Informace, o kterých málo víme …

„NATO a tribunál jsou zajedno“ – Jamie Shea

Periodikum The Serbian Times zveřejnilo ve svém říjnovém čísle zajímavý rozhovor. Na otázky odpovídal Andy Wilcoxson – komentátor, zpravodaj a vědec/badatel organizace Slobodan Milosevic Freedom Center The Hague. Američan Andy Wilcoxson své zpravodajství a komentáře o aktuálním dění při procesu v Haagu pravidelně zveřejňuje na své internetové stránce.

THE SERBIAN TIMES: Pane Wilcoxsone, nejprve ze všeho se chceme zeptat, jaký je váš názor na konečný výsledek procesu s Miloševičem. Existuje alespoň malá šance, že by mohl být osvobozen?

ANDY WILCOXSON: Není absolutně žádná naděje, že by tribunál mohl Miloševiče osvobodit. Je to politicky zinscenovaný proces. Verdikt diktuje politika a nikoliv důkazy. Pokud si vzpomenete, ICTY obvinil Miloševiče, aby zajistil politické ospravedlnění agresi NATO proti Jugoslávii. Obvinili ho, když ještě padaly bomby, přestože neuskutečnili v Kosovu jediné vyšetřování.

Politická povaha tribunálu je očividná. Richard Holbrooke se jednou chlubil BBC, že použil ICTY jako „nástroj“. Holbrooke řekl: „Uvědomil jsem si, že tribunál pro válečné zločiny byl velmi cenným nástrojem. Použili jsme ho, abychom drželi dva nejvíce hledané válečné zločince v Evropě mimo proces v Daytonu a použili ho jsme ho, aby ospravedlnil všechno následující.“

Stačí, když budete poslouchat úředníky NATO a situace se vám vyjasní. Mluvčí NATO Jamie Shea to na tiskovkách během agrese vysvětlil: „byly to země NATO, které poskytly finance na zřízení tribunálu, financovali jsme většinu… ujišťuji vás, že my a tribunál jsme zajedno.“

Tady to máte – přímo z první ruky – ICTY je politickým nástrojem, který je koupený a placený NATO. Není žádná cesta, že by nechali Miloševiče jít.

THE SERBIAN TIMES: Byl tribunál překvapen povahou Slobodana Miloševiče? V západních médiích byl zobrazen téměř jako psychopat. Očekávala západní média u soudu právě takového muže? Jsou překvapena mravními a profesionálními charaktery Slobodana Miloševiče i členy jeho kabinetu, kteří svědčili při procesu?

ANDY WILCOXSON: Myslím, že to tribunál neodhadnul. Že se přepočítal. Miloševič je prvním obžalovaným u ICTY, který se hájí sám. Domnívám se, že NATO myslelo, že pokud mu tribunál garantuje spravedlivý proces, mohli by ho nalákat, aby hrál podle jejich pravidel. Miloševič je ale mazaný, a poučil se ze svých chyb. Po tom, co byl zrazen v Daytonu a Kumanovu, si uvědomil, že Západu nemůže věřit. Uvědomil si, že tohle byl zinscenovaný politický proces už od úplného začátku. Proto odpověděl stejně. Integruje do své obhajoby politickou strategii a prezentováním své kauzy tímto způsobem poráží NATO jeho vlastní hrou.

THE SERBIAN TIMES: Pan Miloševič je obviněn z nejhorších zločinů. Poskytla do této doby obžaloba nějaký skutečný důkaz (jiný než svědectví venkovanů typu : „on říkal, že ona říkala“ ), který by dokazoval, že Slobodan Miloševič spáchal tyto zločiny?

ANDY WILCOXSON: Žaloba nedokázala, že Miloševič spáchal jediný zločin. Není žádný důkaz, že by se účastnil páchání nějakého zločinu, nebo někomu jinému nařídil, aby nějaký zločin spáchal. Všechny příkazy, které Miloševič i vysocí srbští činitelé dávali, volaly po přísném dodržování platného mezinárodního humanitárního práva a Miloševič během procesu tyto příkazy několikrát prezentoval.

Navíc ještě prokázal, že srbská vláda stíhala válečné zločince. U tribunálu představil tisíce stran dokumentů a povolal několik svědků, aby dokázal, že stovky srbských vojáků a policistů byly stíhány za zločiny, kterých se dopustili během válek. Srbsko nikdy nezavíralo oči nad kriminálním chováním, zvláště v řadách armády, nebo policie.

THE SERBIAN TIMES: Je skutečností, že Miloševičovo nevzdání se v Haagu je největším srbským vítězstvím od doby, kdy skončila válka v bývalé Jugoslávii? Přinejmenším nad západními médii?

ANDY WILCOXSON: Rozhodně zvítězil nad západními médii. Uvedl je do rozpaků a tím je donutil k mlčení. Ta nyní nemohou o procesu podávat zprávy, protože on nepřestává vystavovat/ukazovat všechny ty lži, které média hlásila ve svých zpravodajství o Balkánu.

THE SERBIAN TIMES: Můžou ještě soudci změnit pravidla ve prospěch Miloševiče, nebo byla záležitost hotová už v den, kdy začala?

ANDY WILCOXSON: Myslím, že soudci jsou kompromitováni. U tribunálu probíhá spousta špionáže. Někteří interní pracovníci ICTY pracují pro zahraniční velvyslanectví. Dovedu si představit, že mají informace, které mohou použít k vydírání soudců, aby učinili jakékoliv soudní rozhodnutí, které chtějí.

THE SERBIAN TIMES: Pan Nice – žalobce, má před sebou skutečně těžký úkol. Jak si v soudní síni vede? Ze čtení vašich zpráv čtenáři získají názor, že pan Nice nebyl dostatečně připraven na cestu, po které se vydal.

ANDY WILCOXSON: Pan Nice dělá svou práci jako kdokoliv jiný, kdo by byl na jeho pozici. Pokouší se stíhat nevinného muže a nemá k tomu žádný důkaz. Nemyslím si, že by se někdo mohl ujmout takového úkolu a vyjít z toho dobře vypadající.

THE SERBIAN TIMES: Jste ve spojení s prezidentem Miloševičem?

ANDY WILCOXSON: Nejsem v nějakém pravidelném kontaktu s Miloševičem, ale můj kolega Nico Varkevisser je s ním v častém kontaktu. Docela pravidelně s ním hovoří po telefonu a navštěvuje ho ve vězení.

THE SERBIAN TIMES: Pokud můžu mluvit za vaše čtenáře a Srby obecně, nemůžu číst vaše zprávy ze soudní síně a nepomyslet přitom na potřebu změnit tyto zprávy na historické dokumenty. Pane Wilcoxsone, vydáte na konci procesu knihu o soudu s bývalým jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem? Uvažoval jste o něčem z toho?

ANDY WILCOXSON: Samozřejmě jsem o tom uvažoval a rozhodl jsem se, že vydám knihu. Chci vydat knihu a udělám dokumentární film.

THE SERBIAN TIMES: Jak dlouho je už existuje vaše stránka www.slobodan-milosevic.org , a kde berete finance pro vaší organizaci „Slobodan Milosevic Freedom Center The Hague“ ? Kdo je za touto organizací?

ANDY WILCOXSON: Stránky fungují od 28.června 2002. The Slobodan Milosevic Freedom Center bylo založeno na žádost Slobodana Miloševiče. Požádal Nico Varkevissera, aby založil organizaci v Holandsku, tak jsme tak učinili. Nikdo neposkytuje nějakou pravidelnou hotovost pro naší práci. Příležitostně dostaneme některé menší finanční dary, ale nic moc velkého. Nikoho z nás to neživí. Já pracuji jako technik televizního vysílání na plný úvazek. Překlad Messin 13.10. 2005, ZDROJ

Reuters: ICTY umožní obžalovanému Haradinajovi věnovat se opět politice

Agentura Reuters včera informovala, že tribunál v Haagu (ICTY) umožní bývalému kosovskému premiérovi Ramushovi Haradinajovi, aby se opět angažoval v politice. Ve středu se totiž na stránce ICTY (www.un.org/icty) objevilo prohlášení, že „obžalovaný se může objevovat na veřejnosti a zabývat se politickou aktivitou v rozsahu, který správa UNMIK uzná za důležitý pro kladný politický vývoj a bezpečnostní situaci Kosova. Kosovský velitel UCK Haradinaj je obžalován z mnoha vražd a mučení srbských i albánských civilistů během let 1998-1999. Haradinaj se tribunálu dobrovolně vydal v březnu 2005. Tribunál mu v květnu 2005 umožnil, aby přednesl prostřednictvím telefonu politický projev do Kosova. (http://sweb.cz/messin/telefon.htm)

V červnu 2005 byl kosovský Albánec Haradinaj dokonce tribunálem v tichosti propuštěn na svobodu. Může tak v klidu doma čekat na soud, který bude snad až někdy v roce 2007. (http://sweb.cz/messin/haradina.htm) Messin, 14.10. 2005

V Kosovu se v minulých dnech objevily skupiny uniformovaných ozbrojenců, které kontrolují automobily a občany – NATO se problém snaží bagatelizovat.

NATO v úterý připustilo přítomnost skupin maskovaných ozbrojených mužů, které v západním Kosovu kontrolují řidiče a občany na jimi zřízených kontrolních stanovištích. Zastavili už i několik vozů mezinárodních sil.

Podle místních médií se jedná o albánské ozbrojence, kteří se říkají „Armáda za nezávislost Kosova“ (UPK). Jejich cílem je nezávislost provincie.

V kosovské metropoli Prištině schválil 5.10. 2005 štáb UPK své prohlášení. V tomto prohlášení, které mají k dispozici i KFOR a UNMIK vyzývají kosovský parlament, aby do 15. října vyhlásil nezávislost, a hrozí smrtí poslancům, kteří budou proti. Pokud tak parlament neučiní, budou prý zrádci popraveni speciálními komandy. UPK dokonce v dokumentu vyhrožuje i samotné mezinárodní správě UNMIK.

Vedení UNMIK už raději zakázala svým zaměstnancům pohybovat se ve večerních a nočních hodinách v oblastech, odkud jsou hlášeny aktivity ozbrojenců.

V minulých šesti měsících se vozidla OSN stala cílem sporadických útoků, ze kterých jsou přičítány extremistům požadujícím bezprostřední nezávislosti provincie.

Úředníci NATO se snaží problém bagatelizovat a zatím označují ozbrojence za „neorganizované gangstery“. Také mluvčí KFOR Siegfried Jooss se zdráhá mluvit o armádě, ale mluví jen o „zločineckých živlech“.

http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/ROB846936.htm

http://www.allheadlinenews.com/articles/7000592212

http://www.serbianna.com/, Mesin, 19.10.2005

Proces v Haagu: NATO spustilo kosovský exodus

V Haagu dále pokračuje obhajoba Slobodana Miloševiče. 18. října dokončoval své svědectví plukovník Bogoljub Janicevic. Jednalo se o satelitních snímcích Račaku, které představila obžaloba.

Janicevic poukázal na místa, kde byli v lednu 1999 umístěni pozorovatelé KVM (Kosovská verifikační mise) a místo neslavné rokle v Račaku. Ze satelitního snímku je jasně patrné, že pozorovatelé KVM měli na rokli volný výhled. Janicevic řekl, že pozorovatelé KVM byli tak blízko, že mohli vidět rokli pouhým okem.

Svědek také odmítl obvinění žaloby, že ve vězení v Uroševaci byli vězňové mučeni. Obvinění pana žalobce Niceho úplně závisí na publikaci OBSE „Kosovo/Kosova: As Seen As Told.“ Publikace vychází z údajných popisů toho, co viděla mise KVM, ale Janicevic svědčil, že nikdo z pozorovatelů KVM nikdy nepřišel do budovy SUP v Uroševaci vyšetřovat obvinění z mučení, o kterých hovoří publikace „As Seen As Told“ . Za povšimnutí stojí také skutečnost, že na pravdivost a objektivitu této publikace se při svém svědectví dotazoval už pozorovatel KVM Roland Keith.

Dalším svědkem byl generál Milos Dosjan. Ten velel 52. dělostřelecké brigádě jugoslávské protivzdušné obrany. Byl také velitelem posádky v Djakovici. Oblast jeho zodpovědnosti zahrnovala od roku 1998 až do června 1999 celý vzdušný prostor Kosova.

Generál Dosjan svědčil, že důstojnický sbor jeho jednotky byl složen ze Slovinců, Makedonců, Albánců, Maďarů, Muslimů a Srbů. Kategorie mužstva byla složena převážně ze Srbů. Skutečnost, že většina vedoucích velitelů byla ne-srbská, odporuje propagandě, že cílem byla etnická očista jugoslávské armády.

Generál Dosjan svědčil, že neexistoval žádný plán na vyhnání Albánců, nebo někoho jiného z Kosova. Řekl, že pokud by takový plán existoval, musel by o něm vědět.

Dále svědčil, UCK byla povzbuzena příchodem KVM/OBSE do Kosova a zvýšila svou aktivitu.

Generál líčil jeden příklad, kdy pozorovatel OBSE navštívil jeho jednotku a zajímal se pouze o proti-letadlové rakety. Pozorovatele KVM vůbec nezajímalo dělostřelectvo, které mohlo být použito proti osobám na zemi – byl zaujat pouze raketami, které mohly ohrozit letadla.

 Zjevný závěr je ten, že takzvaný „KVM pozorovatel“ byl na průzkumné misi jako špeh NATO. Chtěl vidět, jaký druh proti-letadlové obrany bude mít jugoslávská armáda k dispozici v případě bombardování NATO.

Svědek podal další důkaz o spolupráci mezi UCK a NATO. Vysvětloval, jak měla UCK vzdušnou podporu pro své bojové aktivity. Aby to lépe vysvětlil, pustil video na kterém si Brit Paddy Ashdown (nynější protektor Bosny) povídá se členy teroristické UCK a prohlíží jejich výzbroj před válkou.

Protože byl Dosjan odpovědný za vzdušnou obranu, tak také přesně věděl, kde NATO uskutečnilo pumové nálety. Jak se ukazuje, všechna místa, která žaloba označuje jako „místa deportací“ jsou oblasti, které NATO během války těžce bombardovalo.

Jinými slovy, bombardované oblasti vytvořily největší množství uprchlíků. Generál Dosjan poukázal na to, že žádné místo, které nebylo bombardované také nebylo nikdy označeno za „místo deportací“. NATO bombardovalo naprosto všechna místa, o kterých obvinění prohlašuje, že se tam konaly „etnické čistky“. Obvinění nehovoří ani o jedné „nucené deportaci“ v místech, kde NATO nebombardovalo.

Svědek opět dosvědčil, že každý – Albánci i ne-Albánci prchali během bombardování NATO. Svědčil, že tam byl exodus obecné populace, a nikoliv jen exodus etnických Albánců, jak by jeden očekával, pokud by se skutečně jednalo o etnickou čistku kosovsko-albánské populace.

Skutečnost, že z Kosova prchal během bombardování každý je prokázána. Ve zprávě vydané UNHCR z 15.10.1999 pod názvem: Množství uprchlíků přemístěných z Kosova mezi 23.březnem až 9.červnem 1999“, se uvádí, že „více než 100.000 Srbů opustilo Kosovo během bombardování“. Když to srovnáte s celkovým číslem 862.979 uprchlíků, tak vidíte, že když přihlédneme k jejich celkovému počtu (Srbů v Kosovu) jich uprchlo větší procento, než Albánců. Poměr Albánců k Srbům v Kosovu se stal pro Albánce příznivější právě v době, kdy byl Miloševič obviněn z toho, že etnicky čistil Albánce.

 Po ukončení svědectví ohledně důvodu masového exodu uprchlíků z Kosova soustředil generál Djosan pozornost na specifické incidenty v oblasti Djakovica, kde byl velitelem posádky.

Messin, 27.10. 2005 ZDROJ

Haag: Další svědek obžaloby zdiskreditován

Generál Djosan pokračoval ve svém svědectví ve středu 19.října.

Prvních 90 minut vysílání přenosu procesu bylo nepřístupno, ale když se přenos obnovil, tak Miloševič vyslýchal generála Djosana ohledně svědectví svědka obžaloby Nike Peraje.

Nike Peraj je etnický Albánec, který získal během kosovské války v jugoslávské armádě hodnost kapitána. Kapitán Peraj v červnu 1999 dezertoval z armády a zůstal po jejím stažení žít v Kosovu.

Peraj při svém svědectví v květnu 2002 prohlašoval, že srbští vojáci spáchali v oblasti Djakovica a Meja zločiny. Obvinil srbská vojska z masakru několika civilistů ve vesnici Meja v dubnu 1999.

Kapitán Peraj byl náhodou přímým podřízeným generála Djosana. Generál Djosan ukázal u soudu několik dokumentů, které ukazují, že přikázal, aby mu byly veškeré prohřešky i přestupky hlášeny, a aby také byli viníci potrestáni. Generál Djosan vysvětlil, že Nike Peraj jemu, nebo vojenské policii nikdy nenahlásil ani jeden zločin.

Aby dokázal, že ohlášené zločiny byly trestány, tak Djosan ukázal několik dokumentů ukazujících, že byly trestány větší i menší zločiny.

Djosan potvrdil, že obci Meja probíhala během dubna 1999 proti-teroristická operace, ale popřel zabití nějakých civilistů. Řekl, že když armáda vstoupila do vesnice Meja, tak UCK už odešla a nikdo nevystřelil jedinou ránu.

Lidé, kteří zemřeli ve vesnici Meja, zemřeli následkem bombardování NATO. Tento fakt je potvrzen zprávou napsanou Carlou del Ponte. Její zpráva potvrzuje, že NATO vesnici Meja bombardovalo a zabilo několik civilistů. Je potřeba také poznamenat skutečnost, že NATO se snažilo incident nejdříve popírat, aby později nakonec připustilo, že „náhodně“ bombardovalo civilní obyvatelstvo.

Tribunál zakázal Miloševičovi použít zprávu Carly del Ponte. Soudce Robinson vysvětloval, že Miloševič by neměl mít povoleno užívat zprávu k dokázání toho, že se NATO dopustilo válečných zločinů.

Zákaz uložený tribunálem je naprosto absurdní, protože hlavním bodem obhajoby Miloševiče je právě skutečnost, že populace Kosova uprchla právě před bombardováním. Miloševičův postoj je právě ten, že se NATO dopustilo zločinů úmyslným bombardováním civilního obyvatelstva. Tvrdí, že tyto válečné zločiny NATO přiměly lidi, aby z Kosova uprchli.

Zpráva Del Ponteové zakrývá válečné zločiny NATO. Tato zpráva byla sepsána se záměrem omluvit zabíjení civilistů, kterého se NATO dopouštělo. Podle zprávy Del Ponteové jsme měli věřit, že „precizní výzbroj“ a „dálkově řízené pumy“ udeřily do civilistů náhodou.. nehoda, která se pouze opakovala u pár tisíc lidí během 78denní bombardovací kampaně.

Generál Djosan ukázal tribunálu svůj deník. Tento dokument obsahoval všechny jím vydané rozkazy a všechny operace, kterých se jeho útvar účastnil. Byla zde také zaznamenána místa, na kterých byly uskutečněny útoky UCK a NATO. Během svého svědectví generál Djosan poznamenal fakt, že UCK dostala podporu od válečných letadel NATO. Své svědectví tentokrát rozšířil tím, že poukázal na skutečnost, že pravidelná armáda Albánie podporovala UCK palbou na jugoslávskou armádu z jejích pozic uvnitř území Albánie.

Messin, 30.10. 2005 ZDROJ

Žalobce přišel o rozum a obviňuje Miloševiče, že „dovolil“ bombardování NATO

V úterý 25.10.2005 dokončil v Haagu Slobodan Miloševič při své obhajobě výslech generála Djosana.

Žalobce Nice kladl svědkovi několik otázek ohledně informací z brožury „As Seen As Told“ a poznamenal, že Djosanovo svědectví je s informacemi z brožury ve významném rozporu. Zvláště se to týká událostí ve vesnicích Djakovica a Meja. Generál Djosan vysvětloval, že byl přímo na místě, a svědčil o tom, co viděl na vlastní oči. Svědek dále řekl, že publikace „As Seen As Told“ je špatná, protože nikdo neví, kdo to viděl a kdo to říká.

Pan Nice se pokoušel svědkovi na jeho podotknutí odpovědět, ale nebylo mu to moc platné. Nice vysvětloval, že publikace „As Seen As Told“ je značně doplněna poznámkami pod čarou, a že stojí do značné míry na prohlášeních svědků. Nicméně pod tlakem generála Djosana musel žalobce Nice připustit, že pro čtenáře neexistuje žádný způsob jak zjistit, kdo jsou tito svědci, protože v knize jsou používány pseudonymy. Jediné, co čtenář o svědkovi ví, je pseudonym „Jack The Ripper“ uvedený pod čarou.

 Pan Nice dále obvinil generála Djosana, že je součástí spiknutí jednoduše proto, že je kosovský Srb. Žalobce prohlásil, že kosovští Srbové „drží spolu“, protože jsou „provinilí hroznými zločiny“ proti kosovským Albáncům.

Svědek vysvětloval, že nedělal nic proti Albáncům. Opakoval svoje dřívější svědectví, že nebyl žádný masový pohyb uprchlíků z Kosova, dokud nezačalo NATO bombardovat.

Demonstrujíc, že naprosto přišel o rozum – pan Nice prohlásil, že Miloševič „dovolil“ NATO napadnout Jugoslávii. Generál Djosan skutečně musel reagovat a vysvětlit, že bombardovací kampaň NATO nebyla nápadem Miloševiče.

Žalobce, očividně nešťastný kvůli směru, kterým se výslech vydal, ho ukončil tím, že se pokusil svědka rozzuřit a ponížit. Nice už se více neptal, ale činil prohlášení o kosovské válce. Prohlašoval, že „UCK porazila jugoslávskou armádu“ a že kosovští Albánci „získali jejich vlastní zemi“ (tj. nezávislost od Srbska)

Gen. Djosan zachoval klid a odmítl hrát hru pana Niceho. Jen prostě poukázal na to, že žaloba svou řečí prokázala podporu UCK.

Miloševič začal svědka vyslýchat a soustředil se na místo Batajnica. Žalobce Nice totiž během křížového výslechu naznačil svědkovo zapletení do pohřbu mrtvol kosovských Albánců v Batajnici na základě skutečnosti, že svědek tam byl se svou jednotkou rozmístěn. Při výslechu vyšlo najevo, že Djosan byl během konfliktu umístěn na letišti Batajnica a nikoliv na základně Batajnica, o které mluvil žalobce.

Miloševič se ptal svědka, co je více pravděpodobné. Jestli mrtvoly byly transportovány na základnu v Batajnici během války, nebo jestli tam byly mrtvoly dopraveny a zahrabány až po válce.

Svědek odvětil, že je více pravděpodobné, že k tomu došlo až po válce, protože přeprava těl by byla hrozně přerušena bombardováním.

Během křížového výslechu se Nice snažil napadnout tvrzení gen. Djosana, že jsou kosovští Albánci náchylní svědčit proti armádě a policii, protože jsou jejich životy v ohrožení od albánských nacionalistů, kteří zabijí je, nebo jejich rodinné příslušníky, pokud budou svědčit způsobem, který poškodí UCK.

Aby dokázal, že žalobce Nice lže, když tvrdí, že kosovští Albánci můžou v klidu svědčit ve prospěch armády a policie – citoval Miloševič z materiálů tribunálu, které se týkají nedávno dočasně propuštěného Ramushe Haradinaje. Sama obžaloba zde připouští, že kosovští Albánci čelí strašnému nebezpečí, jestliže budou svědčit v neprospěch UCK.

Překlad a redakce: Jiří Messin K vydání připravil: Svekos

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Historickou a dokumentační komisí Klubu českého pohraničí jako svou 154. publikaci určenou pro vnitřní potřebu vlasteneckých organizací. Praha, listopad 2005.