Dějiny se opakují

Tyto dny čtu knížku Jana Rataje O autoritativní národní stát. Autor se zabývá ideologickými proměnami české politiky v druhé republice 1938-1939. Pochopitelně vychází z  událostí v bezprostředně předcházejících letech. V nich sehrál velkou roli Rudolf Beran.

 

Měl zajímavé koníčky, a to péči o vzorné hnojiště na rodném statku a psaní kuchařek. V politice byl předsedou republikánské strany. Za Beranova vedení se změnila na protiliberální a protidemokratickou. Beran sympatizoval s Henleinem a prosazoval sblížení s hitlerovským Německem. V důsledku této Beranovy politiky vnější i zahraniční se s republikánskou stranou začaly sbližovat  podobně ideově zaměřené strany, některé až protistátně. Berana podporovaly šlechtické kruhy a také katolická vysoká hierarchie.

 

Následuje citace z Ratajovy knihy:

 „O nastolení zvratu v mocenské rovnováze se pokusil R. Beran již roku 1935 u příležitosti volby nového prezidenta ČSR. Utvořil prosincový blok z Republikánské a Živnostenské strany, Národního sjednoceni, Hlinkovy slovenské ludové strany, Národní obce fašistické - Havel a Sudetendeutsche Partai Konráda Henleina. Blok měl zabránit zvolení E. Beneše – kandidáta Hradu, liberálů, křesťanských demokratů, socialistů a komunistů. Za kandidáta prosincového bloku byl nominován profesor botaniky, národně demokratický senátor a předseda Národní rady československé Bohumil Němec. Nebyl aktivním politickým profesionálem a splňoval ideální představy o „ slabém prezidentovi“. Konec citace.“

 

Bohumil Němec uvážil situaci a před volbami rezignoval.

Nezvolením E. Beneše prezidentem by vlastně znamenalo konec současné vnitřní a zahraniční politiky. Druhá republika by začala už v lednu 1936 se všemi jejími průvodními znaky, antisemitismus, konec demokracie a nástup fašizmu,  vazalské podřízení a s nejvyšší pravděpodobností po boku Wehrmachtu napadení Sovětského svazu se všemi následky po konci války z toho vyplývajícími.

A jakou máme situaci dnes: Dva kandidáti, jeden profesionální politik, druhý vysokoškolský profesor. Také dva tábory podporovatelů, kdo je kdo ideově, nechám na čtenáři.

Jen si nejsem jistý, jestli se Jiří Drahoš zachová jako prof. Němec a vzdá se kandidatury. Obávám se, že asi ne. Měl by se poučit z knížky pana prof. Jana Rataje.

Otakar Mach                                                                                          

21.1.2018

 

Poznámka -red.: Otcové z Katolického byzantského patriarchátu se modlí, a mnozí z nás s nimi, aby se pan J. Drahoš kandidatury vzdal. Článek o tom jsme dnes přinesli na FB.