech. Posláním RS je pomoc při řešení narůstajících problémů a neuspokojených potřeb zdravotně sociální péče v stále složité a spíše se zhoršující celospolečenské situaci, což v současnosti kulminuje (2006/2007) už půl roku nevyváženými dohady o sestavení vlády. Jsou ovšem i jiné důvody k hodnocení a obezřetnosti, o čemž ještě pojednáme.

V posledních deseti letech jednal KVOD na úrovni poslaneckých klubů, s úřadem ochrany lidských práv, Helsinským výborem a dalšími organizacemi. Setkali jsme se s různými postoji, v žádném případě však s postojem zamítavým. K realizaci RS jako poradních sborů obecních zastupitelstev, případně poradní komise starosty (primátora) dochází od r. 1997, avšak poměrně pomalu a to nejen na úrovni krajů, ale i měst a obcí, při čemž se tato situace podstatně nezměnila po deseti letech, neboť mnohá velká nebo krajská města (včetně Prahy) RS dosud neustavila, na rozdíl od desítek menších měst a obcí, kde se věc zdařila, byť v různé kvalitě, a směřuje ke svému účelu. Zmíněná skutečnost nemůže příliš překvapit, neboť jsou značné rozdíly v komunálním zastoupení politických stran a tím i sociálního programu.

Pracovní náplň RS je značná. Je třeba se zásadně postavit proti narůstající nevraživosti vůči seniorům až mezigenerační nenávisti, neboť tento inokulovaný blud („staříci nám ujídají chleba“), vychází z uměle deformovaných, lživých důvodů, nicméně v mnoha případech podněcuje a vede ke kriminálním činům. Další formy scestné aktivity mládeže i školou povinné vůči seniorům, někde v rámci rodiny, zatím ponecháváme bez dalšího komentáře. Jistě, stoupá všeobecná kriminalita, beze sporu z podobných důvodů a zdrojů. Významně vázne aktivní zapojení seniorů pro řešení věcí veřejných v komunltních systémech, což pokládáme za velmi významné. Jejich uplatnění u malých a středních podnikatelů by mohlo být velmi cenné, neboť senior i invalida si daleko více váží práce a víc vnímá uspokojení z ní, což mu současně přispívá k zlepšení psychické i somatické kondice. Rozdíly mezi jednotlivými kraji nepochybně existují a je na místě, aby RS srovnávaly a výsledky předkládaly k řešení.

Technickou civilizací vzrostlé „já“ se pomocí příkladů může více zanořit do sebe, lépe ocenit vnitřní klid a humanitní principy, než mnohé přednášky nebo předvolební proklamace. Současnost zapomíná, neboť má málo vhodných příkladů, a nechává se unášet pouze vidinou bohatství, resp. peněz a zisku. To jsou ovšem zásadní edukační principy, neboť nikoliv pouze slova, ať již dobře či vesměs mizerně zpracované rétoricky, ale hlavně příklady, byť dnes nejčastěji ze třetího věku, vychovávají a mohou zvednout všeobecně pokleslou morálku mládeže. I v tomto místě musím s vděčností a s úctou vzpomenout na vysoce aktivní spolupracovníky při konstituování RS, a to ing. L. Balogha, doc. ing. Semmela a Z. Štěpánka, kteří se dnešních snah nedožili.

V přehledu úspěchů a neúspěchů je nutné připomenout první Mezinárodní rok seniorů (1999) a „Sborník“, který aktuálně zhodnotil situaci seniorů České republiky na přelomu tisíciletí. A uvedl několik významných referátů na toto téma. Stěžejní byl kongres EURAG v Praze (Prag Kolloquium 30/9 – 3/10, 1999), který se věnoval postavení starších občanů v životě společnosti a přispěl k další aktivizaci kladným zhodnocením naší práce, zejména při konstituování RS.

Z tohoto období jsou četné dokumenty, které rovněž podtrhují význam Charty OSN č. 46 a potřebu její široké realizace u nás, podobně jako v jiných evropských zemích. Ve spolupráci s Helsinským výborem byly i z podnětu kongresu EURAG vypracovány prozatímní směrnice pro práci RS (14. XI. 1999), které ve 44 odstavcích uvádějí stále platné zásady a postupy, byť v některých bodech došlo k upřesnění i programovému rozšíření. Zvlášť byl zpracován návrh pro práci RS při HMP (2000), v dalších letech byl opakovaně diskutován.

Při projednávání zákona o obcích (8.3.2000) byl na podnět poslance Jar. Štraita (KSČM) doplněn § 82, odstavec 2, písmeno c): „…obecní zastupitelstvo může ustanovit konzultativní orgán ve věci seniorů tzv. Radu straších“, který však nakonec do zákona o obcích nebyl doplněn. Kromě zákona o obcích je legislativní zabezpečení RS dáno i novelou zákona o vyšších územních správních celcích a novelou zákona o hlavním městě Praha. (Odkazy užité v tomto sdělení: Všeobecná deklarace lidských práv a svobod, OSN, 10.12.1948, Charta práv seniorů, OSN, Vídeň, 1982, dopl. No 41/1991, náš ústav. zákon od r. 1992, revidovaná Evropská sociální charta, Štrasburk, 3.V.1996, Zpráva o stavu lidských práv v ČR v r. 1998, ČHV, 1999), Zdraví pro všechny do 21. století, WHO, 1979, 1999, Prozatímní směrnice pro práci „Rad starších“ ,KVOD, HV, 1999).

Dnes a denně slyšíme, že vlastně vždy a všude jde jen o peníze (jako politické, společenské a celosvětové determinanty), možná, ale o naše (malé a den ze dne ubývající), nikoliv jejich peníze (veliké, stále přibývající ve švýcarských bankách), nicméně slušnost, solidarita a úcta ke stáří jsou hodnoty finančně těžko vyčíslitelné, byť tolikrát v písemnictví klasickém i současném zdůrazněné. Netřeba snad připomínat, že humanitární principy T.G. Masaryka jsou základními kameny vzniku našeho státu.

Principy konstituování RS

Opírají se o statistické rozbory vybraných komunit u nás i o zahraniční zkušenosti.

I.

RS představují odbornou komisi či poradní sbor Rady obce nebo starosty (primátora). Funkce je poradní, konzultativní, iniciativní, dohadovací, mezigeneračně sjednocující, ochranná, informační, propagační a samosprávně demokratická.

Působnost RS se hlavně zaměřuje na:

- dostupnost a potřebnou úroveň komunitní zdravotní péče. Generace třetího věku všemi hlasy volá po humanizaci medicíny!

- zajištění sociálního zabezpečení a pomoci, včetně svépomoci. Uskutečněný výzkum zdravotně sociálních potřeb v některých obcích a městech dokládá:

Polovina osamělých žen žije v nouzi a nemá na doplatky za léčiva, pouze 12 % občanů nezajímají výlohy na stravování, případně cena za zdravotní nebo sociální péči!

- životní podmínky, společenské možnosti, vhodné sportovní vyžití, celoživotní vzdělávání, pracovní či organizační zapojení, jakož i další krajově odlišné aktivity;

- obhajovat svá stanoviska k legislativě, zejména k bezpečnosti, bydlení, ke kulturní a životní úrovni vůbec s přihlédnutím ke krajovým rozdílům a jejich důvodům;

- předkládat vlastní expertízy k projednávané problematice;

- doplňovat statistická data a tato srovnávat se sousedními státy v EU.

II.

RS se účastní jednání příslušných orgánů s hlasem poradním. Mají však být vybaveny právem veta při porušení Charty OSN o právech seniorů, při ohrožení sociální charty a lidských práv. Za aktuálně důležité je třeba podtrhnout články 7. až 9. Charty OSN, tedy práva seniorů na občanskou aktivitu ve věcech veřejných jako ostatní spoluobčané.

Uvedený program byl předložen ke schválení 1.11.1999 vládě, odboru pro lidská práva i dolní komoře parlamentu. Současně byl po prvé zaslán písemný návrh Magistrátu HMP na zřízení RS s výčtem dobře fungujících RS v jiných městech a obcích.

Podobné zhodnocení RS, zejména v Hradci Králové a v Pardubicích, i ve srovnání se zkušenostmi z Rakouska (Seniorbeigeräte, Brandenburg) proběhlo 14.9.2004 za přítomnosti zahraničních hostí. Význam RS byl tak doložen a zdůrazněn.

Ustavení RS:

- je dáno dohdou mezi zastupitelstvem obce, starostou a navrženými reprezentanty z organizací seniorů nebo politických stran. Jsou vybráni bezúhonní občané v lichém počtu (3 – 7). Při zasedání zastupitelstvo bere navržené členy RS na vědomí. Členové složí slib do rukou starosty.Členství je čestné na dva roky. RS se deleguje právo hlasovat ve věcech zdravotní a sociální politiky a právo veta při ohrožení nebo porušení lidských práv seniorů.

- pokud někteří členové RS abdikují nebo jsou odvoláni dříve než za 2 roky (ztráta nebo oslabení psychických nebo fyzických sil, ztráta bezúhonnosti, případně trestná činnost), provede se doplňovací volba nového člena. Pro volbu není rozhodující politická příslušnost, ale odbornost a zkušenost delegáta!

Obecní úřad poskytne RS potřebný prostor a vybavení pro práci, jakož i potřebné informace a podklady. K uvedeným úkolům a alternativám je třeba vypracovat u každého OU ekonomický aspekt.

V poslední době (2005/2006 před parlamentními volbami) došlo k opakovanému jednání s panem ministrem Škromachem (ČSSD), a to ve snaze vytvořit integrační systém Rad straších. Měl být završen vládní komisí pro problematiku třetího věku a spolupracovat s RS jako poradním sborem ministra práce a sociálních věcí.

Rada vlády pro seniory a stárnutí populace byla zřízena 31.III.2006. První a poslední její zasedání bylo 20.IV.2006, kdy se zřídily pracovní skupiny (pro zdravotně sociální službu, pro celoživotní vzdělávání a zaměstnanost, pro informatiku a pro bytovou politiku a rezidenční sociální služby). Další osudy obou „integračních“ RS jsou však nejisté, neboť se od voleb do začátku r.2007 nepodařilo sestavit vládu a obsadit ministerstva tak, aby se mohla a chtěla zabývat integrací RS v ČR. Nesporně členové vládní komise čekají na vývoj věcí příštích a zachování i tohoto vládního orgánu.

Rada ministra práce a sociálních věcí ČR pro záležitosti seniorů byla ustavena 18. VII. 2005. její náplní je především Národní program přípravy pro stárnutí populace v letech 2003 – 2007. Tento poradní sbor při MPSV byl k 20.XII.2006 zrušen.

Mimo tato jednání došlo k transformování KVOD na Národní radu seniorů ČR (NRS ČR), posléze na Radu senioru (RS ČR), a to 31.4.2005. O podrobnostech se zmíníme v samostatné kapitole. Šlo v podstatě o změnu názvu občanského sdružení, škoda, že bez významných organizace zdravotně postižených, případně dalších zájemců, neboť v jednotě je síla. Tato je naprosto nezbytná nejen pro realizaci programu RS v rámci komunitní politiky, ale pro řadu dalších úkolů, zvláště pro podmínky klidného, aktivního, tedy zdravého stáří.

RS vycházejí z humanitních tradic našeho státu. Mají za cíl efektivní ochranu důchodců a invalidů, za něž nikdo nebojuje a nikdo je nehájí. Jsou při tichém souhlasu řazeni k méněcenné či druhořadé kategorii občanů, čemuž je nutné se trvale bránit. Přehled negativního vývoje u nás se shoduje s vývojem od listopadového převratu v r. 1989 a nástupu V. Havla do funkce prezidenta republiky do současnosti, kdy se opět o tuto funkci uchází (2007). Dá se doložit, že za tuto dobu došlo  různými machinacemi k loupeži století a ožebračení zejména starších občanů. Současně jsme se stali vazaly zahraničních firem, svébytnost našeho státu se omezila ve prospěch cizího kapitálu. Cizinci tyjí z našich zdrojů a levné pracovní síly, na což doplácejí i penzisté a invalidé, neboť větší polovina HDP se odsouvá i do zahraničních bank, tedy do jejich kapsy. K těmto otázkám se případně vrátíme při jiné příležitosti (vždyť předčasné volby na sebe zřejmě nenechají dlouho čekat!).

V Praze dne 18. ledna 2007

Doc. MUDr. Josef A. Tichý, CSc.