. . . a Edvard Beneš se opět obrátil v hrobě

Historička Eva Nečasová se musí omluvit dcerám Huga Salma-Reifferscheidta za výroky, které o něm napsala do své knihy Cui bono restituce?. Neuspěla totiž se svou stížností k Ústavnímu soudu. Ten v minulých dnech konstatoval, že i badatel si musí dát pozor na to, jaká přirovnání používá, a že i svoboda vědeckého zkoumání má své hranice.

Předmětem sporu bylo několik výroků, které se dotkly cti dcer šlechtice, jenž zemřel v roce 1946. Justice nakonec nařídila, aby se historička omluvila za srovnání Salma s Adolfem Hitlerem a také za slova o tom, že se šlechtic přihlášením k německé národní příslušnosti dopustil jednání srovnatelného s vlastizradou. „Přirovnání k jedné z nejodpudivějších postav moderní historie musí být, byť jen v náznaku, urážlivé pro každého, a nelze se proto divit dcerám zemřelého Huga Salma-Reifferscheidta, že se jich tento ,hodnotící soud' stěžovatelky dotkl,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Tolik informace serveru novinky.cz, ale i dalších.

V žádném případě si nedovoluji zpochybňovat rozhodnutí Ústavního soudu (abych jím posléze

nebyl popotahován), nicméně jsem si bez jeho svolení dovolil na internetu najít příslušnou publikaci a v ní - kromě jiného a opravdu velmi výživného, což čtenářům vřele doporučuji - historička Eva Nečasová píše: „Na tomto místě se nabízí úvaha o tom, že jestliže Salmova předčasná smrt hypoteticky zabránila Ministerstvu vnitra, aby mu vydalo konečné rozhodnutí o zachování československého občanství, což je Salmova smůla, mohla naopak tato smrt stejně tak dobře zabránit odsouzení tohoto muže mimořádným lidovým soudem jako zrádce a kolaboranta, což je naopak jeho štěstí. Použijeme-li logiku, kterou se správní orgán ve věd Salmova údajného neprovinění řídí, dospějeme k šokujícímu závěru. Na otázku: provinil se Adolf Hitler svými činy proti lidstvu?' musíme totiž odpovědět: ,Nikoli, neprovinil, protože zemřel dříve, než nad ním Norimberský soud mohl vynést rozsudek.'“

Takže toto je zřejmě ten citát týkající se Adolfa Hitera, za který se paní Nečasová musí omluvit (???). Schválně a zcela záměrně dávám otazníky...

A nyní mi konečně dovolte mou závěrečnou úvahu, a tedy jakousi pointu. Poválečné vyjádření dr. Edvarda Beneše o budoucích potenciálních nárocích „určité ublížené německé skupiny“ zná (měl by znát) každý správný Čech nazpaměť. Stejně tak Heydrichovy výroky o chystané definitivní likvidaci té méněcenné české pakáže.

V té souvislosti bych chtěl připomenout, že nadcházející volby do Poslanecké sněmovny se netýkají pouze témat roku 2017, ale budou mít i přesah do roku 2018 (a pochopitelně i do dalších let), kdy si s podzimem připomeneme (nikoliv oslavíme) podpis oné podlé, odporné a o likvidaci českého národa se pokoušející Mnichovské dohody.

Zároveň mne pochopitelně napadá nedávná počínání jistého ministra české (ne)kultuiy a jeho spolustraníka, po nichž se dr. Edvard Beneš musel jistě obrátit v hrobě, a předpokládám, že tomu tak bylo i v případě nynějšího rozhodnutí Ústavního soudu.

Miroslav Kantek, Haló noviny, 1.11.2017, str. 14

Přišlo e-mailem