Československá strana lidová v období Mnichova I

(z dokumentů a denního lidoveckého tisku)

 

Z dobového lidoveckého tisku

V rozpočtové debatě parlamentní r. 1936 poznamenal posl. Boh. Stašek, že Československá republika je už dnes jediným a posledním státem na světě, ve kterém Němci mají plnou politickou svobodu a zaručená lidská práva. Celá sněmovna tleskala, ale henleinovští poslanci hlučně odporovali. Henleinovský poslanec dr. Eichholz křičel: „Na papíře“. Stašek ihned odpověděl: „Na papíře? Pánové z německé strany, odpovím vám otevřeně. Řekněte mi, zdali by v některém státě bylo možno, aby váš vůdce Henlein

Sedl do letadla a letěl do Londýna, v Londýně přednesl před celou mezinárodní veřejností řeč, ostouzející naši republiku.“ Henleinovští poslanci spustili řev. Ale poslanec Stašek pokračoval: „Aby si potom sedl na letadlo a zastavil se v Berlíně na obědě u hlavy státu, jehož poměr k Československu je známý, a pak si zase sedl do letadla a doletěl bez pohromy do Československé republiky a napsal obžalovací spis proti našemu státu a poslal jej do shromáždění Společnosti národů do Ženevy. Pánové, já se ptám, je-li na světe stát, který by svému příslušníku toto trpěl, a s nímž by naposled předseda vlády jemně polemizoval v rozpočtovém výboru naší poslanecké sněmovny?“

Křik poslanců Henleinovy strany se stupňoval. Stašek pokračoval: „Slavná sněmovno, já to nerad říkám, ale pánové, kdyby se to stalo v sousedním Německu, pak by z takového muže příbuzným nezůstalo nic, než popelnice, prstýnek a hodinky.“ Po těchto slovech nastala vřava v lavicích sudetoněmecké strany.

***

My jsme byli pro naprostou svobodu, pro naprostou samostatnost všech směrů politických v národě, ve státě, ale zvláště jsme hájili jako zřítelnice očí svých své vlastní samostatnosti. My jsme stranou, která nepodléhá nikomu, my jsme stranou, která dobře ví, jaké má základy jako strany křesťanského lidu, a která právě proto také odvozuje z těchto základů skoro každé svoje i politické rozhodování. …

Já to znova do omrzení opakuji, že celá hotová propast nás dělí od jakéhokoliv marxismu a od jakéhokoliv bolševismu. Ale na druhé straně, když jsme se spojili s někým k určitému cíli politickému, sociálnímu nebo jakémukoliv … pak, ať se nikdo nemýlí a nikdo si nemyslí, že tím, že nás vyhlásí za bolševiky… že nás odvrátí od naší cesty. My jsme to dokázali velmi jasně…

Hleďte zdvojnásobit horlivost a houževnatost v práci a propagandě celého našeho statisícového  a statisícového tábora  a dobrotivý Hospodin, který ví, že to poctivě myslíme s královstvím Božím na zemi, nechať dá požehnání celému tomu velkému milionovému táboru československé strany lidové. ( Z projevu dr. J. Šrámka na zemském sjezdu ČSL v Praze, proneseném dne 11. září 1937)

***                                   

Nedělní Lidové listy, ročník XVII., 30. ledna 1938

Říšskoněmecký útok na ministra Šrámka a politiku lidové strany

Jeden z vůdčích listů národně socialistické strany v Třetí říši „Angriff“, podléhající ministru propagandy Goebbelsovi, podnikl 27. ledna prudký útok na ministra Šrámka a vnitřní a zahraniční politiku Československé strany lidové. Toto překvapující vměšování se do vnitřních poměrů naší republiky zaměřil však dál a výš tím, že napadl hrubým způsobem  hlavu katolické církve, sv. Otce, jemuž slohem a v duchu národně socialistického programu německého připisuje souhlas s politikou ministra Šrámka a tedy i odpovědnost za ni. „Papež a biskupové konec konců nesou odpovědnost za to, když např. vůdce českého centra Msgre Šrámek jako ministr československé vlády hájí veřejně vojenský spolek s Moskvou a odůvodňuje-li tuto politiku zásadou své strany: postupovati vždy proti totalitním pokusům“. …

Tento útok není v říšskoněmeckém tisku osamocený, v současné době se jich objevilo více za současné chvály jiné strany, československé republikánské, jak ji vyjádřil novoroční projev poslance Berana. Ten našel v říšskoněmeckém a maďarském tisku ohlas velmi příznivý…

Říšsko německý tisk zakročuje proti politice lidové strany, vnitřní i zahraniční a dává najevo, že má opustit vládní spolupráci se stranami socialistickými a připojit se k linii, naznačené novoročním projevem Beranovým. Z Berlína je tedy dávána direktiva straně lidové, co má dělat a jak změnit své chování. Tyto rady jsou útočnou formou dávány lidové straně také tiskem strany republikánské…

*** 

Lidové listy,3.února 1938

Neschopnost liberálního hospodářského řádu

Ničí se přebytky bavlny, kávy, pšenice, zatím co jsou na světě miliony hladových

…Několik těchto příkladů stačí, abychom si uvědomili nesmyslnost platného hospodářského řádu. Zatím co země dává bohatou úrodu, nevědí šéfové hospodářského života v jednotlivých státech, co s ní počít.

Dynamické státy, které chystají válku, omezují a snižují uměle fantastickým zbrojením životní míru svého lidu, který úpí v bídě, zatím co  v jiných zemích je k dispozici dostatek plodin a surovin, aby se jimi ukojily životní potřeby hladovějících celého světa. Plodiny země se raději pálí a ničí, než aby si hospodářští rozšafové a přívrženci liberalistického řádu namáhali hlavy, jak jich použít k zvýšení blahobytu lidstva. …

Je tedy ničení úrody zemské v příkrém rozporu s názorem křesťanským a to tím spíše, že jsou na světě miliony lidí, které pro neschopnost liberalistického řádu nelze nasytit. Proto je nutno tento neschopný hospodářský nepořádek nahradit řádem opravdu křesťanským, dbalým zásad evangelia a přikázání křesťanské lásky o nasycení hladových a oblečení těch, kteří nemají co na sebe. …Proto je nový křesťanský hospodářský řád nadějí chudých!

***                                                               

Lidové listy, 6. února 1938

Čs. strana lidová v práci pro stát a lid, z projevu ministra ing. J. Dostálka na říšském výkonném výboru naší strany v Praze

Celá naše hospodářská politika nese známku křesťanského solidarismu, křesťanské spravedlivosti ke všem. Byly-li zvýšeny neb upraveny ceny zemědělcům a tím zlepšeny podmínky této důležité složky výrobní, byly současně řešeny problémy, aby bylo nadlepšeno i živnostníkům, obchodníkům a obojí se nedělo bez zřetele na konzumenty, které jsme všemi možnými opatřeními chránili před bezdůvodným zdražováním. Nadlepšovalo-li se jedněm, muselo se nadlepšovat druhým…

Byli jsme si dobře vědomi, že jen včasným řešením hospodářských a sociálních úkolů můžeme upevniti a zachovati demokracii v Československé republice…

***                                

Lidové listy, 22. února 1938

Velkolepé nedělní projevy hraničářů schvalují jednomyslně politiku lidové strany

Aj.- V době, kdy v říšském sněmu mluvil A. Hitler, konali katoličtí hraničáři v Čechách na různých místech pohraničí velké manifestační projevy pro národní ráz republiky a klidné soužití s našimi menšinami na půdě národního státu československého. … Katoličtí hraničáři jsou nejpevnější oporou národní a státní myšlenky, ale i statečnou hradbou v pohraničí proti přívalům novopohanství. …

Radostným zjevem na všech nedělních projevech byla účast katolického duchovenstva, které je vzornou oporou a rádcem našich pracovníků.

Díky hraničářů lidovému hnutí a zvláště našemu předsedovi Msgre Boh. Staškovi za to, že se lidové hnutí jediné statečně ujalo českého pohraničí, nedovolilo kupčení s českým přesvědčením a postavilo hráz proti glajchšaltování …

V Mostě k hraničářům promluvil …p. předseda Msgre Boh. Stašek… Pan předseda strany jim nejen poděkoval za práci, ale zároveň je poprosil, aby i v budoucnosti zůstali oporou a baštou katolickou a národní…

Také Trutnově a Broumově … byla účast veliká a i tam byly řešeny problémy českých hraničářů s jediným zájmem prospěti státu a jeho celistvosti…Účast kněží i na těchto místech byla potěšující…

***                                          

Den, 10. března 1938

„Byli jsme autonomisty a zůstaneme jimi, ale autonomie naše vede k rozšíření samosprávy zemí, nikoliv však k dualismu!“, významný projev dr. Hrubana v senátě

My jsme národ se starou kulturou… a nedáme se strhnouti do provokací, máme sebekázeň a dovedeme se ovládati. Ale na svoje sáhnout si nedáme!...

Odmítáme požadavek národnostní, teritoriální a totalitně usměrněné autonomie, poněvadž by to bylo proti tisícileté historií českých zemí. A proti tomu, kdo by ji chtěl trhat, máme svoji armádu a budeme se bránit! …

***                                                   

 Lidové listy, 23. února 1938

Jen klid a sebedůvěru

Je to pravda stará jako svět: každý národ vyšel i z nejtěžších chvil svého života zdráv jen tehdy, zachoval-li si klid, sebedůvěru a vědomí své vlastní síly. Totéž platí i o nás v těchto ponurých časech, kdy mraky na evropském nebi tak zhoustly, že mezinárodní situace považuje se za nejvážnější od konce války. Proto musíme na události reagovat co nejspontánnějši jednotou jak v názorech na rozbor mezinárodní situace a její důsledky pro nás, tak i názorech na prostředky, jak nebezpečí čelit. …

V posledních týdnech pořádalo několik politických stran v Praze i na venkově velké manifestační projevy, na nichž se za tyto zásady svorně postavily: jasně promluvila strana lidová, sociální demokraté, národní socialisté a v pondělí i političtí živnostníci. Věříme však, že všecky státotvorné politické strany bez rozdílu postaví se na tuto linii a že pokud jsou snad v některých stranách proti ní námitky, budou tváří v tvář vážné situace co nejrychleji likvidovány. Volá po tom bezpečnost republiky a volá po tom celý národ. Kdo neuposlechne toto volání, škodí republice i národu!

***

Den, 11. března 1938

Poslanec Světlík: Jsme suverénní a svobodní také ve své politice mezinárodní

…U nás… zejména Němci mají všechno, čeho potřebují k rozvoji své národnosti, a proto náš případ není případem, kde by vměšování bylo právem a povinností. Ochrana naší německé menšiny je Třetí říši pouze záminkou. Třetí říše chce, abychom se zřekli spojenectví s Francií a Ruskem a podřídili se společně s celou střední Evropou zájmům světové politiky Německa… Nyní se Německo snaží neutralizovat Československo, aby mělo volnou ruku pro své cíle koloniální a snad také ve východní Evropě. Proto máme se zříci své alianční politiky. Na té však trváme. Nemůžeme jednat jinak. Kdybychom se zařadili do německé mezinárodní politiky, vrátili bychom se tam, kde jsme byli před válkou. – Proto musíme trvat na tom, že jsme suverénní a svobodní také ve své politice mezinárodní…

Připravil JUDr. Ogňan Tuleškov

Pokračování