Listy č. 78
(Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku)
Výstava o vyškovském německém jazykovém ostrůvku
Na úrodné Hané bylo od 13. století 8 německých vesnic, které tvořily „horní jazykový ostrůvek“. „Jižní jazykový ostrůvek“ měl jen dvě vesnice. Koncem první republiky patřili tamní Němci mezi aktivní henleinovce. Z ČSR byli vyhnáni v letech 1945 a 1946.
Výstava „Vyškovský jazykový ostrůvek“ se koná od 16. června 2009 do 30. září 2009 v Domě setkávání Walthera Heusela v Moravské Třebové. 19 výstavních panelů s fotografiemi z minulosti mají přiblížit architekturu, zvyky o slavnostech a ve spolkovém životě Vyškovska. LZ 26/09
Pozn. red. O fanatismu velké většiny Němců z vyškovského jazykového ostrůvku pojednávají následující brožurky, které jsme vydali: Soud dějin, Ing. J. Mikš; Ztracené domovy, autoři Ing. J. Mikš a PhDr. D. Stryjová; Němci vyškovského jazykového ostrůvku nedílná součást henleinovské páté kolony v Československu, autor PhDr. Václav Šůstek.
Tyto a další podobné materiály zřejmě tato i jiné výstavy neobsahuje. Zemské shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku by mělo používat terminologii obsaženou v Postupimské dohodě a nikoliv sudeťáckou, jak v řadě případů stále činí. Němci z vyškovského jazykového ostrůvku byli přesídleni, odsunuti, pokud dříve ze strachu před odpovědností za spáchané zločiny neutekli, a nikoliv vyhnáni.
Je váš domovský okres na internetu?
Na internetu péči o domov naleznete v současnosti s popisy více než 600 projektů, které jsou vzorným angažováním četných vyhnaných z vlasti v dnešní České republice. Od r. 1990 byly četné kostely a hřbitovy renovovány, zřízeny památníky, společné výstavy a koncerty. Jednotlivé akce byly provedeny a financovány v úzké spolupráci s českými partnery ( s faráři, starosty, obcemi, spolky). Většinou tyto společné akce zůstaly veřejnosti neznámy. To by měla odstranit internetová dokumentace, jelikož není nic tak působivé jako dobrý příklad. Proto hlaste nové projekty překračující hranice. (http:/www.sudetendeutscheheimatsflege.de) Sudetenpost 12/09, 18.6.2009
Projektforum bude v říjnu 2009
Pražský Literární dům německy mluvících autorů uspořádá společně se Zemským shromážděním Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku projektforum pro zástupce všech institucí, spolků a i pro jednotlivce, kteří se na území České republiky zabývají německým kulturním dědictvím. Pro zájemce bude uspořádána návštěva německé redakce Radio Prag – Český rozhlas, jakož i prohlídka nových prostor pražského Literárního domu. Nad akcí má patronát starostka Prahy 2 Jana Černochová.
Letošní forum je částí projektu „Kulturní krajina“, který byl vloni založen pražským Literárním domem ve spolupráci s katedrou germanistiky na Palackého univerzitě v Olomouci za vydatné pomoci Německo-českého fondu budoucnosti. LZ 26/09
Na „Kadaňském týdnu“ tvrdili, že prý Češi byli ušetřeni války
V květnu 2009 se v lázních Bad Kissingen sešli sudeťáci z Kadaně, Doupova, Krušných hor a Žatecka. 52 posluchačům vysvětlil Alfred Schickel, jak to bylo v letech 1938-39. Bylo zopakováno tvrzení, že Česko bylo od válečných událostí téměř ušetřeno.
Sieglind Drost mluvil o své vlasti Kravařsku, odkud Čeští bratři, potomci husitů, v počtu 200 duší, se museli přestěhovat do Horní Lužice, kde založili Ochranov. Odtud vycházeli jako misionáři do celého světa. Wilhelm Böhms mluvil na téma „Konec války v Sudetech 1945 a pokus o literární zpracování.“ Anna Knechtelová ze spolku Adalberta Stiftera v Mnichově referovala na téma „Hřbitovy jako společné místo vzpomínek Němců a Čechů“. SdZ 28/09
Biskup Radovský vyznamenán
Oráčova obec uspořádala 1. až 4 srpna 2009 v Plzni 31. celoněmecký sraz za účasti Monsignora Antona Otte (Praha), pátera Adriána Zemka (Doksany) biskupa F. Radovského a primátora Pavla Rödera. V neděli byla pro mnohé hlavním bodem přednáška „Německo-české sousedství – 20 let po převratu a 5 let společně v EU“ za účasti bývalého bavorského premiéra dr. Günthera Becksteina, Karla Schwarzenberga, bývalého ministra zahraničních věcí ČR. Před polednem byla předána medaile usmíření biskupu F. Radovskému, při čemž slavnostní projev přednesl Franz Olbert.
Odpolední referát přednesl profesor dr. Jan Sokol. Diskusního fora k vytváření německo-českého sousedství se zúčastnil též mluvčí SL Bernd Posselt , Ondřej Matějka (Antikomplex Praha), dr. Jan Hloušek z ministerstva zahraničních věcí ČR a jiní. SdZ 28/09
Posselt je pro Lisabonskou smlouvu
Bernd Posselt, poslanec za CSU v Evropském parlamentu a mluvčí SL, apeloval na německý spolkový sněm, aby se zcela koncentroval na spolkovým ústavním soudem předepsané přepracování německého zákona k reformní dohodě EU. To přinese „více demokracie, jelikož Lisabonská smlouva sama posílí Evropský parlament“.
Posselt varoval před malichernou kritikou a antievropskými proudy v Německu i v cizině, především v Irsku, Polsku a v České republice. SdZ 28/09
Dialog bez tabu co nejdříve v Liberci
Zakončení semináře Sudetoněmecké rady v Mariánských Lázních bylo uvozeno větou zakladatele izraelského státu Davida ben Guriona: „Abys byl realistou, musíš věřit na zázrak.“ Podle příkladu skupiny z Moravského Berouna, lze se zániku bránit obnovováním kulturních památníků ve vlasti. „Vlast je tam, kde mám hrob“, řekl farář Karl Kindermann, který doprovázel při cestě do vlasti skupinu z Moravského Berouna. Cestování do vlasti, obnovování kostelů, to je náš zájem, ačkoliv kritici tvrdí, že si chceme předcházet Čechy. Obnovování je základní zajištění existence. Tomu odpovídá také místo naší kanceláře. Je v centru pražské parlamentní čtvrti. Jasně tak říká: „My jsme opět zde!“
Posselt požadoval vytvoření „Sudeto-české nadace“ k zachování kulturního dědictví, do které by každý něco vložil. Je neustále více Čechů, kteří vymírání pamětníků považují za ztrátu, jelikož neustále méně lidí jim může něco říci o minulosti. Posselt se také zmiňoval o počtu obětí sudetských Němců při vyhnání. Dva údaje nesouhlasí: ani 30 tisíc, ani 241 tisíc, jsou čistě dogmatické. Milan Horáček by chtěl v Liberci vytvořit grémium, které by vedlo „dialog bez tabu“. Sudeto-český dialog není dialog mezi mnou a mými oblíbenými Čechy. SdZ 28/09
Pozn. red. Pan Milan Horáček byl údajně ještě nedávno osobním poradcem pana Martina Bursíka, bývalého ministra životního prostředí, místopředsedy vlády ČR a předsedy Zelených.
Frakce SPD v bavorském zemském sněmu k výstavě „Zapomenutí hrdinové“
Bavorská frakce SPD uvítala, že česká vláda financovala dokumentační projekt „Zapomenutí hrdinové“. Putovní výstava byla zahájena 3. července 2009 a je otevřena do 24. července 2009 v galerii Alfreda Kubina v Sudetoněmeckém domě v Mnichově. Iniciativa bývalého českého premiéra J. Paroubka, který v r. 2007 v Brandenburgu obdržel upomínkovou cenu Wenzela Jakesche, udělenou Seligerovou společností, je důležitým krokem k zpracování dějin. Výstavu navštívil předseda klubu SPD v Bavorsku, Franz Maget. Výstavou ho provedl jednatel Spolku Adalberta Stiftera dr. Walter Becher.
SdZ 28/09
Spolková nadace „Útěk, vyhánění, usmíření“ má ředitele
Rada nadace „Útěk, vyhánění, usmíření“ má za ředitele historika a politologa Manfreda Kittela. Vyučoval nové i nejnovější dějiny na univerzitě v Řezně. Pracoval v Ústavu pro současné dějiny v Mnichově/Berlíně, kde mimo jiné koordinoval projekt Německo-českého fondu budoucnosti k Benešovým dekretům. V rámci svých studií a přednášek se Kittel zabýval i německo-polskými a německo-českými vztahy. V r. 2006 vyšla jeho publikace „Vyhánění vyháněných? Historický německý Východ ve vzpomínkové kultuře Spolkové republiky (1961-1982)“. Kittel uvedl, jak se vyhánění východních a sudetských Němců ve staré Spolkové republice prosazovalo.
Ke Kittlovým hlavním úkolům bude patřit i přestavba předpokládaného Německého domu na Anhaltském nádraží v Berlínu. Tam by měly být dokumenty o „Století vyhánění“.
Rada nadace má devítičlennou vědeckou radu, ve které je také Petr Becher, prof. Kristína Kaiserová (Univerzita Ústí n/L), prof. Tomasz Szarota (Polská akademie věd, Varšava) a jiní. SdZ 28/09
Propagační akce Bosňanů: Srebrenica 1995-2009
Poštovní pohlednice s nápisem: „Nikdy nezapomeň na Srebrenicu 1995-2009“ byly rozdávány na mnichovské pěší zóně. Drobný text na pohlednici tvrdil, že Srbové pod vedením „generála“ Radka Mladiče v červenci 1995 zabili 8372 Bosňanů, i když tito byli v ochranné zóně OSN pod nizozemským velením. SdZ 29/09, 17.7.09, str. 1
Spolkový prezident Horst Köhler ve Varšavě
Svou první zahraniční cestu po opětovném zvolení spolkovým prezidentem podnikl H. Köhler do Polska. Je s Polskem spojen, jelikož se tam v roce 1943 narodil jako syn besarabského německého přesídlence. S partnery mluvil nejen o Lisabonské smlouvě, ale i o Nadaci „Útěk, vyhánění, usmíření“. V interview pro deník „Gazeta Wyborcza“ řekl Köhler, že účelem Nadace je v duchu usmíření si připomínat útěk a vyhánění ve 20. století. Köhler uvedl, že vždy měl touhu navštívit své rodiště Skierbieszów. Tenkrát polští obyvatelé dědiny byli vyhnáni, aby se udělalo místo pro Němce a též pro jejich rodiny. Německý prezident ujistil, že by během své funkce chtěl ještě navštívit Skierbieszów a ne Heidenstein, jak okupanti název jeho rodiště poněmčili. Když se blížila východní fronta, Köhlerovi utekli do Saska. Nejdříve tedy byli v sovětské okupační zóně, odkud utekli v r. 1953 do západního Německa. Köhler se však nikdy neoznačuje za vyhnance, ani se pro ně neangažuje. Moje rodina byla poznamenána přesídlením a útěkem, nikoli vyhnáním. Němečtí vyhnanci podporovali opětné zvolení Köhlera prezidentem SRN, jelikož protikandidátka Schwanová otevřeně zastávala polské zájmy. SdZ 29/09, 17.7.2009, str. 1-2
Společný česko-bavorský televizní magazín
Od května 2009 pět bavorských a tři západočeské televizní vysílačky mají společný magazín „Z Bavorska a z Čech“. Každý týden se vysílá půlhodinová magazín o aktuálních tématech. Projekt je podporován EU a bavorskou zemskou centrálou pro nová média. SdZ 29/09, 17.7.09, str. 2
Putovní výstava „Odsun“
U příležitosti 60. setkání vlasteneckého kruhu Šluknov se konala putovní výstava „Odsun – vyhánění sudetských Němců“ v době od 19. června do 5. července 2009 v Schrannu ve Švábsku, okres Nový Ulm. Výstavu zorganizovalo vlastenecké muzeum a vlastenecký kruh Šluknov. Slavnostního zahájení se zúčastnilo 140 krajanů, v odpoledních hodinách se jejich počet zvýšil na 896. SdZ 29/09, 17.7.09, str. 11
Podání ruky českým učitelům
Autorský kolektiv Anna Pešatová, Michal Šimek, Zdeněk Brom, Radek Kotlaba, Petr Šimeček napsali publikaci „Přes práh totality“ Publikace má být metodickým materiálem k výuce poválečných československých dějin. V publikaci se také probírá tvrzení, že „poválečné“ Československo neobdrželo reparace, jelikož Němci okupovaný Protektorát se války neúčastnil. Je rozdíl, jak se o odsunu mluví v pohraničních oblastech, kde k odsunu došlo, jinak v oblastech, kde se odsun nekonal. Učitel je pak moderátorem diskuse o odsunu. SdZ 31/09, 31.7.09, str. 3
Pozn. red. Pařížská reparační smlouva zakotvila právo Československa, které bylo státem, jenž vyhlásil válku nacistickému Německu a této války se po boku spojenců také zúčastnil, na reparace. Německo nám dosud nezaplatilo cca 360 miliard předválečných korun, jak byla stanovena jeho reparační povinnost.
Sudetoněmecký archiv přejmenován na „ústav“
Sudetoněmecký archiv tzv. „Paměť národnostní skupiny“ byl přejmenován na Sudetoněmecký ústav, jehož předsedou se stal Raimund Paleczek. SdZ 31/09, 31.7.09
Papežský Řád Silvestra udělen Horstu Schlessovi
Studijní ředitel Horst Schless pochází z Moravy. Od sedmdesátých let je členem Oráčovy obce. Na slavnost Jana Nepomuského v Bamberku bývají po převratu (1990) zváni opětovně čeští duchovní, jako biskup F.Radkovský z Plzně, biskup Dominik Duka z Hradce Králové a Miloslav kardinál Vlk z Prahy.
Jmenování rytířem Řádu Silvestra je uznáním za desetileté organizování kurzů němčiny pro české a slovenské kněze a pro řádové sestry, které H. Schless připravoval.
SdZ 31/09, 31.7.09, str. 6
Česká pamětnice byla „zoufalá a vylekaná“
„Sudetoněmecké velvyslanectví“ v Praze často navštěvují čeští občané, kteří vyhledávají spojení k landsmanšaftu. Počátkem července vedoucí kanceláře, Peter Barton, obdržel dopis od jedné české občanky, která jako povyrostlá dívka zažila dny pražského povstání. U článku je kopie dopisu, psaného na stroji, ale bez podpisu. Nějaká Věra S. je dodnes sužována vzpomínkami, kterých se nemůže zbavit. Bydlela ve vilové čtvrti. Po skončení povstání příslušníci Revolučních gard hnali před sebou staré lidi, Němce, jímž malovali na záda hákový kříž. Gardisté těm lidem z domů ukradli cenné předměty. Němce soustředili do tovární haly, odkud pak byli odvezeni do sběrných táborů.
Neznámá tvrdí: Kdo nemá peníze, je chudý, kdo nemá přátel, je ještě chudší, ale kdo nemá srdce, jedno zda Němec, Čech nebo někdo jiný, je největší chudák.
SdZ 32/09, 7.8.09, str. 5
Pozn.red. Škoda, že paní Věra S., pokud vůbec existuje, nenapsala o tom, jak Němci v době pražského povstání hnali před tanky proti českým barikádám ženy, děti a staré lidi, že nenapsala o tisících českých obětech povstání.
Zářijové akce v Sudetoněmeckém domě v Mnichově
Dne 13. září promluví na ústředním „Dni vlasti“ v Bavorsku Horst Seehofer, předseda bavorské vlády. Organizace Sudetoněmeckého landsmanšaftu pro Horní Bavory uspořádá 15. září diskusi k celoněmeckým volbám se zástupci demokratických politických stran. Sudeťácká nadace pořádá 24. září 2009 prezentaci knihy „Vyhnání ze Sudet“. Pamětníci čtou publikaci s Adolfem Kozenym.
SdZ 32/09, 7.8.09, str. 4
Nová provokace: též v Brně bude Benešův pomník
České hlavní město má již od r. 2005 pomník vraha národů Edvarda Beneše. V Brně má Benešův pomník stát schválně před právnickou fakultou jako vzpomínka na spoluzakladatele a současně hrobaře Československa. Jedenáctičlenná městská rada postavení pomníku Benešovi schválila 29. dubna 2009. Jediný hlas proti byl od profesora Jiřího Zlatušky ze strany „Brno 2006“.
Brněnský pomník bude kopií sochy od sochaře Karla Dvořáka. Sbírku na postavení pomníku zorganizovali „legionáři“, kteří v cizích armádách bojovali proti sudetským Němcům během druhé světové války.
Edvard Beneš prosadil, aby sudetští Němci byli zbaveni práv. Prosadil též vyhnání celé národnostní skupiny. Při brněnském pochodu smrti 31. května 1945 přišlo 1500 německých občanů Brna na cestě do Dolních Rakous o své životy.
SdZ 32/09,7.8.09, str. 1
Stoiberová a Steinbachová získaly Bavorský záslužní kříž
Stoiberová je rodačka z Chebska. V letech 1993 až 2007 jako manželka Edmunda Stoibera, tehdejšího bavorského ministerského předsedy, byla „sudetoněmeckou první lady“. Od 13. dubna 2007 je čestnou členkou sudetoněmeckého landsmanšaftu. Bavorský záslužní kříž získala 7. července 2009.
K předání Bavorského záslužního kříže E. Steinbachové byl zvolen symbolický 5. srpen 2009, kdy se každoročně slavívá výročí Charty německých vyhnanců z vlasti.
Předání řádu se zúčastnily četné politické osobnosti, jako dlouholetý bavorský premiér Edmund Stoiber, bývalý mluvčí SL Johann Böhm, současný mluvčí SL Bernd Posselt a jeho kolegové W. Gottberg (Východní Prusy(, B. Fabricius (Sedmihrady) a Adolf Fetsch (za ruské Němce). Slavnostní projev měl Horst Seehofer, bavorský premiér.
Bavorský záslužní kříž se uděluje od roku 1957 každoročně. Erika Steinbachová poděkovala za udělený řád, který považuje za uznání činnosti Svazu vyhnaných (BdV).
SdZ 33/09, 14.8.09, str. 1-2
Disident, diplomat a novinář Milan Kubes
Korespondent listu Sudetendeutsche Zeitung se 14. srpna 2009 dožil 66. let. Bernd Posselet hodnotí Milana Kubese jako vynikajícího průkopníka česko-německého a česko-sudetského porozumění. Jako mnozí spisovatelé narození v moravském Jeruzalémě je Kubes též typickým představitelem moravského vyrovnání. V r. 1968 jako odpůrce režimu opustil svou vlast. V době svého mnichovského exilu podporoval zápas za občanská práva. Jako jednatel české katolické exilové organizace Opus bonum byl úzkým spolupracovníkem opata Anastázie Opaska. V r. 1991 se vrátil do Prahy. Jako disident měl úzký kontakt k Václavu Havlovi. Kubes poskytuje zprávy o české politice SdZ.
SdZ 33/09, 14.8.09, str. 6
Výstava 100 osudových let pro Evropu – 1848-1948
Mimořádná výstava v Muzeu Jizerských hor v Novém Jablonci-Kaufbeurenu obsahuje doklady a návrhy textů z pohnutých a osudových let od revoluce v r. 1848 až do vyhnání sudetských Němců po druhé světové válce. Mezi exponáty jsou také upomínkové listy jednoho libereckého poslance z Frankfurtského národního shromáždění z r. 1848 nebo tajné recepty na výrobu skla napsané na látce a zašity do podšívky obleku, které prošly s rizikem přes české věznice, aby po roce 1945 umožnily nové hospodářské podnikání.
SdZ 33/09, 14.8.09, str. 9
Vlastenecké označení ulic v Hesensku
Koncem července 2009 přidala skupina SL v obci Steinau (Hesensko) k místním pojmenováním dvou ulic (Jesenická a Sudetská ulice) ještě další tabulky s vysvětlujícím textem, objasňujícím původ pojmenování. Žádosti bylo předtím nebyrokratickou cestou vyhověno. Podle tohoto vzoru obec zavede tabulky s vysvětlujícím textem k pojmenování ulic také v jiných případech. SdZ 33/09, 14.8.09, str. 11
25. setkání německých Šumavanů a 125 let německého spolku Šumava
V patronátním městě Pasov se na radnici od začátku července 2009 konala výstava připomínající 126 let činnosti německého spolku Šumava. Původním podnětem ke vzniku spolku byly české požadavky „Čechy Čechům“ a „Němci ven!“ Spolek vyvíjel činnost pod vedením dřívějšího starosty Českých Budějovic Josefa Tascheka. Do r. 1914 vzniklo 440 místních poboček, mnohé z nich mimo Šumavy, jako např. v severních Čechách, Německu a Rakousku. Po připojení pohraničí k Třetí říši byl spolek zrušen.
Patronátní město Pasov po roce 1945 založilo kulturní cenu pro Šumavany. Nyní spolek Šumavanů vydává svůj vlastní časopis. Existuje i spolek „Šumavské muzeum Pasov“.
SdZ 33/09, 14.8.09, str. 12
Celoněmecký sraz Oráčovy obce v Plzni
Počátkem srpna 2009 se konalo v Plzni čtyřdenní 31. zasedání Oráčovy obce (Ackermann-Gemeinde), které celoněmecký předseda Adolf Ullmann označil za „návrat do země osídlovací generace“.
Prvního srazu Oráčovy obce na území České republiky se zúčastnilo 500 účastníků z Německa, Rakouska, ČR, Slovenska. Jedna účastnice přijela dokonce z Norska.
Úvodní zdravice pronesli biskup Radovský, Jan Bednář, místopředseda České křesťanské akademie, Ondřej Matějka, jednatel společnosti Bernarda Bolzana, jakož i Jaromír Talíř, předseda Sdružení Oráčovy obce. Jan Sokol z Karlovy univerzity zdůraznil význam vícejazyčnosti. Stefan Stippler z Hostouně (okres Horšovský Týn) řekl, že je nutná česká podpora k udržení domácí německé kultury. Vystoupil i Bernd Posselt.
Úvodní projevy v pódiové diskuzi měli politik Pavel Svoboda, bývalý český ministr, Eberhard Sinner, bývalý bavorský státní ministr. Litoměřický biskup Jan Baxant uvedl, že do r. 1946 v Litoměřicích žilo 90% Němců. Medailí usmíření vyznamenala Oráčova obec biskupa F. Radovského. Franz Olbert o Radovském tvrdil, že je v Německu znám jako symbol usmíření. Radovský prohlásil, že vyhnaní z pohraniční diecéze plzeňské do této diecéze. SdZ 33/09, 14.8.09,str. 5
Pozn. red. Pavel Svoboda je místopředsedou KDU-ČSL, Jaromír Talíř patří již dlouhodobě k předním politikům KDU-ČSL.
50. sraz bývalých německých středoškoláků z Moravské Ostravy
Od 11. do 13. července 2009 se v Grabenstättu konalo nejen 50. setkání bývalých středoškoláků z Moravské Ostravy, ale současně i slavnostní odhalení památné desky obětem z tzv. Hankelagru, kde mělo během 6 týdnů zahynout 231 německých mužů a žen.
Pokus umístit prostřednictvím Červeného kříže v Rakousku na katedrále v Moravské Ostravě památnou desku v obou jazycích selhal na odmítnutí biskupa Františka Lobkovice. Také pokus umístit desku na ústředním hřbitově ve Slezské Ostravě byl zamítnut. Zbyla poslední možnost umístit památnou desku na hřbitově v bavorském Grabenstättu. V tomto městě vzpomínali pamětníci na středoškolská léta v Moravské Ostravě, na zprávy a příběhy z „Beskidenpost“. SdP 13-14/09, 9.7.09, str. 9
13. diskuse v Horní Plané
Letos se již potřinácté budou konat v Horní Plané od 18. do 20. září 2009 diskuse na téma „“Češi s Němci v českých zemích – nové soužití na evropské úrovni.“ Mezi referenty bude letos dr. Raimund Paleczek z Mnichova, dále dlouholetý předseda Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Walter Piwerka, ale též Lucie Černohousová, Blanka Mouralová, dr. Peter Becher a jiní. LZ 17/09, 11.8.09, str. 2
Cheb bojuje o své lesy s Bavorskem, aneb usmíření v praxi
Cheb vlastní ve SRN lesy v hodnotě několika milionů eur. Několik domů a 623 ha lesů zakoupilo město Cheb v r. 1927. Po soudních procesech mělo město úspěch a sporný majetek byl v pozemkových knihách připsán městu. Avšak Cheb nemůže majetkem disponovat, jelikož bavorský stát toto právo zpochybnil Přesto 27.7.09 byla uzavřena první kupní smlouva: myslivna v polesí v Tischenreuthu byla za 80.000 eur prodána manželům Kunzovým. Kunzovi chtěli dům koupit, poněvadž v něm 20 let bydleli. Bavorský stát chce z případu udělat problém související s majetkem přesídlených sudetských Němců. Když budou uznána práva sudetských Němců, může mít Cheb svůj majetek. Město Cheb o majetku jednalo již také s velvyslanectvím SRN v Praze, se spolkovou vládou a spolkovým prezidentem, říká mluvčí radnice Martina Kuželová.
Němečtí politici slíbili zrušení zákona z r. 1956, podle kterého se chebský majetek dostal do nucené správy. Ale žádný německý politik zrušení neprosadil. Bavorská vláda a svazy vyhnanců navrhly zřízení nadace, na základě které by Cheb mohl dostávat výnosy z „Chebského lesa“. Z prostředků nadace by se financovaly kulturní památky v ČR a též ve SRN. Cheb to neakceptoval. Doufal, že po přijetí do EU se situace zlepší. Případ je neuzavřen, manželé Kunzovi chtějí myslivnu a pozemek 8500 m2. LZ 17/09, 11.8.09
Pozn. red. Takto konkrétně vypadá smíření v podání bavorské vlády a landsmanšaftu. Ani majetková práva města Chebu, německým soudem uznaná, nelze ve SRN prosadit.
Výstava „Zbylí ve vlasti – Němci v ČR vypráví své příběhy“
Dvojjazyčná výstava byla otevřena 17.8.09 a trvala do 23.8.09 v pražském Domě menšin. Poté bude výstava putovní v místech působení německé menšiny v ČR a později i v Německu. V r. 1950 měla německá menšina u nás asi 160 000 lidí, dnes necelých 40 000. Děti a vnoučata často ztratila již zájem o kulturu a jazyk svých rodičů a prarodičů.
Před organizováním výstavy vyzvalo Zemské shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku svých 23 organizací v ČR, aby navrhly partnery pro projekt výstavy. Předsednictvo vybralo 10 osob, ve kterých jsou zastoupeny 3 generace a také tři části ČR (Čechy, Morava a Slezsko). Jejich portréty lze na výstavě vidět a o nich můžou návštěvníci výstavy číst na panelech výstavy. LZ 17/09, 11.8.09, str. 3
Germanizace v Rakousku pokračuje
Lojze Wiesner (54), slovinský funkcionář v Korutanech, je vyučeným knihkupcem a prodejcem hudebnin. Wieserovo nakladatelství získalo v roce 1990 první Rakouskou cenu pro nakladatele.
Wiesner vydá na podzim 2009 rozhovor s Petrem Handkem, se kterým se zná již delší dobu. V publikaci Handke vzpomíná též na své slovinské kořeny. Podle Wiesnera před 150 lety v Korutanech každý třetí občan mluvil slovinsky, před sto lety každý čtvrtý, zatímco dne slovinsky v Korutanech mluví již jen každý čtyřicátý občan. Etnická hranice byla každých sto let posunuta až o 100 km na jih.
Rakouský nacionální stát vyvíjel na všechny menšiny větší nebo menší nátlak, aby docházelo k asimilaci. Lidé byli nuceni ztrácet páteř a museli na veřejnosti mluvit německy. V třicátých letech téměř všichni slovenští intelektuálové byli ze země vyhnáni. Soustředěnou akci podporovala zemská vláda, katolická i evangelická církev.
Dnešní Slovinsko je vzorným státem EU. Slovinci pro svou píli mohou být považováni za evropské Japonce. Ale jenom části obyvatel se ve Slovinsku žije dobře. Nůžky mezi chudobou a bohatstvím se neustále dále rozvírají. Problémy tam mají důchodci, problémy jsou také ve školství. Kdyby se měla opakovat situace jako za druhé světové války, byl by Wieser mezi prvními v lese u partyzánů. Die Presse 12.8.09, str. 23
Slovinský kulturní dům v Bliburku burácel nadšením
Zatímco Slovinci byli nadšeni, bývalí stoupenci Jörga Haidera se snažili protestovat. Koláž Jury Soyfera měla v bliburském kulturním domu premiéru počátkem srpna 2009. Jan Kresnik, známý režisér v kulturním domě, zvýšil působivost díla Kryštofa Klimkeho, který divákům přiblížil život Jury Soyfera od jeho zatčení nacisty až po jeho smrt v koncentračním táboře.
Ve vstupní hale kulturního domu byly vystaveny různé věci, které byly v koncentračním táboře vězňům odebírány, a to v dobách, kdy v Korutanech nacistické dívenky v dirndlu ochotně mávaly nacistickými vlaječkami. Na jevišti se objevil i vůdce Adolf Hitler, se snímatelným knírkem pod nosem, ale též pronásledovaní Slovinci, partyzáni. Vše hráli ochotníci. Publikum bylo nadšeno. “. Standart 8.8.09, str. 24
Litvínovice oslavily 750 let od svého založení
Litvínovice, obec na jižním okraji Českých Budějovic, byla kdysi obydleny většinou Němci. Patřily s dalšími více než 20 obcemi k českobudějovickému jazykovému ostrůvku. Starostka Helena Nováková se často radila s obecní radou, jak vylepšit vztahy k dřívějším německým občanům obce. Bylo rozhodnuto oslavit 750 let založení obce jako společnou česko-německou akci. Po bohoslužbách byl na návsi zasazen dub jako symbol Němců, zasadil jej Josef Sailer, litvínovský rodák, zatímco starostka se spoluobčany zasadila lípu jako český symbol. V místním hostinci byla historický výstava pro občany vesnice. Zde byly také německé originály. V rámci kulturního programu vystoupily sportovní a kulturní spolky a školy. Mezi oficiálními hosty byl Juraj Thoma, primátor Českých Budějovic. SdZ 32/09, 7.8.2009, str. 11
FAMU doporučuje film o „Sudetech“
Filmová akademie FAMU v Praze nominovala na Evropskou filmovou cenu film „Tobruk“ režiséra Václava Marhoula. Navíc doporučila cenou vyznamenaný dokumentární film „Poustevna, to je ráj“ o bývalé obci Nieder Einsiedel ve šluknovském okrese od Martina Duška a Ondřeje Provazníka. Zde je vidět souvislost mezi dějinami a přítomností, mezi vyhnáním sudetských Němců a současným stavem v oblasti: to jsou koncentrované Sudety, řekl Dušek. SdZ 32/09, 7.8.09, str. 2
Nové nacistické památné místo v Mnichově
Poslanec německého spolkového sněmu Johanes Singhammer naléhá, aby se rychle začalo se stavbou již po léta plánovaného Dokumentačního střediska v Mnichově. Se stavbou by se mělo začít v prvním pololetí 2010. S otevřením se počítá v r. 2013. Náklady na ni by po jedné třetině nesl stát SRN, Bavorsko a Mnichov. Středisko má stát na prostranství, kde byl kdysi „Hnědý dům“, což bylo zařízení nacistické strany NSDAP na náměstí Königsplatz. FAZ 169/09, 25.8.09, str.4
Den vlasti byl v Berlíně v srpnu 2009
Kancléřka Merkelová (CDU) na Dni vlasti pořádaném Svazem vyhnaných (BdV) ocenila výkony vyhnaných při výstavbě SRN a usmíření. Dále zdůraznila, že čestná památní místa musí být naplněna životem. To bude úkol pro příští volební období. Rozhodně bránila BdV, že by chtěl předělávat dějiny. Útěk a vyhnání jsou bezprostředními důsledky války, kterou začalo Německo, a zločinů národního socialismu. … Hlásíme se k naší odpovědnosti za nejčernější kapitolu německých dějin. Neexistuje jiný výklad dějin, řekla Merkelová před 2000 přítomnými v Mezinárodní kongresové hale v Berlíně. Historie útěku a vyhánění se týká nás všech. Je to součást naší národní identity a naší kultury vzpomínání. K myšlence na míru pravdy a objasnění událostí patří též vzpomínka na křivdu bezpráví vyhánění. Předsedkyně Svazu vyhnanců Erika Steinbachová vyznamenala bývalého ministra vnitra Ottu Schillyho (SPD) čestnou plaketou. Schilly je pro vyhnané a přesídlence nezapomenutelný partner. Před deseti lety ve svém projevu ke dni vyhnaných prolomil „intelektuální zeď mezi levicí a německými vyhnanci z vlasti.“
Trinacionální setkání mládeže
Partnerská města Staufenberg (SRN), Tarjan (Maďarsko) a Moravská Třebová uspořádala i letos výměnu mládeže, a to od 14. do 23.7.09 ve Staufenbergu. Příští rok se setkání mládeže má konat v Moravské Třebové. LZ 25.8.09, str. 4
Volný překlad a redakce: ing. J. Liška Připravil: dr. O. Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a OR Klubu českého pohraničí v Praze 10 pro vnitřní potřebu vlasteneckých organizací. Praha, září 2009.
Webová stránka: www.ksl.wz.cz E-mail: Vydavatel@seznam.cz