Poznámka k článku Trestné činy na hranicích…

 

Je pravda, že na československo – západoněmeckých hranicích se v 50. letech 20. století střílelo. Stříleli na hranicích vojáci Pohraniční stráže, ale také stříleli i lidé, kteří ze Západního Německa ilegálně přicházeli do republiky. Na hranicích umírali ti i ti.

 

Pokud justice SRN si nyní údajně brousí na několik desítek našich lidí, zvláště těch, kteří byli v té době ve vysokých státních funkcích, měli bychom se zajímat i my, kolik našich lidí má na svědomí tehdejší německá zpravodajská služba. A poté hezky vše nahlas říci a doložit. Že k nám západoněmečtí zpravodajci  chodili, je známo. Sám jsem některé osobně poznal, pokud byli odsouzeni a dostali se do táborů na Jáchymovsko.  Ale  jméno a další údaje o jednom z nich mi utkvěly v paměti. Nebylo ani divu. Byl s námi na Mariánské (staré), ta byla tehdy považovaná za trestní tábor, a dokonce na trestním baráku, který byl oddělen plotem od tábora.

 

Byl to tzv. sudetský Němec, pocházel ze Šumavy. Představil se nám  jako Hans Říha, říkal Ríha. Uměl velmi málo česky, ale snažil se s námi komunikovat. To vše bych dávno zapomněl, kdyby nedošlo ke konfliktu do té doby nevídanému.  Na trestní barák náhodou přišel náčelník tábora. Zastavil se i na naší světnici.  Mluvil s panem Říhou. Došlo mezi nimi k hádce. A v tu chvíli mu Hans vrazil pořádnou facku, až mu brigadýrka spadla s hlavy. Náčelník začal pískat na píšťalku a za malou chvilku se tam objevili  další příslušníci vězeňské stráže. Pana Říhu po krátké silné potýčce vzali sebou a víc jsme ho neviděli. Na jeho facku náčelníkovi jsme hned tak nezapomněli. Shodli jsme se, že náčelník si ji zasloužil a potřeboval by jich, aby prokoukl a viděl, co dělá, ještě mnohem více. Dodnes považuji za velmi pravděpodobné, že pan H. Ríha byl jedním z těch, které k nám západoněmecká zpravodajská služba posílala.

 

Pokud bych se náhodou v tom mýlil, byli zatčení i jiní. Nebyli to žádní svatouškové. Ostatně byla válka, sice studená, ale na státních hranicích bylo tehdy horko. Umírali lidé.

 

Ale myslím, že ČR by neměla zůstat jen u 50. let 20. století. Vzpomeňme si na bombardování Srbska, které uskutečňovalo NATO letectvo, včetně západoněmeckého. Bombardování proběhlo bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, jednalo se tedy o agresi. Tak dodnes tuto akci charakterizuje Srbsko. Kolik lidí němečtí letci v Srbsku zabili?  Zřejmě o tom nejsou žádné dostupné záznamy. Nelze však přesto pochybovat o jejich spoluvině. 

 

Myslím, že SRN by raději o těchto a podobných věcech neměla  mluvit. Nebyla schopná potrestat mnohé zločince z Gestapa, SD, SS a dalších zločineckých organizací. Podle dostupných údajů údajně zahraničním esesákům platila dokonce určitý důchod.

 

Jestliže na hranicích tehdy padlo pět Němců, pak na československé straně byly ztráty s vekou pravděpodobností vyšší.  Budeme i my stíhat tehdejší západoněmecké státní činitele?

Dr. O. Tuleškov