JUDr.
Jan Brothánek
POSLEDNÍ ROK
V ČESKOSLOVENSKÉM BRUNTÁLE
(Události roku 1938 ve vzpomínkách
bruntálského okresního hejtmana)
(Výňatky z publikace)
Předmluva
…Tzv.
německé státotvorné obyvatelstvo mělo i po říšských volbách 1935 v městě
Bruntále většinu. Dále tam byla silná organizace strany německé sociální
demokracie s velmi agilním tajemníkem a I. náměstkem starosty Fischerem a
tajemníky Schönem a Ullmannem, byla tam i silná organizace strany německé
křesťansko-sociální, mající oporu v osobě velmistra Německého řádu
Schälzkeho, sídlícího v Bruntále. Z řad této strany byl starosta
města dr. Rudolf Bayer, advokát v Bruntále, a poslanec Schlusche, kteří
z osobních pohnutek a soukromých důvodů vůči některým činovníkům strany Sudetendeutsche
Partei nepřáli novému hnutí, touto stranou hlásanému, a toto na četných
veřejných schůzích své politické strany i nebojácně potírali.
Stranu SdP v Bruntálu reprezentovali zejména tito mladí
stavitelé: okresní vedoucí SdP stavitel Gritzner, předseda místní skupiny SdP a
člen zemského zastupitelstva za SdP architekt Meier, člen výboru místní skupiny
SdP a člen okresního zastupitelstva stavitel Heintel a člen výboru místní
organizace SdP a nynější starosta města
bruntálu stavitel Kindermann. Všichni tito čtyři funkcionáři byli až do
vystoupení Konráda Henleina, do je do října 1933, osobnostmi v Bruntále
celkem neznámými a méně významnými a
bylo veřejným tajemstvím v Bruntále, že mnohý z nich se věnoval
politice a politikaření jenom proto, aby tím postavil na nohy vlastní upadající
firmu.
Za těchto místních poměrů v Bruntále přiblížil se
neočekávaně převrat v Rakousku.
Vynasnažím se, abych dle vlastních úředních zkušeností a
vzpomínek vylíčil všechnu tu bídu české menšiny bruntálské a demokratických
Němců a všechen ten strašlivý tlak ze strany SdP, kterému byli od „Anschlussu“
Rakouska vystaveni. …
Český živel na Bruntálsku
Politický okres bruntálský … byl z nejněmečtějších
okresů v celé zemi Moravskoslezské, neboť měl podle výsledků posledního
sčítání lidu 1930 celkem 49 134 obyvatel, z čehož bylo 47 182
Němců, 1 043 Čechů … Činil tedy český živel na Bruntálsku pouze 2,2%
veškerého obyvatelstva.
Českou menšinu na Bruntálsku představovaly převážně jen
rodiny českých státních zaměstnanců, ježto domorodých Čechů tam nebylo. Pouze
v obci Velkých Heraldicích, ležících těsně na národnostní hranici a
sousedící s opavským českým venkovem, bylo několik českých rodin, které
však při státním převratu 1918 byly v důsledku německého prostředí,
v němž žily, již téměř poněmčelé.
V okrese Bruntál byly 2 zbytkové statky v českých
rukách, a sice zbytkový statek pana Sošky v obci Sosnová a zbytkový statek
pana Honzíka v obci Sádek. Oba tito čeští statkáři zaměstnávali ve svých
podnicích rovněž jen zemědělské
zaměstnanectvo české nebo polské národnosti. V obci Malé Morávce měla Báňská a hutní společnost továrnu na
výrobu řetězů, v níž bylo též zaměstnáno hodně úřednictva, několik českých
zaměstnanců a dělníků a pak dělníci z větší části politického přesvědčení
německého sociálně demokratického. Dělníci smýšlení henleinovského byli tu
v menšině. Vzpomínám ředitele této továrny pana ing. Václava Nápravníka,
národnostně velmi agilního a uvědomělého, který všemožně podporoval všechny
české snahy a podniky, byl sám osobně činný v místní odbočce Národní
Jednoty pro severní Moravu a nemálo se i zasloužil o postavení nové krásné
budovy tamní české menšinové školy, jejíž otevření jsme okázale oslavili o
Svatodušních svátcích 1938. …
Dále nutno se mi též zmínit
o přádelně lnu firmy Zikmund Peruc v Kunově, jejíž národně
uvědomělý majitel Leo Peruc, pokřtěný český žid z Prahy, podporoval rovněž
české snahy na Bruntálsku a zaměstnával v podniku i několik českých
úředníků a dělníků, které si za tím účelem schválně povolával z českého
vnitrozemí. To hlavně bylo příčinou toho, proč byl místními henleinovci
nenáviděn.
Byl to právě jeho tovární účetní Rosenzweig, německý
sociálně demokratický předák, rodem z Brna, který jako první oběť
rozdmychované národnostní nenávisti padl 26. listopadu 1935, byv zasažen
zákeřnou střelou fanatického henleinovce Scheithauera z Bruntálu. Byla to
opět první politická vražda v ČSR po zákeřném usmrcení prvního ministra
financí dr. Rašína a zůstala bohužel nepotrestána, ježto vrah Scheithauer
uprchl po činu přes blízké hranice do Německa a nebyl československým úřadům
vydán.
Jiných větších českých podniků na Bruntálsku nebylo. Majitel
kamenického závodu v Bruntálu Palouš, který se asi před 40ti lety
přistěhoval z Prahy do Bruntálu, nezapomněl sice na svůj český původ ani
na českou řeč, mluvil stále a plynně česky, pohyboval se však výhradně
v německé společnosti, vychovával rodinu německy a jeho národnostní
uvědomění se střídalo asi úměrně k celkové zahraniční politické situaci. Českého
menšinového hnutí se nezúčastňoval a české společnosti nevyhledával. Zůstal
také při evakuaci v Bruntále, jeho pozice nebude tam však asi nejlepší,
ježto henleinovsky smýšlející Němci neměli ho pro jeho český původ a snad i
proto, že někdy navštívil českého nádražního restauratéra Šponara, rádi.
V celém politickém okrese bruntálském nebylo českého
peněžního ústavu.
Na Bruntálsku bylo celkem 9 menšinových obecných škol a 2 české menšinové měšťanské školy. …
Celkový počet všeho českého žactva na Bruntálsku činil asi 800 školních dětí.
Město Bruntál mělo dle posledního sčítání lidu 1930 celkem
9 676 obyvatel, z čehož bylo 9 031 Němců, 396 Čechů a ostatní
jiné národnosti …Příchodem vojenské posádky , státního policejního úřadu,
velitelství Stráže ochrany státu (SOS) a konečně českého pohotovostního oddílu
a četnické školy do Bruntálu zvýšil se tento počet obyvatelstva asi na
11 000 obyvatel, z čehož bylo kromě vojska asi přibližně 600 Čechů.
Tato česká menšina v Bruntále netěšila se přízni
německého obyvatelstva, zvláště v prvních popřevratových létech a v době starostovaní dr. Heinze,
soudního rady a přednosty okresního soudu v Bruntále. Nově vznikající
česká menšina v Bruntále musila tu všechny svoje existenční požadavky
mnohdy úporně a všemi zákonitými cestami uplatňovati a prosazovati.
V roce 1926 založena byla v Bruntále česká
menšinová škola, zpočátku jako jednotřídka. Její správou byl pověřen dobrý
menšinový pracovník a hraničář řídící učitel Josef Spáčil, který tuto správu
vedl až do konce školního roku 1935/36, kdy byl přeložen do Opavy. Již příštího
roku, tj. v roce 1927, započato bylo se stavbou nové školní budovy na
místě trochu zastrčeném pod zámkem Německého řádu … avšak přece ve středu
města. Tato budova v době evakuace
v říjnu 1938 dávno již nedostačovala potřebám českého školství
v Bruntále, ježto v ní byly umístěny 3 třídy obecné školy, 2 oddělení
mateřské školky a 4 třídy měšťanské školy. … Činil tudíž celkový počet všech
českých školních dětí v Bruntále na počátku školního roku 1938/39 celkem
256 dětí, z čehož bylo pouze 18 dětí německé národnosti…
V městě Bruntále byl posádkou od 1. ledna 1937 první
prapor pěšího pluku č. 34 „Střelce Jana Čapka“. V lednu 1938 byl do
Bruntálu přeložen ještě druhý prapor téhož pluku …
České menšinové hnutí a snahy v Bruntále, ba i na celém
politickém okrese řídila a usměrňovala Matice Opavská „Praděd“ v Bruntále
… sdružovala téměř všechny bruntálské Čechy všeho politického přesvědčení,
pěstovala se zdarem jejich soudržnost a pospolitost a hlavně posilňovala jejich
národnostní uvědomění. … V Bruntále byli pouze a jedině Češi jako
protějšek Němců a sice Češi národnostně uvědomělí, svorní a vzájemně si
pomáhající. Nebylo tam ani žádného společenského kastovnictví. …
Musím po pravdě konstatovati, že české společnosti byly
německými společnostmi vždy vítány a rády viděny a že se obě nerušeně vždy
bavily každá ve své mateřštině. Ba i ti nejagilnější příslušníci SdP chovali se
na veřejnosti vůči Čechům vždy korektně a snášenlivě, navštěvovali státní
slavnosti, ba dokonce hrávali s Čechy i šachy, kulečník nebo karty. …
Ohlas rakouského „anschlussu“ v Bruntále
Tato historická událost způsobila takřka převrat ve smýšlení
bruntálských henleinovců. Všech zmocňuje se jakási „anschlussová“ psychóza,
domnívají se, že podobný „Anschluss“ může býti vbrzku přivoděn i
v Československé republice. Konají se tajné porady za zavřenými dveřmi,
z nichž jen málo proniklo na veřejnost, pracuje se na přesném důvěrném
plánu ohledně dalšího postupu SdP, usilovně se a všemi prostředky agituje
pro SdP u těch Němců, kteří stáli dosud mimo toto hnutí, zvláště u Němců tzv.
„státotvorných“ anebo politicky indiferentních. Vyrojila se naráz celý řada
poplašných pověstí a vyslovován den, kdy Hitler přijde i pro sudetské Němce.
„Der Tag kommt“, bylo tajné heslo, který každý s bázlivou uctivostí a
netrpělivě očekával…
Příslušníky ostatních německých politických stran zachvacuje
strach a zmatek i bezradnost. Poslanec německých křesťanských sociálů Schlusche
dostává z toho nervový otřes, z něhož se teprve za několik dní
zotavuje. Měl mnoho osobních nepřátel mezi stoupenci SdP pro svoji politiku,
tomuto hnutí nepřátelskou. Sebevědomí mnohých
dosud „státotvorných“ Němců naproti tomu vzrůstá. Starosta dr. Rudolf
Bayer mění ve styku s úřady dosavadní slušný tón a formu jednání
v jakousi úsečnou a chladnou brisknost a dává již nezakrytě najevo svůj
tak dlouho potlačovaný německý nacionalismus. Byl ostatně i dříve již „státotvorným“ Němcem jen ve styku s nadřízenými úřady jako
člen zemského zastupitelstva země Moravskoslezské a dovedl se pokorně a skromně
oháněti svoji „osvědčenou loyalitou“, jen když chtěl od nadřízených úřadů
něčeho dosáhnouti. Jakmile se však vrátil do Bruntálu, byl to vyslovený německý
nacionál, považující bruntálské Čechy za vetřelce a pakáž, která musí býti
v Bruntále trpěna jen jako nutné zlo.S hnutím SdP nesouhlasil jedině
proto, že byla vedena mladými lidmi, s nimiž měl osobní rozpory.
Vbrzku dochází k zastavení činnosti místní organizace
Strany německé křesťansko-sociální v Bruntále a počátkem dubna 1938
přichází všichni funkcionáři této strany
a celá německá křesťansko-sociální frakce v městském zastupitelství
v čele se starostou dr. Bayerem do slavnostně vyzdobeného sálu hotelu
„Mann-Thiel“, aby tam za zvuku fanfár obřadně složili všichni slavnostní
přísahu věrnosti Konrádu Henleinovci do rukou okresního vedoucího SdP,
stavitele, Gritznera, a přijali rozhřešení od nenáviděného předsedy místní
skupiny SdP, architekta Meiera, rovněž člena zemského zastupitelstva země
Moravskoslezské za stranu SdP, který byl pro svou nadutost a domýšlivost i u
Němců neoblíben.
Po vykonané přísaze pronesl starosta dr. R. Bayer řeč,
v níž litoval všech svých dřívějších provinění a omylů, jichž se vůči SdP
on i jeho političtí stoupenci dosud dopouštěli, sliboval nápravu a všemožnou
podporu hnutí SdP s pomocí Boží, a ujišťoval funkcionáře SdP, jím dosud
opovrhované, svým dávným, upřímným a osvědčeným německým nacionalismem.
V tomto ohledu měl skutečně pravdu. Byl i dříve vždy upřímný, byť skrytý
německý nacionál, aspoň doma v Bruntále!
Po tomto slavnostním zasedání byly stranou SdP ihned všechny
hříchy, dosavadní omyly odpuštěny a starosta dr. Bayer byl i se svými
„Parteigenossen“ vzat na milost a jako nový „Kamerad“ inkorpován do SdP, kterou
dosud „státotvorní“ Němci nazývali
v Bruntále posměšně „Die 4 Baumeisterpartei“. Byli totiž … čtyři vedoucí
činitelé SdP v Bruntále místními staviteli.
Statečněji než organizace Strany německé křesťansko-sociální
zachovala se místní organizace německých sedláků (Bund der Landwirte), kteráž
měla do konce roku 1937 asi 70 členů, avšak v důsledku neúnavné agitace
SdP čítala v dubnu 1938 již jen asi 20 členů. Jak známo, nařídil výkonný
výbor strany BdL likvidaci všech svých místních organizací a sloučení jejich
členstva s SdP.
Na poslední schůzi místní organizace BdL v Bruntále
prohlásil předseda, rolník Dufek z Bruntálu, že toto rozhodnutí ústředního
výkonného výboru neuznávají, nepodřizují se mu, nýbrž že se v důsledku politických poměrů sami
dobrovolně rozcházejí a že jmění strany odvedou spolku „Deutscher Kultruverband“.
Prohlásil dále, že ku žádné SdP nepřistoupí a žádné připojení k Německu si
nepřejí, poněvadž mají v ČSR, kdež jsou úplně spokojeni, svoje pozemky.
S tímto projevem všichni přítomní plně souhlasili. Ještě před příchodem
funkcionářů SdP, kteří měli za půl hodiny na to do sálu přijíti a tuto
organizaci převzíti, se pak němečtí sedláci rozešli, takže funkcionáři SdP,
když potom za chvíli přišli, nalezli jen prázdnou místnost.
Během měsíce dubna 1938 provedeno pak bylo i ve všech
venkovských obcí na Bruntálsku sloučení organizací německých křesťanských
sociálů a BdL se stranou SdP a byly po vzoru bruntálském vykonány slavnostní
přísahy členů obecních a městských zastupitelstev z těchto stran do rukou
určených činitelů SdP.
V tomto měsíci založeny byly i poslední dvě místní
organizace SdP, a sice v obcích Malá Morávka a Ludvíkov, které se nejdéle
bránily novému učení Konráda Henleina. Bylo totiž v těchto dvou obcích
obyvatelstvo převážně smýšlení socialistického. Od konce dubna 1938 jsou tudíž
ve všech 45 obcích politického okresu bruntálského již zřízeny místní
organizace SdP a vyvíjejí čilou organizační a agitační činnost.
Strana německé sociální demokracie byla rovněž
v politickém okresu bruntálském až do připojení Rakouska k Německu
velmi silně zastoupena a měla v četných obcích svoje místní
organizace.Tyto byly nejsilnější, pokud se týče počtu členstva, … v řadě
obcí Bruntálska. Strana komunistická měla pouze místní organizace
v Bruntále, Vrbně a Karlovicích.
Obě tyto německé socialistické strany byly teď na celém
Bruntálsku podrobeny a vystaveny neslýchanému útisku od SdP. Byli to zejména
chudí a špatně placení tovární dělníci, na něž začalo henleinovské úřednictvo,
zřízenectvo a továrníci vykonávat tlak za účelem vstupu do SdP. Agitovalo se v továrnách,
v pracovních hodinách, rozdávaly se přihlášky ke vstupu do SdP,
vyhrožovalo se propouštěním z práce, vysazováním, agitátoři SdP obcházeli
plánovitě i soukromé byty dělníků, přemlouvali je a výhružkami přímo donucovali
ke vstupu do SdP. Mnoho dělníků nevydrželo tento neslýchaný tlak a nemajíce
jiného východiska, podlehlo z existenčních důvodů, aby uchránilo sebe od
šikanování ze strany zaměstnavatelů a od nezaměstnanosti a svoje rodiny od
příšery hladu.
Okresní úřad zakročuje proti tomuto útisku v továrnách
a vydává oběžník majitelům továren, jímž upozorňuje tyto na trestní následky
jakéhokoliv útisku, zakazuje politické agitace v továrnách a hrozí bezohledným postupem úřadů. Bohužel
postižení dělníci bojí se mluviti a vystoupiti před soudem jako svědci, aby pak
nebyli z práce propuštěni, a tak mnoho případů útisku zůstalo pro
nedostatek důkazů nepotrestáno.
Jinak však události v Rakousku neměly na organizace
německé sociální demokracie a
komunistické žádného většího vlivu, tyto podržují i přes veliký útisk SdP dále
svůj pevný kádr osvědčených a k sobě semknutých členů, organizace existují
i dále, třebas se zmenšeným počtem členstva. Zbylí němečtí socialisté jsou
odhodláni i se zbraněmi v rukách brániti samostatnost a demokracii
československého státu a neohroženě hlásají toto při všech svých veřejných
projevech.
Tím větší jest však nenávist SdP proti nim! Nepovažují je za
Němce, nýbrž jen za lidi „německy mluvící“ a nazývají je posměšně „Rudí-Die
Roten“.
Stejně velkou nenávistprojevují stoupenci SdP i vůči všemu
českému, vůči bezpečnostním orgánům, ba i vojsku. Češi … jsou považováni za vetřelce,
posmíváni. …
Vojenské oslavy
Ve dnech 23.-24. dubna 1938 oslavil domácí pěší pluk č. 34
„Střelce Jana Čapka“ v Bruntále dvacetileté výročí svého založení v rámci
celostátních oslav vzniku našeho zahraničního vojska v Itálii za světové
války. Byl totiž pěší pluk č. 34 v Bruntále pokračovatelem pluku italské
legie č. 34, zúčastnivšího se aktivně a nanejvýš statečně našeho odboje proti
Rakousku. …
Celé náměstí mělo v tu dobu vzhled jakoby nějakého
dobytého nepřátelského města. Kromě státního praporu na radnici nebyl na celém
náměstí vyvěšen ani jediný prapor. … Ani jediná soukromá budova nebyla tam
ozdobena praporem! Všechna okna soukromých budov byla pečlivě zavřena…
Slavnostním řečníkem byl okresní hejtman Jan Brothánek
z Bruntálu …Odsoudil dvěma větami ku konci své řeči dílo těchto neznáných
provokatérů a pravil: „Přál bych si teď ku konci, abych dovedl mluvit tak
hlasitě, aby moje slova pronikla i všechna tato zavřená a zabedněná okna, která
kolem sebe vidíte, a aby byla slyšena ještě i dále za Bruntálem. Dovedli jsem
si za světové války získati svojí statečností obdiv a sympatií v celé
Evropě a jsem přesvědčen, že my, u vědomí této naší slavné minulosti, dovedli
bychom ještě dnes totéž, co jsme dokázali před dvaceti lety u Zborova, Dos Alto
a všude jinde, kde bojovali za světové války českoslovenští vojáci.“…
Sotva dozněly poslední akordy státní hymny, již se řadí
vojsko, legionáři, Sokolové a krojovaná „Rote Wehr“. . Nadšení vyvrcholuje, když v průvodu přicházejí vyrovnané řady asi
200 příslušníků „Rote Wehr“. Jsou zdraveni ještě snad s větším jásotem
českým „Na zdar“ a německým „Freiheit“. Odpovídají všichni kolmo vztýčenými
pravicemi se zaťatou pěstí a německým sociálně demokratickým pozdravem
„Freiheit“.
1. květen 1938
Karlovarské požadavky, vyhlášené ve druhé polovici dubna
1938 Konrádem Henleinem, posílily opět velice sebevědomí bruntálských Němců a
jejich vzrůstající nenávist vůči všemu českému…
Strana SdP chystá dalekosáhlé přípravy pro tento den. … Také
německá sociální demokracie chystá 1. května v městě Bruntále svoji oslavu
a koná pro ni horlivé přípravy… V neděli o 10. hodině dopoledne se konal
na Masarykově náměstí veřejný průvod a tábor lidu strany německé sociálně
demokratické, jehož se zúčastnila i celá česká menšina z Bruntálu a
Krnova. …Rovněž němečtí sociální
demokraté a komunisté z celého bruntálského a rýmařovského politického
okresu byli na tomto projevu přítomni. .. Asi 4 000 lidí bylo na tomto
demokratickém projevu přítomno.
Slavnostním řečníkem byl německý sociálně demokratický
poslanec Heger z Krnova …Několikráte zdůraznil, že němečtí socialisté
odolávají i v tomto dnešním náporu SdP, zůstanou věrni demokratické
myšlence a československému státu a kdykoliv připraveni bojovat do posledního
dechu za celistvost a demokratickou formu Československé republiky…
Projev strany SdP, povolený na Masarykově náměstí na 15.
hodinu, konal se až o 16.30 hodině. … Po celou cestu, kudy se průvod pohyboval,
bylo až do ochraptění sborově vykřikováno: „Sieg Heil“, „Heil Konrád Henlein“,
„Ein Volk, ein Reich, eine Wille“, „Es lebe das deutsche Freudenthal“ („Ať žije
německý Bruntál!“)…
Na 10 000 poštvaných a fanatických stoupenců Henleinova
hnutí šlo v průvodu … Na tomto projevu mluvili celkem tři řečníci, a sice
stavitel Gritzner, dr. R. Bayer a poslanec Nitsch. Všichni pronášeli vášnivé
nacionální řeči. … Co chvíli vykřikla některá skupinka z davu dosud
zakázané a stíhané „Heil Hitler“ nebo „Ein Volk, ein Reich, ein Führer“…
Všechny řeči jmenovaných tří řečníků zabývaly se pouze
Karlovarskými požadavky K. Henleina… Když šel průvod z náměstí kolem zámku
Německého řádu, vyšel velmistr řádu, opat Schälzky, na balkon a po hitlerovsku
vztaženou pravicí zdravil kolem pochodující rozvášněné henleinovce. Ještě snad
bouřlivější „Sieg Heil“ bylo mu odpovědí! Od té doby obdržel velmistr
Schälzky tajné přízvisko „Bruntálský
Initzer“.
Další útisk SdP
Od sudetské oslavy 1. května 1938 se tlak SdP a její
nenávist vůči Čechům a demokratickým
Němcům vystupňoval do nejvyšší míry. …
Ze všech stran dochází úřadu stížnosti na nezřízený teror
SdP vůči demokratickým Němcům a Čechům a hlášení o incidentech mezi členstvem
SdP a vojskem. Všechny jsou vyvolány nepřátelstvím a provokativním chováním
mladistvých stoupenců SdP.
Začíná se všemi prostředky agitovati pro obecní volby
v Bruntále. Vylepují se štvavé agitační plakáty a konají se nesčetné
voličské schůze, které se tak dobře hodí ke štvaní proti státu a nenáviděným českým vetřelcům. …
I ve všech venkovských obcích vyvíjí strana SdP horlivou agitační činnost.
Rozšiřuje mezi nezkušenými venkovany
nepravdivé zprávy, že letošní obecní volby jsou politické a jejich
výsledek bude nahrazovati sčítání lidu v sudetském území, bude předložen
říšskému kancléři Hitlerovi a podle něho bude tento pokračovat dále ve své
zahraniční politice. Tím chce SdP znemožnit ve venkovských obcích tvoření
zvláštních zájmových nebo hospodářských skupin. … Ve všech obcích smí býti jen
jedna kandidátní listina, kromě kandidátek socialistických nebo českých. Toto
se skutečně SdP podařilo!...
Teror na socialisty v továrnách se všude zesiluje. …
Situace se stává neudržitelnou! Chybí přesné a jasné pokyny, jimiž by byl
zjednán právní stav. …Snad denně dotazují se četníci nebo policejní orgánové,
jak mají postupovat, co vlastně mají dělati a jak dlouho bude tato neslýchaná
benevolence úřadů trvati. Odpovídá se jim krátce: „Konejte všechny svoje
povinnosti jako dříve, avšak zachovejte klid a nedejte se vyprovokovati!“
21. květen 1938
V pátek 20. května 1938 … zvoní telefon do bytu
okresního hejtmana. … Hlásí se ministerstvo vnitra a předává tento příkaz:
„Proveďte ihned pohotovost stráže obrany státu.“ … Do 3. hodiny jsou všechna
pohraniční družstva SOS, dobře vyzbrojená a k odporu připravená, na státní
hranici. V tu dobu procházejí již městem Bruntálem vojenské hlídky
s nasazenými bodly a v polní uniformě. Posádkové velitelství obsazuje
vojenskými hlídkami okresní úřad, hlavní poštu a nádraží. …
Obecní volby
Pro obecní volby v Bruntále, vypsané okresním úřadem na
neděli 22. května 1938, vykonala strana SdP nejobsáhlejší přípravy a největší
agitaci. ...Většinu motorových vozidel v Bruntále byla snad v tento
den ve službách SdP a svážela staré a nemocné voliče ze soukromých bytů,
chorobince i obou nemocnic, totiž nemocnice Německého řádu a městské veřejné
všeobecné nemocnice. ...
I ostatní volební skupiny pilně agitují a přivážejí své
voličstvo. …
Asi o 16. hodině prohlašuje zástupce dohlédacího úřadu rada dr. Veškrna, že podle výsledku platných
a dnes odevzdaných hlasů bude mít příští 36 členné městské zastupitelstvo
v Bruntále toto složení: 30 mandátů SdP, 5 mandátů německá sociálně
demokratická strana a 1 mandát česká menšina. Jediný český člen městského
zastupitelstva Jan Doležal, ředitel českých škol v Bruntálu, volil
společně s německými sociálními demokraty. Jenom asi 10 hlasů chybělo
bruntálským Čechům k dosažení 2. mandátu. …Dosavadní starosta dr. Rudolf
Bayer, advokát v Bruntále, nebyl zvolen ani starostou, ani žádným
náměstkem. … Jen jakoby z milosti byl zvolen na posledním desátém místě
městským radním za SdP. Od té doby velmi
trpce snášel tento nevděk SdP a svoje
odšinutí na vedlejší kolej, a s ním i všichni jeho stoupenci z bývalé
německé křesťansko-sociální strany. …
V pohotovosti
Jsme stále v pohotovosti a očekáváme netrpělivě další
vývoj událostí. Až do 25. května 1938 se přesto nic zvláštního nepřihodilo.
Bruntál se zatím naplňuje novým vojskem, které po krátkém odpočinku odchází
dále kupředu, do pevnostního pásma a blíže ku státním hranicím. …
Ale nikdo nepřichází a na hranicích je stále klid. Hlášení
od družstev SOS nepřinášejí nic nového, říšskoněmeckého vojska tam není
k spatření … Pohraniční říšské německé obyvatelstvo se bojí Čechů a má
strach před válkou, již si nepřeje.
Ani v první polovici června 1938 se již nic zvláštního
nepřihodilo. Na státní hranici jest stále a stále klid. Sebevědomí a výbojnost členů SdP a ordnerů opět vzrůstá,
objevují se znovu ve větším počtu na ulicích bílé punčochy a odznaky SdP, jakož
i praporky SdP na motorových vozidlech a kolech příslušníků SdP. … Dochází opět
k různým incidentům. Vojsku se přísně nařizuje, že musí bílé punčochy a
praporky SdP nechati nepovšimnuté a tyto musí ignorovati.
17. června 1938 odvolávají se mimořádná vojenská opatření,
záložníci se odesílají domů …
S.O.S.
Již od voleb do Národního shromáždění v květnu 1935,
při nichž strana SdP dosáhla nesporného úspěchu, … jest zřejmo, že spolupráce
s touto stranou bude v československém státě nemožnou. Strana SdP,
která po svém založení v říjnu 1933 a ještě v roce 1934 stála dle
četných prohlášení jejich představitelů na půdě republiky a chtěla své
požadavky dosáhnout cestou legální a v rámci československého státu,
přechází teď ve zřejmou iloyalitu a opozici
vůči československému státu, pokukuje za hranice k německému sousedovi,
přijímá nejen nacistické metody, nýbrž i direktivy od něho, zavádí tyto u svého
členstva, jehož organizaci a disciplínu utužuje, a tajně podporuje a živí ve
svém středu iridentu. Dostává pod svůj vliv i německé nacionální spolky …
Naše vláda pozdě vidí, že jí z přílišné její
benevolence vyrůstá v SdP hnutí,
přesahující obvyklé rámce politické strany … Vládním nařízením ze dne 23. října
1936 č. 270 … dává se pak podklad ku zřizování a organizování tzv. praporů
stráže obrany státu (prapor SOS) v ČSR, a sice vždy v sídle určitých
okresních úřadů, kteréž se stávají tím hlavními úřady pro agendu SOS.
V praporech SOS, jejichž obvod přesahoval území politického okresu, byly
zastoupeny hlavně tyto prvky: finanční stráž, četnictvo, příslušníci
uniformovaného bezpečnostního sboru státní policie a tzv. vojenské posily, tj.
vojenští záložníci, kteří byli pro tento účel vojenskými úřady uvolněni. …
Prapory SOS vykonávaly v míru hlavně službu zpravodajskou
v pohraničí, střežily státní hranice a různá důležitá zařízení neb objekty
v pohraničí zřízené na základě zákona o obraně státu. … Jsou to naši
novodobí Psohlavci a svojí statečností, odvážností i vytrvalostí jim nijak
nezadají. …
Celý prapor SOS Bruntál byl služebně podřízen hlavnímu
okresnímu hejtmanovi v Bruntále, kterým byl Jan Brothánek, rada politické
správy a okresní hejtman a později exponovaný úředník velitelství tohoto
praporu. …
Dne 21. května 1938 nařízena v důsledku napjaté zahraniční
i vnitřní politické situace pohotovost celého praporu SOS Bruntál a svolány i
vojenské posily. V mnoha družstvech a četách byl prapor SOS Bruntál již za
několik málo hodin po nařízené pohotovosti rozestavěn a rozset po celém
krnovském pohraničí … až po Skrochovice
u Opavy, kdež navazoval na prapor SOS Moravská Ostrava, aby bedlivě střežil
státní hranici, zachytil první nápor nepřátelských oddílů a zadržoval a
znesnadňoval jejich pronikání do československého vnitrozemí. …
Byli takřka všude a věděli vše, co se děje na druhé straně.
Lidé otužilí povětrnostní nepřízní, ocelových nervů, lidé dobří, kamarádští,
nadšení a připravení splniti svoje těžké povinnosti až do úplného
sebeobětování. I tuto oběť museli tito hraničáři podstoupiti! Jím nutno hlavně
děkovati za to, že svojí statečností zabránili tomu, že ilegální ordnerské
tlupy a oddíly sudetské legie nemohly v kritické době po 20. září 1938
obsaditi celé sudetoněmecké krnovské pohraničí. Zadrželi první těžký nápor
těchto sudetských teroristických tlup a přinesli namnoze na oltář vlasti i tu
největší oběť – svoje životy. Jim nutno děkovati i za to, že po deklaraci
teritoriálních ústupků československou vládou mohla býti evakuace krnovského
pohraničí a přilehlých okresů nerušeně provedena. … Nebýti Sosáků byly by naše
národní ztráty ještě mnohem vyšší a nebylo by možno zachránit státu mnoho
cenného materiálu a majetku. …
Při výkonu své těžké povinnosti ztratilo životy 5 příslušníků praporu SOS Bruntál. …Obklíčeno,
zajato a do Německa odvlečeno bylo ordnerskými tlupami celkem 20 Sosáků. … Kéž
tito mrtví Sosáci nepřinesli svoje životy na oltář vlasti nadarmo a jsou
příkladem nezištného a svědomitého plnění povinností! Budiž čest jejich
památce!
Další zostřený útisk SdP a počátek násilností
V červenci a v první polovici srpna 1938 … mohlo
se nezasvěcenému pozorovateli zdáti, že strana SdP se již vzdala úplně veškeré činnosti a tlaku.
Ale tím více se pracovalo a potají organizovalo mezi zasvěcenými a naprosto
spolehlivými členy SdP. V této době zakládají se na mnoha místech tajné
ordnerské organizace, tzv. „Freiwilliger Schutzdienst“ (zkráceně FS), mající
navenek nevinný úkol pomáhati dobrovolně těm členům SdP, kteří upadli
nezaviněně do nějaké tísně či nouze, např. při živelních pohromách. Její
vlastní, skrytý účel byl však ten, aby ozbrojeným odporem a násilnými teroristickými
činy znepokojovaly orgány státní moci, bezpečnostní úřady i vojsko,
spolupracovaly tím ruku v ruce
s útvary sudetské legie, o jejíž existenci v Německu začaly
k nám již pronikat pověsti, a aby tím napomáhaly straně SdP
k dosažení mocenského postavení v sudetském území a k urychlení
„Anschlussu“ Sudetska k Německu. Jsou to jakési sudetské oddíly SS a SA.
Dochází hlášení, že podobné tajné organizace FS v rámci strany SdP byly
utvořeny již v Bruntále, Vrbně, Andělské Hoře a i jinde. Bezpečnostní
úřady činí o tom hlášení nadřízeným úřadům, mohou se tu však omeziti pouze na
sledování činnosti těchto tajných organizací FS, neb jejich existence byla
vlastně legální a vládou trpěna. Tyto organizace byly rozpuštěny teprve dne 23.
září 1938, když vláda generála Syrového vystřídala Hodžovu vládu, tudíž
v době, kdy FS ponejvíce již splnily svoje určení.
Ve druhé polovici srpna 1938 zahajuje strana SdP
v Bruntále opět zvýšenou organizační a agitační činnost, pořádá
v četných obcích agitační sudetské dožínkové slavnosti a zostřuje tlak na
Čechy a německé demokraty, který vyvrcholuje na některých místech i
v násilnosti.
Dochází ke srocení henleinovských Němců a k inzultování
pětičlenné české společnosti z Bruntálu v městě Budišově nad
Budišovkou, protože se opovážila v jednom tamním hostinci zazpívati
v neděli odpoledne několik českých písní. … Jen s velkou námahou a za
intervence četnictva z Budišova nad Budišovkou byla tato společnost
z rukou fanatických henleinovců vysvobozena a mohla se vrátit bez úhony do
Bruntálu. Tento případ byl pak předmětem dlouhého vyšetřování úřadů.
V Nových Heřminovech vyprovokovali ordneři SdP při
taneční návštěvě dožínkové srážky s vojáky tamního strážního oddílu, které
nechtěli na zábavu vpustiti.Při srážce padlo několik výstřelů, aniž však byl
někdo zraněn. Vyšetřováním tohoto případu nebylo zjištěno, kdo střílel. …
Vojáci však měli při sobě jen zbraně poboční a nikoliv střelné!
V Lískovci nad Moravicí přichází večer dva tamní
rozjaření mladiství ordneři do místního hostince, kde se nalézala právě u
jednoho stolu společnost německých sociálních demokratů s předákem místní
organizace této strany nenáviděným Scholzem. Ordnéři přistoupí k jejich
stolu a zdraví je provokativně po hitlerovsku. Poněvadž si jich německá
sociálně demokratická společnost nevšímá, vrhnou se zcela bez příčiny na Scholzeho,
vyprovokují s ním incident, táhnou ho doprostřed sálu od stolu, povalí ho
na zem a vráží nůž do prsou. Velmi těžce zraněný Scholz poležel si dlouho
v nemocnici ve Dvorcích, než se aspoň trochu zotavil.
Oba pachatelé byli zjištěni a zatčeni. Dvakráte uprchli
eskortujícím četníkům z četnické stanice v Lískovci nad Moravicí, a
sice veliteli četnické stanice vrchnímu strážmistrovi Kratochvílovi a štábnímu
strážmistrovi Kolaříkovi. Podruhé uprchli za velmi záhadných okolností a nebyli
již dopadeni, ač je marně hledalo četnictvo celého četnického pohotovostního
oddílu z Bruntálu a z okolních četnických stanic.
Asi za týden poslali pohlednici z Hlubčic. Utekli do
Německa a unikli tak úplně spravedlnosti. Patrně obdrželi nyní též záslužnou
sudetskou medaili, ježto se tak úspěšně zasloužili o sudetskou věc. …
Podobný případ bruntálského zákeřného přepadení a zranění
německého sociálního demokrata rozvášněnými henleinovci stal se v obci
Michnově v sobotu 10. září 1938 po pohřbu henleinovce a sebevraha Knolla
v Krnově. Účast henleinovcůz blízkého i dalekého okolí na tomto pohřbu
byla opravdu obrovská a impozantní. Byla to
sudetská oslava krnovského henleinovce, který se naráz stal sudetským
mučedníkem. I jeho sebevraždy bylo stranou SdP agitačně využito! Celé kolony
motorových vozidel svážely v sobotu od rána ze všech stran do Krnova
sudetské smuteční hosty. Celé výpravy sudetoněmců putovaly ten den pěšky do
Krnova vzdáti poslední poctu mrtvému kamarádu a vyslechnouti si štvavé řeči
smutečních řečníků… Když účastníci pohřbu z obce Michnova se vrátili večer
opět do Michnova, spatřili státi před jedním domem dva německé sociální
demokraty, kteří mlčky přihlíželi na účastníky pohřbu, procházející Lichnovem.
Lichnovští henleinovci, když je spatřili, vyrazili ihned a bez příčiny proti
nim. Němečtí sociální demokraté tušili již, že jim chtějí ublížit. Dali se na
útěk, ale pouze jednomu z nich se podařilo utéci. Druhého dostihli,
udeřili ho ze zadu nějakým tvrdým předmětem do hlavy a těžce zranili. Pak ho
bezvědomého vhodili do blízkého řečiště místního potoka, šlapali po něm a
strkali hlavu pod vodu. Když se domnívali, že má dosti, odešli od něho.
Jeho šťastnější soudruh, kterému se podařilo uprchnouti,
přivolal ostatní občany, kteří zraněného nalezli v hlubokém bezvědomí. Po
lékařském ošetření v Michnově byl dopraven ihned do všeobecné nemocnice
v Krnově, kdež se lékařům přece podařilo zachrániti mu život.
Při vyšetřování tohoto případu místním četnictvem i státní
policií v Horním Benešově za vedení správce státní policejní expozitury
dr. Nováčka došlo k zatčení skoro všech pachatelů. Tento samozřejmý zákrok
zavdal však příčinu k velkému shluknutí místního obyvatelstva a
k inzultování bezpečnostních orgánů. Možno děkovati pouze sebezapření a
osvědčené disciplinovanosti bezpečnostních orgánů, že nedošlo tehdy
v Michnově k dalšímu krveprolití, ježto hrozilo každým okamžikem
nebezpečí, že ohrožovaní bezpečnostní orgánové budou donuceni k použití zbraně
v sebeobraně. Když jsem o půlnoci přijel s bruntálským četnictvem a
státní policií do Michnova, byla již kritická situace zažehnána. Celou noc se
pak vyšetřovalo a vyslýchalo a v neděli ráno byli tři zatčení pachatelé
již bez překážek ze strany obyvatelstva dopraveni ke krajskému soudu
v Opavě.
Od této doby se situace na celém Bruntálsku den ze dne
přiostřovala. Snad denně docházela hlášení o podobných incidentech, byť neměly
tak tragických zakončení… Bezpečnostní orgánové nemohli rázně zakročovati,
protože nesměli. Stále se nám ještě ze všech stran hlásalo, abychom zachovali
klid a nenechali se vyprovokovati!
Těžko zachovati klid, když nám již hořela střecha nad
hlavou! Všem bylo zřejmo, že se musí něco neočekávaného státi, že to takhle
dále nejde a již nepůjde, že nemůžeme odbojné henleinovce, které jsem si svojí
přílišnou blahovůlí vychovali v úhlavní nepřátelé a násilníky, přivést již
k pořádku žádným našim klidem, který byl jimi vykládán spíše jako naše
slabost, nýbrž jedině řízným a energickým vystoupením úřadů. ..
Jedinou omluvou snad je to, že jsme všichni i s našimi
vedoucími politiky a státníky příliš lpěli na naší osvobozenecké tradici, na
našich spojeneckých smlouvách a důvěřovali těm, kteří měli po několik
desetiletí sympatie celého českého národa a naši bezmeznou a neotřesitelnou
důvěru. ..
Byli jsme navenek hyperdemokratičtí a humánní,
v zákulisí však čistokrevní
byrokraté, lpějící na každé písmence. Byli jsme přepolitizováni. Za tuto
klamnou naší demokracií a byrokracii politických stran postihla nás teď národní
katastrofa. Nechť jest nám toto
výstrahou pro budoucnost!
Ordneři
Jméno „ordner“ jest odvozeno od německého slovesa „ordner“,
což značí česky asi totéž, jako uvést
něco do pořádku. Jest tudíž pod jménem „ordner“ míněn ten člověk, kdo uvádí
něco do pořádku, čili kdo se stará o pořádek. … ordneři se neblaze proslavili
tím, že měli značný podíl na naší národní katastrofě. Byla to zvláštní složka
mladistvých, odvážných a dobře připravených
příslušníků strany SdP, vyvolaná v život touto stranou.
Již ihned po založení strany SdP Konrádem Henleinem
v říjnu 1933 …starala se strana SdP, stojící tehdy ještě na půdě
republiky, o to, aby její veřejné projevy a hlavně veřejně přístupné
schůze a tábory lidu nebyly rušeny nebo
mařeny příslušníky jiných politických stran, zejména stran německých
socialistických, jejichž program i politické cíle byly v nejpřísnějším
rozporu s učením Konráda Henleina. Častěji docházelo při těchto veřejných
projevech SdP ku třenicím a mnoze i pustým rvačkám.
Úkolem ordnerské složky SdP tu pak bylo, aby zjednala
pořádek a sice způsobem, který dle dané situace by byl nejúčelnějším, mnohdy i
zmlácením a vyházením politických odpůrců a rušitelů z místnosti,
v níž se veřejný projev SdP právě konal.
Ordnerské hlídky stávaly venku před vchodem do budovy,
stávaly na chodbách u dveří do místnosti, v ní se schůze konala, a kontrolovaly
bedlivě všechny příchozí. V místnosti bývali ordneři rozestavěni ve všech
uličkách mezi sedadly podél stěn a zvláštním řetězem ordnerů bývala hlavně
obklopena ta část prostoru, v němž se nalézal řečnický stolek a podium… a
zajistit tímto způsobem předsednictvu schůze a řečníkům osobní bezpečnost. …
Kromě těchto povinností při veřejných projevech měli ordneři
uloženy ještě jiné a to čistě vnitřně organizační úkoly. Zejména sledovali méně
spolehlivé členy SdP a sice každý na svém přesně určeném úseku obce, měli
v tomto úseku v evidenci později všechny státní úřady a bezpečnostní
orgány a věděli pomocí svých důvěrníků o každém jejich hnutí. Doručovali též
důvěrné písemné pokyny a příkazy od vedení místních skupin SdP ostatním členům
a později v roce 1938 i sousedním místním skupinám…Koncem srpna 1938 bylo
možno na ordnery naraziti již na všech místech a v kteroukoliv dobu denní
či noční…
Největší kádr ordnerů dodával straně SdP v Bruntále
hlavně místní spolek „Deutscher Turnverein“, který byl úplně pod vlivem SdP, a
pak též žáci místního německého reálného gymnázia. V létě 1938 vybírají se
z ordnerů obzvláště schopní a hlavně spolehliví a organizují se ve zvláštní ordnérskou
organizaci, tzv. Freiwilliger Schutzdienst“ (FS), … Ve skutečnosti však
vycvičují se organizace FS k brannému úkolu , aby mohly ve vhodném
okamžiku se zbraní v ruce dáti
patřičný důraz sudetským požadavkům, postaviti se na odpor bezpečnostním
orgánům a znepokojovati a znervozňovati v týlu za pevnostní linií vojenské
oddíly. Jsou to údernické teroristické tlupy sudetské, pracující ruku
v ruce se zahraniční sudetskou legií, jejíž organizování i výcvik
v Německu byl již během léta 1938 dokončen. …
Tím se stalo, že do krnovského pohraničí, podobně jako tomu
bylo i jinde, dopraveno bylo skutečně velké množství zbraní říšskoněmeckého
původu, a sice zbraní různých druhů, které pak byly tajně a bez překážky
rozváženy dále do vnitrozemí a tam pečlivě uschovávány… Bylo veřejným
tajemstvím, že strana SdP zbraně má, což ostatně doznal veřejně i říšskoněmecký
kancléř Adolf Hitler, když ve své norimberské řeči z 12. září 1938 pravil:
„Sudetští Němci ani nejsou beze zbraní, ani nejsou opuštěni!“…
Větší úspěch měla četnická stanice a státní policejní
expozitura v Jindřichově u Krnova společně s četnickým pohotovostním
oddílem z Bruntálu. Po incidentu s FS, při němž se i střílelo, byla
asi v první polovině září 1938 nalezena pod stropem prasečího chlívku
velká a dobře ukrytá zásoba různých zbraní říšskoněmeckého původu. Byly
nalezeny nejen revolvery, nýbrž i tzv. strojní pistole, ruční granáty a trhací
látky.
Podobné tajné skrýše zbraní měla patrně každá místní skupina
SdP. Jest přirozeno, že tyto zbraně nebyly bezpečnostním úřadům odevzdány ani
tehdy, když bylo po 20. září vyhlášeno na Krnovsku a Bruntálsku stanné právo.
Zůstaly i nadále uschovány, aby ve vhodném okamžiku, mohlo jich býti použito
proti československé státní moci.
Byly to ordnerské tlupy, které po 20. září 1938 zosnovaly a
připravily vzpouru a odboj německého obyvatelstva v krnovském pohraničí
proti státní moci a zahnaly nebo násilně se zmocnily a do Německa odvlékly
mnoho našich bezpečnostních orgánů. Obsadily dne 22. září 1938 skoro celý
soudní okres Město Albrechtice, Osoblaha a Jindřichov, aniž by se
československé státní moci již bylo podařilo zmocniti se těchto krajů. .. Byly
to také ordnerské tlupy, které ve dnech 24. – 26. září 1938 způsobily
v Bruntále tři noci hrůzného střílení, při nichž se takřka nepřetržitě
bojovalo.
Byli to ordneři, kteří přepadli v září 1938 na
Bruntálsku v noci se zbraní četnické stanice, jichž se chtěli zmocnit
(např. Bretnov, Loučky, Krasov aj.) a kteří ostřelovali i po všeobecné
mobilizaci za pevnostní linií československé vojáky a znepokojovali tak celé
území od Moravského Berouna až po Bruntál a Krnov. Několik československých vojáků
jim padlo za oběť.
Po evakuaci vykonávají ozbrojení ordneři službu na nové
demarkační čáře, jsouce nápomocni říšskoněmeckým orgánům, a znepokojují teď
klidné české pohraničí aspoň šířením poplašných a nepravdivých zpráv a namnoze
i nočními násilnickými přepady (např. Chrastavec).
Před bouří zdánlivý klid
Dlouho očekávaná řeč říšského kancléře Adolfa Hitlera
v Norimberku … 12. září 1938 byla v Bruntále poslouchána snad
veškerým českým i německým obyvatelstvem. … Řeč nezanechala u nás hlubšího dojmu,
neočekávali jsme vlastně nic nového. Usmívali jsme se, spoléhajíce na své
spojence a jsouce jakoby opiti vědomím naší síly. Vždyť jsme věřili na slovo
našim vedoucím politikům! Věřili jsme všichni neochvějně svým spojencům a
hlavně Francii, k níž všichni Češi chovali již přes půl století svoje
nejvřelejší sympatie.
Byli jsme všichni nadšeni a připraveni ke všem obětem, které
bude snad od nás vlast žádati. Byli jsme po této řeči kancléře Hitlera
přesvědčeni, že musí nevyhnutelně dojíti k válce … Všichni bruntálští Češi
věřili v totéž a byli dobré a nadšené nálady…
Tím více však zapůsobila tato norimberská řeč na bruntálské
Němce… Jejich nadšení a sebevědomí vyvrcholuje. Museli mu dáti nějakým způsobem
průchod. Rázem byli na ulicích Po řeči shluklo se v Bruntále asi 400
nadšených henleinovců a prošlo v průvodu městem za zpěvu německých
nacionálních písní a stálého provolávání „Sieg Heil“. Nebyli v tom rušeni,
neboť bezpečnostní stráž zůstala podle přiděleného příkazu na policejní
strážnici, aby nedošlo ke konfliktu a násilnostem. … Nacionální zášť byla
rozpoutána!
Nová zostřená ochrana hranic
Když se naše služka Hermína, bruntálská Němka, která se za
čtyři roky, co byla u nás, nenaučila snad ani 10 českých slov, dívala
s mojí manželkou z okna na tento nový ruch na dvoře, pravila
k ní: „Milostpaní, nebojte se, k válce přece nedojde! My dostaneme
vše, co Hitler žádá od Československé republiky, bez války a zdarma! Hranice
příštího Německa budou až u Olomouce“.
Obsazení krnovského pohraničí ordnerskými tlupami a tzv.
„Freicorpsem“
…Dne 21. září 1938 hlásí družstvo SOS, že se v Německu,
a sice v prostoru Weisse, soustřeďuje sudetská legie (tzv. „Freicorps“) a
pohybuje se směrem k naší státní hranici. … Ve čtvrtek 22. září 1938
v 15 hodin přichází do úřadovny zcela neočekávaně přednosta státní
policejní expozitury z Města Albrechtic dr. Kadlec a praví, že se u nás
hlásí k nástupu služby, jakožto u svého nejbližšího okresního úřadu. Na
můj udivený pohled vypráví, že dnes se asi o 13. hodině shluklo náhle na náměstí
v Městě Albrechtice několik set lidí , ozbrojených střelnými zbraněmi , že
vniklo do úřadoven státní policejní expozitury, četnické stanice, celního a
poštovního úřadu a odzbrojilo všechny zaměstnance, tam se nalézající, dříve
nežli se tito vzpamatovali. Na branný
odpor nebylo prý možno pomýšleti, poněvadž povstalců bylo mnoho, měli obsazena
i okna budov na náměstí a dokonce i okna tamní veřejné nemocnice a z oken namířili na okolní státní úřady
kulomety a stojní pistole. Dr. Kadlecovi podařilo se prý uniknout jedině proto, že nebyl v tuto dobu ještě
v úřadě, nýbrž bezprostředně před tím v úřední záležitosti na
četnické stanici, odkudž prý při srocení lidu
nepozorovaně unikl. …
Asi o 16. hodině téhož dne přichází ke mně ještě i správce
státní policejní expozitury v Osoblaze dr. Majvald, hlásí se ke mně rovněž
k nastoupení služby a vypovídá totéž, co před tím říkal již dr. Kadlec
z Města Albrechtic. I v Osoblaze došlo prý v odpoledních
hodinách k náhlému srocení ozbrojených ordnerů, přepadení všech tamních
úřadů a k odzbrojení všech zaměstnanců. … Po odzbrojení byli policejní
zaměstnanci propuštěni na svobodu
s pokynem, aby ihned z Osoblahy odjeli, což prý také učinili, ješto
jim nic jiného nezbývalo. I dr. Majvald přivedl s sebou několik svých
zaměstnanců. …
Asi 48 Sosáků z Osoblažska se skutečně šťastně probilo
až k pevnostní čáře. Přišli většinou úplně vyčerpaní, vyhladovělí a
rozedraní. Dvě družstva SOS o síle 20 mužů … byla poblíž Třemešné, která byla již
ordnery rovněž obsazena, zajata a odzbrojena. Tato družstva byla objevena
německým obyvatelstvem v lese, byla zrazena ordnerům,
těmito obklíčena a donucena přesilou ku vzdání. Po odzbrojení byli všichni
Sosáci zavlečeni do Německa a tam internováni až do konce října 1938, kdy byli
teprve Německem propuštěni na svobodu…
Dochází zprávy o boji mezi Sosáky a ordnery v Liptani u
Osoblahy. Když ordneři chtěli obsadit tamní četnickou stanici, rozpoutal se
mezi rezortními četníky a Sosáky, kteří
se na stanici nalézali, a ordnerskými tlupami pravidelný boj. Naši bezpečnostní
orgánové neubránili se velké přesile a byli v boji s ordnery všichni
do jednoho postříleni. Tato zpráva se bohužel i po evakuaci potvrdila.,,
Na všech obsazených místech se ordneři a Freicorps řádně
zajišťují. Staví se záseky, drátěné překážky, na silnice se kladou protitankové
překážky, četné ozbrojené hlídky střeží ve dne v noci všechny přejezdy a
silniční úseky, obsazují se i všechny poštovní a celní úřady ordnery a podobně.
Mají dobré pomocníky v místním německém obyvatelstvu, které jim koná
ochotně všechnu zpravodajskou činnost. …
Na mnoha místech, např. Vidnavě, dochází přitom
k pravidelným bojům. Pouze pohraniční město Krnov a sousední úseky nebyly
v tu dobu ordnerskými tlupami až do evakuace obsazeny a byly předány
zástupci našich úřadů říšskému německému vojsku. …
K večeru 22. září 1938 hlásí už dopravní úřad
z Krnova okresnímu úřadu v Bruntále první dva vlaky
s politickými uprchlíky z krnovského pohraničí. Byli to hlavně
němečtí sociální demokraté a komunisté z míst, obsazených již ordnery,
kterým se podařilo utéci a zachrániti snad svoje rodiny a to nejnutnější a
namnoze jen holé životy a co měli na sobě.
V 18 hodin přijíždí do Bruntálu první a asi v 19
hodin druhý vlak těchto politických běženců. V dlouhé řadě jdou
z nádraží do dělnického domu a české školy, kdež jim okresní úřad zajistil
prozatímní ubytování.
Žalostno bylo pohleděti na ty štvané lidi, jak s ranci
na zádech a malými dětmi na rukou anebo malé děti vedoucí za ruce ubírali se za
sychravého podzimního bruntálského večera vyhladovělí za neznámou existencí,
aby si někde založili nový domov, vyštváni nacionální záští svých soukmenovců
z tohoto starého domova. ..
Na konec došlo i na
bruntálské německé sociální demokraty, i oni museli podstoupiti odyseu
politických běženců a všechny strasti s ní spojené!
Mentalita úřednictva bezpečnostních úřadů
Úřednictvo okresního úřadu v Bruntále bylo národnosti
české i německé, téměř všichni však ovládali obě řeči. Bylo to i nezbytně
nutné, poněvadž obyvatelstvo politického okresu bruntálského bylo z 98 %
německé, které ovšem státní jazyk neznalo. … Bylo tudíž na celém okresním úřadě
v Bruntále zaměstnáno celkem 15 Čechů a 14 Němců…Všechno úřednictvo bylo
zcela patrně rozděleno tajně na dva tábory, a sice český a německý… O některých
německých úřednících bylo nám známo, že jsou nacionálně velmi založeni a že
mnozí jsou i tajnými členy SdP.
Teritoriální ústupky a demise Hodžovy vlády
…Již ve středu 21. září 1938 večer přináší nám rádio těžko
uvěřitelné a bolestné zprávy, že vláda Československé republiky byla západními
velmocemi donucena k tomu, aby v zájmu udržení evropského míru
přinesla tu nejtěžší oběť a odstoupila dobrovolně Německu sudetské okrajové
území republiky. …22. září 1938 přináší všechny časopisy vládní prohlášení, že
československé vládě připadl skutečně bolestný úkol podrobiti se diktátu
západních velmocí a vydati dobrovolně sudetoněmecké území.
Nesmíme pomýšleti tedy na žádný branný odpor, musíme všechny
naše pevnosti bez boje vydati! Jsme všemi opuštěni, všichni se od nás odvrátili,
i ta Francie, které jsme tolik věřili a která teď řekla: „Nepřijmete-li,
nepočítejte s námi v žádném případě!“ Jsme všichni ohromeni tímto
neočekávaným obratem, nechceme tomu ani věřiti! V 10 hodin vysílá rádio
řeč primátora hlavního města dr. Zenkla k československému národu. Nabádal
nás všechny, aby nikdo v této těžké době neporušil klid a kázeň.
Opustil-li teď nás někdo, nesmíme se sami opustiti. …Nesmíme se státi jejich
kořistí. Ještě není všech dnů konec. Československý národ nezahynul za tisíc
let, nezahyne ani dnes! …
Poslední rozhlas přináší téhož dne ještě další zprávu, že
Hodžova vláda podala dnes formálně svoji demisi, kteráž byla prezidentem
republiky dr. Benešem přijata, a dále, že byl armádní generál Syrový pověřen
utvořením nové vlády. Má to býti vláda odborníků. …
Kapitán četnictva se hlasitě rozpláče!... Konečně mluví
prezident republiky dr. Edvard Beneš. Nabádá nás, abychom zachovali klid a
rozvahu a též jednotu v národě … Dívá se prý na vývoj pevně, nebojácně a
nebojí se ani dnes o náš stát. …Jak to prorokuje Smetanova Libuše ve svém
proroctví: „Můj drahý národ český neskoná! Ano, neskoná, a všechny hrůzy slavně
a slavně překoná!“
Je konec projevu. Nadšeně se rozcházíme, všem září pevné
odhodlání v očích podstoupiti pro milovanou vlast všechny, i ty největší,
oběti!
Šifrovaný telegram
… Krátce před půlnocí ve středu 21. září 1938 doručen byl
okresnímu hejtmanovi šifrovaný telegram ministerstva vnitra. … Příkaz
nadřízeného úřadu zněl: „Spalte ihned všechny státně-bezpečnostní spisy!“ … Po
dotazu okresního hejtmana … dostává odpověď, že je … nutno spálit i všechny
spisy mobilizační, evakuační, CPO, mobilizační operát a všechny tajné předpisy.
Spisy SOS jen tehdy, bude-li hroziti krajní nebezpečí. … Konečně jsou všechny
prezidiální věci na voze. Dochází na mobilizační skříň. Policejní autokar div
se nerozsype pod tíhou nákladu. … Po napsání příslušných spalovacích protokolů
byli jsme teď vlastně v takové situaci, že jsme nemohli provést ani
mobilizaci, ani evakuaci, a vůbec nemohli ani dobře úřadovat. Všichni jsme byli
zvědavi, co teď přijde!
Rozpuštění strany SdP
… V noci z 22. – 23. září 1938 dochází
bezpečnostní úřady v Bruntále telefonický příkaz nadřízeného úřadu, že
zastavuje činnost SdP. Vzápětí dochází další příkaz, že všechny státu
nebezpečné osoby mají být vzaty do
ochranné zajišťovací vazby. … Nutno jednati rychle! … již za svítání rozjíždějí
se bezpečnostní orgánové, aby zastavili činnost všech místních skupin SdP
v okrese. . Konají se přísné domovní prohlídky v sekretariátech a
v bytech funkcionářů SdP, zabavuje se listinný materiál a jmění strany,
pátrá se po závadné korespondenci, zajišťují se všechny osoby, nebezpečné státu
svojí dosavadní politickou činností a dopravují se k úřadu, kde se
nepřetržitě vyslýchají.
Asi 160 osob, provinivších se nepřípustnou politickou
činností anebo známých svou nenávistí vůči všemu českému a proto nebezpečných
pro případ války, bylo zatknuto. Po výslechu byli všichni dopraveni … do
Štěpánova u Olomouce, kde byl pro ně zřízen koncentrační tábor. Byli tam
internovaní téměř až do evakuace.
Bylo mezi nimi i mnoho známých! Internován
v koncentračním táboře byl i poslanec za SdP Schlusche z Bruntálu,
senátor za SdP Krommer z Horního Benešova, starosta města Vrbna Zöllner,
přednosta okresního soudu v Bruntále soudní rada v.v. dr. Heinz a jiní. …
Nutno poznamenati, že bylo zabaveno poměrně málo listinného
materiálu. Závadná korespondence byla již stranou SdP zavčas odstraněna.
…Okresní vedení SdP musela býti totiž již ve čtvrtek 22. září 1938 večer svým
ústředním vedením SdP z Prahy upozorněno na to, že se chystá tento zákrok
nové vlády proti SdP. … Státní policejní úřad v Bruntále vydal již před
tím zákaz držení a nošení všech zbraní civilními osobami pro celý politický
okres Bruntál. …Velké zástupy držitelů těchto zbraní putovaly na úřady a
odváděly zbraně. …Zbraně říšskoněmeckého původu však nebyly odvedeny
v žádném případě. …
Všichni se bojí příšery války a jsou překvapeni tímto
nečekaným obratem i řízným postupem úřadů. V mnohých pohraničních krnovských
obcích byly do rána téměř všechny budovy vylidněny! Všechno obyvatelstvo prchlo
přes blízkou hranici do Německa. … Bylo jim přec stále hlásáno, že Německo
zabere sudetské území suchou cestou! A teď to nadělení! …
Všeobecná mobilizace
Všichni chtěli pozdravit naše vojáky, naši pýchu, kteří
přijížděli, aby jako vojenská trestní expedice zkrotila odbojné ordnérské tlupy
v pohraničí krnovského okresu. Po krátkém čekání přijíždí již nepřehledná
řada tanků a obrněných vozidel, obsazených hustě našimi „Blanickými rytíři“
v helmicích a polní uniformě. S bouřlivým a nadšeným jásotem bylo každé vozidlo vítáno!…
Konečně hlásí reportér zprávy československé tiskové
kanceláře a hned vzápětí na to oznámení, že prezident republiky dr. E. Beneš
nařizuje všeobecnou mobilizaci a svolává do zbraně ročníky …! Víc jsem již
neslyšel! … Jen jako v deriliu jsem ještě vnímal hrozný jásot všech
posluchačů … Stále mně vířilo hlavou, jak tu mobilizaci provedeme a co si
počnu! Byla to strašná situace! …
Sedli jsme rychle do auta a jeli do úřadu. …Bylo nutno
jednati rychle! Věděl jsem dobře, že všeobecná mobilizace musí být provedena za
všech okolností! V mobilizační skříni jsme měli jen asi 3 razítka! Vše
ostatní bylo spáleno! Situace byla opravdu hrozná a jenom politický úředník dovede
ji řádně pochopiti a posouditi!
Mobilizační telegram byl nám doručen až v 0,45 hodin
dne 24 září 1938! … Podle předpisu musí býti mobilizační vyhlášky nejdéle do 6
hodin po dojíti mobilizačního rozkazu vyvěšeny ve všech obcích v okrese. … Bylo několik málo minut po
7. hodině ráno! Již v 7.30 hodin visely mobilizační vyhlášky ve všech
obcích. …
Ranními vlaky odjížděli již první záložníci, hlavně
důstojníci v záloze. Jsou to ponejvíce Češi a němečtí demokraté, kteří
chtějí býti co nejdříve u svých kmenových těles. … I němečtí záložníci rukují
celou sobotu a odjíždějí za pláče svých příbuzných vlaky z Bruntálu. …
Všichni byli přesvědčeni, že válka vypukne každou hodinu!
Mnoho německých záložníků však nenarukovalo a ztratilo se
tento den a předchozí noc z Bruntálska neznámo kam. Byli to většinou ti
záložníci, kteří nebyli ani rodinnými úvazky, ani existenčními důvody trvale
upoutáni na Bruntál či na svoje dosavadní bydliště. Zmizeli, stali se pro tuto
dobu nezvěstnými a okresní úřad marně pátral po jejich nynějším pobytu, aby jim
připomněl jejich občanskou povinnost a doručil svolávací lístky…Celá mobilizace
měla na Bruntálsku celkem hladký průběh! …Ale nestalo se nic! Uplynul druhý,
třetí a pak i čtvrtý mobilizační den a nic se nedělo! … Bylo to v příkrém
rozporu s dosavadními válečnými zvyklostmi!
První noc střelby v Bruntále
Motorový vojenský pluk, který byl dne 23. září 1938 večer
při průjezdu Bruntálem tak slavně a nadšeně před Národním domem vítán a který
měl příštího dne jako vojenská trestní expedice potlačit vzpouru „Freicorpsu“
v krnovském pohraničí a osvobodit Albrechticko, Jindřichovsko a Osoblažsko
od ordnerských tlup, zastavil se na konci města
před budovou řádového pivovaru, ježto silnice byla vozidly ucpána. Ještě
dříve , než byla silnice opět uvolněna, dochází velitelství tohoto pluku zpráva
o nařízené všeobecné mobilizaci. Tím nastává nová situace, která asi změní
původní poslání a úkol této vojenské jednotky. Nutno si proto vyžádati a
vyčkati nové rozkazy.
Hodiny v noci pomalu ubíhají! … Náhle jest toto noční
ticho proříznuto detonací několika výstřelů. Přichází z bezprostřední
blízkosti! A již hlásí se voják, raněný
jednou vystřelenou kulí lehce do čela! Podle směru vystřelené kule
shledáno, že bylo stříleno z oken řádového pivovaru! Kamarádi raněného
jsou hned všichni na nohou. Chytnou pušky a opětují střelbu ve směru, odkud
rány padly, totiž do oken řádového pivovaru. …
V pivovaře bylo nalezeno a pro podezření ze střelby
zatknuto asi 11 civilních osob. Je mezi nimi i zaměstnanec řádového pivovaru
Bruno Weis, nadšený a fanatický henleinovec. … Skoro všichni dopraveni potom …
do koncentračního tábora ve Štěpánově.
Poznamenávám ještě, že se tento motorizovaný pluk vrátil
k ránu na nový rozkaz z Bruntálu do Olomouce a nemohl již
v důsledku všeobecné mobilizace potlačiti ordnerské povstání
v krnovském pohraničí.
Krnovské pohraničí v ohni
Obsazením Osoblažska, Albrechticka a Jindřichovska
ordnerskými tlupami a tzv. „Fraicorpsem“ není tento případ ještě nijak ukončen
a definitivně vyřízen. Československá státní moc nehodlá se těchto krajů jen
tak lacino vzdáti! Družstva SOS, která musila před převahou povstalců
z tohoto území ustoupiti nebo pracně se probíjeti, zaujala nová stanoviště
a jsou ve dne v noci v dotyku s odbojníky.Na celé frontě se ve
dnech 23. a 24. září 1938 střílí. …
V Bruntále byl již několik týdnů trvale posádkou oddíl
útočné vozby. Vojenská správa zasazuje tudíž nyní tento oddíl útočné vozby do první linie. Za vedení
poručíka Sychry proniká oddíl útočné vozby až k Albrechticím a ku
Jindřichovu, nemůže však překonati silniční překážky, které zatím ordneři na
silnicích nastavěli. Musí se vrátiti, ostřelováni ordnery, se ztrátou dvou
mužů, zatímco ordneři odpykali tento přepad asi 30 mrtvými.
Rovněž státní hranice na jihovýchod od města Krnova
v úseku Úvalno stává se neklidnou. V sobotu večer 24. září 1938
přecházejí z Německa do Úvalna
silné oddíly „Freicorpsu“ a začínají znepokojovat střelbou tamní
družstva SOS. …Mezi družstvy SOS a Freicorpsem“ rozpoutává se teď pravidelný
boj, trvající asi půl hodiny…Bojuje se puškami, kulomety i ručními granáty. …
Mezitím přijíždí od Krnova a zasahuje do boje obrněné policejní auto. Tamní
státní policie slyšela totiž až v Krnově divokou střelbu od Úvalna a
vypravila jedno svoje obrněné auto, aby prozkoumalo, kde a proč se střílí.
Ordneři dostávají teď i oheň z boku! Tento nápor ze dvou stran nevydrželi!
Boj rychle utichá a ordneři se nenápadně stahují zpět na státní hranici do
Německa, berouce sebou i všechny svoje mrtvé a raněné. …
Podobných incidentů je teď mnoho! Celý úsek praporu SOS
Bruntál je stále v ohni! Ale i z vnitrozemí dochází zprávy o srážkách
mezi bezpečnostními orgány a ordnerskými povstalci. … I jinde na celém
Bruntálsku se večer střílí po vojenských strážních oddílech, po stráži v pevnůstkách,
po vojenských hlídkách i po osamělých vojácích. …
Všem bezpečnostním orgánům bylo dobře známo, že se
v této době v prostoru mezi Moravským Berounem a Bruntálem zdržuje a
ukrývá v hlubokých lesích u Roudna a Valšova veliká tlupa těchto záškodníků.
Její síla byla odhadována na několik set lidí a po vyhlášení mobilizace se
ještě doplňovala nenarukovanými německými záložníky – zběhy. Hlavní kádr této skupiny tvořili ovšem
ordneři. Byla to tzv. „Sudetská zelená garda“, kteroužto „instituci“
okopírovala sudetská revoluce, jak se zdá, rovněž věrně podle naší „Zelené
gardy“ za světové války, tak jako vlastně vše ostatní.
Tato „Sudetská zelená garda“ byla výborně ozbrojena,
vystupovala ponejvíce hromadně a znepokojovala a znervosňovala v týlu za
pevnostní čárou záložní vojenské jednotky. Pracovala ruku v ruce
s tzv. „Freicorpsem“, který opět přišel na československé území
z Německa a operoval v našich pohraničních oblastech před pevnostní
linií. Této sudetské zelené gardě padlo též několik našich vojáků za oběť…
Jak bezpečnostní, tak i vojenské úřady snažily se všemožně,
aby zelenou gardu učinily neškodnou. Několik výprav na ni bylo podniknuto, lesy
byly prohledávány, ale vše marné! Zelené gardy nebylo možné se zmocniti! Měla
v místním německém obyvatelstvu mnoho spolehlivých přechovávačů a
zásobovatelů potravinami!
Vůdcem této záškodnické tlupy byl velitel četnické stanice
z Bedřichova u Rýmařova, vrchní četnický strážmistr Wildner, nebezpečný a
tajný henleinovec, který z této četnické stanice asi v září 1938
zběhl v úmyslu prchnouti do Německa. To se mu však nepodařilo, neboť
nemohl již proniknouti pevnostním pásmem na Bruntálsku, hustě vojskem obsazeným
i střeženým. Wildner uchýlil se proto do hlubokých lesů na Moravskoberounsku,
shromáždil kolem sebe celou tlupu ordnerů a zběhů, stal se jejím vůdcem a začal
s ní přepadávati slabší vojenské oddíly a odstřelovati jednotlivé vojáky. …
Nebyl dopaden!
Noční povstání v Bruntále
Po celý den v sobotu dne 24. září 1938 bylo u
bezpečnostních úřadů velice rušno. … Ve 23,15 hodin jsme už všichni odcházeli,
já s Křístkem do úřadu a učitel Sadílek a poručíkem Sychrou domů. Byli
jsme jediní hosté v Národním domě. Nájemce Kobza vyšel s námi ještě
před Národní dům. Město bylo normálně osvětleno a všude panoval úplný klid.
Když se tak loučíme, zarachotí náhle několik střelných ran a
hned do toho začne střílet kulomet. … První se vzchopí nájemce Kobza, odskočí
od nás a rychle přirazí vrata, aniž by se staral, co se stane s námi.
Marně mu učitel Sadílek bouchá na vrata a volá, aby otevřel a pustil nás
dovnitř. Neotevřel!
Vzápětí však padají další výstřely, kulomet štěká a občas
poznáváme i ostré výstřely naší vojenské pušky. Výstřely se stále množí a
ozývají se teď z blízké Olbrichovy ulice, ba i z vedlejších ulic! Najednou
se zdá, že se střílí v celém městě! …V tom vytáhl poručík Sychra svůj
služební revolver a vypálil do vzduchu celý zásobník, asi 6 ran. Bylo to
smluvené znamení mezi ním a jeho oddílem útočné vozby!
A skutečně za několik málo minut, které jsou pro nás však
věčností, už přijíždí celý oddíl jeho tanků a obrněných aut před Národní dům a
skoro současně přichází též od posádkového velitelství pohotovostní četa.
Vysvětlujeme jim, kde asi se střílí. Několik tanků již odjíždí tímto směrem.
Začínají čistiti ulice a střelami kropiti střechy domů, odkudž padají rány
povstalců na vojenskou stráž u hlavní budovy pošty a na policejní hlídky na
Masarykově náměstí a k posádkovému velitelství. Do posledního tanku sedá
poručík Sychra a my tři ostatní do policejního auta. Držíme se hned za tankem,
který nám razí cestu hlavně k řádové nemocnici. Zde odbočí tank na
Masarykovo náměstí, kdežto my šílenou rychlosti přeletíme národní třídu, kdež
byl ještě poměrný klid a vřítíme se na dvůr úřední budovy. Tak jsme se šťastně
dostali z této nebezpečné situace, …
Zatím v úřední budově byl proveden poplach podle našeho
bojového obranného plánu. … Mezitím v městě se rozzuřil divoký boj! Již
dvě hodiny trvá bez ustání. Střílí se nepřetržitě z pušek i revolverů, do
toho rachotí štěkavé německé strojní pistole i naše lehké i těžké kulomety. Občas
zazní i strašná detonace ručního granátu. … Bojuje se snad už v celém
městě! … Náhle nastává v celém městě příšerná tma. …
Střelba povstalců jest zřejmě dobře organizována a řízena nejenom světelnými
raketami, nýbrž i jinými smluvními znameními, např. zhášením světla na hodinách
kostelní věži apod. Útočníci jsou ponejvíce schováni na střechách za komíny,
jiný kulomet mají i na vysokém továrním komíně firmy Hamburger, kterým
postřelují ubikace četnického pěchotního oddílu v Katolickém domě a na
hasičském skladišti. Střílí se však po vojsku a bezpečnostních orgánech i z různých temných zákoutí a
z oken soukromých bytů, kamž povstalci vnikají namnoze i bez vědomí
majitele bytu. Tak vnikli např. i do semináře Německého řádu, anebo do továrny
pokřtěného žida Hamburgera, do soukromého bytu okresního lékaře dr. Slavotínka
… atd., a ostřelovali odtud vojenské i policejní hlídky….
Rovněž hlavní policejní strážnice na Masarykově náměstí byla
povstalci ostřelována. Tuto noc byly napadeny i všechny policejní hlídky při
svých pochůzkách. .. Hned po vzplanutí boje hlásí okresní hejtman telefonicky
nadřízenému úřadu, že v Bruntále vypuklo povstání. … Až do 5 hodin ráno
dne 25. září 1938 trvá v městě tento zuřivý boj! Povstalci se z domů
a ze střech až nenápadně vytratili, aby nebyli ráno zpozorováni. … a zcela se
ztrácí, jako kdyby se země se propadli. Jsou tak opatrní, že berou sebou
všechny svoje mrtvé i raněné. Mnoho domů bylo střelami i ručními granáty poškozeno!
… Úředně zjištěné ztráty za tuto noc činí: 1 mrtvý, 8 těžce raněných civilistů
a vážně raněných vojáků. Počet lehčeji
raněných civilistů a vojáků se nedal ani zjistit. Mrtvý civilista byl
příslušníkem SdP. Zákeřně přepadl v tmavém zákoutí vojína, kterého vážně
postřelil. Vojín však měl ještě tolik síly, že vrhl na útočníka granát.
Povstalci však museli mít těžké ztráty! … Myslím, že nejsem
daleko od pravdy, tvrdím-li, že tuto noc i mnohý německý lékař ošetřoval potají
raněné povstalce, jen aby se jich nezmocnila trestající spravedlnost. …
A teď strana SdP vypouští s průhledným úmyslem mezi
lidi pověst, že toto noční střílení a přepad Bruntálu způsobili cizí komunisté!
Obyvatelstvo henleinovského smýšlení ovšem pevně věří tomu, že to byli
komunisté, kteří stříleli v noci na československé vojansko, četníky a
orgány státní policie!
Stanné právo
… V důsledku událostí na Albrechticku, Osoblažsku a
Jindřichovsku bylo totiž pro celý
politický okres Krnov již stanné právo vyhlášeno, a sice 23. září 1938. … 25.
září právě v 15 hodin bylo stanné právo vyhlášeno i v Bruntále. … Asi ve 14 hodin v neděli dává si
okresní hejtman předvolati dva městské radní za SdP, kteří byli ještě ve městě.
Jedním z nich byl i bývalý starosta dr. R. Bayer. Okresní hejtman upozorňuje
důrazně na to, kdyby bylo ještě tuto noc stříleno, že vojenská správa dá
všechny domy, z nichž bude stříleno, ostřelovati a demolovati kanóny a že
činní oba dva osobně zodpovědnými za každý další pokus vzbouření … Oba byli
tehdy velmi ustrašení a pokorní a co nejrozhodněji odsuzovali tyto zločinné
pokusy o povstání proti československé státní moci. Městský úřad skutečně během
jedné hodiny vydal a publikoval svoje příslušné vyhlášky a každý majitel domu
musel vlastnoručním podpisem potvrdit, že vzal obsah vyhlášky na vědomí. Během
neděle začíná se město silně vyklidňovat!
Třetí noc hrůzy v Bruntále
Blíží se večer v neděli dne 25. září 1938. Z města
odchází poslední opozdilci, aby si našli u známých na venkově úkryt před
blížící se nocí. … Je asi 20 hodin večer! Náhle zaštěká kdesi venku německá
strojní pistole a vzápětí se ozývá na jiných místech druhá, třetí,
čtvrtá…desátá a do toho občas práskne výstřel z naší vojenské pušky.
Přesně ve 20 hodin vzplanula nová divoká střelba, jakoby posměch vyhláškám o stanném
právu a o zákazu prodlévání civilních osob na veřejných místech po 20. hodině.
Střílí se v mžiku snad v celém městě a ve všech předměstích…Posádkové
velitelství vysílá na ulice ihned silné vojenské čety a tanky. Tentokrát i
těžké tanky s děly, ježto nebyla dodržena podmínka vojenské správy a
střelba byla i tuto noc zahájena. ..
Střílí se již v bezprostřední blízkosti úřední budovy a
v celém městě. … A skutečně se střílí na úřední budovu ze všech stran. …
Mužstvo je výborné a bojechtivé nálady a odpovídá povstalcům statečně.
Z celé budovy se střílí a z oken na všech stranách šlehají blesky
výstřelů! … Začínáme házeti i ruční granáty z budovy, když se štěkot
strojních pistolí k ní ještě více přiblížil. … Bojovali jsme bez přestávky
celou noc! … I ve městě a na všech předměstích se celou noc divoce střílí a
urputně bojuje! Také nádražní budova a hlavní pošta, kdež jsou vojenské hlídky,
byly znovu po celou noc ostřelovány. …
Tuto noc přijel vlakem na nádraží vojenský transport
dělostřeleckého oddílu .Až do rána musel celý oddíl zůstat ve vozech! Bylo
nebezpečno vykládati vojsko a koně při této střelbě. Přesto bylo i ve vozech
několik koní kulemi zasaženo a usmrceno.
Zatím na ulicích pracují celou noc vojenské oddíly a čistí
střechy domů od povstalců, kteří se tam i dnes opět ukrývají. Rovněž vojenské
lehké i těžké tanky projíždějí stále všemi ulicemi a ostřelují těžkými kulomety
i tankovými děly všechny domy, z nichž bylo stříleno. Vojsko kromě toho
hází do všech těchto domů i ruční granáty, které tam způsobují hotovou spoušť a
zkázu. Mnoho domů bylo v tuto noc v Bruntále demolováno! Některé domy
byly kulemi přímo prostříleny, některé zdi domů se zřítily nebo hrozí sesutím.
… Ale i povstalci bojovali ručními granáty a lze dnes těžko říci, který dům či
byt byl zpustošen vojskem a který povstalci.
Hned když nastal trochu den a střelba utichla, vychází na
ulici policejní a četnické hlídky a společně s vojenskými hlídkami
prohlížejí bojiště … a pátrají po útočnících zbraních. Ale tito již opět
zmizeli… S nimi zmizeli i všichni jejich mrtví a ranění. Jen četné kaluže
krve, které naši opět nalézají, svědčí mlčky o tom, že povstalci musí mít i za
dnešní noc těžké ztráty….Kromě několika lehčích škrábnutí neměli jsme žádných
ztrát.
Po boji
…Jinak po celý den v pondělí bylo u bezpečnostních
úřadů v Bruntále jako v úle. Vyšetřovala se nová noční střelba ve
městě, vyslýchali se zatčení, konaly domovní prohlídky. Zatčení zapírali jako
vždy. … Nakonec nezbylo nic jiného, než dopraviti všechny zatčené i s rukojmími
do koncentračního tábora ve Štěpánově.
Státní policejní úřad vydává teď k obyvatelstvu novou
vyhlášku, varuje před dalšími nepokoji a upozorňuje, že všichni rukojmí budou
bez milosti zastřeleni, bude-li se střílení opakovati! Z každého domu,
z něhož bude ještě střeleno, bude vzat jeden obyvatel jako rukojmí.
Město se i dál vyklidňuje! Obyvatelstvo zděšeně prchá na
venkov … a zanechává svoje byty bez dozoru svému osudu. To bylo ovšem hned
využito různými nekalými živly pro vloupání a k vykrádání opuštěných bytů
během příští noci! I toho využívá strana SdP a vypouští proti naší armádě další
potupnou pověst, tvrdíc a roztrušujíc mezi obyvatelstvem, že byty vylupují
v noci vojáci.
Vojenské úřady zachytily rovněž v pondělí zprávu, že
mezi zámkem Německého řádu a tzv. Uhlířskou horou (Köhlerberg) resp. tamním
kostelíčkem existuje tajná podzemní chodba a že povstalci se v této chodbě
přes den zdržují a po noční střelbě se v ní různými vchody zase
nepozorovaně ztrácí! ..Hledaná tajná chodba však nebyla nalezena. .
Jsme všichni pevně přesvědčeni o tom, že tyto tři noci
hrůzného střílení v Bruntále nezpůsobili žádní komunisté, jak chtějí svým
věřícím namluviti SdP, nýbrž jejich dobře vycvičení a odvážní ordneři a „FS“,
anebo snad společně s nimi i tzv. „Sudetská zelená garda“ henleinovského
četníka Wildnera z Bedřichovi u Rýmařova…
Za několik týdnů po evakuaci došla nám věrohodná zpráva, že
se v Krnově konala před nedávnem vzpomínková slavnost na počest padlých
ordnerů a příslušníků „Freicorpsu“. Bylo těchto padlých na Krnovsku přes 80.
Podobná vzpomínková slavnost byla i v Bruntále! Bohužel nedozvěděli jsme
se zde číslici padlých. Jistě však tato číslice, nebyla-li větší než
v Krnově, sotva byla menší…
Kolem Mnichova
V úterý dne 27. září 1938 byl náš třetí mobilizační
den! Nervózně očekáváme všichni, že každou hodinu dojde k nepřátelským
akcím, že budeme rušeni v našich mobilizačních úkonech, ale opět se nic
neděje. ..
Rovněž i u našich družstev SOS se stále na celé frontě
střílí!... Zato stupňuje se zvědavost na výsledek mnichovského ujednání! Naše
víra ve spojence je pořád neoblomná, spoléháme pevně na ně, že nás v této
těžké situaci neopustí! …
Morálka vojska i českého úřednictva jest sice stále stejně
dobrá, ale všichni si už toužebně přejí, aby bylo jasno a konec této nejistoty,
která nás tolik duševně ubíjela.
Rozsudek
A tu reportér ohlašuje projev předsedy vlády armádního
generála Syrového. Pravil v hlavních rysech toto: „…V Mnichově
usnesly se čtyři evropské velmoci na tom, aby nás vyzvaly ku přijetí nových
hranic a abychom německé území od tohoto státu odstoupili. Měli jsme volbu mezi
zoufalým a beznadějným bojem, který by si vyžádal za oběť nejenom dospělou
generaci, nýbrž ženy i děti, a přijetím podmínek, které se nám bezohledně a bez
války ukládají a které nemají příkladu v historii Chtěli jsme přispěti
k udržení míru! Byli jsme opuštěni! Zůstali jsme sami! …
Měli jsme volbu mezi zmenšením státu a smrtí národa! Jest
naše svatá povinnost, abychom udrželi život národa tak, aby z těchto
strašných dob vyšel neoslaben!“
Sedíme bledí, hlavy schýlené na prsa, když už bylo dávno po
projevu! .. V našich srdcích se cosi láme, tříští, več jsme věřili celých
20 let! Tož všichni nás zradili! … Jsme všichni opuštěni, všemi hozeni přes
palubu?...
Později vysílány byly rozhlasem ještě bližší podmínky
tvrdého mnichovského rozsudku nad Československem. Zněly asi takto : Vyklizení
odstoupeného sudetského území započne 1. října 1938 a musí býti skončeno 10.
října 1938, aniž by při tom došlo ku zničení některých zařízení v tomto
území… Nejdéle do 10. října 1938 obsadí německé vojsko všechno toto území
převážně německé.
Evakuace
Ještě týž večer v pátek dne 30. září dochází od
nadřízeného úřadu už první evakuační pokyn: …Také odesílání německých uprchlíků z pohraničí do československého
vnitrozemí nutno zastaviti! … Je nám velice líto i demokratických Němců,
protože je musíme v této situaci opustiti. …
Po celou sobotu hlásí se nám již české rodiny z okresu
a žádají pomoc při odstěhování jejich svršků do vnitrozemí. … Mnohdy jsou tyto
návštěvy našich někdy tak těžce postižených hraničářů provázeny i přívalem slz
…
Po 8. hodině ráno dne 5. října začalo se již úřednictvo
bruntálských státních úřadů a české učitelské sbory shromažďovati na nádraží
v Bruntále. … Všichni cítí ve svých duších tu potupu, která se přivalila
na český národ! Konečně bylo vše naloženo a úřednictvo a učitelstvo usazeno ve
vagonech. Bylo asi 11 hodin dopoledne, když se vlak rozjel z bruntálského
nádraží. Z osobních vozů zaznívá zpěv českých písní! A naši evakuovaní
hraničáři, vyloženi z oken, dávají teď své poslední „Sbohem“ tomu
německému Bruntálu, v němž se všem tak líbilo a až do posledního roku tak
krásně žilo, a na nějž budou míti tolik krásných i špatných vzpomínek.
Tak opouštěli bruntálští hraničáři to krásné bruntálské pohraničí,
které chtěli až do poslední kapky krve brániti proti nepříteli!
Ústup Sosáků od státních hranic
…Většina úseků byla však družstvy SOS opuštěna až dne 6.
října 1938. Ustupovalo se v největším pořádku, se všemi zbraněmi, pěšky i
motorovými vozidly. … Ve čtvrtek dne 6. října 1938 večer stála již opět všechna
družstva SOS na svých nových stanovištích na nové demarkační čáře. …
Velitelství praporu SOS přestěhovalo se i s četnickým pohotovostním
oddílem, jakožto zálohou SOS, už dne 5. října 1938 z Bruntálu do
Moravského Berouna…
Celý kraj na Moravskoberounsku byl v té době velmi
poděšen řáděním Wildnerovy zelené gardy v blízkých lesích, kterou stále
nebylo možno zneškodniti. Znepokojovala tam naše vojenské záložní jednotky a
ostřelovala jednotlivé vojáky…
Jinak však byl tehdy v městě klid. Do tohoto zdánlivého
klidu udeří však ve čtvrtek dne 6. října 1938 večer neočekávaně opět hrom.
Rádio večer ohlašuje další bolestnou zprávu! V důsledku dodatečného
ustanovení k mnichovské úmluvě velmocí musí Československo odstoupiti
Německu jako tzv. V. etapu další okresy, a sice tenkráte nejen převážně německé,
nýbrž i převážně české! … Jsou nám přervány i všechny nejdůležitější železniční
a silniční spoje! Zmocňuje se nás nevýslovná bolest nad touto pohromou! …
Víme již tedy, že i naše dny v Moravském Berouně jsou
sečteny! A brzy dostáváme rozkaz, že máme s velitelstvím SOS ustoupiti
dále až do Olomouce a družstva SOS mají zaujmout nová stanoviště na opět nové
demarkační čáře. …
Mnichovskou úmluvou bylo totiž Československu také uloženo,
že musí propustit všechny politické vězně německé národnosti! Tím otevřely se
zase pro všechny tyto vězně a internované dveře vězení a koncentračních
táborů. Byli našimi úřady také ihned propuštěni na svobodu. .. Vrátili se totiž
do svých domovů, když jsme my byli ještě v německém území! Sotva se
vrátili, začali ovšem ihned štváti a popouzeti svoje spoluobčany proti
československým bezpečnostním orgánům!...
Sotva se vrátili domů, dochází ihned k projevům
německého obyvatelstva proti okresnímu hejtmanovi v Moravském Berouně! V sobotu dopoledne srocuje se před
budovou okresního úřadu velký zástup lidí a do úřadoven vniká mnoho ordnerů. …
Naši četníci – Sosáci …
vzkázali pak okresnímu hejtmanovi, aby ordnerům řekl, pakliže do tří minut neopustí
úřední budovu a nevzdálí se i s demonstranty z prostranství před
budovou, že zde bude „druhý Bruntál“….
Toto však byl již poslední větší úkol. Dne 26. listopadu
odvolalo ministerstvo spravedlnosti s platností o 24. hodině pohotovost
SOS a všichni Sosáci vrací se téměř po půlroční pohotovosti na hranicích opět
do své rezortní služby.
Pan ministr vnitra Jan Černý rozloučil se při této
příležitosti se Sosáky těmito slovy pochvalného uznání, vysílanými i pražským
rozhlasem: „Letošního roku byla Stráž obrany státu dvakráte postavena před
velký a zodpovědný úkol, který splnila vzorným způsobem. Řada příslušníků
Stráže obrany státu položila oddaně život na oltář vlasti a mnoho jich bylo při
plnění služebních povinností zraněno. Vzpomínaje zářné památky mrtvých hrdinů,
jejichž láska k vlasti zůstane nezapomenutelným příkladem nám všem,
vyslovuje přednostům hlavních politických úřadů, velitelům praporů Stráže
obrany státu, odborným poradcům u hlavních politických úřadů, velitelům nižších
jednotek, všem zástupcům těchto velitelů, jakož i všem příslušníkům stráže za
pohotovost a ukázněný výkon služby v dobách pro náš stát tak těžkých svůj
dík a plné uznání!“
Doslov
… Všem se stýská, všichni by šli do toho starého Bruntálu
ihned zpět! A přijde-li jednou den, kdy náš stát bude opět potřebovati našich
menšinových služeb – a my tomu věříme, že bude – jsme všichni kdykoliv a rádi
ochotni vrátiti se ihned na svá bývalá působiště už proto, abychom odčinili
naše dřívější omyly i ony posměšné úšklebky, za nichž jsme museli jako psanci
Bruntál opustiti a jejichž palčivost v srdcích budou všichni hraničáři z Bruntálska
jinak cítiti i do nejzazšího sklonku svého života.
JUDr. Jan Brothánek narodil se 9. ledna 1890 v Klabavě u Rokycan. Po
studiu na gymnáziu v Rokycanech vystudoval Právnickou fakultu UK
v Praze. Vstoupil do státní služby. Byl posledním okresním hejtmanem
Okresního úřadu v Bruntále. Aktivně se zapojil do protinacistického
odboje. Byl blízkým spolupracovníkem Rady tří, odbojové organizace působící
v letech 1944 – 1945 na Českomoravské vrchovině a v Praze. Zemřel 9.
listopadu 1944 v Telči. V r. 1946 byl mu prezidentem republiky dr. E.
Benešem udělen Čs. válečný kříž in memoriam.
Kniha dr. J. Brothánka,
z níž jsme ze známých důvodů mohli otisknout jen určité výňatky, je
skutečně vynikající. Doporučujeme si přečíst publikaci Poslední rok
v československém Bruntále, jak ji záslužně vydal v r. 2005 Klub
českého pohraničí v Bruntále s finanční podporou Nadace Landek Ostrava, celou.
Je autentickou výpovědí o hrdinství a následném utrpení našich hraničářů.
Nezapomínejme na ty, kdo v boji proti nacistickému Německu položili své
životy na oltář vlasti! Publikace též podává důvěryhodné svědectví o chování
německého obyvatelstva v československém pohraničí koncem třicátých let
20. století.
Redakce : Jiří Řezníček
Připravil: dr. O.Tuleškov
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s OR
Klubu českého pohraničí v Praze 10 jako svou 165. publikaci určenou pro
vnitřní potřebu vlasteneckých organizací. Publikace neprošla jazykovou úpravou.
Praha, únor 2006. Webová stránka: Křesťanskosociální listy wz.cz E-mail:
Vydavatel@seznam.cz