15. března 1939 Němci okupovali Čechy
a Moravu
Je tomu již 77 let. Je to zlé výročí, ale významné. Ztratili jsme svůj stát a stali jsme se, viděno očima našich německých okupačních pánů, podlidmi, kteří měli sloužit, otročit německému panskému národu, aby pak po vítězné válce pro Německo byli likvidováni, vyhnáni ze své vlasti, germanizováni v říši. A naše zem pak měla být osídlena jen Němci.
Když jste se podívali na Novinky.cz v minulém roce, nic vám tuto tragickou a hrůznou událost nepřipomínalo. Dozvěděli jste se, že v Srbsku spadl vrtulník, že v Asii je velký tajfun a tak dále a tak dále. Podívejte se na Seznam.cz dnes a seznáte, že má svátek Ida. Na Novinkách není, jen zatím?, nic, co by nám 15. březen 1939 připomínalo. Můžete se však obohatit o informace druhu, že sníh komplikuje dopravu, Trump přišel o Palinovou, Kim Čon-on nařídil testovat jadernou hlavici a že na zahradě se objevila stometrová šachta. A další novinky tohoto druhu budou zřejmě pokračovat.
Ale ani slovo o agresi Němců, jež do našich životů s nebývalou brutalitou vtrhla. Vše následně se změnilo. Tisíce lidí Němci postupně zatkli. Většina z nich skončila v koncentračních táborech. Mnozí z nich se nikdy již domů nevrátili. Začaly i popravy. Za R. Heydricha i po něm jich byly tisíce. Lidice, Ležáky a desítky zničených obcí a vyvraždění jejich obyvatel. Boj s Němci si vyžádal celkově na 360 000 obětí. Němci nám republiku vykradli, naše hospodářské zdroje vysáli a zničili. Z kvetoucí první Československé republiky, která patřila ke skupině nejprůmyslovějších států světa, nám zůstaly ruiny.
Je velmi pravděpodobné, že si nemáme připomínat ono pro nás potupné a zničující datum. Kdo to však stanovil? Kdo rozhodl o tom? Co tím sleduje? Nesmíme mluvit o našich dějinách, zvláště o těch konfliktních s Němci? Němci, zejména ti tzv. sudetští, o tom mluví neustále a stále dokola. Zpravidla lžou. Viní nás ze zločinů proti lidskosti a z genocidy. My nemáme ani vzpomínat na 15.3.1939, natožpak se bránit proti lžím a přepisování dějin, zvláště když nás z těchto zločinů obviňují ti, co se na nich podíleli, co je spáchali? Vládneme si v republice ještě my? Nebo se jedná o nějaký skrytý protektorát, v němž nám vládnou podle cizích pokynů ti, co slouží jiným zájmům, než těm českým a republice. Sledujte politiku politických stran. U těch vládních nyní kraluje tzv. strategický česko-německý dialog, co znamená pro nás asi již téměř víme. Co další politické strany? Také téměř nic k česko-německým vztahům. Ani se nebrání neustálým protičeským útokům, pokud ano, pak náhodně a v co nejmenším rozsahu. Ale takto republiku před novým 15. březnem neochráníme! Jdeme po cestě, která se nebezpečně podobá té druhorepublikové. Máme toho více než dost! Chceme změnu! Proveďme ji demokraticky, volebními lístky. Víme přece, které politické strany republiku i nás zavádějí. Dejme jim ve volbách za vyučenou! Ale zpět k tématu!
15. březen byl prvním krokem našeho národa na cestě k jeho násilnému zániku. Podle plánů Němců, včetně těch tzv. sudetských, měl být zničen. Část postavena ke zdi, část vyhnána a zbytek germanizován. Genocida českého národa byla nejenom plánovaná, ale již v průběhu války postupně uskutečňovaná. Poslední hřeb do naší národní rakve chtěli Němci zabít po vítězné válce. V Čechách na Moravě nemá Čech co dělat. Je to dávný říšský prostor a musí být osídlen Němci. Hle, nadlidé ve své zvířeckosti!
Všichni dnešní germanofilové a sudetomilové by měli vědět, že Němci chystali naši likvidaci. Zabránili jim v tom vítězní spojenci. Nás osvobodila Rudá armáda a Američané. To jsou fakta, která nikdo nemůže zpochybnit. Nezapomeňme na to !
Stále slyšíme slova, že co bylo ukradeno, musí být vráceno. Což Němci neokrádali postupně celou naší republiku? Ale ano, okrádali ji a vykradli, ale přesto naši sudetomilové dělají, jako by se nic nestalo. Když jim připomenete, že Němci by nám měli zaplatit reparace, nechávají se zpravidla slyšet, že reparace nejsou na pořadu dne a následuje bla, bla, bla. Ale reparace jsou dávno zralé k vymáhání! Jen oni kvůli své až otrocké závislosti na Německu, nestatečnosti se bojí je vymáhat. 360.000 našich lidí padlo v boji s Němci. Ti, co nám vládnou, přestože na ně zapomněli, dokonce se ohánějí obranou českých zájmů, ve skutečnosti je však zrazují. Národu předvádějí a vnucují novodobého Hitlera – Putina, znacizované Němce a jejich zločiny chtějí překrýt údajně agresivním ruským národem. Přepisování našich dějin nabylo dosud nebývalých rozměrů. „Naši reprezentanti“ nám chtějí vnutit nové přátele – Němce a nové nepřátele – Rusy. To se jim však nikdy nepovede! Český národ nemohou vyměnit! My je však demokraticky vyměníme!
Ale kde jsou ti, kteří neustále křičí, ještě i dnes, co bylo ukradeno, musí být vráceno? V tomto sboru převládali a převládají hlasy bělobrádkovců a topistů, k chóru se připojují i někteří odeesáci, zelení. Sbor těchto hlasů je však jen slyšet, když jde o církevní restituce. Jde-li o to, co nám rozkradli a zničili Němci, jakoby nějaký sbormistr mávnul rukou a není slyšet živáčka. Také nemluví o tom, že Rusko nám zaplatilo bez tahanic dluh ještě z doby sovětské éry. Ani to není dobré připomínat pro tyto dámy a pány. Nehodí se jim to k obrazu nepřítele, který sami tak prosazují. Ubohost nad ubohost!
Jsme Slované. Nám nejbližším národem jsou Slováci, nikoliv Bavoři, Němci. Strategický dialog můžeme vést jen a jen se Slováky, nikoliv tedy s Němci, blízce spolupracovat pak můžeme s dalšími státy V 4 a tradičními spojenci. Rusové v druhé světové válce měli hlavní zásluhu na porážce nacistického Německa. Oni nejvíce přispěli k tomu, že náš národ byl zachráněn před likvidací Němci. Oni především zabránili silou svých zbraní, že v našich odvěkých sídlech žijeme my, Slované, a nikoliv Němci. Je to snad málo na to, abychom našim osvoboditelům, včetně Američanů, byli vděční? S námi je i 144 tisíc sovětů, kteří na našem území padli v boji s Němci. Nevrátili se domů. Chyběli v rodinách jako otcové, synové, dcery. Kolik slz jejich matky a manželky proplakaly. Nezapomínejme na to! Nikdo nemůže z těch, kdo zachránili český národ před zničením, udělat naše nepřátele! Tyto snahy, které jsou již snadno pozorovatelné, jsou v hrubém rozporu s lidskou přirozeností, s lidskou vděčností.
Nezapomínejme především ani na 360 tisíc našich lidí, kteří obětovali své životy v boji s nacistickým Německem! I ono přispěli svým dílem k osvobození našeho národa a k obnovení Československé republiky. Jejich utrpení, oběť nás zavazuje. Odkazu našich legionářů, vojáků druhého odboje, prezidentů T.G. Masaryka, dr. E. Beneše věrni zůstaneme!
Dr. O. Tuleškov