6. červenec - Den upálení Mistra Jana Husa

"Také prosím, abyste se milovali, dobrých násilím tlačiti nedali a
pravdy každému přáli."

Mistr Jan Hus, oblíbený kazatel z kaple Betlémské, spisovat, zakladatel novodobého spisovného českého jazyka, oprávce pravopisu, iniciátor počeštění pražské Karlovy university, stal se svým učením, svým životem i smrtí vůdčí osobností hnutí, které bylo po něm nazváno husitské. Toto hnutí představuje výrazný proud nejranější evropské reformace. Mistr Jan Hus spojoval reformní úsilí o opravu církve i společnosti, kritizoval soudobé zlořády, ujímal se chudých a bezbranných.

Proti svrchované autoritě církve a jejím dogmatům postavil autoritu Písma a jeho svobodného výkladu ve shodě s rozumem a svědomím. Jan Hus a válčící husitské šiky otřásly církevní světovládou a razily cestu novověké kultuře ve znamení svobody a odpovědnosti mravní osobnosti. V tomto smyslu je husitství vkladem našeho národa do světových dějin, jak učí F. Palacký, T.G. Masaryk, česká dějepisecká škola, Francouz A. Denis a j.

Naopak někteří němečtí historikové (A.Bachmann, K.Hoefler) význam husitství všemožně snižují a tvrdí, že Češi (jako všichni Slovani) jsou národ netvůrčí, samostatného života nehodný a neschopný. Dnes různí "Podivenové" oživují v médiích podobné koncepce. S oblibou lživě a proti všem historickým událostem předstírají, že podstatou husitství není idea autonomní osobnosti, jejího rozumu a svědomí, ale "táborské kádě" pro povinně odevzdávané jmění. Nedejme se mást a klamat. I takový vynikající historik, jako byl prof. Josef Pekař, ač katolík, napsal objektivně a uznale: "Hrdinný a vítězný zápas Čechů za pravdu zůstane
největší slávou českých dějin.¨

Prof. PhDr. Stanislava  Kučerová, CSc.