Příloha Křesťanského sociála 7-8/2007
Noam Chomsky: Hegemonie nebo přežití, americké tažení za
globální nadvládu
Kap. 1 Priority a perspektivy do budoucna- Dvě
supervelmoci
„Někdy z kraje podzimu
2002 … Bushova administrativa zablokovala snahy
Spojených národů, které usilovaly o zákaz militarizace vesmírného prostoru coby
hrozby lidskému přežití. Bushovo vedení také ukončilo
mezinárodní vyjednávání o eliminaci biologických zbraní. A hned nato se, i přes
mohutné protesty nemající
v historii obdoby, pustilo do obhajování nevyhnutelnosti útoku na Irák. …
Z vysokých míst
bylo oznámeno, že lze ,velmi pravděpodobně´ očekávat použití zbraní masového
ničení proti Spojeným státům, zejména v případě války s Irákem. Na
tom se shodli experti i zpravodajské služby.Agentury
navíc uvedly, že právě agresivita
Washingtonu … dlouhodobě zvyšuje hrozbu mezinárodního terorismu a šíření zbraní
hromadného ničení. …
Spolu se svými
spolupracovníky prezident Bush vytrvale pracuje proti
mezinárodnímu úsilí směřujícímu k redukci vážných nebezpečí, které
ohrožují svět, v němž žijeme. Vymlouvá
se přitom na důvody, za nimiž lze jen těžko skrýt zájmy soukromého sektoru…
Podle prosincových (r.2002-pozn.red.)
výzkumů veřejného mínění souhlasilo s válečnými plány Washingtonu pouhých
10 procent neamerické veřejnosti. Dva měsíce nato,
v období, kdy se ve světě vzedmula vlna protestů proti americkému postupu,
jsme se v tisku mohli dočíst, že ´na
planetě pravděpodobně stále ještě existují dvě supervelmoci – Spojené státy a
světové veřejné mínění´(´Spojenými státy´se v tomto případě myslí
státní moc, nikoli názor americké veřejnosti nebo dokonce nějaké elity). …
Z historie známe
bezpočet příkladů, kdy ve snaze dosáhnout svého používali političtí vůdci
výhrůžky a násilí, přestože riskovali katastrofu. Bohužel, dnes je v sázce
mnohem víc. Volba mezi přežitím a mocí
ještě nikdy nebyla tak osudová. … neseme za to, co se stane, každý svůj díl
odpovědnosti.
Správa populace je odjakživa
hlavním úkolem vlády, přinejmenším od první demokratické revoluce, která
proběhla v 17. století v Anglii. …Společenská elita Spojených států i
Británie si v dobách Wilsonovy vlády
uvědomovala, že nátlak je v rozporu se službou veřejnosti, a že tedy bude
nezbytné nalézt jiný způsob, jak zkrotit lid. …
V případě, že se
veřejnost postaví zlehčování své role a nepodlehne pasivitě, dochází ke ´krizi demokracie´. Tu je nutné podle
liberálních intelektuálů překonat. Navrhují
soustředit se na usměrnění institucí zodpovědných za ´indoktrinaci mládeže´-
škol, univerzit, církve a podobně – v krajním případě, pokud samoregulace
nestačí, dokonce na vládní kontrolu médií. Při obhajování takových záměrů
se současní intelektuálové odvolávají na kvalitní konstitucionální zdroje. James Madison zastával názor, že
moc by měla být v rukou ´výkvětu národa´, čili ´nejschopnějších mužů´,
kteří chápou,že vláda je tu především proto, aby střežila ´bohatou menšinu
před většinou´…
S myšlenkou,
podle níž je základem vlády kontrola
veřejného mínění … se setkáváme od Davida Humea.
… Bylo to v Británii, kde vzniklo Ministerstvo informací, které na sebe
vzalo úkol ´usměrňovat myšlení velké části světa´.
Problémy s domácí správou se výrazně přiostřují
v momentu, kdy vládnoucí autorita začne prosazovat politiku, která jde
proti většinové populaci.
V jedné
z těchto zemí, Nikaraqui, ztratil Washington
kontrolu nad ozbrojenými silami, které tradičně ovládaly populaci
v oblasti. Proamerický Somozův diktátorský režim
byl přemožen sandinistickými partyzány. Krvavá
Národní garda byla rozpuštěna. Následně se však spustila mezinárodní
teroristická kampaň proti Nikaraqui, která tuto zemi
nakonec rozložila. …
V ostatních
zemích Střední Ameriky, na které se zaměřila Reaganova ´válka teroru´, si ozbrojené složky s americkou
výbavou a výcvikem dokázaly udržet kontrolu. …
Někdy od poloviny osmdesátých let dvacátého století
vytvořily proamerické kampaně v jednotlivých státech společnosti ovládané
terorem a hrůzou … kolektivním zastrašováním a generalizovaným strachem´.
Tak to alespoň vyjádřila vedoucí církevně orientované organizace, která se
zabývala problematikou lidských práv v Salvádoru.
… Bílý dům, píše Godoy (novinář), podpořil vznik středoamerických ozbrojených
sil, které by ´mohly snadno soupeřit s gardou Nicolaea
Ceausesca o cenu za nejpříšernější zločin´. …Šíření
deziluze je strategický úkol. Nezbývá-li obyvatelstvu už žádná naděje, může se
formální demokracie stát cílem – dokonce žádoucím cílem, byť by to bylo jen
kvůli veřejné image.
Nejmocnější stát
lidské historie deklaroval počátkem podzimu 2002 klíčový záměr… . Jak uvádí
oficiální rétorika Národní bezpečnostní strategie, ´máme dost prostředků na
to, abychom dokázali odradit všechny
případné nepřátele od každého ozbrojeného pokusu o překonání nebo snad jen
mocenské dostižení Spojených států.´…
John Ikenberry, jeden z věhlasných odborníků na mezinárodní
vztahy, popisuje toto prohlášení jako „ambiciózní plán, jehož základním
předpokladem je udržení unipolárního , v němž Spojené státy nemají
rovnocenného soupeře´. Pro ty, kdo prosazují tento ´přístup, jsou mezinárodní
pravidla obrany, tak jak je vykládá Článek 51 Charty Organizace spojených
národů, vlastně k ničemu.´…
Podle velké
imperiální strategie mají Spojené státy právo vést ´preventivní válku´,
jestliže to uznají za vhodné. …Preventivní válka spadá do kategorie
válečných zločinů. … Richard Falk, odborník na
mezinárodní právo, považuje válku v Iráku za zločin a zjevné provinění se
proti světovému míru …, stejné, za jaké byli po válce pronásledováni,
v Norimberských procesech souzeni a také trestáni nacističtí vůdci.´
Mnozí z těch,
kteří zastávají novou imperiální strategii, sice připouštějí, že neberou
pražádný ohled na mezinárodní právo, nicméně v tom nevidí až takový
problém. …
Pohrdáním
mezinárodním právem a institucemi bylo zřetelné za éry Reaganovy a Bushovy vlády. Jejich nástupci potom pokračovali
v prosazování práva Spojených států ´samostatně bez ohledu na ostatní
rozhodovat podle toho, co je potřeba´, a
to včetně práva rozhodnout ´o užití vojenského zásahu´ - pokud jde o hájení
životně důležitých zájmů, jakými jsou ´zajištění neomezeného přístupu na
klíčové trhy, ke zdrojům energie a strategickým zdrojům.´ … Avšak to, co
veřejně deklarují Cheney, Rumsfeld,
Powell a jim podobní … jde o prosazení trvalé
světové nadvlády, a to i za cenu použití násilí.
Je evidentní, že
deklarací velké strategie nabírá mezinárodní politika nebezpečný směr.
´Jeden vládní zdroj
z Washingtonu, který měl v té době na kontě nějaká dvě desetiletí
v tajné službě, tehdy poznamenal: Tato vláda je schopná vypustit
jakoukoliv lež, jenom aby dosáhla prosazení svých zájmů v Iráku.´ …
Lidé i státy se budou
muset naučit vnímat svět jinak než přes ´optiku OSN a mezinárodních práv, na
níž přivykli v minulosti. Budou si muset zvyknout na svět založený na
identifikaci´, kde priority určují Spojené státy. …
Vyhlášením a zejména
praktickou demonstrací se velká strategie se svou novou formou preventivní
války stává principem. Když bude potřeba, Spojené státy se
nyní mohou uchýlit k razantnějším řešením, …Budoucnost závisí na tom,
jak se podaří zastrašit a zpacifikovat ´druhou supervelmoc´ (světovou veřejnost – pozn. red.)
Způsob, jakým jsou
tvořeny nové normy, si zaslouží hlubší zamyšlení. Nejdůležitější je uvědomit
si, že přinutit okolí, aby dělalo, co je v zájmu jednoho, mohou jedině ti,
kteří mají jak zbraně, tak důvěru. … Právo intervenovat ´v zájmu humanity´ bylo
ustaveno díky odvaze a altruismu Spojených států a jejich spojenců, kteří
předvedli, co dokážou – především v Kosovu a Východním Tumoru. Podle
expertů se bombardováním Kosova ustavilo nové pravidlo, podle něhož pro
vojenský zásah není třeba souhlasu Rady bezpečnosti. …Podle kritiků se
jedná o ´krajně nebezpečný´ postup.
Jako další zdroj informací může posloužit i
první hromadné setkání nejvyšších představitelů států sdružujících osmdesát
procent světové populace během Jižního summitu v dubnu 2000. … Jeho účastníci … se ostře distancovali od
´takzvaného práva na humanitární intervenci´. …Napříště se Spojené
státy a jejich klienti, jako je Izrael, budou moci k novému pravidlu
uchýlit, kdykoliv to uznají za vhodné.
Právní rámec
Velká strategie přesahuje do
domácího amerického práva. …Po 11. září Bushova administrativa
s ohledem na hrozbu terorismu zavedla a začala v praxi právo
prohlásit kohokoliv – amerického občana nevyjímaje – za ´nepřátelský živel´ nebo
za osobu ´podezřelou z terorismu´. Takového člověka je možné poslat do
vězení, aniž by bylo vzneseno obvinění, bez nároku na právního zástupce a bez
možnosti kontaktovat rodinné příslušníky. Uvěznění může trvat, než Bílý dům
rozhodne, že ´válka s terorismem skončila´.
Důvody kolonizace
Události v Kosovu a na
Východním Timoru vyvrcholily v roce 1999. Jak už
bylo řečeno, ve stejném roce se Kolumbie stala největším příjemcem americké
vojenské pomoci. Na tomto postu vystřídala dlouhá léta podporované Turecko.
Jenže co bylo důvodem této změny – proč najednou Kolumbie dostává více než
Turecko? Na to existuje jednoduchá odpověď. Zatímco státní teror v Turecku
funguje, situace v Kolumbii stále není stabilizovaná. Po celá devadesátá léta … docházelo v Kolumbii k největšímu
množství zločinů proti lidskosti. Ale současně je to země, do níž
Američané směřovali nejvíce vojenské pomoci. Starali se o výcvik tamější armády
a dodávali režimu zbraně. To je jistě zajímavá souvislost, bohužel mimo
odbornou veřejnost a pár disidentů se o ní spíše mlčí. V době, kdy
Washington podporoval Kolumbii, zde probíhala chemická válka, při níž byli místní lidé vyháněni z domovů. Mluví
se o „fumigizaci“ čili „vykuřování“. Podle oficiální
verze mělo vykuřování zničit drogová pole. Jenže všechno bylo jinak. Jeden
často citovaný akademik poznamenal: „Americká protidrogová politika účinně
přispívá ke kontrole etnicky rozdílné a
ekonomicky deprivované domácí chudiny. Současně
slouží hospodářským a bezpečnostním zájmům Spojených států v zahraničí.“
Guvernéři jižních provincií
Kolumbie, kde jsou s drogami největší problémy, někteří místní lidé znalí
podmínek či humanitární aktivisté se domnívali, že nejlepším způsobem zničení
koky a máku je mechanická likvidace – rukama. Vypracovali také podrobný plán. Místo
toho pokračuje zamořování půdy chemIkáliemi. V souvislosti s tím
umírají děti a lidé jsou vyháněni ze svých domovů, aby živořili na okraji,
nemocní a zbědovaní.
Zemědělské postupy vycházejí
z tradičního vědění a několikasetletých zkušeností. … předávají se
z generace na generaci. Pokud někdo do toho řetězu zasáhne, poškodí celý
systém. Stačí, když se od půdy odtrhne jediná generace, a zemědělství začne
upadat. Přesně to se děje v Kolumbii. … Kolumbijsko – afričtí míšenci i campesinos, původní obyvatelé latinskoamerických zemědělských oblastí, se
teď přidávají k milionům lidí žijících v rozpadajících se slumech a
táborech. Opouštějí své usedlosti a vysídlené oblasti si rozdělují nadnárodní
koncerny, aby tady těžily uhlí, ropu a další suroviny. Půdu, kterou lze ještě
využít, oloupenou o její bohatství a rozmanitost, mění na ranče, kde hospodaří
zbohatlíci nebo zemědělské exportní společnosti. Zasvěcené zdroje popisují chemické programy Washingtonu jako další
etapu historického procesu vyhánění zemědělského obyvatelstva a jako způsob, jak zajistit místo pro
zahraniční investory a kolumbijskou smetánku. … Humanitární organizace jsou
s americkým ministerstvem zahraničí zajedno v tom, že největší díl zodpovědnosti za kolumbijské
násilnosti nesou vojenské a polovojenské složky. Podle humanitárních
organizací jde o tzv. „šestou divizi“ (kolumbijská armáda má pět divizí…). V souladu s neoliberálními
tendencemi dochází v Kolumbii k privatizaci teroru. …- čím
dál více zločinů mají na svědomí nestátní polovojenské organizace. Totéž se děje i jinde. … Fumigizaci provádějí „soukromé“ společnosti, v níž
rozhodující slovo mají důstojníci americké armády, přímo podléhající Pentagonu.Tento model se s oblibou používá na celém světě.
Je to jen další způsob, který umožňuje vyhnout se zodpovědnosti. Americké
zásahy v Kolumbii jsou jen těžko obhajitelné, i kdybychom nakrásně uvěřili
verzi předkládané Washingtonem, který se veřejnost snaží přesvědčit, že jde o
součást protidrogového programu. …
„Neúnosnost situace „
v Turecku Spojené státy úplně ignorovaly, alespoň do chvíle, než se
turecká vláda v roce 2003 konečně postavila washingtonskému diktátu.
Respektovala přání 95 procent svých občanů, kteří nechtěli, aby byl útok na
Irák veden z tureckých hranic. To byl moment, kdy média najednou začínají
přinášet šokující zprávy o tom, „jak Turecko postupuje proti kurdskému obyvatelstvu,
o teroru v této zemi, o tom, jak Kurdové nakonec ´mizí beze stop´a co se
stalo se třemi tisíci kurdských vesnic. … Stejně jako dříve jsme ochotni
připustit jen to, že jsme zločiny na kurdském obyvatelstvu prostě ´tolerovali´.
Kapitola 4 Nebezpečné
časy - Krůček od jaderné války
Kubánská raketová
krize „byla nejvyhrocenějším momentem lidské historie,“ prohlásil Artur Schlesinger v říjnu 2002 na konferenci v Havaně u
příležitosti čtyřicetiletého výročí tohoto incidentu. … Konference
konstatovala, že v říjnu roku 1962 se svět ocitl na pokraji „jaderné
války“. …
Kennedyho
úřad vydal prohlášení, v němž prezident odmítá invazi na Kubu. Přesto ale
ministr obrany Robert McNamara 22. října svým vládním
kolegům prozradil: ´Prezident už před měsícem nařídil, abychom započali
s přípravami na invazi … Sedli jsme si a sestavili plán do nejmenších
detailů.´Plán byl tak podrobný, že invaze mohla začít už během jednoho týdne.
´Strach z útoku byl u Kuby zcela namístě. Kdybych byl na místě kubánského
nebo sovětského vedení, cítil bych to stejně´, prohlásil McNamara
na konferenci po čtyřiceti letech. …
Kubánská krize
dokládá, že Evropa má nárok být znepokojena americkým politickým vedením. …Osud
Evropanů visel na vlásku, když se prezident USA a jeho poradci přiblížili
konfliktu. Bylo nanejvýš důležité, aby se Evropa nic nedozvěděla. …
V soukromém rozhovoru sdělil Kennedy ministru
zahraničí: ´Spojenci musí držet krok anebo se držet stranou … žádné veto nás
nemůže donutit změnit naše rozhodnutí,´ …
Kubánská krize byla výsledkem
mezinárodní teroristické kampaně a sankcí, jež měly vést k odstranění
nepohodlného režimu.
Mezinárodní terorismus a výměna režimu: Kuba
Battistův
režim na Kubě svrhla Castrova guerillová armáda
v lednu 1959. V březnu začíná Rada národní bezpečnosti řešit, jak
nový režim vyměnit. O dva měsíce později začíná CIA zásobovat vnitřní kubánskou
guerillu zbraněmi. V průběhu zimy 1959-1960 vzrostl počet bombových
leteckých útoků, do nichž byla zapojena CIA. Letadla pilotovali většinou
Kubánci žijící v exilu v USA. … Kubánská vláda předložila Radě
bezpečnosti dokumentaci asi dvaceti případů bombových útoků. … Snahou Kuby bylo
vyřešit konflikt diplomatickou cestou. …
Cílem Eisenhowerova plánu na svržení Castrova
režimu v březnu 1960 bylo vybudování nové vlády, která by měla ´větší
porozumění pro zájmy kubánského lidu a Spojených států. Plán počítal s
„podporou vojenského zásahu na ostrově´a ´vytvořením přiměřených paravojenských sil mimo území Kuby´. … Nastolení nového
režimu mělo být provedeno takovým způsobem, aby nebylo zřejmé, že za celou
záležitostí stojí Spojené státy´.
O rok později, tedy
v roce 1961, podnikli Američané invazi do Zátoky sviní. V této době
nastoupil do úřadu již prezident Kennedy. … Spojené státy na malou zemi uvalily přísné
embargo, z nařízení prezidenta byla zintenzivněna
teroristická kampaň. ´Velením skupiny, jejímž úkolem byl dohled nad průběhem
operace Mongoose, pověřil prezident svého bratra,
generálního prokurátora Roberta Kennedyho. Mongoose bylo souhrnné označení polovojenských
akcí, ekonomické války a sabotáží. Šlo o
program, jenž měl za cíl osvobodit planetu od teroristických režimů´ a zejména
odstranění Fidéla Castra. Monggose prosadil Kennedy ke konci roku 1961. …
Operace Mongoose … ´byla od roku 1961 až do vyvrcholení krize
hlavním bodem amerického postupu proti Kubě.´ Robert Kennedy
upozornil CIA, že ´prioritou vlády Spojených států je vyřešení kubánského
problému – výměna Castrova režimu´ a že všechno ostatní je podružné.. Dále
řekl, že množství času, úsilí ani oběti nehrají roli.´Po represích měl
následovat ´přímý vojenský úder´.
Předpoklad byl, že k útoku dojde v říjnu 1962. Načasování se tedy
shoduje s propuknutím krize.
V únoru 1962
přichází Výbor náčelníků ozbrojených sil s ještě extrémnějším plánem. …
Plán bude proveditelný v případě, že ´se během devíti až deseti příštích
měsíců podaří nastartovat vnitřní kolaps´.
Je třeba vystihnout správný okamžik těsně před tím, než Kuba požádá o pomoc
Sovětský svaz. ´Nemáme nejmenší zájem, aby se SSSR do akce přímo
zapojil.´…´zdánlivě nesouvisející akce, které měly zakrýt , o co ve skutečnosti
jde, a vyvolat dojem, že vina za rozpoutání konfliktu je na straně Kuby. Svět i američtí občané měli být oklamáni.´Spojené státy měly hrát roli ´ublížené
oběti, která se pouze brání.´
Podle plánu by vše
začalo zničením americké lodě v Guantanámském
zálivu … V plánu byly také požáry na třtinových polích, především na
Floridě a v okolních státech; ty by byly zakládány pomocí výbušné munice
sovětské provenience. Dále měl být sestřelen jeden prázdný letoun, ze kterého
by se v zápětí udělalo letadlo se školní výpravou. … Nakonec sice americká
vláda z těchto bodů nic neuskutečnila, …
Dne 23. srpna vydává
prezident Spojených států nové memorandum Rady národní bezpečnosti číslo 181. ´Šlo
o pokyn k zahájení operace, jejímž cílem bylo vnitřně podlomit kubánský
režim. Dále pak měl následovat přímý vojenský úder. … Lze se oprávněně
domnívat, že jak SSSR, tak i Kuba o tomto plánu věděly. V srpnu byly zintenzivněny teroristické útoky. Skupina ostřelovačů na
motorovém člunu zaútočila na jeden z hotelů na kubánském pobřeží. … Při
této akci bylo zabito několik desítek kubánských a sovětských občanů. Při
dalších útocích se podařilo zničit několik britských a kubánských lodí,
kontaminovat převážený cukr … A tím seznam útoků a sabotáží prováděných zejména
kubánskými exilovými organizacemi z Floridy daleko nekončí. Období krize
vyvrcholilo o několik týdnů později ´nejdramatičtějšími okamžiky lidské
historie.´ Teroristické akce pokračovaly po celou dobu kubánské krize, ačkoliv
formálně byly 30. října, několik dnů po dohodě
Kennedyho s Chruščovem,
zastaveny. ...
Deset dní před tím,
než byl zastřelen, schválil dokument, který mu předložila CIA. …podle něj měly
být vedeny ´útoky na ropné rafinérie, skaldy, elektrárny, cukrovary,
železniční mosty, přístavy… CIA naplánovala také řadu podvodních demolic,
jejichž cílem bylo poškodit doky a lodě´. Ve stejný den, kdy došlo
k atentátu na prezidenta, byla zahájena akce na odstranění Fidéla Castra. Americká vláda kampaň sice v roce 1965
odvolala, ale ´hned, jak v roce 1969 nastoupil Nixon,
se vše vrátilo do starých kolejí.´ …
Teroristická kampaň
proti Kubě pokračovala i za Nixona. Kulminovala
v polovině sedmdesátých let, kdy došlo k několik útokům na rybářské
lodě, ambasády … . Bylo sestřeleno jedno
kubánské linkové letadlo; při tom neštěstí zahynulo všech sedmdesát tři
cestujících.T6yto a další operace FBI v té době klasifikovala jako
zločin, ačkoliv všechny byly řízeny z území Spojených států. …
Třicet let po
skončení raketové krize do jednoho ze španělských kubánských hotelů v době
plné sezony vtrhly ozbrojení muži a vystříleli jej kulomety. Později se
zjistilo, že útok připravila skupina, jejíž sídlo se nachází v Miami. Z roku 1997 bombový útok, ke kterému došlo na
Kubě a zahynul při něm jeden italský turista, má s největší pravděpodobností
na svědomí stejná skupina. Obvinění bylo vzneseno proti členům salvadorského
zločineckého gangu vedeného Luisem Posadou Carrilisem. …Posada,
muž s reputací mezinárodního teroristy, dokázal uniknout
z venezuelského vězení, kde si odpykával trest za bombový útok na letadlo
kubánských aerolinií. … Když se Posada dostal z Venezuely, nalezl azyl
v El Salvadoru na vojenské základně. Zde pod vedením Olivera
Northa pomáhal připravovat americké útoky proti
Nikaragui. …
V roce 1989 mu
na přímluvy Jeba Bushe a
vlivných jihofloridských kubánsko – amerických
činitelů udělil Bush starší prezidentskou milost. …(teroristovi
– pozn. red.)
´V roce 1998 se na
Kubě konalo setkání špiček FBI s kubánskými protějšky. Kubánci předali
Američanům materiály, které se týkaly miamské
teroristické sítě. Tyto materiály pocházely od kubánských špiónů, kterým se
podařilo infiltrovat do exilových gangů.´Během tří měsíců FBI poslala všechny
informátory do vězení. Pět z nich dostalo velmi vysoké tresty.´
Když se Sovětský svaz
v roce 1991 rozpadl, přestaly výmluvy na národní bezpečnost fungovat.
Nicméně o tom, že Kuba už není nebezpečná, oficiálně informovaly americké
zpravodajské služby až v roce 1998. Clintonova administrativa však nadále
trvala na tom, že v případě Kuby je na místě opatrnost. ..Americká
ekonomická válka proti Kubě byla kritizována v podstatě na všech
mezinárodních fórech.
Úspěšný odpor
Existují interní
záznamy, ze kterých jasně vyplývají důvody. Které vedly Spojené státy
k teroristickým činům zaměřeným proti Kubě a k uvalení ilegálního
embarga. …
V červenci 1961
začal CIA vážně znepokojovat prudký vzestup Castrova
vlivu: ´ Castrův stín roste. Nahrávají mu sociální a
ekonomické podmínky v Latinské Americe. Všichni volají po opozici, která
by se dokázala postavit stávající autoritě a provést radikální změnu pořádku.´
… V roce 1964 došli američtí poradci k tomuto závěru: ´Za
nejvážnější aspekt Castrova režimu, který ohrožuje
Spojené státy … lze považovat vliv, který má Castrova
politika na levicová hnutí v zemích Jižní Ameriky. Už jen fakt, že něco
takového existuje, je alarmující. Castro je
ztělesněním úspěšného odporu proti USA…´Kuba, symbolicky a prakticky
zpochybňuje vedoucí pozici, kterou si Spojené státy v Latinské Americe
během let vybudovaly´. Koneckonců, viděli jsme, že neposlušnost a vzdor často
končí u mnohem brutálnějších akcí. Mám na mysli postup Spojených států vůči
Srbsku, či Iráku, když pravá motivace vyplavala na povrch, až když původní
oficiální verze naprosto selhala.
Určující kritéria
O úspěších
mezinárodního terorismu sice oficiální historické výklady mlčí, přesto se
k nim leckde hrdě hlásí. Během své přípravy se budoucí latinskoameričtí
důstojníci věhlasné Schoul of Americas učí mimo jiné o tom,
jak se americká armáda zasloužila o
´potlačení liberační teologie´(též teologie osvobození). Latinskoamerická
církev se ocitla na černé listině, když se přiklonila na stranu chudých.
Je symbolické, že nástup reaganovsko – bushovského kabinetu a jeho represí, byl předznamenán vraždou konzervativního salvadorského
arcibiskupa, jehož předcházela pověst ´zastánce slabých´. Vše nasvědčuje
tomu, že atentát byl dílem proamerických státních bezpečnostních sil.
Konec dekády teroru reaganovsko – bushovské
vlády se časově kryje s likvidací šesti salvadorských jezuitských
intelektuálů. Ti byli zastřeleni přímo ve svém domě. Atentát … provedli
ozbrojenci vycvičeni a vybaveni americkou armádou. Toto komando mělo na svědomí celou řadu podobně brutálních likvidací. …
Jednou z taktik
používaných od šedesátých let minulého století byla strategie ´neonacistických
národně bezpečnostních režimů´.- Ty měly za úkol ´eliminovat politickou
participaci početné většiny, tedy lidových vrstev, a potlačit vše, co by mohlo
ohrozit existující strukturu socioekonomických privilegií´.Výsledkem strategie bylo uvržení kontinentu
do víru represí a teroru. … Vše začalo vojenským převratem v Brazilií, odstartovaným ještě před atentátem na Kennedyho. … Washington
podpořil vojenské síly a těm se nakonec podařilo svrhnou parlamentní
demokracii. … A tak zatímco pokračovalo mučení a masakr obyvatelstva, Gordon (americký velvyslance-poz.red.) mluvil o ´rozhodujícím vítězství boje za svobodu´.
´Demokratické povstání´ píše Gordon v depeši
Washingtonu, jistě pomůže ´omezit levicové excesy´… ´nové demokratické síly
vytvoří lepší podmínky pro soukromé investice´.
Až do osmdesátých let
mohli brazilští generálové stejně jako v Chile převádět majetek do
civilních rukou. … ale nakonec zanechali
Brazílii v kategorii srovnatelné s méně rozvinutými africkými nebo
asijskými státy … s tak výraznou sociální nerovností a obtížnými životními
podmínkami, jaké na světě téměř nemají obdobu. Co bylo ale hlavní, Brazílie se
stala rájem cizích investorů a domácí smetánka vydělává.
Tento model … uplatnil se po celém světě.
Takže zatímco Washington pomáhal s ´demokratickým povstáním´v Brazílii a snažil
se Kubě zabránit ´aby vzala věci do vlastních rukou´, do Indonésie byl
se speciálním pověřením vyslán zkušený politik Ellsworth
Bunker … Ve zprávě pro Washington píše: ´Indonésie
touží po jediné věci – postavit se na vlastní nohy, posílit vlastní ekonomiku a
vymanit se z cizího vlivu, zejména pak vlivu západních mocností. Jak ze
zprávy National Inteligence Estimate
vydané v září 1965 patrné, CIA se obává, že jestliže se Komunistické
straně Indonésie podaří ´vyburcovat a sjednotit lid, stane se Indonésie
příkladem pro celý nerozvinutý svět … což poílí
komunisty a poškodí prestiž Západu´. To se ale nestalo.Za několik týdnů došlo v Indonésii k masakru a vlády se
zmocnil diktátor Suharto. Faktem je, že strach
z nezávislosti ostatních států a šíření demokracie s účastí chudých
vrstev na řízení státu je nejdůležitějším faktorem stojícím za většinou případů
americké agrese, a to nejen v Latinské Americe.
Mezinárodní terorismus a výměny režimu: Nicaragua
Teroristická válka
proti Nicaragui může posloužit jako další názorný příklad toho, jak se zachází
se státy- rebely. … Domnívám se, že analýza nikaragujského příkladu nám může
pomoci udělat si obrázek … o tom, na co bychom se ještě měli připravit do
budoucna. Útok na Nocaraquu měl být jednou
z priorit války proti teroru. Reagan jej vyhlásil hned poté, co
v roce 1981 nastoupil do úřadu. …
Poté Reagan vyhlásil stav nouze. Jako důvod udal, že ´aktivity
nikaragujské vlády vážně ohrožují
národní bezpečnost a zahraniční politiku Spojených států.´V souvislosti
s vysvětlováním pohnutek, které vedly k bombardování Libye
v roce 1986, Reagan uvedl, že Kaddáffí posílal
do Nikaraguy zbraně a poradce, ´čímž se nažil ohrozit USA´.
Ve svém projevu vůdce
sandinistů Tomas Borge oznámil: ´Nikaragua doufá, že se postaví na nohy a
stane se příkladem pro ostatní státy, které se rozhodnou jít svojí vlastní
cestou.l´ Z Borgeho slov udělal Reaganův kabinet
přání dobýt svět. Média tuto verzi přejala a tlumočila dál. … Uvědomili si
totiž, že opravdovou hrozbou je
pozitivní vývoj v Nicaragui, …
Thomas Walker, přední nicaragujský historik, popisuje, jak
vysilující, několik let trvající kampaň Washingtonu dokázala totálně zvrátit
ekonomický růst a dočasné zlepšení sociální situace , které následovaly po
svržení proamerického diktátorského Somozova režimu.
Výsledkem tlaku Spojených států bylo takové oslabení už beztak křehké
ekonomiky, že se Nicaragua propadla na ´pozici nejchudší země západní
polokoule.´Jak velký byl triumf Spojených států, je evidentní z astronomického
počtu mrtvých, pokračuje Walker. … Nicaragua se obrátila
k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. Předmětem projednávání mělo být
především bombardování nicaragujských přístavů. Verdikt soudu zněl:
Washington se provinil ´protiprávním užitím síly,´ tedy mezinárodním
terorismem. Soud rozhodl, že jakákoliv intervence, která by zasáhla
suverénní právo ´zvolit si svobodně politický, ekonomický, sociální nebo
kulturní systém neb vlastní politický postup´je ´nepřípustná: nikdo zvenku
´nesmí do žádné z těchto oblastí násilně zasahovat´. …
New
York Times o Mezinárodním soudním dvoru píše jako o
´nepřátelském fóru´, jehož rozhodnutí, stejně jako doporučení OSN, není třeba
respektovat. Někteří renomovaní právníci , jako např. Thomas Franck, prohlašovali, že Spojené státy ´potřebují volné
ruce, aby se mohli postavit za vlastní svobodu´. … Mezinárodní soudní dvůr
požadoval, aby Spojené státy zaplatily Nicaragui finanční odškodnění. …
soud došle k částce 17 miliard dolarů. … Přestože se Spojené státy
neměly k plnění povinnosti, které jim uložil Mezinárodní soudní dvůr,
Nicaragua se vyhýbala odvetným opatřením. … obrátila se s protestem na
Radu bezpečnosti, a ta potvrdila předešlý soudní verdikt. … Nicaragua požádala
o pomoc Valné shromáždění. To dospělo ke stejnému závěru jako předešlá
rezoluce. O těchto jednáních se ve své době vlastně ani moc nevědělo…Washington
reagoval tak, že svůj postup vůči Nicaragui ještě přitvrdil. Dokonce bylo
vydáno několik oficiálních příkazů, ve kterých bylo vojenským oddílům
podporovaným z USA nařízeno, aby se zaměřovaly výhradně na ´měkké čili
slabé cíle´. …
V roce 1990
Nicaragua svůj boj – se zbraní přiloženou na spánku … vzdává a rozhoduje o tom,
že se země opět vrátí do područí Spojených států. … V zemi zbyly jen
stržené mosty, zničené elektrárny a rozvrácené zemědělství. … S nastolením
nové demokratické vlády schválené Washingtonem se Nikaragua zakrátko dostává na
pokraj politické a společensko-ekonomické krize.Do deseti let po tom, co
Spojené státy převzaly kontrolu nad děním v Nicaragui, odešla ze země
poloviny ekonomicky aktivních obyvatel… časopis Jezuitské
univerzity … tvrdí, že ´pokud by hospodářství Nikaraguy mělo opět dosáhnout
úrovně úspěšného roku 1978, musel by hrubý domácí produkt ročně soustavně růst
minimálně o pět procent. A to po dobu příštích padesáti let´.
Kapitola 5 Irák a
spol.- Mezinárodní scéna
Jeden z úspěchů
současného amerického vedení si získal velkou slávu. V osmdesátých letech
dala CIA za pomoci spojenců
dohromady velkou skupinu radikálních islamistů z celého světa,
z níž postavila teroristickou armádu.
Podle Z. Btzezinského … bylo smyslem této akce vyprovokovat
Rusy a nechat je padnout do tzv ´afghánské pasti´.
… Bezprostředním důsledkem bylo rozpoutání ničivé války. Později, když sovětská
armáda odtáhla, převzali v Afghánistánu kontrolu mudžahedíni
podporované Reagonovou vládou. …
Za pozornost také
stojí vztahy USA a Irákem. Po celou dlouhou dobu iránsko – iráckého
konfliktu zahrnovaly Spojené státy Saddáma Husajna
podporou. … Saddám
Husajn každopádně není jediným tyranem, kterému Spojené státy pochlebovaly. USA
vychovala a podporovaly spostu dalších zločinců: mimo
jiné Ferdinanda Narcise, Duvaliera. … První hlavou
státu, kterou Bush starší pozval na návštěvu Bílého
domu, byl Mobutu, prezident Zairu
– další z řady vrahů, despotů a ničitelů. …
Entuziastického
přijetí se dostalo také Alžírsku … pro úspěchy v boji s terorem –
totiž za rekordní množství zločinů, kterých se režim na svém lidu dopustil
V materiálech americké armády se můžeme dočíst, že
terorismus je záměrné použití násilí nebo výhrůžek jako prostředku
k prosazení politických, náboženských nebo ideologických cílů.
… Přesto je terorismu běžnou praxí americké politiky, a nejen americké. Terorismus je především zbraní mocných.
Cílem Washingtonu
bylo směřovat jihoamerické režimy, aby
se přestaly zabývat ´vnějšími nepřáteli´a naopak posílily ´vnitřní bezpečnost´.
Podle Ch. Maechlinga,
který stál v letech 1961 až 1966 v čele kanceláře pro americkou
vnitřní bezpečnost a protipovstaleckou obranu, se USA
nechaly volně inspirovat ´metodami Himmlerových
vyhlazovacích oddílů. Kenedyho
vláda ´vynaložila velké úsilí, aby
z běžných armád udělala speciální brigády
připravené na potlačování lidových povstání.
V r. 1962 vyslal
Kennedey do Kolumbie speciální jednotky vedené
generálem W. Yarboroughem. Pro eliminaci známých komunistických sympatizantů generál
doporučil ´angažovat poloilegální vojenské jednotky, které budou provádět
sabotáže nebo teroristické údery´.
Kapitola 9 Přechodná
noční můra
Abychom byli přesní, veřejnosti se otevřel pohled do hlubiny
budoucnosti. Ti v centru moci zuby nehty pokračují v prosazování
svých vlastních zájmů. Jsou si dobře vědomi, že strach a úzkost, které na nás
v současné době dopadají, jim nahrávají . … Vlastenecké podle nich je
zavádění drsných a zpátečnických opatření zvýhodňujících bohaté, zbavování se
sociálních programů, které slouží potřebám většiny, a podřizování vystrašené
populace stupňující se kontrole státu.