Listy č. 8
(Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku)
Výňatky z Landes-Zeltung č. 7 z 26. 3. 2002, čtmáctidení Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (ZSN).
Prezidentka ZSN, Irene Kuncová, je autorkou úvodníku. Věnuje se zasedání Koordinační rady německo-českého diskusního fóra v Berlině ve dnech 7.- 8. března 2002. Spolu s ní se zúčastnil zasedání i člen koordinační rady W. Piverka. Zasedání se týkalo mj. problematiky německé menšiny v České republice. Stěžuje si ale, že byla této problematice věnována jen malá pozornost a některá vystoupení oficiálních představitelů z České republiky byla škodlivá. Činnost německých regionálních svazů a jejich středisek setkávání tím byla značně ztížena. I. Kuncová uvádí, že ,,naše menšina jistě nepatři k těm problematickým menšinám v České republice. Přestože německá menšina dostává od státu jen minimální podporu, byla vždy k tomuto státu loajální... . To, že německá menšina v České republice chce mít stejná práva jako mají čeští spoluobčané, jistě není žádná zrada na této zemi".
Výše uvedený názor prezidentky ZSN dešifruje redaktor LZ Alfons Adam v článku Nebezpečná rétorika. Podle jeho názoru byl průběh zasedání zastíněn provokačním vyjádřením jednoho politika - zástupce ODS, senátora M. Bednáře. Ten vytkl zástupci německé menšiny v koordinační radě, W. Piverkovi, nedostatek loajality vůči České republice. V souvislosti s peticí ZSN, předanou loni petičnímu výboru českého parlamentu Bednář uvedl: „Postoje zástupců německé menšiny se v podstatě koncentrují na podporu základních politických cílů sudetoněmeckého landsmanšaftu a s ním těsně svázanou bavorskou vládu. Cílem je dostat Českou republiku pomocí kombinace vnějšího a vnitřního tlaku. včetně masové mediální agitace, ke zrušení (Benešových) dekretů".
Tak jako v předchozích číslech LZ, i tentokrát je věnována velká pozornost česko- (sudeto)německým vztahům v praxi. Příspěvek Nyní jsi Němec s podtitulkem „Školáci ze západních Čech stráví celý školní rok ve Weidenu" popisuje na celé jedné straně novin zkušenosti z tohoto bavorského města nedaleko Chebu. 12 školáků z různých západočeských gymnázii studuje v tomto roce 2001/2002 na weidenském gymnasiu. Všichni patři k elitě západních Čech a prošli náročným výběrem. Z každého gymnasia mohli žádat pouze tří školáci. Výběrový výměnný program probíhá již od roku 1995. Němčinu se všichni učili již od 3. třídy základní školy, nikdo z nich není z německé menšiny žijící v ČR, všichni dosáhli hranici 18 let.
V příspěvku jsou podrobně popsány zkušenosti, které byly v tomto programu dosaženy. Školáci bydli buď v internátu, nebo v rodinách. Každý školák obdrží stipendium ve výši 3500 EURO pro celý rok na ubytování, stravu. kulturní činnost apod., sám si musí uhradil jízdné domů, nemocenské pojištění aj.
Zatímco zájem o studium v německých školách je mezi českou mládeži velký, opačně tomu lak není: "Německá mládež se jen nerada učí česky. Krátké pobyty v Plzni jsou dobré. Tam lze koupit. např. laciné cigarety. Ale pro třítýdenní pobyt na některém západočeském gymnáziu je nutno udělat velmi mnoho v náborové kampani".
V západoněmeckém Hermannsburgu se konal Seminář mládeže na téma německé menšiny. Zúčastnili se ho studenti gymnázií z Tostedtu u Brém a z Ústí n. Labem. Patronát s finanční podporou nad ním převzala Dolnosaská zemská centrála pro politické vzdělávání.. Mladí účastnici semináře vyslechli přednášky odborníků a sami poté rozvinuli živou diskusi. V popředí pozornosti byly zkušenosti a zvyklosti z kulturní činnosti německých regionálních svazů v různých zemích, včetně České republiky, činnosti středisek setkávání, politická a mediální situace německých menšin. Účastnici semináře došli k závěru, že historické události nesměji být v žádném případě zátěži pro vztahy mezi Německem a Českou republikou. Tím reagovali na aktuální diskusi o překonání minulosti, která probíhá v obou zemích.
Mikroregion kolem Aše zesiluje pohraniční kontakty. Pod tímto titulkem je podána informace o tom, že v Aši a okolí vzniká nová přeshraniční iniciativa, kterou nastartovala ašská radnice. Na německé straně se k ní hlásí města a obce, ležící přímo u hranice, jako Selb, Oelsnitz, Bad Brambach a Rehau. Právě Rehau má již uzavřené partnerství s Aší. které je i základním kamenem k tomuto novému mikroregionu. Autor příspěvku zdůrazňuje, že tento mikroregion nemá být konkurenci většímu Euroregio Egrensis. Starosta Aše, Dalibor Blažek, který podporuje projekty mezi německou menšinou v České republice a vyhnanci, řekl: "V pozadí ideje mikroregionu je úsilí o rovnoměrný rozvoj celého pohraničního územi kolem Aše". Jsou připravovány projekty na rozvoj kontaktů ve sportu, školství, spolkovém životě a také v ekonomice. Starosta Aše dále uvedl: ,.Euroregio Egrensis není konkurentem, naopak. My chápeme Euroregio jako velkou politickou základnu. V rámci mikroregionu chceme myšlenky Euroregia realizovat v konkrétních projektech". Aš zůstává i nadále členem Euroregia".
Nadpis následujícího příspěvku naznačuje jeho obsah: Spolupráce pražského Goethe-Institutu s německou menšinou bude zesílena. Vedoucí oddělení pedagogických styků Goetheova Institutu v Praze, U. Schütze-Nohmkeová uvádí, že institut "chce využít středisek setkávání (německých svazů) k tomu, aby byl rovnoměrně plošně zastoupen po celé České republice". Goethe-Institut organizuje semináře zaměřené především na německou menšinu. Např. spolu s brněnským střediskem setkávání uspořádal akci na téma ,,Pravicový radikalismus v Německu a Česku", které se zúčastnili vedle německé menšiny i učitelé němčiny a studenti germanistiky. Akce na toto téma se konaly i ve střediscích setkávání v Havířově, Opavě, Těšíně a Karviné. Co se týče jazykového vzdělávání, poskytuje institut učební materiály a umožňuje učitelům němčiny i doplňující vzdělání přímo v Německu. Ne se všemi středisky setkávání je spolupráce dobrá. Mezi nejlepší partnery Goethe-Institutu patří střediska setkávání v Moravské Třebové, Jihlavě, Plzni, Chomutově a Liberci. ,,Pokládají-li se střediska setkávání za kulturní instituce, pak mají před sebou budoucnost". V závěru zdůrazňuje: "V našich seminářích se nehovoří o 2. světové válce a vyhnání". Tím chce zřejmě naznačit, že tato ožehavá politická tématika nemá v této činnosti Goethe-Institutu místo. Autorem příspěvku Kulturní katastr bývalého zemského okresu Cbeb je Jiří Rak z Chebu. Zabývá se v něm svým zjištěním, jaké kulturní statky a jiné pozoruhodné stavby byly ve vesnicích tohoto okresu před vyhnáním (tj. před odsunem) Němců, co ještě z toho zůstalo a kde lze tyto kulturní statky najít, resp. co z nich bylo zničeno. K tomu vypracoval obsáhlý dotazník a v letech 1995 až 1999 navštívil všech 169 obcí v okrese a pořídil 2 500 fotodokumentů. Celkem bylo strženo 6 792 domů a dvorců, což je téměř polovina tehdy existujících. Některé příklady: Ve starém Kynšperku bylo ze 143 budov zničeno 90, v Libé ze 314 budov 70%, atd. Zcela zmizelo plně 29 obcí. J. Rak dále uvádí, že ,,nenahraditelné škody byly zaznamenány v oboru historických památníků" a uvádí opět konkrétní příklady: Kostel sv. Anny v Chebu, zámek v Horním Kunreuthu aj. Zničeny byly stovky malých průmyslových a řemeslnických podniků, k tomu nutno přičíst duchovní ztráty: Zvyky, kroje, písně a tance.J. Rak uzavírá: "Vyhnáním byla zpustošena kdysi kvetoucí země a uprostřed v srdci Evropy vznikla pustina a země nikoho před železnou oponou...Kulturní soupis přichází v poslední okamžik, protože rozpad kulturního bohatství pokračuje dál...Nutno ale také říci, že v tomto novém ničení kulturních statků nenávist k Němcům nehraje žádnou roli. Daleko víc je tomu tak. že lidé v tomto prostoru dodnes nezapustili kořeny, nedokázali rozvinout vědomi vlasti a dějinné uvědomění. Úpadek Chebska způsobený vyhnáním zatěžuje nejenom hospodářství. ale v daleko větší míře svědomí jeho obyvatel".
Summa summarum: Názor senátora M. Bednáře, vyslovený na zasedání koordinační rady Německo-českého diskusního fóra a citovaný v příspěvku Nebezpečná rétorika, bohužel přesně vyjadřuje současnou politiku Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, i když to představitelé Zemského shromáždění popírají. Stačí však prolistovat několik posledních čísel Landes-Zeitungu a nalezneme v nich desítky článků, které jsou plně v duchu citátu, zvláště proti tzv. Benešovým dekretům. Objektivní rozbor zmíněných dekretů, či dokonce příspěvky na jejich obranu nenajdeme. Konečně jejich zrušení požaduje přímo petice Zemského shromáždění, předaná poslanecké sněmovně. Rozdíl je jen v tom, že bývalý prezident shromáždění Korbel a další pisatelé používají hrubšího slovníku, než nedávno zvolená prezidentka. Ta hovoří jemnějším jazykem a hlavně se vyhýbá konfrontačním postojům.
Zajímavé je informace o novém mikroregionu Ašska a jeho vztahu k Euroregio Egrensis, jehož je i nadále součástí. To je určité novum ve struktuře a činnosti euroregionů. Jistě bude pro všechny strany zajímavé, sledovat další vývoj. Není žádným tajemstvím, že euroregiony u nás nesplnily očekávání v ně kladené. Je ašský příklad tou cestou, která má vést ke zlepšení ?
Landes-Zeltung č. 8 z 9. 4. 2002
Titulní článek Obraz od jiných je věnován 11. Jihlavským rozhovorům, které se konaly ve dnech 22. - 24. března 2002. Jejich pořadateli byly Ackermann-Gemeinde a Nadace Bernarda Bolzana, hlavním tématem pak obraz druhé země v mediích. To znamená jak referují média v Německu o České republice a naopak média v ČR o Německu. Jeden z účastníků trefně poznamenal, že hlavními tématy německých médií o České republice jsou Benešovy dekrety, Temelín a prostituce.
Kde je příčina, že se německá média zabývají téměř výlučně těmito třemi jevy? Odpověď na to leží především v samotných médiích. Za zaznamenání stoji totiž jen konflikty. Vina na této jednostrannosti však není jen na novinářích. "Čtenáři, diváci a posluchači, jednoduše řečeno konzumenti médií, požadují pouze toto. Čisté informace, objektivní zpravodajství o sousední zemi nebo živoucí reportáž sotva vzbudí zájem a proto jsou odsunuty na speciální kanály, které musejí být většinou financovány státem. Masa lidí toto nekonzumuje a také to nepostrádá. Toto platí přinejmenším pro Německo, pokud jde o Českou republiku. Český všední den je, jednoduše vzato, příliš podobný německému...Na listině hitů Němců je Česká republika někde uprostřed pole, daleko za USA, Británii. Francií a Itálií, ale např. i za Polskem. V zájmu většiny Němců se nachází v řadě s Dánskem, Španělskem nebo Maďarskem.
Obráceně to vypadá docela jinak. Uplyne sotva jeden den, aby v českých novinách, rozhlase nebo televizi nebylo referováno o Německu. A to nejen kvůli napjaté politické situaci. Německo je stále přítomné.
V posledních týdnech a měsících je často zdůrazňováno, že se vztahy Čechů k Němcům přiostřily, že jsou špatné. Zda tomu tak skutečně je, měla ukázat anketa :Mladé fronty Dnes, usřádaná v březnu 2002 Ústavem pro výzkum veřejného mínění. Výsledky této ankety uveřejňují LZ pod titulkem Co soudíte o Němcích?
Anketní otázky rozlišovaly občany bývalých sudetských území a vnitrozemí. Ukázalo se, že občané v pohraničí jsou vůči Benešovým dekretům daleko kritičtější, než občané ve vnitrozemí. Zatímco v pohraničí žádá zrušení Benešových dekretů 7,2 % dotazovaných, ve vnitrozemí jen 1,4 % Čechů - a to je nečekaně překvapivý výsledek. Podobně je tomu s označováním Němců v dekretech za kolaboranty a nepřátele; zatímco toto označení pokládá za nemorální 41,4 % občanů v pohraničí, pak ve vnitrozemí to je pouhých 23,5 %. Další zjišťováni se týká vztahu k požadavku "vyhnaných sudetských" Němců na navrácení majetku. Pro navrácení Němcům, kteří se nedopustili žádných zločinů, je téměř polovina obyvatel pohraničí, ale ve vnitrozemí 63 %. Omluvu za "vyhnání" Němců pokládá za správnou pouze každý šestý obyvatel pohraničí, zatímco ve vnitrozemí každý pátý.
30 % dotázaných hodnotí současné česko-německé vztahy jako špatné a velmi špatné. Pokud však jde o osobní vztah dotazovaných k Němcům, pak za špatný jej označilo 12 %. Téměř polovina dotázaných ve vnitrozemí a 38,3 % v pohraničí uvádí vztah jako dobrý nebo velmi dobrý. 82,2 % obyvatel bývalých Sudet uvádí, že po roce 1989 se česko-německé vztahy zlepšily, ve vnitrozemí hodnotí zlepšení 73,7 %.
Jaký závěr lze z uvedeného průzkumu učinit ? "Vzdor různým jiným tvrzením, Češi s Němci si stále lépe rozumějí. V otázce sporných prezidentských dekretů je však stále mnoho zloby. Jen menšina žádá jejich zrušení. Odvahy však dodává. že většina odmítá Zemanovu tezi o kolektivní vině a rozlišuje mezi zločinci a oběťmi. V tom je lid o mile vpředu, než jeho politici" .
Není jediné číslo LZ, kde by nebyly články o konkrétních vztazích "sudetoněmeckého" 1andsmanšaftu a jemu přidružených organizaci s organizacemi a různými institucemi německé menšiny v České republice, resp. přímo i s českými orgány. Pro jejich další posílení a rozvoj mělo zásadní význam zasedání, které se konalo v bádensko-württemberském Ludwigsburgu v březnu. Pod titulkem Od patronátu k partnerství o něm podává celostránkovou informaci Horst Löffler: ,,Patronátů německých obcí nad domovskými obcemi vyhnanců existuje ve Spolkové republice velký počet. V Bádensku- Württembersku je 32 těchto patronátů nad městy a obcemi v okruhu sudetoněmeckých vyhnaneckých obcí. Od politického obratu v Evropě těchto patronátů stále přibývá a především překračují hranice a přeměňují se v partnerství". Autor článku H. Löffler dále uvádí, že zasedání v Ludwigsburku je prvním zasedáním, kdy si sednou za jeden stůl představitelé těch, kteří patronát vytvářejí s těmi, kteří patronát přijímají a českými partnery. Cílem jednání je posoudit dosavadní stav a zkušenosti patronátů a partnerství, působící již více než pět desetiletí od vyhnání a pohovořit o smysluplných formách dalšího rozvoje. Zemská skupina sudetoněmeckého landsmanšaftu Badensko-Würtemberského pozvala přes 70 účastníků - starosty, představitele domovských obcí SL a zástupce českých obcí a měst z bývalých Sudet. Toto zasedání je "pilotním projektem" a má se stát základem pro podobná setkání v budoucnu.
Úvodní přednášku na téma "Komunální patronáty a partnerství v okruhu vyhnanců -relikt včerejška nebo šance pro budoucnost?" přednesl prof. Brückner, původem z Králík. Na téma "Očekávání, těžkosti a možnosti komunálních patronátů nad sudetoněmeckými domovskými obcemi včera a dnes" hovořili starosta Heidenheímu B. IIg a mluvčí "vyhnanců z jižní Moravy F. Longin. Všichni diskutující hovořili o zkušenostech a možnostech rozšiřování kontaktů s dnešními obcemi a městy v bývalých Sudetech. Přitom ale bylo zvlášť zdůrazňováno, že z německé strany se toto může dít výlučně s podmínkou, že vše bude se souhlasem a za účasti patronátních vyhnaneckých obcí.
Přednášku na téma "Od patronátu k partnerství - cesta k vyrovnání a k novému začátku" přednesl bývalý velvyslanec v Německu F. Černý. Ten hovořil mj. o nedávných výrocích českého ministerského předsedy parlamentu, týkajících se "sudetských" Němců a zvláště Benešových dekretů zonačil je za "nanejvýš nešťastné" a "absolutně škodlivé". Na účastníky zasedání apeloval, aby tyto výroky nebrali jako důvod k přerušení kontaktů na komunální úrovni.
O konkrétních zkušenostech hovořili i další účastníci z České republiky. Např. místostarosta Kunína na severní Moravě, který má dlouholeté kontakty s Němci, odsunutými po roce 1945. M. Kolář z Jihlavy ukázal, jaký význam mají partnerské vztahy německých a českých měst pro Němce, kteří nebyli odsunuti (v případě Jihlavy jde o vazby na německý Heidenheím). Úspěšný přiklad německo-českého partnerství měst demonstrovali na zasedání starosta Forchheímu F. Stumpf a starosta Broumova Z. Streubel.
Celé zasedání vyznělo jednoznačně ve smyslu nutnosti a účelnosti rozšiřování patronátů a partnerství německých a českých měst a potřeby větší pozornosti tomuto fenoménu. Česko-německá dohoda o péči o hroby je název informace, kterou převzaly LZ z Radio Prag: SRN a Česká republika se dohodly o péči o ty hřbitovy v Česku, které slouží příslušníkům německé menšiny jako poslední místa klidu. Generálni tajemník sudetoněmecké katolické Ackermann-Gemeinde, Raímund Paleczek, toto ocenil jako výrazný krok vpřed.
Dohoda se vztahuje na více než jeden tisíc hřbitovů na českém území, které se podle údajů Ackermann-Gemeinde nacházejí zčásti ve značně špatném stavu.
O situaci německé menšiny na Slovensku informuje místopředseda Karpatoněmeckého spolku, prof. Ing. Otto Sobek, v rozhovoru Pod Karpaty je všechno jinak. Podle loňského sčítání obyvatel žije na Slovensku 5 405 Němců. My se však domníváme, říká O. Sobek, že jich je podstatně víc. V dotazníku totiž byly uvedeny národnosti slovenská, maďarská, česká, rusínská nebo ukrajinská, německá však nikoliv. Byla jen rubrika ,jiná". Do ní pak musel každý dotazovaný rukou napsat svou národnost, což mnohé odradilo. Na Slovensku existuje jen jediná střechová organizace Němců, Karpatoněmecký spolek. Má 4 200 členů, sdružených ve 23 místních organizacích, přičemž každá má vlastní středisko setkávání. Spolek disponuje 6 dvojjazyčnými základními školami, ve kterých hned od 1. třídy probíhá výuka německy. Většina děti karpatských Němců se musí fakticky němčinu pořádně učit teprve ve škole. V Popradě existuje německo-slovenské gymnázium, v Bratislavě rakousko-slovenské. Spolek věnuje velkou pozornost kulturní činnosti. Téměř každá vesnice, kde žijí Němci, má vlastní německou kulturní skupinu pěveckou a taneční. "Každoročně v červnu organizujeme v Kežmarku velkou kulturní slavnost, na kterou zveme i soubory ze zahraničí", uvádí p. Sobek. Letos přijede německá taneční skupina z Moravské Třebové.
Na otázku redaktora LZ, jaký vztah má slovenský stát k aktivitám německé menšiny, p. Sobek odpovídá: ,,Hlavní rozdíl oproti situaci v Česku je, že na Slovensku antiněmecké nálady nejsou rozšířeny. Problémem Slováků je Maďarsko. Úhlavního nepřítele vidí Slováci v Maďarech...Karpatští Němci nehrají žádnou roli i vzhledem ke svému malému počtu. Něco, co by v Česku nebylo nožné: Zástupci slovenské vlády se pravidelně zúčastňují Karpatoněmeckého dne v Německu".
Summa summarum: Toto číslo Landes-Zeitungu potvrzuje trend svého vydavatele Zemského shromáždění Němců v Čechách. na Moravě a ve Slezsku. směřující ke stále těsnějším kontaktům se "sudetoněmeckým" landsmanšaftem a přebírání jeho politického a ideového zaměřeni. význačnou roli v tom mají styky měst v Německu s městy v České republice, od patronátů německých komun nad tzv. domovskými obcemi landsmanšaftu, (které byly v minulosti dominující) k partnerství německých s městy v českém pohraničí (které má být dominující v budoucnu pod kontrolou tzv. vyhnanců) . Příspěvek H. Löfflera je jedním z mnoha, které LZ na toto téma soustavně přináší.
Ostatní příspěvky v tomto čísle LZ nevybočují z obvyklého schématu, ve kterém se česky psané německé noviny Mladá fronta Dnes stávají trvalým zdrojem obsahu.
Výňatky ze Sudetendeutsche Zeltung č. 14 z 5. 4. 2002 (dále jen SdZ), týdeníku Krajanského sdruženi Němců odsunutých z Československa po 2. světové válce.
Ústředním příspěvkem tohoto čísla týdeníku je oslavný článek na vystoupení předsedy "sudetoněmeckého" landsmanšaftu, Bernda Posselta, v české televizi v pořadu Na ostro 14. dubna 2002. Pod nadpisem Vítr se začíná otáčet autor příspěvku G. Wildt uvádí: "Vystoupeni předsedy sudetoněmeckého landsmanšaftu a člena Evropského parlamentu, Bernda Posselta, v české televizí vedlo v českém obyvatelstvu k opatrnému rozhoupání názoru. Apologeti Benešových dekretů reagovali zlostnými útoky proti výrokům předsedy SL". Posselt byl podroben přímo křížovému výslechu. Nové bylo, že "mohl dobrou půlhodinu nejen objasňovat sudetoněmecké pozice, ale vyplnit i mezery ve znalostech na české straně. To se týká např. prosby o odpuštění, kterou vyslovil tehdejší mluvčí sudetoněmecké folksgruppe H. Ch. Seebohm na sudetoněmeckém dnu v roce 1963". Posselt mj. také objasnil, že vyhnání nemá původ v Postupimi a u Spojenců, ale bylo českého původu. Především Posselt ale mohl před českým milionovým publikem důkladně prokázat rasistický charakter Benešových dekretů". Autor článku, G. Wildt, uzavírá, že díky tomuto vystoupení B. Posselta ,,mohla diskuse o vyhnání v české veřejnosti nyní vystoupit na jinou rovinu. Bylo zřejmé, že nyní je na české straně se k tomuto tématu vyjádřit a tím i k vlastní historické odpovědnosti". Podstatná část příspěvků v tomto čísle SdZ je věnována tzv. Benešovým dekretům, resp. požadavkům na jejich zrušení. V článku Předsednictvo SL (pozn.: Sudetoněmeckého landsmanšaftu) : Vlastni expertíza k Benešovým dekretům se uvádí, že předsednictvo SL bylo informováno poslancem Evropského parlamentu B. Posseltem, že parlament zadá zpracování vlastní expertizy světově renomovanému würzburskému odborníkovi mezinárodního práva, Prof. D. Blumenwitzovi. Expertíza bude poté předána k využiti různým evropským institucím. Podporo této expertize přislíbila řada mezinárodních odborných organizací a také patron SL, bavorská vláda. Sudetoněmecký landsmanšaft uspořádá v rámci sudetoněmeckého dne v květnu mezinárodní pódiovou diskusi s věhlasnými experty mezinárodního práva o Benešových dekretech a jejich následcích.
Mluvčí vyhnaneckých politiků v bavorském zemském sněmu, poslanec SPD A Schläger, měl hlavní projev na shromáždění SL a Seligerovy obce v Řezně u příležitosti výročí události 9. března 1919. Ostře v něm napadl T.G. Masaryka, který za Rakouska-Uherska požadoval sebeurčení pro Čechy a nyní v Československé republice právo na sebeurčení jiných národů odmítá. V příspěvku Naděje vkládané do německo-české deklarace žalostně zkrachovala uvádí. že "vzdor všem chlácholivým pokusům ministrů zahraničních věcí Kavana a Fischera, stoji dnes Benešovy dekrety na vrcholu zkušebního kamene rozšíření Evropské unie na východ".
Ze tři článku - dopisů premiérovi Zemanovi zaujal pfedevším Velké zklamání jednoho generála. Tím generálem je bývalý velitel NATO ve střední Evropě Leopold Chalupa, nyní již ve výslužbě. ,,Je špatné, když ministerský předseda země, která usiluje o vstup do Evropské unie ospravedlňuje vzdor dějinné pravdě - vyhnáni tvrzením, že sudetští Němci byli pátou kolonou Hitlera. Bylo by daleko lepši, kdyby vyhnání sudetských Němců a tomu odpovídající Benešovy dekrety označil za bezpráví a poskvrnu českých dějin". K tomu jedna zajímavost : Pan generál byl jmenován čestným občanem (pozn.: není uvedeno kdy) svého rodného města Podhradí (pozn.: Neuberg) u Aše. V příspěvku Plánované bezpráví od K. L. Ingleho najdeme jednu novinku - historikové pozor!: "Článek XIII Postupimského protokolu nebyl v žádném případě schválením vyhnáni. Spojenci v něm viděli jedinou možnost, jak ochránit sudetské Němce před brutálním násilím zdivočených tyranů". Více než jednu stránku novin zabírá článek o maďarské menšině v Česko-Slovensku Proč požaduje VIktor Orbán zrušeni Benešových dekretů. Obsah napovídají jeho podtitulky a názvy jednotlivých odstavců. Podtitulky: Maďarská menšina má za sebou podobnou cestu utrpení, jako sudetšti Němci - Sám Stalin neustoupil českým šovinistům - Beneš nebyl právoplatný prezident, když dekrety vydával, jsou prostě neplatné. A titulky odstavců: Kriminální úmysly (Beneše) - Jak tomu jednou bylo (o maďarské menšině v Československu - Utrpení Maďarů - Nezdařená reslovakizace - Maďaři zavlečení do Sudet - Dodnes žádná omluva - Které dekrety musí zmizet ? A závěr obsáhlého článku: "Spor o Benešovy dekrety se stal multilaterální problematikou mezi Čechy, Slováky, Němci, Rakušany a Maďary. Těchto pět států a evropská grémia by měly vytvořit takový právní pořádek, který bude skutečně odpovídat dnešní době".
Článek Velkolepý úspěch kulturního sněmu Chebska popisuje H. Süssner. Za účasti 178 delegátů z 57 chebských organizací působících v Německu byla projednána řada aktuálních otázek. Jednáni pozdravila v jeho úvodu starostka města Marktredwitz, v jehož tzv. chebském kulturním domě zasedáni probíhalo. Starostka mj. uvedla, že v r. 2006 bude v tomto městě a v Chebu probíhat velká přeshraniční zahradnická výstava. Informovala o tom, že byl uzavřen patronát vojenského krajského velitelství Bayreuth s českým vojenským velitelstvím v Karlových Varech. Při této příležitosti zahrála na náměstí v Marktredwitz, které je sídlem Euroregia Egrensis, vojenská hudba z K. Varů. Na sněmu vystoupil ředitel Sudetoněmeckého archivu z Mnichova dr. R. J. Hoffmann, s referátem "Vyhnání Němců v českých dějinách od r. 1848" a představil knihu "Odsun - Vyhnání sudetských Němců - díl první". Zpracováni této dokumentace trvalo téměř 10 let. Bohužel nemohly být využity ruské a anglické archivy, protože tyto jsou stále ještě nepřístupné Kniha bude také vystavena spolu s výstavou v r. 2002 mj. na českém vyslanectví v Berlíně. Hoffmann uvedl, že "Vyhnáni Němců vlastně začalo již v r. 1848. Začátek této pohromy je spojen s počeštěním německých jmen" .
Na sněmu byla věnována velká pozornost organizacím .,chebské" mládeže v Německu. S politováním bylo konstatováno. že jejich počet se stále zmenšuje. Posledního celoněmeckého Dne chebské mládeže se jich zúčastnilo pouze 43. Anna Ungerová z českého Chodova hovořila ve svém referátu mj. o aktivitách německé mládeže a dětí na Chebsku. Přitom uvedla. že němčina je dnes nabízena ve všech českých školách, bohužel však zdaleka není všemi využívána. Pódiová diskuse se konala na téma "Z vlasti vyhnaní a ve vlasti zůstavší v historickém poli napětí", diskuse se zúčastnili vedle referentů z Německa i zástupci z ČR, zmíněná A. Ungerová, Ch. Hrubá z Chebu a Jürgen Rak rovněž z Chebu. S politováním byla přijata skutečnost, že podle posledního sčítání lidu v ČR klesl počet Němců v České republice v r. 2001 na 35 700 osob.
Summa summarum: Titulní příspěvek o vystoupení B. Posselta v České televizi je sice sebechválou přeceňující jeho úspěšnost, což však nic nemění na tom, že jde o nový jev v česko-německých vztazích. Přední představitel revanšismu v Německu dosud nikdy nedostal v naši televizi půl hodiny na prezentaci svých názorů, aniž by byl jakkoli cenzurován. Můžeme položit otázku: Dostane někdy obdobně rovněž tolik prostoru i český představitel, oponent Posseltových názorů, v některé německé televizi? Obsah článků v SdZ potvrzuje trend trvající v tomto periodiku již delší dobu - stále brutálnější útoky a přímo nenávist vůči Čechům, pohrdání nad vším českým. To tu ovšem již jednou bylo, starší generace nezapomíná. Spíše pro zasmání je nový "argument" pana lngleho v rámci tažení proti závěrům Postupimské konference o odsunu Němců,
Sudetendeutsche Zeitung č. 15 z 12. 4. 2002
Sudetoněmeckou otázku řešit multilaterálně - tak zní nadpis příspěvku na titulní straně tohoto čísla týdeníku SdZ. Jde o informaci o vystoupení předsedy SL, Posselta na tiskovce ve Vídni začátkem dubna. Uspořádal ji rakouský "sudetoněmecký" landsmanšaft. Posselt uvedl, že "sudetoněmecká otázka nemůže být řešena bilaterálně, ale pouze multilaterálně v evropském kontextu. To proto, že vyhnání sudetských Němců postihuje nejen Německo a Českou republiku, ale také Rakousko, Maďarsko a Chorvatsko. Řešení sudetoněmecké otázky je otázkou samozřejmosti Evropské Unie". Benešovy dekrety se dotýkají jak kodaňských kritérií přijímáni do EU z r. 1993, tak protidiskriminačních ustanovení v amsterodamské smlouvě. Posselt proto uvítal sdělení komisaře EU G. Verheugena o přezkoušení Benešových dekretů, do jaké míry může být právě EU těmito dekrety poškozena a jak budou těmito dekrety občané EU diskriminováni v restitučních otázkách. Takovéto přezkoušení bere v úvahu i situaci německé menšiny v České republice. Podle Posselta jsou dodneška příslušníci německé menšiny těmito Benešovými dekrety diskriminováni. Posselt kritizoval česko-německou deklaraci z r. 1997, která nevzala v úvahu žádosti sudetských Němců. Posselt očekává od českého parlamentu prohlášení o bezpráví a zrušení Benešových dekretů.
Na otázku o podpoře žalob o odškodnění a nápravy křivd, které nyní připravuje rakouský sudetoněmecký landsmanšaft, Posselt uvedl: "Sudetoněmecký landsmanšaft (v Německu) sám není oprávněn k žalobě. Žaloba může být podána. pouze jednotlivými postiženými osobami", Posselt však věří, že se sudetští Němci v Německu připojí k žalobám sudetských Němců v Rakousku.
V tomto čísle SdZ je uveden Program 53. sudetoněmeckého dne 2002 v Norimberku. Bude se kona18. - 19. května 2002 pod heslem Budoucnost Evropa - mír a právo. V předvečer, tj. v pátek 17. května, bude položení věnců u pomníku vyhnanců. Slavnostní zahájení bude v sobotu dopoledne a poté, po oba dva dny, bude probíhat několik desítek různých akcí v různých místech Norimberka. Uveďme některé: Přednáška Pracovního kruhu sudetoněmeckých studentů: Benešovy dekrety a Temelín - Česká republika před přijetím do EU; Fórum žen: Německo-česká kooperace - ženy na cestě do Evropy; Pracovní kruh sudetoněmeckých akademiků: Čas nikoho – literární zpracování vyhnání a deportací do Německa; pódiové diskuse Ackermann-Gemeinde: Obrazy dějin o sudetských Němcích; dr. V. Vlasek ze Sokolova v ČR: Archivní dokumenty okresního archivu Sokolova se sldlem v Jindřichovicích jako pramen rodinného bádání; Čtení spolku Adalberta Stiftera; Texty s diapozitivy na téma Exil, útěk a vyhnání - etnická čistka...
Hlavní shromáždění se koná v 11 hodin za účasti praporečníků a krojovaných skupin. Celá akce je doprovázena několika výstavami, např. o sudetoněmeckých krojích, o sudetoněmeckých museích a domovských sbírkách, dále na těma Významní sudetští Němci na poštovních známkách, Sudetoněmečtí podnikatelé se představuji, Útěk a vyhnání na poštovních:známkách apod.
Příspěvek R. Heidera Poučili se Češi z dějin? začíná slovy: "Je známo, že Češi své nejmladší dějiny dosud nezpracovali a je pochopitelné, že i pokud jde o nejstarší dějiny, mají nedostatečné znalosti, když tvrdí, že tato země byla vždy jejich zemí...". Následuje malý historický výklad, který končí imperativem, co všechno musíme my, Češi, vykonat, abychom se panu Heiderovi a jeho souvěrcům trochu zalíbili: „uvnitř Evropské unie musejí Češi nolens volens své tmavorudé právní pojetí přizpůsobit evropskému právnímu řádu; Budou muset také akceptovat, že v průběhu globalizace budou české firmy převzaty velkými koncerny a zahraniční firmy se stanou právoplatnými vlastníky v České republice; A konečně, pokud se budou jejich hranice dotýkat s německy mluvícími zeměmi, budou se muset Češi opět učit německy“.
Tak jako v předchozích číslech SdZ, i tentokrát je zde několik příspěvků českých novokolaborantů, resp. z česky psaných německých novin. Vše je uvedeno odkazem na Václava Havla: "Státní prezident, Václav Havel, dal na vědomí, že se kvůli rozjitřené atmosféře k tématu Benešových dekretů nyní nebude vyjadřovat. Diskusi na české straně označil za hysterickou. Havel odmítl požadavky na uděleni posmrtného vyznamenání Edvarda Beneše řádem Masaryka s tím, že Beneš obdržel tento řád již v r. 1936. S novým vyznamenáním pro sporného politika nelze proto počítat".
Pod nadpisem Posseltovo gesto přetiskuje část článku o vystoupení Posselta v České televizi z týdeniku Respekt.
Nic nás neopravňuje chránit vrahy ve vlastních řadách je jedna věta z článku K . Vodičky, otištěném v Mladé Frontě Dnes 14. března 2002. Vodička v něm předčil i taková novokolaborantská esa, jako jsou proslulí Doležal a Mandler. Můžeme se v něm dočíst, že my, Češi, s naším trpasličím hnutím odporu proti nacismu a komunismu, nemáme právo kritizovat Němce za to, že jejich odboj proti nacistickému režimu nebyl výraznější. A už vůbec ne tím ospravedlňovat jejich vyháněni a vraždění". Celý článek Vodičky je psán v tomto duchu a také je doslovně celý uveřejněn k velké radosti všech revanšistů.
SdZ pravidelné informuje o činnosti různých složek sudetoněmeckého landsmanšaftu. V tomto čísle věnuje pozornost přesídlencům z Liberecka. Pod nadpisem Domovský knih Liberec má nového pověřence uvádí výsledky činnosti za dvě uplynulá léta a umožňuje tak učinit dobrou představu, jak takový kruh pracuje. S pomocí pověřence (německy Betreuer) bylo zorganizováno 65 místních setkání někdejších Liberečáků s účastí 4000 osob, 30 libereckých sdruženi v různých místech Německa provedlo přes 300 setkání se 7000 účastníky. 3 obce v Německu mají partnerstVí s obcemi v České republice, a 9 dalších udržuje dobré stálé kontakty s obecními radami v ČR. Velké aktivity byly vyvíjeny v podpoře různých zařízení ve staré vlasti, např. v udržování kostelů, kaplí, hřbitovů a pamětních tabuli. Představenstvo Domovského kruhu Liberce podporovalo práci regionálního svazu Němců v Liberci a spolu s nim udržuje vztahy i s magistrátem Liberce a jeho primátorem Jiřím Kittnerem. Vydatně také bylo pomáháno nově zřízené Státní vědecké knihovně v Liberci.
Domovský kruh Liberec je členem nadace Muzea Jizerských hor ve městě Neugablonz a spolupořadatel jeho exponátů. Kruh byl i pořadatelem 47. setkání v bavorském Augsburku, na kterém uspořádal výstavu Liberec na prahu nového století 100. Vrcholem činnosti domovského kruhu bylo setkání u příležitosti 50. výročí patronátu města Augsburk nad libereckým kruhem, kterého se zúčastnil i liberecký primátor se svým štábem a dvaceti českými komunálními politiky. 1. května 2000 pak bylo oficiálně uzavřeno partnerství obou mést - Augsburku a Liberce. Tím byly otevřeny možnosti k další, daleko intenzivnější spolupráci. Autor tohoto článku v SdZ, Löffller uzavírá: ..Našim příštím cílem je příprava 8. německo-českého kulturního dne v Liberci, společně se všemi partnery v souvislosti se 650. výročim vzniku našeho, do roku 1945 německého domovského města Reichenberg".
Summa summarum: Zrušení tzv. Benešových dekretů je téma, které ovládá podstatnou část příspěvků v tomto čísle SdZ. Lze očekávat, že tato otázka ovládne i nadcházející sudetoněmecký den 18. - 19. května. Akcent je přitom kladen ne na omezený rámec německo-český, ale na úsilí o zmezinárodněni tohoto požadavku. SdZ s velkou radostí uveřejňuje několik příspěvků českých novokolaborantů, majících prokázat, že právě oni začínají reprezentovat míněni Čechů. Nechybí ani ostré povýšenecké protičeské útoky. připomínající mluvu, kterou známe z doby šestileté nacistické okupace českých zemí.
Přeložil PhDr. Vladimír Novák, CSc., Redakce: J. Řezníček, Připravil: JUDr. O. Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnuti ve spolupráci s OR KČP Praha 10 pro vnitřní potřebu vlasteneckých organizací. Text neprošel jazykovou úpravou. Praha, duben 2002.
Texty dostaly elektronickou podobu v únoru 2010.
Webová stránka: www.ksl.wz.cz E-mail: Vydavatel@seznam.cz