Alea iacta est
Motto: „Na to dobro, co jste vykonali, jste zde zasedali již příliš dlouho. Odejděte, říkám vám, a skoncujme to. Ve jménu božím, jděte!“ Oliver Cromwell.
Když v r. 49 př. n. l. G. J. Caesar překročil řeku Rubikon, pronesl podle římského historika Suetonia slavnou frázi „Kostky jsou vrženy“ /Alea iacta est/.
Toto rčení znamená jasné a stručné označení stavu či situace, kdy nelze couvnout či vzít rozhodnutí zpět. Analogicky vzato je tomu tak i s výsledkem letošních parlamentních voleb. Je proto zcela zbytečné, když někteří „volební specialisté“ mlátí dnes už „prázdnou slámu“ a spekulují, co by bylo, kdyby bylo, či nebylo. Ve své mnohdy až patologické aktivitě zapomínají či snad ani neznají staré české rčení „Pozdě bycha honit“, které by jim dozajista napomohlo přestat fantazírovat, oprostit se od předsudků a brát realitu takovou jaká díky volbám v naší zemi také je.
Faktem zůstává, že volby vyhrálo s naprostou převahou ANO před ODS, Piráty, SPD, KSČM, ČSSD, KDÚ-ČSL, TOP 09 a STAN. Dvě posledně jmenované strany TOP 09 se svými 7 poslanci a STAN s 6 poslanci se sice dostaly do Sněmovny s odřenýma ušima, ale ať už se to líbí nebo nelíbí, dostaly se. A tak je to třeba brát. Averzi mnohých voličů vůči M. Kalouskovi paralyzovali především jeho pražští a zahraniční příznivci. Někteří jeho pražští sympatizanti se ani netajili tím, že pro svoji útočnou nevymáchanou pusu patří už dnes M. Kalousek k jakémusi sněmovnímu koloritu. Bude-li tomu ale skutečně tak ukážou nám dny příští. Zatím se opět „předvedl“, že odmítl svoji účast na slavnostním večeru k 28. říjnu na pražském Hradě. Obdobně jako např. lidovec M. Jurečka či sociální demokrat B. Sobotka. Posledně jmenovaný pak přišel s omluvou, že se musí věnovat svým dětem. Myslím si, že žádná škoda, když se tito pánové slavnostního večera k 28. říjnu nezúčastnili. Je lepší, že zůstali doma a neotravovali svými znuděnými obličeji a případnými nevhodnými poznámkami ostatní přítomné. To se rovněž týká i některých rektorů, kteří si zřejmě hrají na jakési pofiderní svědomí národa. Ve svém velikášství se snaží prezentovat nejenom svoji důležitost a výjimečnost, ale i angažovanost ve prospěch „protizemanovské“ opozice.
Ponecháme-li stranou dnešní politické trpaslíky, kterými po volebním fiasku TOP 09 a STAN jsou, je třeba poukázat na vyslovený volební krach ČSSD a její „druhé ligy“, jak někteří lidé KSČM dnes s despektem nazývají. Volební výsledek obou těchto politických stran plně dokumentuje, že je v nich přinejmenším cosi shnilého. A konec konců není se vůbec čemu divit, co tyto strany předváděly navenek pod vedením svých vždy neomylných „osvícených“ vůdců a jejich nekritických nohsledů. To se mnohdy příčilo zdravému rozumu. Na jejich často oprávněnou kritiku, že politika se způsobem jak ji předvádějí tito „osvícenci“ dělat nedá, nereflektovali a za pomoci svých rektálních alpinistů prosazovali především své vlastní zájmy. Nekritičnost, ztráta sebereflexe, pohodlnost, hledání nepřátel ve vlastních řadách a humánní likvidace názorových odpůrců se staly alfou až omegou jejich „politické práce“, což se zákonitě odrazilo v poklesu jejich volební základny. Proto se nelze divit, že např. k Babišovu ANO přešla cca třetina voličů ČSSD a čtvrtina voličů KSČM a to nehovořím o Okamurově SPD, kde jich rozhodně nemalý počet také zakotvil.
Plnou odpovědnost za katastrofální volební výsledek nese u ČSSD především triumvirát ve složení B. Sobotka, M. Chovanec a L. Zaorálek. U KSČM pak V. Filip, J. Dolejš a P. Kováčik. K nim je pak třeba přidružit všechny ty funkcionáře, kteří ve jménu vlastního prospěchu a hesla „S lidmi pro sebe“ lakovali předvolební situaci na růžovo. Markantním příkladem je v tomto směru liberecká D. Lysáková, která se svých výnosných funkcí drží jako cosi košile a další jí podobní. Ti všichni by měli ze svých funkcí odejít, pokud je ještě čas. Nebezpečí, že svojí svéhlavostí a neústupností jmenované strany nakonec zcela potopí je už dnes více než aktuální! Zatím, jak oficiálně prezentovali, chtějí počátkem příštího roku na svých sjezdech odstoupit ze svých stranických funkcí B. Sobotka, M. Chovanec, L. Zaorálek a V. Filip. U posledně jmenovaného, V. Filipa, tomu ale nevěřím. (Oprávněně. V. Filip už to v rozhovoru na ČT 24 popřel. – pozn. RSP) Je tomu tak proto, že jde o člověka, který „káže vodu, a sám pije víno“ o čemž jsem se sám osobně přesvědčil. Byl bych rád, kdybych se v tomto směru mýlil. Nepředbíhejme proto události, a vyčkejme jak se v jeho případě vše „vyvrbí“.
A co říci závěrem? Snad pouze tolik, že pokud jde o vítězné parlamentní strany ANO, ODS, Piráty a SPD, je třeba vyčkat, jak se budou po volebním mumraji profilovat. Zatím se zdá, že všichni se snaží držet svých volebních programů a vymezovat se vůči Babišově ANO. Zatím to ale nelze nic vyloučit, neboť cokoliv se může stát pravdou. Tak tomu totiž bylo v naší kotlině odjakživa. Nevěřím proto, že dnes tomu bude jinak. Je to jen pouhá otázka času. Vycházím z premisy, že všechno se dá nakonec koupit. Lidé už jsou od přírody takoví. A konec konců přidáme-li k tomu známou pravdu, že Češi historicky nesnášejí, když se všichni spojí proti jednomu, není o čem mluvit. Anebo se snad mýlím? Ale na to si již musí odpovědět každý sám!
Ing. Václav Svatek
Přišlo e-mailem