Opět vládnout Evropě?
Od roku 1989, po destrukci socialismu a rozpadu Sovětského svazu, lze na Východě zjišťovat nejen diferenciační procesy v politickoekonomické oblasti, ale také ve sféře politiky, ideologie, kultury... Ruský prezident Vladimír Putin varuje před zapomínáním na německé plány likvidace ruského, slovanského národa. Odhalované dokumenty fašistického Německa nelze ani dnes přehlížet nebo podceňovat Situace žádá upozorňovat na růst neofašismu. Potvrzuje to vývoj na Ukrajině, poměry v Pobaltí, aktivity NPD v Německu. V Evropě růst aktivit neonacistu se v posledním období rozšiřuje a zrychluje.
Některá zjištění jsou alarmující. Více jak sedm milionů občanů Evropy se hlásí k radikálním uskupením neofašistů. Je to prý znovuzrození »nových sil« v Evropské unii. Podle některých informací z posledního období je údajně v zemích EU více než 500 neofašistických, krajně pravicových skupin. Zobecněným poznatkem je lhostejnost oficiálních míst v západních zemích. Především ale v zemích amerického válečného bloku NATO. Vlivy z NATO do zemí EU jsou na vzestupu.
Dochází ke spojování krajně pravicových skupin se skupinami akčního militarismu. To konkrétně vyjadřuje dlouhodobý pětibodový program NPD v Německu.
1. Německo musí opět ovládnout Evropu.
2. Žádnou normalizaci s Východem.
3. Německo bude nutně potřebovat jaderné zbraně nebo nejmodernější konvenční zbraně, které se jaderným přibližují svým výkonem a ničivostí.
4. Cizinci musí z Německa ven.
5. NPD a její spojenci v Německu a ve světě reprezentují vyšší síly německého národa a jeho osudu. Politická závět Adolfa Hitlera nás zavazuje pokračovat v jeho započatém díle.
Vyjadřují to časté srazy, pochody neofašistů v zemích NATO a EU. Hitler označoval slovanské národy za nejnižší rasu. Podle něho to je rasa rozených otroků, kteří pociťují potřebu pána... Byla již řeč o Augsburgu. Poválečných programů spolků odsunutých Němců se nevzdávají. Dnešní spolupráce protičeských revanšistů se stále více opírá o Hermana a Bělobrádka v ČR. V Augsburgu bylo potvrzeno, že oba dva budou v ČR řídit a usměrňovat procesy »porozumění«. Cílem je, aby vláda ČR uznala vedení spolků odsunutých Němců jako své partnery. Spolky se označují jako »národnostní skupina«. Ta se má spojovat s vybranými částmi německé menšiny žijící v ČR, aby společně plánovaly, připravovaly a realizovaly nátlakové akce na vládu ČR.
Nyní vyzývají vládu ČR k malým, ale důležitým krokům v oblasti usmiřování, porozumění, odpouštění... Uvnitř České republiky plánují vytváření širší politické, ekonomické, kulturní a informační základny, ze které by se měly nátlakové akce proti ČR organizovat a realizovat. Aktivity v příštím období nemají zapomínat na Ústí nad Labem, kde je instalována výstava o životě Němců v Čechách. Z taktických hledisek není žádoucí postupovat rychle, ale také nelze přešlapovat na místě. Vedle Hermana a Bělobrádka se mají jejich postupem získávat nové osobnosti ve vládě ČR, v parlamentu, na kulturní frontě. Partnerství s vládou ČR podle vedení spolků má být v příštím období spolehlivé a dlouhodobé. Tempo akcí musí být dobře voleno, aby nedocházelo ke ztrátám a vlivu vedení spolků, i těch v ČR, co revanšistům slouží.
Některé souvislosti
Jde například o Atlantickou chartu. Byla přijata 14. srpna 1941. Bylo to v době krátce po přepadení SSSR fašistickým Německem. Prezident USA F. D. Roosevelt a ministerský předseda Velké Británie W. Churchill při svém setkání dospěli k vyhlášení některých společných zásad státní politiky svých zemí pro budoucí období.
1. Jejich země neusilují o územní nebo jiné zisky.
2. Nepřejí si žádných územních změn...
3. Respektují právo všech národů zvolit si vlastní formu, v níž chtějí žít...
USA i Velká Británie tyto své vlastní závazky až po dnešek nejenže nesplnily, ale pravým opakem byla jejich politika. Nerespektují OSN a mezinárodní právo. Nesplnily závazky z Jalty a Postupimi. Militarizují východní a jihovýchodní Evropu. Evropu připravují USA jako příští válčiště. Bezohledně, nesmlouvavě, s chladnými kalkulacemi o desítkách milionů zabitých. Zájmy mezinárodního kapitálu směřují proti Rusku a ČLR i dalším zemím. USA ve svém strategickém válečném plánování se dopouštějí staronového omylu. Přeceňují své síly a možnosti, podceňují ostatní síly, které se nemíní podřídit Americe.
Zvláště nebezpečný je dlouhodobý plán bundeswehru. USA přenášejí do Evropy stále více nových vojenských programů. Právě pro vše nové byl a je i dnes bundeswehr otevřený. Orientuje se na amerikanizaci Evropy jako kontinentu. Po porážce fašistického Německa ve druhé světové válce američtí generálové a vysocí důstojníci studovali čerstvé německé frontové válečné zkušenosti. Probíhalo to ve Švýcarsku.
V letech skryté remilitarizace (1945-1955) bylo vykonáno mnoho, aby vojenské spojenectví mezi SRN a USA dosahovalo žádoucí úrovně.
V roce 1955 byla SRN přijata do amerického válečného bloku - NATO. USA dnes požadují, aby členské země NATO zvyšovaly své vojenské výdaje. To způsobuje diferenciaci myšlení a jednání uvnitř zemí NATO. Německá kancléřka Angela Merkelová po summitu NATO v květnu 2017 vyhodnotila se svou vládou CDU/CSU-SPD charakter a dopady militarizace Evropy Amerikou: »Musíme se bránit sami. Nelze se spoléhat na ostatní. Na Velkou Británii se také spoléhat nemůžeme.« Současně ale platí, že spolková vláda přijala dlouhodobý program výstavby a průběžné modernizace bundeswehru. To je v USA přijímáno kladně.
V polovině února 2017 byl ve velení NATO přijat závazek o urychlené přípravě čtyř brigád Sil rychlé reakce. Úkoly a závazky pro Armádu ČR vycházejí z toho, že rámcová země SRN je nadřízena všestranné přípravě jednotek armády ČR. Velení má v rukách bundeswehr. Další úkoly pro armádu ČR se ve velení bundeswehru upřesňují. Dlouhodobý program modernizace bundeswehru dosahuje roku 2032. Do té doby, podle záměrů USA, se má stát bundeswehr hlavní vojenskou silou v Evropě, hned za USA. Taková pozice bude prezentována ve vztazích k USA, Rusku, ČLR, také ve vztahu k EVU - Evropské vojenské unii. Plány hovoří o 27 nových praporech - plných bojových jednotkách. Z toho jedenáct dělostřeleckých, tři na plných stavech živé síly a bojové techniky. K tomu se ještě počítají dva prapory těžké, zvláště tankové, systémy PRO...
»Odpouštět« je staronový krycí manévr. Nová generace potomků odsunutých Němců je v Bavorsku a na jiných místech v Německu. V celém poválečném období působí propaganda »ubližování chudákům Němcům«. Tato trpnost působí i dnes. Modernizace bundeswehru je v propagandě uvnitř spolků i mimo ně je chápána často jako naplňování výzev Konráda Adenauera (kancléře SRN 1949 až 1963): »Až budeme silně vyzbrojeni, pak znovu půjdeme na Východ, ale nesmíme být sami...« Nesmíme zapomínat, že oživování militarismu aktivuje pangermanismus ve všech podobách.
K podstatě »nového pořádku«
Německý antifašista, filozof pravdy o Německu a Němcích G. W. Foerster upozornil při odsuzování německého fašismu na podstatu politické taktiky, která je používána v oblasti východní politiky Německa. »Největší umění prusko-německé světové politiky je, že dovedla a dovede mluvit řečí svého odpůrce a apelovat na jeho ideje, aby potom jejich pravý obsah, protiklad - lstivě maskovaný, uvedla na scénu.«
Zmíněný autor nesmlouvavé kritiky německého fašismu prováděl také rozbory přípravy likvidace Československa před druhou světovou válkou. ».. .Myšlenky sebeurčení národů bude jednoho dne zneužito jako dynamitu, a opravdu! Tak tomu bylo s požadavky Němců v Československu. Bylo vyhozeno do povětří tímto dynamitem.«
Kancléřka Angela Merkelová v roce 2014 vyjádřila plnou podporu šíření vlivu Německa východním strategickým směrem. Odmítla koncepci fašistického filozofa Bergmanna, který charakterizoval »nový pořádek« v Evropě takto:»... Na zříceninách světa vztyčí svůj vítězný prapor ta rasa, která se projeví jako nejsilnější a promění veškerý kulturní svět v dým a popel...« Podle Merkelové je Německo dost silné, aby zajistilo svůj vliv nejen v Evropě. V průběhu druhé světové války, zejména v období po porážce německých armád u Stalingradu vznikaly v Německu v kruhu kolem Alfreda Rosenberga výchozí nové strategické náměty pro poválečné období. Drang nach Osten padne v podobě, v které prohrál druhou světovou válku. To ale neznamená, že prohrál navždy. Německý zločinec Rosenberg před Mezinárodním tribunálem v Norimberku prohlásil mimo jiné: »Jako všechny velké ideje zakusivší vítězství i porážky se nacionální socialismus jednoho krásného dne obrodí v nové generaci, která vytvoří německou říši v jiné formě ... nacionální socialismus vyroste ze zdravých kořenů v mohutný strom, který přinese plody!« (A. I. Poltorak, Norimberský proces, Praha 1973, s. 7).
Současná NPD zdůrazňuje mj. - nový pořádek v Evropě bude dokonalejší, širší, lépe chráněný, Německo k tomu bude potřebovat Ameriku. Strategické vztahy mezi Německem a USA budou povýšeny do vyšších sfér. Všimněme si některých myšlenek a tezí, které jsou ne vždy veřejně formulovány po sjednocení Německa (3. 10. 1990). Jsou to představy z pozic krajní pravice, které nejsou v Německu zcela odmítány. Jsou spíše přehlíženy. Názory se v Německu i v Evropě různí. »Nový pořádek« prý předělá úplně Evropu. Nová německá říše vznikne částečnou germanizací Slovanů a jiných obyvatel Ostlandu. Taková nová velkoněmecká říše prý pohltí Skandinávii, Holandsko, Belgii, Alsasko-Lotrinsko, Československo, Jižní Tyroly, Švýcarsko, část Balkánu. Československo bude dodávat stroje...
Merkelová se svým týmem odborníků v únoru 2014 posuzovala některé nové přístupy k východní politice Německa. Česká republika, Polsko a Slovensko jsou pro německé hospodářství nenahraditelné. Východní politika SRN s tím musí trvale v příštím období počítat
Německá globální strategie »3-B« - Berlín, Bagdád, Bombaj - představuje pro 21. století ropu, kolonie, Indii. Podstatně více musí Německo respektovat uskupení zemí BRICS, zejména strategické vazby Ruska s ČLR a dalšími zeměmi. Německo se zajímá o problematiku Blízkého východu, o Afriku... Ve vztazích SRN k USA se věci vyjasňují s novým prezidentem USA Donaldem Trampem. Německá evropská strategie chce respektovat požadavky USA a Ruska-ČLR, ale tak, aby mocenské pozice Německa nebyly oslabovány, ale posilovány. To by měla mj. zajišťovat Evropská vojenská unie, ve které Německo bude mít hlavní slovo. Uvažuje se o struktuře EVU. Měla by obsahovat: politický a vojenský výbor, velitelství, dohody mezi členskými zeměmi EU, shromáždění zástupců parlamentů, policejní jednotky, síly rychlého nasazení...
Euroarmáda
Přišlo e-mailem