Euro ano, nebo euro ne?

Směnná hodnota každé měny a její kupní síla, případně kurzovní přepočet s jinými měnami, nevzniká někde ve vzduchoprázdnu nebo na základě zamyšlení či přání politiků nebo ekonomů té či oné země, ale je výsledkem kombinace objektivních vlivů. Pominu-li regulační opatření Mezinárodního měnového fondu nebo vliv investorů spekulujících na kurzové pohyby měn nebo regulační opatření národních bank je kurz, nebo chceme-li mezinárodní kupní síla měny, dána především silou příslušné národní ekonomiky. Zjednodušeně řečeno, výrobky státu, ve kterém je vyšší produktivita práce a kde jsou vyráběny výrobky o vysoké technické a užitné hodnotě, jsou na světových trzích žádanější. Vyšší poptávka po takových výrobcích vyvolává samozřejmě i vyšší poptávku po měně státu, kterou jsou tyto výrobky placeny. I zde funguje běžný tržní mechanismus nabídky a poptávky. Čím vyšší poptávka, tím více se zvyšuje hodnota poptávaného zboží, v tomto případě měny exportně výkonného státu.

Euro bylo zavedeno jako umělá měna, která v eurozóně měnově propojuje země s různým stupněm výkonnosti ekonomiky, od nejméně rozvinutého Portugalska, přes problematickou Itálii a superzadlužené Řecko, až po nejvýkonnější Německo. Tímto umělým spojením jsou narušeny všechny výše uvedené přirozené ekonomické mechanismy, a tím samozřejmě dochází k řadě problémů. Umělá měna propojující rozdílně vyvinuté země s rozdílnou strukturou národních hospodářství vyžaduje potom celou řadu regulativních opatření. Tak mně napadá: Evropská unie představuje vlastně zcela nové společensko-ekonomické uspořádání, které zatím nikde neexistovalo. Jedná se o kombinaci tržního hospodářství volného trhu s direktivním řízením a rozhodováním z jednoho centra, z Bruselu, pro celou řadu oblastí, které se neustále rozšiřují. Takže jinými slovy, odpůrci našeho režimu před rokem 1990, o kterém říkají, že byl špatným systémem centrálního řízení, a opěvující EU, si vlastně protiřečí, protože centrální řízení z centra EU je ještě silnější a horší v tom smyslu, že nerespektuje národní odlišnosti a specifika. Je extrémně centralistické a stále svůj administrativní vliv prohlubuje. A naprostá obdoba byla při zavedení eura v zemích bez ohledu na rozdíly v národním hospodářství.

Dopady na obyvatele v každé zemi byly různé, ale objektivně veskrze negativní. Vždy došlo ke zvýšení cen a snížení kupní síly obyvatel. Třeba pro důchodce na Slovensku je euro stále těžkou chmurou. I v Německu mělo zavedení eura negativní dopady. Jenže v jejich případě, kde je průměrná mzda třikrát vyšší než u nás a potraviny dokonce levnější, nešlo o dopady nějak dramatické.

Přijetí eura by pro nás znamenalo další jho a přijetí dalších ekonomických regulativ ze strany EU. Mimo jiné také samozřejmě přijmout odpovědnost a povinnost splácení dluhů jiných. Propagátoři přijetí eura v podstatě nemají žádný racionální ekonomický argument pro takové řešení, mimo toho, že když pojedu na dovolenou, nemusím jít do směnárny. Odpovědně prohlašuji, že tam rád jednou za rok před dovolenou zajdu, než abych jako občan měl nést všechny negativní dopady.

Zajímavý je názor podnikatelů na zavedení eura u nás. Hospodářská komora provedla anketu u svých členů. Přijetí eura v nejbližší době chce pouze čtvrtina českých podnikatelů. Pětadvacet procent jich vstup do eurozóny rovnou odmítá. Zbytek ji spíše odmítá. Takže i pro podnikatele je výhodnější využívat národní měnu a třeba využívat výhod kurzovních rozdílů. Mimochodem, kursovní regulace české koruny umožnily v poslední době zmírnit dopad zvýšení cen ropy, takže nárůst cen pohonných hmot byl u nás nižší než růst cen ropy.

Jiří Hanák , http://www.halonoviny.cz/articles/view/46471246

Přišlo e-mailem