Napínavé rozhodování

 

   Prvého března tohoto roku vydala Evropská komise Bílou knihu. Obsahovala pět scénářů dalšího možného vývoje Evropské unie. Kniha byla vydána jako podnět k široké diskusi o tom, nakolik úzce a jakou rychlostí se bude do budoucna Evropa integrovat. Z jejího obsahu plyne, že je na jednotlivých členských státech a jejích obyvatelích, ke kterému z těchto scénářů se přikloní.

   Prvý scénář předpokládal, že vše poběží jako dosud, jednotlivé státy si podrží dosavadní míru suverenity. Podle druhého scénáře se Evropa vrátí o kus zpátky, zbude z ní jen společný trh. Třetí scénář vybízel ty, kdo budou z vlastní iniciativy pro větší integraci, aby se do toho pustili. Je na ostatních, kdy a zda vůbec se k nim přidají. Čtvrtý scénář  předpokládá, že se země domluví dobrovolně na integraci pouze v určitých oblastech a jen v nich ji budou rozvíjet. Pouze pátý scénář mluvil o integraci ve všech oblastech. I na tom by však musela panovat všeobecná shoda.

   Ještě do konce tohoto měsíce má Evropský parlament hlasovat o návrhu změny azylového zákona. Tento zákon se má změnit mimo jiné proto, že naprostá většina členských zemí EU ani po dvou letech nenaplnila povinné kvóty na rozdělování žadatelů o azyl ze září roku 2015.

   Kolem tohoto záměru panuje dlouhá řada nejasností. Jsou tací, kdo navrhují, aby byl mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl závazný pro všechny členské státy. Jedná se přitom o záležitost, která může mít pro dané země dalekosáhlé ekonomické, politické, kulturní a sociální dopady.

   Pokud by se přerozdělování týkalo povinně všech, prakticky by byly vyřazeny ze hry prvé čtyři z uvedených scénářů. Nikdo přitom ani nenaznačil, že by se snad měla rušit diskuse o tom, pro který ze scénářů se kdo dobrovolně rozhodne.

   Někteří navrhují sankce pro země, které změněný azylový zákon nebudou respektovat. To už by ovšem šlo i za pátý scénář. I on předpokládá, že země k němu dospějí dobrovolně.

   Vznikla by hodně zvláštní situace. Každá země by se mohla rozhodnout, jakou chce jet rychlostí. Ovšem za podmínky, že všechny nastoupí do téhož auta.      

 

Prof. J.Keller

Přišlo e-mailem