Bělobrádek P., místopředseda vlády ČR, dotaz na základě zákona o svobodném přístupu k informacím

 

Pan

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA

místopředseda vlády pro vědu, výzkum, inovace

Úřad vlády České republiky, Nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1

Kabinet místopředsedy vlády pro vědu, výzkum inovace

V Praze dne 12.6.2017

 

Věc: dotazy na základě zákona o svobodném přístupu k informacím v platném znění

Pane místopředsedo vlády,

I.

V projevu, který jste přednesl 4.6.2017 na 68. sjezdu tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu, jste mimo jiné uvedl: „učinili jste velmi odvážný a velmi zásadní krok, ve změně svých základních dokumentů... Za přelom tedy považuji, a díky změnám vašich stanov to bylo umožněno, návštěvu Daniela Hermana loni... .“

Z uvedeného vyplývá, že považujete novelizaci stanov „sudetoněmeckého landsmanšaftu“(SL) za právně platnou.

Podle mého názoru je věc podstatně složitější. Je pravdou, že SL na zasedání svého nejvyššího orgánu, Spolkového shromáždění, v roce 2015 a následně i v roce 2016 schválil většinou hlasů novelu stanov, z nich vypustil právo na odškodnění a právo na vlast. Ovšem tím právní proces novelizace stanov nekončí. SL novelizované stanovy postoupil proto, jak jsem informován i z německého tisku, .mnichovskému rejstříkovému soudu k registraci. Rejstříkový soud ani dosud registraci novelizovaných stanov neprovedl. To znamená, že platí stanovy SL v původním znění.

II.

Stanovy SL v původním znění:

§3 stanov sudetoněmeckého landsmanšaftu zní takto:

"a) zachovat přes tři miliony sudetských Němců, kteří byli po druhé světové válce vyhnáni ze své vlasti v Čechách, na Moravě a v sudetském Slezsku, a rozptýleni po celém světě, a jejich potomky, jako politické, kulturní a sociální společenství, a hájit jejich záležitosti ve vlasti jakož i na územích, kde nyní žijí;

b)               spolupůsobit za spravedlivé národní a státní uspořádání, ve kterém budou celosvětově zažehnána vyhánění, vraždy národa nebo ,etnické čistky' a diskriminace, a kde bude zaručeno zejména právo na vlast, práva národních skupin a právo na sebeurčení pro všechny národy resp. národní skupiny;

c)               prosazovat právní nárok na vlast, její znovuzískání a s tím spojené právo národní skupiny na sebeurčení;

d)               hájit právo na navrácení resp. plnohodnotnou náhradu nebo odškodnění za zkonfiskovaný majetek sudetských Němců;

e)               pečovat o krajany hospodářsky a sociálně;

f)                pečovat o kulturní a myšlenkové dědictví vlasti jako součást německé a evropské kultury, toto podporovat a dále rozvíjet;

g)               přispívat k porozumění mezi národy v Evropě na základě pravdy a práva, zejména k nastolení partnerských vztahů mezi Němci a Čechy".

(Text podle nám dostupných materiálů)

Pakliže platí stanovy SL v původním znění, k žádnému přelomu, o kterém jste mluvil na 68. sjezdu SL, nemohlo dojít.

III.

Pokud i nadále zastáváte stanovisko, že novelizace stanov SL je právně perfektní, stanovy rejstříkový soud registroval, pak mám otázku: Kdy příslušný rejstříkový soud v Bavorsku registroval novelizaci SL, o které jste se zmínil na 68. sjezdu SL, jak je výše uvedeno? Proč potom SL nenovelizoval v souladu s novým zněním stanov i svůj Program 20 bodů, který je vyhroceně protičeský, jak příkladně vyplývá z dále citovaného 16. programového bodu. „Hlásíme se k právu sebeurčení jako právu národů a národních skupin určovat si svobodně svůj politický, hospodářský, sociální a kulturní status. O osudu sudetských Němců a jejich území může být totiž rozhodováno jen s jejich výslovným souhlasem."

 

IV.

Nyní k otázce mezinárodněprávního základu předmětných práv, tedy práva na vlast a na odškodnění a dalších práv, které jsou zakotveny jednak ve stanovách SL, jednak v jeho Programu 20 bodů.

Podle informací, které mám písemně od jednoho autoritativního českého ústavního orgánu, tzv. právo na vlast a na odškodnění, jakož i další práva, která pro sebe reklamuje SL, nejsou založena na mezinárodním právu. Lidově bychom asi mohli říci, že si je sudeti nejdříve sami nadělili a pak se snažili přesvědčovat další o jejich mezinárodněprávní ryzosti. Naši sudetomilové, včetně Vás a řady Vašich funkcionářů, zřejmě k přesvědčeným patří. Nyní jde jen o to, abyste doložil, že máte pravdu Vy, pan D. Herman a vám podobní.

A nyní opěk ke konkrétní otázce. Na jakých principech mezinárodního práva a jeho dalších ustanovení jsou založena tzv. sudetoněmecká práva, zejména práva na vlast, na odškodnění, na sebeurčení?

V.

Pokud nedoložíte, že novelizace stanov SL je i de iure naplněná, nikoliv pouze verbálně, pokud nedoložíte, že práva SL mají mezinárodně právní základ, pak mohu, kromě dalšího, předpokládat, podle Vašeho dlouhodobějšího jednání, že jste se rozhodl hrát společně se sudety nehezkou roli v divadelním představení pro český národ, která má především zastírací funkci. Slova o hodnotách jsou v této hře jen pestrými slovními pentlemi na sledovaných cílech pro náš národ nepřijatelnými.

Politicky, jak jsem přesvědčen, jste se v tomto případě angažoval proti českým zájmům, českému národu i ČR. Přestože jste jako ústavní činitel skládal slib věrnosti ČR a jejímu lidu. Podle mne tyto sliby hrubě porušujete. Domnívám se, že za takovéto jednání nesete odpovědnost nejen politickou, ale i trestněprávní. O této může rozhodnout pouze příslušný soud. Proto se k ní zatím nehodlám vyjadřovat.

 

Ing. Pavel Rejf, CSc.,

 

 

68. sjezd tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu,

z projevu P. Bělobrádka, místopředseda vlády ČR, 4.6.2017

 

Neděle 04.6.2017, Augsburg

Milí krajané, vážený pane předsedo vlády, vážená paní ministryně, milá Emílie, vážený pane předsedo. Ano. Milí krajané!

Ano, krajané, protože význam slova krajané není pouze ve smyslu etnického původu, nýbrž ve smyslu lidí, kteří sdílejí lásku ke stejné zemi, k její kultuře, k její historii, k její tradici. Já věřím, že všechno toto sdílíme, byť nesdílíme stejný jazyk. Jsme tedy krajané, a kromě toho nedaleko odsud leží Řezno, Regensburg, místo, kde v devátém století přijalo křest 14 českých knížat, čímž nasměrovali české země k Západu. Druhá věc, tedy kromě toho, že jsme krajané, ta druhá věc je zásadní. Přijel jsem k vám na návštěvu, nepřijel jsem se ani omlouvat, ani usmiřovat, jak spekulují mnozí v České republice. Přijel jsem na návštěvu k lidem, kteří mě pozvali, na návštěvu, k sousedům, prostě jsem se stavil na oslavu, na kterou jsem byl pozván. Já bych si přál, aby takovéto přátelské návštěvy u sousedů již v našich zemích nevyvolávaly žádnou pozornost, protože budou prostě normální.

Samozřejmě nesmíme zapomínat na minulost. Hlavně na časy násilí a brutality před, při i po Druhé světové válce. To se nikdy nesmí opakovat. Už nikdy se nesmí vyhánět lidé ze svých domovů jen pro to, že jsou nějaké národnosti, náboženství, rasového původu. Přesto i dnes v Evropě jsme v nedávné době tyto činy viděli. Nikoliv však v rámci Evropské unie, a tady je vidět, jak důležitá Evropská unie je. A vážím si toho, že Evropská vlajka byla v čele vašeho průvodu. To, co se stalo v minulosti, na to nesmíme zapomínat, ale nesmí nám to bránit v pohledu do budoucnosti. Musí to pro nás být téma diskusí, téma vysvětlování, protože demokracii si musí každá generace vybudovat znova, ta není automatická. Dovolte mi abych ocenil všechny ty, kteří se na usmířeni, na omluvách, na významném zlepšení našich vztahů podíleli. Máme na co navazovat. Chci poděkovat za českou vlajku, která visí před touto budovou. Chci poděkovat za vaše významné úsilí a pomoc na obnově stovek památek v České republice, ať už to byly památky církevní, ať už to byly hřbitovy, ať už to byly mnohé další pamětihodnosti. A tím to nesmí skončit, musíme se dívat do budoucnosti.

Naše společná evropská budoucnost je naší novou šancí, jak žít v míru, v bezpečí, prosperitě a svobodě. Konečně žít společně, nikoliv pouze vedle sebe. Ani Češi v Rakousku-Uhersku, ani Němci v Československu se plně nesžili se státním uspořádáním. A to je fakt. Nicméně teď není třeba hodnotit, teď je potřeba se dívat na to, že zde máme úžasnou možnost být zároveň Čechy, Moravany, Slezany, Bavory, sudetskými Němci, a hlavně nám to nebrání v tom, být Evropany. Naším společným zájmem musí být, abychom si zachovali svoji identitu, abychom si zachovali regionální hrdost, abychom ubránili ono evropské heslo „Jednota v různosti“. Musíme být spojenci v obraně hodnot, v obraně tradic, v obraně toho, co skutečně můžeme nejlíp bránit tím, že to sami na svém příkladě prožíváme a bráníme. My víme, že je potřeba pomoct druhým, a že je dobré pozvat hosty, že je pomoct potřeba potřebným.  Také i my víme, že je povinností hosta chovat se v úctě a dodržovat pravidla, která platí v našem domě. Kdo je silný ve svých hodnotách, nemusí se bát cizích. Myslím si, že je pro nás pro všechny velmi důležité, a byla tady o tom řeč, že abychom se mohli dívat do budoucnosti, učinili jste velmi odvážný a velmi zásadní krok, ve změně svých základních dokumentů. A já vám za to chci poděkovat, protože to bezpochyby nastartovalo novou etapu našich vztahů. A teď dovolte tři společné úkoly, které máme do budoucnosti. Dovolte abych je zmínil. Vy, sudetští Němci, hrajete významnou roli při posilování sousedské spolupráce, a velmi oceňuji vaše slova o mostech, které chcete budovat. Je to možné i díky předchůdcům, které je třeba tady zmínit. Ať už to byl Václav Havel, nebo Richard von Weizsäcker. Proces pomohl završit i Horst Seehofer svoji návštěvou v Praze, v roce 2010, a Petr Nečas, svým projevem v Bavorském zemském sněmu, v roce 2013. Za přelom tedy považuji, a díky změnám vašich stanov to bylo umožněno, návštěvu Daniela Hermana loni. Teď mi dovolte takovou vsuvku. Daniel Herman rád říká, že ministrovat, ve smyslu být ministrantem na mši, a být ministrem, má společný základ, tedy sloužit. Takže dnešní ministranti by si z toho mohli vzít příklad.

Pojďme se dívat tedy do budoucnosti. K Bavorsku máme velmi dobré vztahy a já osobně i moji podřízení sem jezdíme velmi často. A musím říci, že s panem předsedou vlády dnes, v minulých dnech, a předpokládám, že i nadále, hovoříme o naší budoucnosti, o spolupráci ve vědě a výzkumu. My musíme navázat na naši spolupráci, která se traduje už od přemyslovských králů, která byla doprovázena i německými osadníky, kteří přicházeli do zemí koruny české. Tato spolupráce, předávání technologií, inovací, vzájemná spolupráce a budování nové a lepší konkurenceschopnosti, je obrovským potenciálem, který naše dvě země i naše národy mají. Společně rozhodně dokážeme více. Potřebujeme se, a navzájem si budeme daleko lépe rozumět, pokud budeme i daleko více spolu komunikovat na všech úrovních. Jak už jsem říkal, jsou místa, kde, tak jako mezi zmíněnými Němci a Francouzi, a já jsem přesvědčen, že i jako mezi Čechy a Němci, ještě tak daleko nejsou. Můžeme se podívat na země Balkánu, které si prožily v podstatě nedávno obrovskou brutalitu. Myslím si, že Fond budoucnosti může být velkým vzorem pro západobalkánský fond, a že společné investice do konkrétních projektů, jako je obnova škol, památek, kostelů a hrobů je účinná cesta, protože my jsme to společně již ukázali.

Na závěr. Střední Evropa je naší společnou vlastí, naším společným kulturním prostorem. Naše propojení staré a nové členské země, naší zkušenosti s tím, co se dělo v minulém století, to všechno nám dává i prostor pro to, abychom my byli nositeli jednoznačné myšlenky. Tak jako vedoucí bavorská politická síla CDU, tak i KDU/ČSL tvoří konzervativní střed. Je to proto důležité, abychom dokázali eliminovat extrémy z leva i zprava, a abychom dokázali prosazovat v rámci EU to, co nám je vlastní. Evropa musí být silná ve velkých věcech a svobodná v těch malých. Skutečná jednota v rozmanitosti. To máme společné, a to musíme v rámci celé EU prosazovat. My nejsme ti, kteří hledají problémy, hovoříme otevřeně o tom, co bylo, ale zároveň se díváme dopředu. Neptejme se už. Nebuďme zahledění pouze do sebe, ale ptejme se, co můžeme udělat pro své děti a pro jejich budoucnost, aby se právě již nikdy nic takového neopakovalo. Člověk, který v sobě nosí nenávist, je slabý člověk. Dejme Evropě budoucnost. Ukažme jí, že nenávist se dá překonat láskou, a že spolupráce je tou nejlepší prevencí do budoucna.

A na závěr mi dovolte, abych poblahopřál Berndu Posseltovi k jeho narozeninám, teď mi utekl, tak doufám, že mi neuteče potom, přivezl jsem mu náchodské pivo. Děkuji za pozornost.

http://www.sudeten-tv.de/#Start

přepis zvukového záznamu pro České národní listy P. Rejf