Listy č. 85

(Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku)

Josef Weikert: Masakr v Postoloprtech v novém světle

Jednomu z největších v Československu (koncem května/začátkem června 1945) masakrů Němců v Postoloprtech s asi 1300 oběťmi, z nichž později bylo 763 exhumováno, věnoval list „Mladá fronta Dnes“ 4. června článek. Uvedenou událostí se zabýval v prosinci i list Sudentenpost.

Podle Jos. Weikerta odhalení Mladé fronty Dnes nejsou vůbec nějakou novinkou. Tiskový orgán vyhnaných z domoviny „Heimatbrief Saazerland“ (Dopis ze Žatecka) vydal již v roce 2005 zvláštní tisk „Genocid“ (Genocida) o masovém vraždění v Postoloprtech…

Jedna čs. parlamentní komise, která se zabývala případem Postoloprty, doporučila posuzovat záležitost podle zákona 115/1946 Sb. Tento zákon sudetští Němci jako „amnestijní“ zákon odmítají.

17.7.1944 sdělil politický referent Beneše, Prokop Drtina, domácímu odboji poselství: Podle prezidenta, kdo si zaslouží smrt, má být zlikvidován, ať již lidovým povstáním nebo vojensky. Tento Benešův příkaz byl proveden nejen v Postoloprtech.

SP, 3.12.09, str. 4

Pozn. red. V pohraničí, které bylo násilně přičleněno k tzv. Říši, byla řada koncentračních táborů a zajateckých táborů. Tam umírali lidé po tisících. V lednu a v pozdějších měsících r. 1945 tímto územím procházely pochody smrti. Opět zde našlo smrt tisíce lidí. Tato zvěrstva byla tamním Němcům alespoň zčásti známa. Někteří z nich byli dokonce dozorci v koncentračních táborech nebo se zúčastnili ostrahy vězňů. Četli jste někdy v tzv. sudetoněmeckém tisku o tomto skutečně masovém zvěrském vyvražďování? Četli jste něco o wehrwolfech, o jeho záškodnických akcích, o vraždách Čechů v květnu r. 1945 a v následujících měsících? Pláčou snad sudetští Němci nad svými soukmenovci, bylo jich téměř 200 000, kteří ve službách nacistické třetí říše položili své životy za zrůdné pangermánské ideály, za nadvládu panského národa nad „pololidmi“? Četli jste v těchto novinách, včetně Landeszeitung, o vojenském výcviku německé mládeže v Hitlerově mládeži, o tom, jak někteří z nic se zdokonalovali ve střelbě na živé terče, Židy, Poláky, jejich děti, jak v uniformách HJ vraždili ještě v době českého povstání, jak někteří členové HJ,nacističtí fanatici, přecházeli dozločineckých jednotek SS? Pokud by tomu tak bylo, pak je nejen možné, ale i nutné mluvit i o událostech v Postoloprtech. Pokud tomu tak není, pak jde jen o pokusy dělat z Němců oběti, z Čechů a Poláků jejich katy. Pak jde o pokusy přepisovat, hrubě falšovat historii. Je pochopitelné, že česky psané noviny v německých rukou se o to budou pokoušet stále a stále. Nejde opět jen o přípravu velkého pochodu na Východ?

Hans Stelzig: Ukradená vlast - Mládí v Čechách a v NDR

Publikace H. Stelziga : Gestohlene Heimat – sine Jugend in Böhmen und SED – Staat není román. Publikace má 436 stran, vydalo jí nakladatelství Drubbel v Münsteru. Údaje a fakta jsou v souladu se skutečností, jak ji autor prožil od r. 1945 do 1957. Jde o německé dějiny a lidské osudy.

Popsána je autorova osobní cesta z jeho vlasti, Čech… Kniha se zabývá bez hořkosti a patosu pohledem dítěte, mladíka z konce války v Čechách, bezprávím a vyhnáním Němců, získáním občanství, výstavbou NDR, reálný socialismem a útěkem do společnosti se zázračným hospodářstvím ve Spolkové republice. H. Stelgitz se narodil v r. 1937 v jednom českém menším městečku.

SP, 3.12.09, str. 7

Spolkový sněm: nový šéf skupiny vyhnanců

Frakce CDU/CSU v německém spolkovém sněmu má opět jako jediná skupinu vyhnanců, utečenců a vysídlenců pro 17. legislativní období. Se 63 poslanci je tato skupina tak silná, jako nikdy od svého založení nebyla. V tajném hlasování byl novým předsedou skupiny zvolen saský poslanec Klaus Brähmig. Jako jeho první zástupce byl potvrzen Stephan Mayer. Členové skupiny poděkovali za úspěšnou činnost dosavadnímu předsedovi Jochenovi-Konradovi Frommemu, který již není ve spolkovém sněmu.

SP, 3.12.09, str. 2

Zádušní mše za padlé pěšího pluku 99

Zádušní mše za zraněné a padlé císařského a královského pěšího pluku 99 se konají každoročně. Pěší pluk (devětadevadesátníci) byli doma ve Vídni a ve Znojmě, odkud byli vojáci rekrutováni. Odvedenci byli doplňováni Vídeňáky. Pluk se osvědčil za první světové války, býval nasazován do nejtěžších bojů, takže měl těžké ztráty. Zádušní mše se ve Vídni konala 12. prosince 2009 ve Votivním kostele ve Vídni 9., po mši následovalo kladení věnců u pamětní desky v kostele.

SP, 3.12.09, str. 10

8. vlastenecký ples 20. února 2010

Pod patronací Svazu vyhnaných v Rakousku se bude konat 8. vlastenecký ples Sedmihradských Sasů, Podunajských Švábů a sudetských Němců. Ples bude opět v Arcotelu Wimbverger ve Vídni 7. Zvláštní vstupenky budou pro krojované návštěvníky.

SP, 3.12.09, str. 9

Letní tábor v létě 2010 v Horních Rakousích

Letní tábor se bude konat od 10. do 17. července 2010 v Aigenu-Schläglu v Horních Rakousích. Zúčastnit se mohou děti a mládež od 6 do 15 let z celého Rakouska.

Není požadováno členství v sudetoněmecké mládeži. Účastníky budou opět děti sudetských Němců z Čech, Moravy a Slezska, karpatských Němců ze Slovenska i naši sedmihradští přátelé z Rumunska. Táborový poplatek činí 214 euro, včetně jízdenky z Vídně, příp. z Lince a zpět.

SP, 3.12.09, str. 9

Gerhard Zeihsel měl 70 let

Vedoucí rakouského landsmanšaftu se narodil 21. prosince 1939 ve Vídni jako první dítě sudetoněmeckých rodičů z jižní Moravy. Jeho otec pracoval v Říšské bance ve Vídni. Po začátku leteckých útoků se rodina přestěhovala do vily v Dýmnici. Jako rakouští státní občané nebyli vyhnáni a přesídlili do Vídně. Po absolvování chemické školy působil jako chemik, od r. 1957 se věnoval pracím prostředkům. V lednu 2000 šel do důchodu.

Byl věrný své domovině. V r. 1956 vstoupil do sudetoněmecké mládeže ve Vídni. Byl vedoucím skupiny ve 20. okrese. Sudetoněmecká mládež měla tehdy ve Vídni 11 skupin, které se týdně scházely. Stal se tiskovým referentem a zakladatelem „Sudetoněmecké tiskové služby“ 23.2.1981. Od září 2000 byl každé dva roky opětovně volen do čela SLÖ. Věnoval se také komunální politice. Byl okresním radou ve Vídni-Simmeringu (1973-1987), poslancem zemského sněmu a radou města Vídně (1987-1996). Působil též k založení nadace pro vyhnané z domoviny.

G-E, SP 17.12.09, str. 7

Posselt: odstranit konečně několika násobné diskriminace

U příležitosti Dne lidských práv (10. prosince) mluvčí sudetoněmecké národnostní skupiny B. Posselt vyzval: „Konečně skončit s několikanásobným diskriminováním německých vyhnanců a jejich potomků.“ Vyhnání 14 milionů Němců po druhé světové válce se konalo výlučně na základě jejich mateřského jazyka a nebyla přezkoumána jejich osobní vina.

Bezprávní akty, jako Benešovy dekrety, platí jako dříve. Diskriminující je také vztah mnoha německých politiků na toto téma. Tak svého času spolkový kancléř, Bernard Schröder, ponížil vyhnané „jako okrajovou skupinu“ nebo dnes spolkový ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle znemožňuje, aby předsedkyně vyhnaných (BdV), Erika Steinbachová, nastoupila do funkce v radě spolkové nadace „Útěk, vyhnání, usmíření“, takže je to pokus čtvrtinu obyvatel a jejich reprezentanty kolektivně vyloučit. Lidské právo na vlast by se mělo stát ústavním zákonem mezinárodního práva.

SZ, 17.12.2009, str. 5

Náš člověk z Prahy – Peter Barton informoval

Peter Barton z kontaktního úřadu landsmanšaftu v pražské Tomášské ulice přednesl 5.12. 2009 v sále rakouského landsmanšaftu ve Vídni svoji výroční zprávu před naplněným hledištěm. Udělal přehled o české vnitřní i zahraniční politice. Konstatoval, že byla založena nová strana TOP 09 bývalým ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem, která má dobré výsledky v průzkumu. Postoj českého obyvatelstva se k sudetským Němcům zhoršil.

SP 17.12.09, str. 5

Projekt Šance: hostem u dětí z ulice

Peter Barton, vedoucí tzv. sudetoněmecké kanceláře v Praze, navštívil o adventu 2009 opuštěné děti ulice v Praze.

Lászlo Sümegh, Maďar z Levice, se již po léta stará o pražské opuštěné děti. Jejich rodiče či prarodiče byli v rámci Benešových dekretů postiženi tím, že jim byl vyvlastněn majetek a byli vyhnáni. Když podepsali, že nejsou Maďary, nýbrž pomaďarštění Slováci, směli zůstat. László (Ladislav) zažil jako dítě masivní slovakizaci. Pamatuje si provolání: „Vyžeňte Maďary na druhou stranu nebo do Dunaje!“ Bylo to běžné v době slovenského polodiktátora Vladimíra Mečára, v jehož rodném městě byly maďarské školy zavřeny. Dnes tam neexistují Maďaři a tak Sümegh šel do Prahy. Nyní pozval Petra Bartone a jeho spolupracovnici Evu Wernerovou mezi měnící se společenství pouličních dítek. Martin je napůl Rom a pochází z bývalého německého poutního místa Hejnic (okres Frýdlant), jako dítě byl v dětském domově v Litoměřicích.

Barton byl překvapen, že mladí lidé je prosili, aby něco řekli o Benešových dekretech a osudu sudetských Němců.

Děti v „Šanci“ o Vánocích dostanou tradičně od francouzského velvyslanectví velikánský čokoládový dort. Akce „Šance“ žije jen z darů a slíbená pomoc českého státu vyschla dříve než začala. Děti věnovaly pražskému „sudetoněmeckému velvyslanectví“ kuličková pera, která montují.

SdZ, 18.12.09, str. 10

Pozn. red. Obsah článku nám obsahově připomíná nacistickou propagandu toho nejhoršího střihu.

Z pražské knihy hostů

Pražský německý velvyslanec Johanes Handl pokračoval v tradici svého předchůdce a o adventu navštívil sudetoněmeckou kancelář. Vedoucí úřadu jej podrobně informoval o plánech pro nastávající rok a o očekáváních, kterých by se ráda dočkala národnostní skupina od německé zahraniční politiky. Vylíčil také důvody, pro které před více než sedmi lety vedly k tomu, aby sudetští Němci ve své domovině pokračovali v činnosti.

SdZ, 18.12.09, str. 2

Počet zastánců Benešových dekretů stoupl

V České republice stoupl počet těch, kteří schvalují další platnost Benešových dekretů, jak ukazuje výsledek ankety Sociologického ústavu Akademie věd v Praze z počátku listopadu 2009. Podle ankety 65% Čechů je toho názoru, že by dekrety měly platit i nadále. V r. 2006 a v r. 2007 do byla jen dobrá polovina dotázaných. Pro zrušení dekretů se vyslovilo 8%, což je o 3% méně než v roce 2007. 27% nevědělo, co by měli odpovědět.

Z aktuálně dotázaných 47% považuje vyhnání sudetských Němců ( v dotazníku „odsun“) za spravedlivé. V r. 2002 jich bylo ještě 60%. V listopadu 2009 vyslovilo 7% názor, že by bylo záhodno z české strany se omluvit. Pro odškodnění nebo vrácení majetků odsunutým Němcům byly 4% dotázaných.

SdZ, (A)11.12.09, str. 1

Ingo von Münch: „Paní, pojď!“ Hromadné znásilňování německých žen a dívek

Nakladatelství Ares ve Štýrském Hradci vydalo publikaci „Ingo von Ares: „Frau kommt!“ 1944/1945. Publikace má 208 stran. Rozebírá otázky, proč došlo k znásilňování žen, které autor považuje za nejhorší zločin druhé světové války. Autor se zabývá tím, jak k těmto excesům docházelo, proč byl odpor zbytečný a co se stávalo s dětmi, které bývaly jen svědky sexuálních znásilňování.

SdZ, 11.12.2009, str. 5

Pozn. red. Znásilňování žen a dívek byl strašný zločin. Ještě horší byl zločin znásilněný dokonaný zavražděním oběti, příp. i jejích dětí, jak to nacistická vojska praktikovala v Sovětském svazu. Informačním zločinem je, že se mluví jen o znásilňování Němek. Opět jsme u hrubé a cílevědomé deformace historie.

Veiut Scherzer: „46. pěší divize Krym – Kavkaz – Kubáňské předpolí – Isjum – Jasy

Je publikace vydaná nakladatelstvím Scherzers Militär-Verlag v Ranis 2009, má 642 stránek. Kniha popisuje nasazení a cesty francko-sudetoněmecké divize, která existovala od r. 1938 do r. 1945. Tato divize byla posledním větším pěchotním útvarem založeným ještě před válkou. Divizní posádky byly v severovýchodním Bavorsku a v Sudetech.

SdZ, 11.12.2009, str. 5

Pozn. red. Noviny uvádějí, že část sudetských Němců sloužila v čs. armádě. Asi ze studu neuvádějí, kolik takových vlastně bylo. Faktem však je, že sudetští Němci dosloužili v této divizi až do porážky nacismu. Jistě by bylo zajímavé, kdyby ruští autoři napsali o cestě této divize v Rusku, o jejich účasti na nejrůznějších zločinech. Toto svědectví nám chybí.

Knihy vhodné pro darování

Michael A. Hartenstein: „Die Geschichte der Oder-Neisse-Linie…“ - Válečný cíl Spojenců nebo výsledek polské politiky? (Dějiny linie Odra-Nisa, Posun na Západ) je publikace, která vyšla v nakladatelství Olzog v Mnichově 2007, má 286 stran.

Publikace pojednává o linii Odra-Nisa, jež vstoupila v platnost v r. 1992 (?). Opět je však předmětem pro novinové titulky, zejména když současná předsedkyně BdV, Erika Steinbachová, ve spolkovém sněmu hlasovala proti. Autor poukazuje na to, že anexe třetiny Německa nebylo řešením v souladu s představami Spojenců, nýbrž byla důsledkem od r. 1919 uskutečňovaných územních nároků.

SdZ, 11.12.2009, str. 5

Pozn. red. O hranici Německa na Odře a Nise rozhodli Spojenci. Je platná již od r. 1945.

Knihy vhodné pro darování

Dieter Krywalski: „Geschichte der deutschsprachingen Literatur des Mittelalten in den böhmische Ländern.“ (Historie německé literatury středověku v českých zemích). Publikaci o 492 stranách vydala filozofická fakulta Palackého univerzity v Olomouci v r. 2009.

Norbert Kapelle, Peter Wassertheurer: „ Die deutsche Minderheit in Tschechien, Das Schiksal der heimatverbliebenen Sudetendeutsche nach 1945“ (Německá menšina v České republice, Osud v domovech zůstavcích sudetských Němců po r. 1945). Vydal Institutsverlag , IDEA, Freistadt 2003, str. 136.

Hilke Lorenz: „Heimat aus dem Koffer. Vom Leben nach Flucht und Vertreibung (Domov z kufru, o životě po útěku a vyhnání). Ullstein Buchverlage Berlin 2009, 304 stránek. Novinářka Lorenzová měla v r. 2003 svou knihou „Válečné děti – osud jedné generace“ velký úspěch.

SdZ, 11.12.2009, str. 5

Podpisy proti válce pod Hindúkušem

Ve Velké Británii, příbuzní vojáků, padlých v Afghánistánu, získali již 30 000 podpisů proti válce pod Hindúkušem. Otec jednoho padlého řekl: „Tato válka byla zahájena pod falešnými záminkami a s nedostatečným finančním a materiálním zajištěním.“ Řekl to při předávání petice v sídle vlády Browna v Londýně. Další protestující k tomu dodal: Tato válka není morální, je protiprávní. Lidé ve Velké Británii jsou proti válce v Afghánistánu i proto, že počet zabitých vojáků v r. 2009 silně vzrostl. Od r. 2001 padlo v Afghánistánu 241 vojáků, z toho málem polovina od ledna 2009.

NZZ, 23.12.09, str. 2

Schwarzenberg vyznamenán

Dlouholetý předseda mezinárodní Helsinské federace pro lidská práva, vedoucí prezidentské kanceláře, blízký spolupracovník V. Havla a bývalý ministr zahraničních věcí České republiky, Karel Schwarzenberg, byl vyznamenán rakouským ministerstvem pro vědu a Ústavem pro Podunají a střední Evropu letošní Cenou střední Evropy. Předávání ceny se konalo 1.12.09. Oceněný ji převzal z rukou Erharda Buska, dřívějšího místopředsedy vlády.

SP, 3.12.09, str. 8

Úspěšná výstava se těší zájmu v celé SRN

Výstava „Sudetští Němci – národnostní skupina v Evropě“ byla v uplynulých letech velmi úspěšná. Konala se v bavorském zemském sněmu, na srazu sudetských Němců ve Stuttgartu, v Mnichově i v  Sudetoněmeckém domě, v Bayreuthu, Nemmingenu, Düseldorfu, v Augsburku a dalších městech.

Od 20. ledna do 7. února probíhala v hornofalckém Neumarktu.

D. Slabiková, SdZ, 4.12.09, str. 5

„Musím se starat o zájmy Chorvatů v Bosně“

Milan Bandič (54) chtěl být prvním nestranickým prezidentem Chorvatska. Pochází z Hercegoviny. V r. 1990 byl ještě členem komunistické strany. S dalšími členy této strany přešel k sociálním demokratům. Po delším odcizení jej strana v r. 2009 vyloučila kvůli tomu, že kandidoval na prezidenta.

Za rakouský list Standard kladl otázky Norbert Mappes-Niedlek: „EU není pro Chorvatsko cílem, ale prostředkem. Co je tedy cílem?“ Bandič: „Chorvatsko řeší své problémy, a to nemůže udělat bez internacionálního společenství. Evropa nepotřebuje Chorvatsko na nízké ekonomické úrovni, kde právo nefunguje, kde administrativa je přebujelá, kde každé dítě přichází na svět s dluhem 10 000 euro. EU … je budoucnost země.“ Standard: „Jak se změní chorvatská zahraniční politika, když se stanete prezidentem?“ - Bandič: „Bude v novém duchu. Budu méně cestovat do exotických států, místo toho se pokusím otevřené otázky řešit se svými sousedy.“ Standard: „Mnozí Chorvaté v Bosně by chtěli vlastní dílčí stát. Podpoříte je?“ – Bandič: „Sám jsem dítětem Bosny-Hercegoviny. Jako prezident Chorvatska se musí starat nejen o zájmy Chorvatů, ale též o celou Bosnu a Hercegovinu. Tato země řeší své problémy jako nezávislý stát se třemi ústavními národy. Když ovšem v jednom z dvou dílčích států jeden národ je přehlasováván, mělo by se nad tím mezinárodní společenství zamyslet.“

Standard, 6.1.2010, str. 3

Erich Rathfelder: Boj Chorvatska proti Tudjmanovu dědictví

Chorvatsko stojí před velkou změnou. Moderní Chorvatsko stojí proti starému dědictví pocházejícímu z Turdjmanovo období, tvrdí to četní komentátoři. Veřejnost zažila, co od premiérky Jadranky Kosorové nečekala: V hlavních zprávách oznámila vyloučení dlouholetého šéfa politické strany a bývalého premiéra Iva Sanadera z vládnoucí strany HDZ (Chorvatská demokratická strana). Kosorová je nyní je nyní šéfkou strany i vlády. V pozadí tohoto kroku je boj Kosorové proti korupci.Od převzetí úřadu 1.7.2009 Kosorová nejen mluví, ale také jedná. Od té doby bylo zatčeno 27 činitelů navázaných na vládní stranu, mimo jiné také dva ministři.

Když 25.6.1991 Chorvatsko vyhlásilo nezávislost, dal Tudjman zelenou k vyzbrojování chorvatských sil ilegálně získanými zhanění. Vznikl propletenec kriminálních živlů, státních úředníků, justice, tajných služeb a armády. Další oblastí korupce byly privatizace ve prospěch příznivců Tudjmana. Po vítězství sociální demokracie r. 2000 a Mesiče jako nástupce Tudjmana nastala změna k lepšímu. Ztráta moci donutila HDS k reformě. Vedení se ujal Sander a vytlačil Tudjmanovi stoupence z vedení strany. Z HDS udělal konzervativní stranu a propagoval evropskou cestu. Za J. Kosorové se vše mění. Došlo také na Sanadera. Jeho úloha při privatizaci ropného koncernu INA a při skandálu kolem Hypo-Alpe-Adria banky je nejasná.

Die Presse, 7.1.2010, str. 1

Doubravka Ugrešičová: Tragedie stárnutí v kapitalistickém světě

Jeden srbský list před časem informoval o osudu dvou stařičkých sester ve vesnici Lužice nedaleko Požeračce. Byly tak chudé, že se živily jenom odpadky. Když jedna zemřela, zůstala druhá ležet vedle ní a tvrdým předmětem seškrabávala maso s nohou své mrtvé sestry. Vesničané informovali policii. Na otázku, proč nenahlásila smrt své sestry, stařenka odpověděla: „Ale pak bych neměla co jíst!“

V tisku byla též příhoda chudé rodiny z Itálie, kde mrtvou babičku měli po několik měsíců v chladícím boxu jen proto, aby nadále mohli pobírat její důchod.

Je neuvěřitelné, že mnozí chudí lidé, když mají problémy, jak své děti nebo rodiče uživit, uchylují se k formám gerontozidsu. V blahobytných zemích se situace ztížila v důsledku krize, která zvýšila náklady na péči o staré lidi. Tak rodiče jezdívají na „prázdniny“ do Thajska, kde jim bývá dopřána lékařská péče až do smrti. Tak „děti“ spojují příjemné s nutným, pokud se rodiče nevrátí v urně z „dovolené“.

Také chorvatští podnikatelé přišli na to, že se vyplatí zřídit starobince pro zámožné švýcarské seniory. Chorvatský podnikatel uzavřel smlouvu s Japonci, aby tito mohli své rodiče posílat do Chorvatska a tam je třeba dvakrát za rok navštívili, což je levnější, než o ně pečovat ve vlasti. Již se počítá s rovnou stovkou japonských seniorů v příštím roce. A tam budou tak dlouho, dokud budou na ně jejich děti platit a dokud rodiče neodejdou na věčnost.

Neue Zürcher Zeitung, 8.1.2010

Největší hodnotu mají podniky z oblasti energetiky

Čínský ropný a plynařský obr Petrochina měl k 31.12.2009 burzovní hodnotu 353 miliard dolarů. Deset nejdražších podniků na světě mělo k 31.12.2009 celkem hodnotu 2,4 bilionů dolarů, což je o třetinu více než koncem r. 2008.

Název podniku předmět podnikání stav k 31.12.09 stav k 31.12.08

Petrochina (Čína) ropa 353,2 259,8

Exxon Mobil (USA) ropa 327,7 406,1

Microsoft (USA) IT 270,6 172,9

ICBC (Čína) bankovnictví 269,0 173,9

Wal-Margt (USA) obchodování 203,7 219,9

CCB (Čína) bankovnictví 201,5 128,3

BHP BILLiton (Austrálie+VB) těžba nerostů 201,2 113,7

HSBC (VB) bankovnictví 199,2 116,8

Petrohrad (Brazílie) ropa 199,2 95,9

Google (USA) IT 196,7 96,9

Pramen: APA, Ernst+Zouny, Die Presse, 8.1.2010, str.17

Žaloby kvůli nacistickým masakrům na Kefalonii

Dva bývalí němečtí vojáci, kterým je dnes 86 let, byli v Římě obžalováni kvůli masakru na řeckém ostrově Kefalonia. V září 1943 bylo tam popraveno celkem 4200 italských vojáků a důstojníků. Dosud nebyl nikdo z odpovědných obžalován před německým soudem.

Standard, 12.1.2010, str. 6

Andrej Ivanji: Bosenští Srbové musí o své budoucnosti hlasovat

Předseda vlády Republika Srbská, Milorad Dodik chce na protest proti vysokému reprezentantovi v Bosně Rakušanu Valentinovi Inzikovi do poloviny roku 2010 vypsat referendum. V Bosně již delší dobu probíhá boj o moc: vysoký reprezentant chce posílit centrální moc Bosny na úkor Republiky Srbské. Tentokrát by chtěl vysoký reprezentant prodloužit moc zahraničních soudců v Nejvyšším soudu  Bosny o další tři roky. Milorad Dodik na protest hodlá pohrozit referendem, ve kterém by obyvatelé Republiky Srbské rozhodli, zda si přejí, aby nadále platila mírová dohoda z Daytonu z r. 1995 a zda jsou proti rozhodnutím a zákonům vysokého reprezentanta . Bosenští Srbové trvají na vlastním státě a přísném oddělení od bosensko-chorvatské federace, která by ráda posílila centrální vládu.

Standard, 12.1.2010, str. 5

Žádné důvody pro napadení Iráku v r. 2003

Nizozemský předseda vlády Balkenende je kvůli podpoře amerického útoku na Irák opět pod tlakem. Nezávislá vyšetřovací komise došla k závěru, že podle mezinárodního práva pro to nebyly žádné důvody. Rezoluci OSN 1441 z listopadu 2002 tlačila na Irák, aby se vzdal všech zbraní hromadného ničení, měly jednotlivé státy chápat, že „bez dalších závěrů Rady bezpečnosti OSN nebudou prosazení vojenskou silou vynucovat.“

FAZ, 13.1.2010, str. 2

Premiér Berisha odpovědný za přírodní katastrofu

Po povodních na severu Albánie se zvedá politická bouře proti premiéru Sali Berishovi. Socialistická opozice viní premiéra a jeho vládu za následky přírodní katastrofy. Bylo strženo tisíce domů, všechny přehrady na řece Drině byly pobořeny, dálnice ze Skaderu do hlavního města Tirany byla zaplavena, desetitisíce hektarů zemědělské půdy jsou pod vodou. Poslankyně Valentina Laskajová po návštěvě postižených oblastí prohlásila: „To není katastrofa, která přichází od Boha, ale má souvislost s lidmi, kteří mají odpovědnost.“ A přislíbila pomoc.

Die Presse, 13.1.2010, str. 7

Michael Martens: Bosenská ústava odporuje lidským právům

Bosna je komplikovaná. Tak komplikovaná, že jednoduché konstatování, že bosenský prezident Željko Komšič byl prý 12.1.2010 přijat spolkovou kancléřskou Merkelovou, není správné, jelikož neexistuje jeden bosenský prezident, nýbrž tři. Jednoho volí Srbové, jiného Chorvati a jednoho formálně Muslima Bosňané. Společně reprezentují svoji zemi v tzv. „prezidentství“, jehož předsedou bývá každých osm měsíců někdo jiný. Toho času je jim Komšič, což záležitost ještě více komplikuje. Komšič sice byl zvolen Chorvaty, ale dostal většinu hlasů od Bosňanů. Sám se považuje za Bosňana, ze své etnické příslušnosti nedělá povolání.

Soudci rozhodli, že bosenská ústava v mnoha směrech není v souladu s evropskou konvencí o lidských právech. Žid pocházející ze sefardijské sarajevské rodiny mohl by kandidovat, pakliže by se hlásil k Bosňanům, Srbům nebo Chorvatům. To však kandidát nechtěl. Štrasburský to posoudil jako diskriminaci Židů. Ale je možné, aby v převážně muslimské zemi měli židovského prezidenta? Co by na to řekl muslimský svět?

FAZ, 13.1.2010, str. 6

Výzva k svaté válce i v Jemenu

Skupina 150 jemenských duchovních pro případ nasazení zahraničních vojáků v Jemenu vyzvala k svaté válce. Kdyby se někdo ze zahraničí rozhodl vojensky zakročit v zemi, požaduje islám, aby jeho věřící zahájili boj , stojí ve zveřejněném prohlášení, které duchovní při setkání v hlavním městě Sána podepsali.

Vysoce postavený zahraniční politik demokratické strany 13.1. žádal prezidenta B. Obamu o vojenský zákrok USA proti extrémistům v Jemenu.

SZ 15.1.10, str.8

Nový pečovatel o duchovní péči sudetských a karpatských Němců

Na titulní straně SdZ uvádí fotografii nového pečovatele o sudetské a karpatské Němce, Karla Wuchterla, který pochází z okolí Stříbra. Nyní působí v Edlingu (Horní Bavory). Mluvčí SL, B. Posselt, poděkoval německé biskupské konferenci za nové jmenování a popřál faráři Wuchterlovi boží požehnání. Wuchterl je nástupcem pátera Norberta Schlegela. Prvním úředním aktem Wuchterleho byla tradiční novoroční mše v mnichovském kostele sv. Michala.

Volný překlad a redakce: Ing. J. Liška Připravil: dr. O. Tuleškov

Vydalo křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a OR Klubu českého pohraničí v Praze 10 pro vnitřní potřebu vlasteneckých organizací. Praha, únor 2010. Webová stránka: www.ksl.wz.cz E-mail: Vydavatel@seznam.cz